„Nástroje do rukou lidu.“ Britští labouristé chtějí zrušit nevolené lordy

3 minuty
Události: Britští labouristé navrhují zrušit nevolenou Sněmovnu lordů
Zdroj: ČT24

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Stopětapadesátistránkový dokument představil předseda labouristů Keir Starmer. Hlavní politický korespondent britské stanice BBC Nick Eardley soubor označil za „hutné čtení, které toho hodně obsahuje.“ „Hnací silou zprávy je pocit, že politika a ekonomika je rozbitá a že musíme napravit obě části,“ cituje Starmera britský deník The Guardian.

Plán, jehož ambicí je opravit ekonomiku, podle Starmera uvolní dvě stě milionů liber ročně. „Nástroje pro spravedlivější společnost a silnější ekonomiku budou přímo v rukou pracujícího lidu,“ prohlásil šéf středolevicové strany.

Dokument o zamýšleném směřování Británie obsahuje celkem čtyřicet doporučení. Na jeho vypracování dva roky dohlížel také bývalý britský labouristický premiér Gordon Brown, který plán zveřejnil spolu se Starmerem.

Konec Sněmovny lordů

Sněmovna lordů v současné podobě je „neobhajitelná“, je přesvědčen Starmer. Dodal, že v případě nástupu do funkce ji co nejdříve nahradí menší volenou komorou, která bude mít „důležité poslaní“.

Sněmovna lordů přezkoumává právní předpisy přijaté volenou Dolní sněmovnou. Po většinu své devítisetleté historie byla složena z dědičných šlechticů. Labouristický premiér Tony Blair začal s její reformou, když část dědičných postů změnil za doživotní. Sněmovna lordů má teď 786 členů. Vedle šlechticů v ní zasedá například i pětadvacet biskupů.

Ředitelka britského think-tanku Institute for Government Hannah Whiteová označuje plán zrušení horní komory za ambiciózní. „To by vyžadovalo, aby Sněmovna lordů souhlasila se svým zrušením, nebo alespoň výraznou reformou,“ vysvětlila pro BBC.

Pokud strana volby vyhraje, slíbil Starmer dát také anglickým starostům a dalším regionálním představitelům větší rozhodovací pravomoci v dopravě, v bydlení, na pracovním trhu nebo v kultuře. Volá po decentralizaci a „historicky největším přesunu moci z Westminsteru (sídla parlamentu v Londýně) na britský lid“, píše agentura Reuters.

Dokument také doporučuje přiřknout další pravomoci Skotsku, Walesu a posílit devoluční proces v Severním Irsku. Skotská vláda by tak mohla uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do orgánů mezinárodních organizací. A New Britain požaduje i přesunout padesát tisíc pracovních míst ve státní správě z Londýna do ostatních částí země nebo zřízení nového postu protikorupčního komisaře, píše BBC.

Labouristé vévodí průzkumům

„Velmi mi záleží na tom, aby všechna doporučení obsažená ve zprávě byla co nejrychleji provedena,“ cituje Starmera BBC. Návrhy by podle něj mohly být realizovány za pět let potenciální budoucí vlády labouristů. Příští volby se v Británii uskuteční nejpozději v lednu 2025.

Strana převzala vedení v průzkumech po několika skandálech, které provázely vládní působení konzervativního premiéra Borise Johnsona. Toho v září vystřídala Liz Trussová, která však po nezvládnutí komunikace o ekonomických reformách sama po šesti týdnech rezignovala. Od října vede vládu konzervativců Rishi Sunak.

Přes rozsáhlost zprávy A New Britain čelí Starmer kritice podporovatelů systému proporčního zastoupení, za odmítnutí tohoto systému jako součásti demokratických reforem, píše The Guardian. Odpůrci podle deníku předsedu labouristů také obviňují z pokrytectví kvůli jeho odmítavému postoji k vypsání dalšího referenda o nezávislosti Skotska.

The Guardian také uvádí, že progresivní think-tank Compass, který stojí za kampaní labouristů za reformu volebního systému, tvrdí, že zpráva nemá dostatečnou hloubku a rozsah potřebný k řešení „rozčarování z demokracie“ ve Spojeném království a nezapojuje občany do vytváření „nové demokracie od samého počátku“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 10 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...