„Nástroje do rukou lidu.“ Britští labouristé chtějí zrušit nevolené lordy

3 minuty
Události: Britští labouristé navrhují zrušit nevolenou Sněmovnu lordů
Zdroj: ČT24

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Stopětapadesátistránkový dokument představil předseda labouristů Keir Starmer. Hlavní politický korespondent britské stanice BBC Nick Eardley soubor označil za „hutné čtení, které toho hodně obsahuje.“ „Hnací silou zprávy je pocit, že politika a ekonomika je rozbitá a že musíme napravit obě části,“ cituje Starmera britský deník The Guardian.

Plán, jehož ambicí je opravit ekonomiku, podle Starmera uvolní dvě stě milionů liber ročně. „Nástroje pro spravedlivější společnost a silnější ekonomiku budou přímo v rukou pracujícího lidu,“ prohlásil šéf středolevicové strany.

Dokument o zamýšleném směřování Británie obsahuje celkem čtyřicet doporučení. Na jeho vypracování dva roky dohlížel také bývalý britský labouristický premiér Gordon Brown, který plán zveřejnil spolu se Starmerem.

Konec Sněmovny lordů

Sněmovna lordů v současné podobě je „neobhajitelná“, je přesvědčen Starmer. Dodal, že v případě nástupu do funkce ji co nejdříve nahradí menší volenou komorou, která bude mít „důležité poslaní“.

Sněmovna lordů přezkoumává právní předpisy přijaté volenou Dolní sněmovnou. Po většinu své devítisetleté historie byla složena z dědičných šlechticů. Labouristický premiér Tony Blair začal s její reformou, když část dědičných postů změnil za doživotní. Sněmovna lordů má teď 786 členů. Vedle šlechticů v ní zasedá například i pětadvacet biskupů.

Ředitelka britského think-tanku Institute for Government Hannah Whiteová označuje plán zrušení horní komory za ambiciózní. „To by vyžadovalo, aby Sněmovna lordů souhlasila se svým zrušením, nebo alespoň výraznou reformou,“ vysvětlila pro BBC.

Pokud strana volby vyhraje, slíbil Starmer dát také anglickým starostům a dalším regionálním představitelům větší rozhodovací pravomoci v dopravě, v bydlení, na pracovním trhu nebo v kultuře. Volá po decentralizaci a „historicky největším přesunu moci z Westminsteru (sídla parlamentu v Londýně) na britský lid“, píše agentura Reuters.

Dokument také doporučuje přiřknout další pravomoci Skotsku, Walesu a posílit devoluční proces v Severním Irsku. Skotská vláda by tak mohla uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do orgánů mezinárodních organizací. A New Britain požaduje i přesunout padesát tisíc pracovních míst ve státní správě z Londýna do ostatních částí země nebo zřízení nového postu protikorupčního komisaře, píše BBC.

Labouristé vévodí průzkumům

„Velmi mi záleží na tom, aby všechna doporučení obsažená ve zprávě byla co nejrychleji provedena,“ cituje Starmera BBC. Návrhy by podle něj mohly být realizovány za pět let potenciální budoucí vlády labouristů. Příští volby se v Británii uskuteční nejpozději v lednu 2025.

Strana převzala vedení v průzkumech po několika skandálech, které provázely vládní působení konzervativního premiéra Borise Johnsona. Toho v září vystřídala Liz Trussová, která však po nezvládnutí komunikace o ekonomických reformách sama po šesti týdnech rezignovala. Od října vede vládu konzervativců Rishi Sunak.

Přes rozsáhlost zprávy A New Britain čelí Starmer kritice podporovatelů systému proporčního zastoupení, za odmítnutí tohoto systému jako součásti demokratických reforem, píše The Guardian. Odpůrci podle deníku předsedu labouristů také obviňují z pokrytectví kvůli jeho odmítavému postoji k vypsání dalšího referenda o nezávislosti Skotska.

The Guardian také uvádí, že progresivní think-tank Compass, který stojí za kampaní labouristů za reformu volebního systému, tvrdí, že zpráva nemá dostatečnou hloubku a rozsah potřebný k řešení „rozčarování z demokracie“ ve Spojeném království a nezapojuje občany do vytváření „nové demokracie od samého počátku“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské údery v Gaze za tři dny podle tamních úřadů zabily přes tři sta Palestinců

Při dalších izraelských vzdušných úderech v Pásmu Gazy v noci na sobotu zahynulo nejméně 58 Palestinců, napsala agentura Reuters s odvoláním na tamní nemocnici. Za poslední tři dny počet palestinských obětí v důsledku úderů, zjevně nejintenzivnějších od ukončení příměří v polovině března, podle zdravotníků přesáhl tři sta. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás a údaje není možné nezávisle ověřit.
12:21Aktualizovánopřed 58 mminutami

Rusko žádá ústup ukrajinských sil z okupovaných území, píše Reuters

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny.
před 1 hhodinou

Při útoku na minibus v Sumské oblasti zabila ruská armáda devět lidí

Nejméně devět lidí přišlo ráno o život a sedm dalších utrpělo zranění při útoku ruského dronu na minibus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Moskva tvrdí, že terčem byla ukrajinská vojenská technika. Útok, který přišel jen několik hodin po prvním ukrajinsko-ruském jednání za více než tři roky, už odsoudili ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha i jeho český protějšek Jan Lipavský (nestr.).
07:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Střelec útočil ve fitness centru v Las Vegas

Útočník při páteční střelbě ve fitness centru v Las Vegas v americkém státu Nevada zabil jednoho člověka a tři zranil. Po smrti je i střelec, informuje agentura AP s odvoláním na policii.
07:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poláci půjdou k prezidentským volbám, které mohou posílit současnou vládu

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.
před 9 hhodinami

Vláda USA chce přesídlit až milion lidí z Gazy do Libye, píše NBC News

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pracuje na plánu trvale přesídlit až milion obyvatel Pásma Gazy do Libye, informuje na svých internetových stránkách americká televize NBC News s odvoláním na pět osob obeznámených s touto věcí. Pásmo Gazy obývá asi 2,3 milionu lidí. Americká vláda bere plán natolik vážně, že o něm debatuje s libyjským vedením.
před 9 hhodinami

Recyklací vzácných nerostů chce Evropa čelit jejich nedostatku

Evropa investuje do recyklace vzácných nerostů. Tyto suroviny jsou klíčové třeba při výrobě elektroaut, počítačů a dalších technologií. Starý kontinent jich ale nemá dost a je závislý na dovozu z Číny. Evropská unie proto podporuje skoro padesát projektů, které mají posílit dodávky odjinud nebo udržet cenné kovy v oběhu co možná nejdéle.
před 10 hhodinami

Izraelská armáda uvedla, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové ofenzivy

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.
před 15 hhodinami
Načítání...