Spojené království strana 5 z 5

Mnoho skotských rybářů se kvůli nárůstu byrokracie po přechodném období po brexitu rozhodlo zastavit vývoz do Evropské unie. Když byla Velká Británie její součástí, nebyl problém dodat čerstvě vylovené langusty či hřebenatky už další den do obchodů ve Francii i jinde, teď už to ale nejde. Část rybářů agentuře Reuters řekla, že jejich podnik tyto dodatečné požadavky možná neustojí.

Na francouzské straně Lamanšského průlivu je po brexitu klid. To se předpokládalo, protože britské firmy se s ohledem na nejistotu trvající ještě do Štědrého dne, kdy vyjednavači oznámili dohodu, raději předzásobily, vysvětluje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Ve věku 98 let zemřel George Blake, někdejší britský špion, který předával informace Sovětskému svazu. Odhalen byl v roce 1961 a odsouzen ke 42 letům v londýnské věznici, podařilo se mu však uprchnout do Ruska, kde strávil zbytek života. Informovaly o tom ruské tiskové agentury.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie o jeden stupeň na úroveň Aa3. Poukázala na negativní hospodářské a rozpočtové dopady pandemie nemoci covid-19 a brexitu. Moody's tak nyní hodnotí Británii stejnou ratingovou známkou jako Českou republiku.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by zákon vláda premiéra Borise Johnsona mohla použít, aby nabourala jeden z pilířů dohody o odchodu Británie z Evropské unie. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

V návaznosti na návštěvu britské ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové v Československu hovořil předseda vlády Petr Pithart o svém obdivu k britské politické kultuře. V dalších úvahách se zamýšlel nad úlohou, již prvorepublikové Československo sehrálo v dějinách Podkarpatské Rusi.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dolní komora britského parlamentu v druhém čtení schválila kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Hlasování tak nyní přechází do další fáze projednávání. Kabinet premiéra Borise Johnsona minulý týden přiznal, že opatření by porušilo části loni uzavřené dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Například podle někdejšího generálního prokurátora Geoffreyho Coxe by zásadně poškodilo britskou pověst.

Írán začal budovat halu blízko jaderného zařízení v Natanzu ve střední části země. Sloužit bude k výrobě moderních jaderných centrifug. Podle agentury Reuters to oznámil šéf íránského jaderného programu Alí Akbar Sálehí. O plánu Íránu instalovat do podzemního provozu v Natanzu technologicky pokročilé centrifugy informovala minulý týden Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), podle níž je plánovaný krok v rozporu s dohodou o íránském jaderném programu z roku 2015.

Britský ministerský předseda Boris Johnson chce dohodu s Evropskou unií do poloviny října, kdy se koná summit unijních lídrů. Nebude-li dokument o budoucích vztazích Velké Británie s EU hotový, měly by se podle Johnsona obě strany smířit s krachem jednání a „jít dál“. Média mezitím přinesla informace o údajném britském plánu na změnu pravidel dohodnutých ohledně Severního Irska, což vyvolalo znepokojení v Belfastu. „Zákeřná zrada,“ označila britský plán tamní vicepremiérka.

Koronavirová pandemie dopadla i na závěrečné zkoušky na britských základních a středních školách. Původně je úřady zrušily a nechaly hodnocení na učitelích. Nakonec ale do výsledků přece jen zasáhly a upravily je podle bezprecedentního algoritmu, aby se nakonec vrátily zpět k avizovanému posuzování vyučujících. Britští studenti se bouří a vycházejí protestovat do ulic, média píší o fiasku konzervativní vlády Borise Johnsona. Učitelé, studenti i politici žádají premiéra, aby ministra školství odvolal.

Do Česka by měl 11. a 12. srpna přiletět americký ministr zahraničí Mike Pompeo. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedl server Lidovky.cz. Pompeo by se podle serveru měl sejít s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Černínský palác zatím podle mluvčí žádné informace nemá.

První britské referendum o tom, zda se má podílet na sjednocování Evropy, bylo jednoznačné. Plných 67 procent obyvatel odpovědělo 5. června 1975 kladně na otázku: „Myslíte, že by Spojené království mělo zůstat v Evropském společenství (na jednotném trhu)?“ Stvrdili tím rozhodnutí konzervativní vlády o připojení. Byli to opět konzervativní politici, kteří brzy poté začali požadovat čím dál četnější výjimky z integrace a nakonec zemi vyvedli pryč.

