Tony Blair

Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

Tři dekády trvalo sektářské násilí v Severním Irsku, než jej v dubnu 1998 ukončila mírová smlouva. Podle data podpisu se jí říká Velkopáteční a představuje klíčový moment v moderní historii Británie i Irska. Cesta k dohodě byla složitá, ale mír v regionu trvá i po čtvrt století. I přesto, že jeho pevnost prověřují izolované incidenty i velké výzvy, jakou byl brexit. Po 25 letech od dosažení míru také vyvstávají otázky, zda není čas smlouvu revidovat. Její část například už rok pomáhá blokovat regionální politiku a severoirská společnost prochází proměnou.

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Nástupnická rada v sobotu oficiálně oznámila úmrtí královny Alžběty II. a prohlásila Karla III. novým britským králem. Oznámení poprvé v historii vysílala televize. Prohlášení jako první podepsal korunní princ William, následovaný Karlovou manželkou, královnou Camillou, a britskou premiérkou Liz Trussovou. Karel III. se stal králem automaticky ihned po smrti Alžběty II., sobotní ceremoniál to ale oficiálně potvrdil. Karel III. pověření přijal a složil tradiční přísahu britských panovníků, že bude ochraňovat Skotskou církev.

K úmrtí britské panovnice Alžběty II. se vyjádřili také politici přímo z Británie a ze zemí britského společenství (Commonwealthu). Nová britská premiéra Liz Trussová ji označila za skálu, na které byla vystavěna moderní Británie.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.

Realitní magnát Radovan Vítek použil podle serveru Investigace.cz téměř totožné schéma pro nákup nemovitostí ve Francii jako premiér Andrej Babiš (ANO). Oba miliardáři byli v roce 2009 klienty téže právní kanceláře a oba si objednali stejnou službu – založení řetězce offshorových firem, přes něž zakoupili sídla na jihu Francie. Zjištění vychází z mezinárodní projektu Pandora Papers.

Ministerstvo spravedlnosti se zabývá podnětem podaným kvůli možnému přestupku premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s kauzou Pandora Papers. Podnět resortu spravedlnosti zaslal Městský úřad v Černošicích. Podle něj mohl premiér porušit zákon o střetu zájmů tím, že nedoložil úřadům úplné informace. Na dotaz České televize to uvedl vedoucí odboru přestupků černošického úřadu Josef Sedláček. Podle zákona o střetu zájmů musí poslanci a další veřejní funkcionáři uvádět mimo jiné oznámení o příjmech a majetku. Podání podnětu ČT potvrdil také mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Bývalí britští premiéři John Major a Tony Blair vyzývají poslance, aby odmítli vládní návrh zákona o vnitřním trhu. Předlohu, která mění pravidla o pohybu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království, začnou poslanci probírat v pondělí. Podle expremiérů je zákon v příkrém rozporu s brexitovou dohodou a Británii by ztrapnil. Návrh ostře kritizuje i Evropská unie, která vyzvala Londýn, aby z něj pasáže porušující brexitovou dohodu vypustil.

Ve věku 83 let zemřel severoirský umírněný katolický politik John Hume, který za svou úlohu v severoirském mírovém procesu obdržel v roce 1998 Nobelovu cenu za mír. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Sociálnědemokratickou a labouristickou stranu (SDLP), kterou Hume založil a dlouhá léta vedl. Hume získal Nobelovu cenu společně s vůdcem probritských unionistů Davidem Trimblem. V minulosti byl rovněž poslancem Evropského parlamentu a parlamentu Spojeného království.

Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn převzal osobní odpovědnost za tvrdou porážku své strany v nedávných volbách do Dolní sněmovny britského parlamentu. V článku pro nedělník The Observer označil výsledek hlasování za „zoufalé zklamání“. V mnoha ohledech ale podle něj labouristé „argumentačně“ vyhráli.

Staronový britský premiér Boris Johnson přislíbil Britům návrat sebedůvěry. Prohlásil to během návštěvy severovýchodu Anglie, která byla dosud baštou opozičních labouristů, ale ve čtvrtečních parlamentních volbách podpořila Johnsonovy konzervativce. Labouristický lídr Jeremy Corbyn nadále čelí kritice a výzvám, aby po volebním debaklu své strany okamžitě odstoupil. Ten ale rychlý odchod odmítá.

Vládní konzervativci i opoziční labouristé předkládají před prosincovými volbami v Británii nerealistické plány, myslí si labouristický premiér z let 1997 až 2007 Tony Blair. Parlamentní většina v rukou jedné i druhé strany by podle něj pro zemi znamenala příliš velké riziko. Jako jednu z „pohádek“ předvolební kampaně označil slib konzervativců o rychlém dokončení brexitu.

Předseda labouristů Jeremy Corbyn se stále odmítá zapojit do mezistranického dialogu o podobě brexitu, ke kterému vyzývá premiérka Theresa Mayová. Corbyn účast na jednání podmiňuje slibem vlády, že Velká Británie z EU neodejde bez dohody. Předseda labouristů už kvůli svému postoji čelí kritice vlastní strany. Premiérka Corbynovi napsala dopis, v němž vysvětluje, proč jeho požadavek vláda splnit nemůže. Mayová hodlá v parlamentu návrh dalšího postupu představit v pondělí 21. ledna, poslanci o něm budou hlasovat v úterý 29. ledna.