Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.
„Nástroje do rukou lidu.“ Britští labouristé chtějí zrušit nevolené lordy
3 minuty
Události: Britští labouristé navrhují zrušit nevolenou Sněmovnu lordů
Stopětapadesátistránkový dokument představil předseda labouristů Keir Starmer. Hlavní politický korespondent britské stanice BBC Nick Eardley soubor označil za „hutné čtení, které toho hodně obsahuje.“ „Hnací silou zprávy je pocit, že politika a ekonomika je rozbitá a že musíme napravit obě části,“ cituje Starmera britský deník The Guardian.
Plán, jehož ambicí je opravit ekonomiku, podle Starmera uvolní dvě stě milionů liber ročně. „Nástroje pro spravedlivější společnost a silnější ekonomiku budou přímo v rukou pracujícího lidu,“ prohlásil šéf středolevicové strany.
Dokument o zamýšleném směřování Británie obsahuje celkem čtyřicet doporučení. Na jeho vypracování dva roky dohlížel také bývalý britský labouristický premiér Gordon Brown, který plán zveřejnil spolu se Starmerem.
Konec Sněmovny lordů
Sněmovna lordů v současné podobě je „neobhajitelná“, je přesvědčen Starmer. Dodal, že v případě nástupu do funkce ji co nejdříve nahradí menší volenou komorou, která bude mít „důležité poslaní“.
Sněmovna lordů přezkoumává právní předpisy přijaté volenou Dolní sněmovnou. Po většinu své devítisetleté historie byla složena z dědičných šlechticů. Labouristický premiér Tony Blair začal s její reformou, když část dědičných postů změnil za doživotní. Sněmovna lordů má teď 786 členů. Vedle šlechticů v ní zasedá například i pětadvacet biskupů.
Ředitelka britského think-tanku Institute for Government Hannah Whiteová označuje plán zrušení horní komory za ambiciózní. „To by vyžadovalo, aby Sněmovna lordů souhlasila se svým zrušením, nebo alespoň výraznou reformou,“ vysvětlila pro BBC.
Pokud strana volby vyhraje, slíbil Starmer dát také anglickým starostům a dalším regionálním představitelům větší rozhodovací pravomoci v dopravě, v bydlení, na pracovním trhu nebo v kultuře. Volá po decentralizaci a „historicky největším přesunu moci z Westminsteru (sídla parlamentu v Londýně) na britský lid“, píše agentura Reuters.
Dokument také doporučuje přiřknout další pravomoci Skotsku, Walesu a posílit devoluční proces v Severním Irsku. Skotská vláda by tak mohla uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do orgánů mezinárodních organizací. A New Britain požaduje i přesunout padesát tisíc pracovních míst ve státní správě z Londýna do ostatních částí země nebo zřízení nového postu protikorupčního komisaře, píše BBC.
Labouristé vévodí průzkumům
„Velmi mi záleží na tom, aby všechna doporučení obsažená ve zprávě byla co nejrychleji provedena,“ cituje Starmera BBC. Návrhy by podle něj mohly být realizovány za pět let potenciální budoucí vlády labouristů. Příští volby se v Británii uskuteční nejpozději v lednu 2025.
Strana převzala vedení v průzkumech po několika skandálech, které provázely vládní působení konzervativního premiéra Borise Johnsona. Toho v září vystřídala Liz Trussová, která však po nezvládnutí komunikace o ekonomických reformách sama po šesti týdnech rezignovala. Od října vede vládu konzervativců Rishi Sunak.
Přes rozsáhlost zprávy A New Britain čelí Starmer kritice podporovatelů systému proporčního zastoupení, za odmítnutí tohoto systému jako součásti demokratických reforem, píše The Guardian. Odpůrci podle deníku předsedu labouristů také obviňují z pokrytectví kvůli jeho odmítavému postoji k vypsání dalšího referenda o nezávislosti Skotska.
The Guardian také uvádí, že progresivní think-tank Compass, který stojí za kampaní labouristů za reformu volebního systému, tvrdí, že zpráva nemá dostatečnou hloubku a rozsah potřebný k řešení „rozčarování z demokracie“ ve Spojeném království a nezapojuje občany do vytváření „nové demokracie od samého počátku“.