Britské postoje v dosud sporných oblastech jsou pro Evropskou unii po dalším kole rozhovorů o budoucích vztazích zklamáním, řekl šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier. Velká Británie podle něj nemůže odmítat prodloužení přechodného pobrexitového období a zároveň zpomalovat jednání o některých tématech. Podle mluvčího britské vlády Brusel trvá na podmínkách, které jsou pro Londýn nepřijatelné.

Obyvatelé Severního Irska v referendu o brexitu v roce 2016 hlasovali většinově pro setrvání v Evropské unii, přesto ji nyní musí se Spojeným královstvím opustit. V Severním Irsku je přitom stále slyšet volání po sjednocení s Irskou republikou a ani po třiceti letech klidu zde nezapomněli na sektářské násilí, které si vyžádalo tisíce mrtvých.

Členové britské Dolní sněmovny se po vánoční pauze vrátili do poslaneckých lavic. Nejdůležitějším bodem programu byl prováděcí zákon o brexitové dohodě. Ještě před závěrečným hlasováním, které se očekává ve čtvrtek, ho projednávají výbory.

Labouristé schválili harmonogram volby svého nového lídra, vítěze oznámí 4. dubna. Největší šance má zatím někdejší státní zástupce, poslanec a stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který patří k centristům. Dosavadní lídr Jeremy Corbyn reprezentující radikálně levicové křídlo strany odchází po prosincovém volebním debaklu.

Konzervativci Borise Johnsona jasně zvítězili v britských volbách. Po sečtení všech okrsků budou mít v parlamentu velkou většinu a budou moci dokončit brexit podle svých představ. Labouristé zažili nejhorší výsledek za desetiletí a straníci volají po rezignaci předsedy Jeremyho Corbyna. Ve Skotsku značně posílili tamní nacionalisté požadující nové referendum o nezávislosti.

Sever Anglie a území o trochu jižněji zvané Midlands byly až na centra největších měst hlavní baštou příznivců brexitu. Zpravodaj ČT Bohumil Vostal se do oblasti vydal, aby zjistil tamní nálady před parlamentními volbami naplánovanými na 12. prosince. S lidmi mluvil ve městě Newcastle-under-Lyme, kde pro brexit v roce 2016 hlasovalo 61,6 procenta voličů.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Britský premiér Boris Johnson a jeho irský protějšek Leo Varadkar po setkání prohlásili, že „vidí cestu k možné dohodě“ o brexitu. Podle komentátorů je to pozitivní zpráva, protože se vesměs očekávalo, že schůzka žádný výsledek nepřinese. Současný termín brexitu je 31. října.

Čeští europoslanci Radka Maxová (ANO), Luděk Niedermayer (TOP 09) i Ivan David (SPD) by umožnili Velké Británii znovu odložit brexit. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Maxová kritizovala, že britský premiér Boris Johnson nesouhlasí s irskou pojistkou, zároveň však stále nepředložil žádné alternativní řešení. Termín brexitu je nyní stanoven na 31. října.

Případný odchod Velké Británie z Evropské unie bez dohody představuje existenční riziko pro britský automobilový průmysl. V dopise adresovaném novému premiérovi Borisi Johnsonovi to napsal generální ředitel britského Svazu výrobců a prodejců automobilů (SMMT) Mike Hawes. Johnson takzvaný tvrdý brexit připustil ve čtvrtek i ve svém vystoupení v parlamentu.

Češi žijící ve Velké Británii častěji žádají o vydání cestovního pasu. Letos si na tamní zastupitelské úřady přišlo vyřídit tento doklad už 1839 lidí – téměř o třetinu víc než ve stejném období vloni. V roce 2018 úředníci vyřídili celkem 3177 žádostí. Důvodem je nejistota kolem brexitu. Velvyslanectví zaznamenalo i případy, při kterých britská imigrační policie Čechy upozorňovala, že do budoucna už nebude moci uznat občanský průkaz jako cestovní doklad. České televizi to řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pitel.

Před čtyřiceti lety se do čela britské vlády postavila Margaret Thatcherová. „Málokteří politici vyvolali tak silné city příznivců i odpůrců,“ napsal o ní web stanice BBC. Do dějin se zapsala jako nelítostná obhájkyně volného trhu, ostrá kritička evropské integrace, rozhodná vojevůdkyně a tvrdá oponentka sovětského komunismu.