„Nástroje do rukou lidu.“ Britští labouristé chtějí zrušit nevolené lordy

Nahrávám video

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Stopětapadesátistránkový dokument představil předseda labouristů Keir Starmer. Hlavní politický korespondent britské stanice BBC Nick Eardley soubor označil za „hutné čtení, které toho hodně obsahuje.“ „Hnací silou zprávy je pocit, že politika a ekonomika je rozbitá a že musíme napravit obě části,“ cituje Starmera britský deník The Guardian.

Plán, jehož ambicí je opravit ekonomiku, podle Starmera uvolní dvě stě milionů liber ročně. „Nástroje pro spravedlivější společnost a silnější ekonomiku budou přímo v rukou pracujícího lidu,“ prohlásil šéf středolevicové strany.

Dokument o zamýšleném směřování Británie obsahuje celkem čtyřicet doporučení. Na jeho vypracování dva roky dohlížel také bývalý britský labouristický premiér Gordon Brown, který plán zveřejnil spolu se Starmerem.

Konec Sněmovny lordů

Sněmovna lordů v současné podobě je „neobhajitelná“, je přesvědčen Starmer. Dodal, že v případě nástupu do funkce ji co nejdříve nahradí menší volenou komorou, která bude mít „důležité poslaní“.

Sněmovna lordů přezkoumává právní předpisy přijaté volenou Dolní sněmovnou. Po většinu své devítisetleté historie byla složena z dědičných šlechticů. Labouristický premiér Tony Blair začal s její reformou, když část dědičných postů změnil za doživotní. Sněmovna lordů má teď 786 členů. Vedle šlechticů v ní zasedá například i pětadvacet biskupů.

Ředitelka britského think-tanku Institute for Government Hannah Whiteová označuje plán zrušení horní komory za ambiciózní. „To by vyžadovalo, aby Sněmovna lordů souhlasila se svým zrušením, nebo alespoň výraznou reformou,“ vysvětlila pro BBC.

Pokud strana volby vyhraje, slíbil Starmer dát také anglickým starostům a dalším regionálním představitelům větší rozhodovací pravomoci v dopravě, v bydlení, na pracovním trhu nebo v kultuře. Volá po decentralizaci a „historicky největším přesunu moci z Westminsteru (sídla parlamentu v Londýně) na britský lid“, píše agentura Reuters.

Dokument také doporučuje přiřknout další pravomoci Skotsku, Walesu a posílit devoluční proces v Severním Irsku. Skotská vláda by tak mohla uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do orgánů mezinárodních organizací. A New Britain požaduje i přesunout padesát tisíc pracovních míst ve státní správě z Londýna do ostatních částí země nebo zřízení nového postu protikorupčního komisaře, píše BBC.

Labouristé vévodí průzkumům

„Velmi mi záleží na tom, aby všechna doporučení obsažená ve zprávě byla co nejrychleji provedena,“ cituje Starmera BBC. Návrhy by podle něj mohly být realizovány za pět let potenciální budoucí vlády labouristů. Příští volby se v Británii uskuteční nejpozději v lednu 2025.

Strana převzala vedení v průzkumech po několika skandálech, které provázely vládní působení konzervativního premiéra Borise Johnsona. Toho v září vystřídala Liz Trussová, která však po nezvládnutí komunikace o ekonomických reformách sama po šesti týdnech rezignovala. Od října vede vládu konzervativců Rishi Sunak.

Přes rozsáhlost zprávy A New Britain čelí Starmer kritice podporovatelů systému proporčního zastoupení, za odmítnutí tohoto systému jako součásti demokratických reforem, píše The Guardian. Odpůrci podle deníku předsedu labouristů také obviňují z pokrytectví kvůli jeho odmítavému postoji k vypsání dalšího referenda o nezávislosti Skotska.

The Guardian také uvádí, že progresivní think-tank Compass, který stojí za kampaní labouristů za reformu volebního systému, tvrdí, že zpráva nemá dostatečnou hloubku a rozsah potřebný k řešení „rozčarování z demokracie“ ve Spojeném království a nezapojuje občany do vytváření „nové demokracie od samého počátku“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 10 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 12 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.