„Nástroje do rukou lidu.“ Britští labouristé chtějí zrušit nevolené lordy

Nahrávám video

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Stopětapadesátistránkový dokument představil předseda labouristů Keir Starmer. Hlavní politický korespondent britské stanice BBC Nick Eardley soubor označil za „hutné čtení, které toho hodně obsahuje.“ „Hnací silou zprávy je pocit, že politika a ekonomika je rozbitá a že musíme napravit obě části,“ cituje Starmera britský deník The Guardian.

Plán, jehož ambicí je opravit ekonomiku, podle Starmera uvolní dvě stě milionů liber ročně. „Nástroje pro spravedlivější společnost a silnější ekonomiku budou přímo v rukou pracujícího lidu,“ prohlásil šéf středolevicové strany.

Dokument o zamýšleném směřování Británie obsahuje celkem čtyřicet doporučení. Na jeho vypracování dva roky dohlížel také bývalý britský labouristický premiér Gordon Brown, který plán zveřejnil spolu se Starmerem.

Konec Sněmovny lordů

Sněmovna lordů v současné podobě je „neobhajitelná“, je přesvědčen Starmer. Dodal, že v případě nástupu do funkce ji co nejdříve nahradí menší volenou komorou, která bude mít „důležité poslaní“.

Sněmovna lordů přezkoumává právní předpisy přijaté volenou Dolní sněmovnou. Po většinu své devítisetleté historie byla složena z dědičných šlechticů. Labouristický premiér Tony Blair začal s její reformou, když část dědičných postů změnil za doživotní. Sněmovna lordů má teď 786 členů. Vedle šlechticů v ní zasedá například i pětadvacet biskupů.

Ředitelka britského think-tanku Institute for Government Hannah Whiteová označuje plán zrušení horní komory za ambiciózní. „To by vyžadovalo, aby Sněmovna lordů souhlasila se svým zrušením, nebo alespoň výraznou reformou,“ vysvětlila pro BBC.

Pokud strana volby vyhraje, slíbil Starmer dát také anglickým starostům a dalším regionálním představitelům větší rozhodovací pravomoci v dopravě, v bydlení, na pracovním trhu nebo v kultuře. Volá po decentralizaci a „historicky největším přesunu moci z Westminsteru (sídla parlamentu v Londýně) na britský lid“, píše agentura Reuters.

Dokument také doporučuje přiřknout další pravomoci Skotsku, Walesu a posílit devoluční proces v Severním Irsku. Skotská vláda by tak mohla uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do orgánů mezinárodních organizací. A New Britain požaduje i přesunout padesát tisíc pracovních míst ve státní správě z Londýna do ostatních částí země nebo zřízení nového postu protikorupčního komisaře, píše BBC.

Labouristé vévodí průzkumům

„Velmi mi záleží na tom, aby všechna doporučení obsažená ve zprávě byla co nejrychleji provedena,“ cituje Starmera BBC. Návrhy by podle něj mohly být realizovány za pět let potenciální budoucí vlády labouristů. Příští volby se v Británii uskuteční nejpozději v lednu 2025.

Strana převzala vedení v průzkumech po několika skandálech, které provázely vládní působení konzervativního premiéra Borise Johnsona. Toho v září vystřídala Liz Trussová, která však po nezvládnutí komunikace o ekonomických reformách sama po šesti týdnech rezignovala. Od října vede vládu konzervativců Rishi Sunak.

Přes rozsáhlost zprávy A New Britain čelí Starmer kritice podporovatelů systému proporčního zastoupení, za odmítnutí tohoto systému jako součásti demokratických reforem, píše The Guardian. Odpůrci podle deníku předsedu labouristů také obviňují z pokrytectví kvůli jeho odmítavému postoji k vypsání dalšího referenda o nezávislosti Skotska.

The Guardian také uvádí, že progresivní think-tank Compass, který stojí za kampaní labouristů za reformu volebního systému, tvrdí, že zpráva nemá dostatečnou hloubku a rozsah potřebný k řešení „rozčarování z demokracie“ ve Spojeném království a nezapojuje občany do vytváření „nové demokracie od samého počátku“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, Trump slíbil další tvrdé údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy podniknou v noci na pátek velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov Charg a zmocní se íránské ropné infrastruktury. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech.
00:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 1 hhodinou

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 1 hhodinou

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NYT: Trumpův tým se kvůli Epsteinovi scházel v situační místnosti Bílého domu

Nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa se loni v létě snažili zažehnat rostoucí krizi ohledně spisů o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi na schůzkách v situační místnosti Bílého domu. Setkání, kterých se účastnil viceprezident JD Vance či personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová, se tak konala v prostorech s utajením běžně používaných při krizích souvisejících s národní bezpečností. Trump na nich nebyl přítomen, vyplývá z úryvku nové knihy reportérů The New York Times (NYT).
před 3 hhodinami

Polsko je největším producentem syntetických drog v EU, ukazuje zpráva

Polsko je dle nedávno zveřejněné výroční zprávy Evropské unie o drogách největším producentem syntetických narkotik v EU. Zpráva zároveň varuje, že kokain je v Evropě dostupnější než kdykoli dříve.
před 3 hhodinami
Načítání...