Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.
„Změnil jsem labouristy, změním i zemi.“ Kdo je Keir Starmer?
Jednašedesátiletý Starmer se narodil do skromných poměrů. Má tři sourozence, jeho matka byla zdravotní sestra a otec nástrojář. Šéf labouristů, jenž vyrůstal v Surrey, o sobě často říká, že pochází z dělnického prostředí. Rodiče ho pojmenovali Keir po zakladateli a prvním lídru labouristů Keiru Hardiem.
Starmerův život silně ovlivnila Stillova vážná nemoc, kterou trpěla jeho matka. Vzácné autoimunitní onemocnění nakonec vedlo k tomu, že přestala chodit a mluvit a nemohla sama jíst. Návštěvy matky v nemocnici a péče o ženu, která trpěla často bolestmi, zformovala Starmerovu osobnost. Mezi současné priority labouristů tak patří i podpora státní zdravotní služby NHS a výrazné zkrácení čekacích lhůt.
Úspěšný obhájce lidských práv
Starmer vystudoval gymnázium a politicky aktivní začal být už během dospívání – do labouristických Mladých socialistů vstoupil v pouhých šestnácti letech. Později jako první člen rodiny absolvoval vysokou školu, a to práva na univerzitách v Leedsu i Oxfordu. Dlouho působil v oblasti lidských práv. V Africe a v Karibiku kupříkladu hájil vězně, kteří čelili trestu smrti.
Podílel se také na významných procesech proti společnostem Shell či McDonald's a řešil i případ týkající se uzavření dolů, o němž rozhodla bývalá konzervativní premiérka Margaret Thatcherová. Starmer také působil jako poradce pro lidská práva během uzavírání Velkopáteční dohody bývalého labouristického premiéra Tonyho Blaira v Severním Irsku, připomíná stanice CNBC.
Poté pracoval několik let jako šéf veřejné prokuratury a stal se tak nejvyšším trestním žalobcem v Anglii a Walesu. Za své úspěchy na poli advokacie získal od britské královny Alžběty II. čestný titul Queen’s Counsel.
Svými odpůrci je Starmer zesměšňován jako „levicový londýnský právník“. Poté, co byl povýšen do šlechtického stavu, kritici jeho titul Sir často využívají k tomu, aby ho vykreslili jako člena elity mimo dosah pracujícího lidu, píše agentura AP.
Frustrovaný opoziční rolí
V Dolní sněmovně působí za labouristy od roku 2015, kdy se stal stínovým ministrem pro přistěhovalectví. Jako o možném kandidátovi na lídra strany se o něm hovořilo již tehdy, Starmer to ale odmítl s tím, že se necítí na post dostatečně politicky zkušený.
Místo toho později působil ve stínovém kabinetu bývalého šéfa labouristů Jeremyho Corbyna jako ministr pro brexit. Starmer se před referendem v roce 2016 stavěl proti odchodu Británie z Evropské unie a později orodoval za druhé hlasování.
V čele labouristů stanul v dubnu 2020 poté, co Corbyn skončil jako lídr kvůli debaklu ve volbách v roce 2019, a skandálu kolem laxního přístupu vedení strany k antisemitským tendencím uvnitř partaje. Starmer se tehdy v reakci na zprávu komise omluvil a slíbil zjednat nápravu, Corbyn označil kauzu za zpolitizovanou.
Kontroverzní politik, jenž byl ze strany vyloučen a nyní kandidoval ve volbách jako nezávislý, roky vedl labouristy více doleva. Starmer naopak patří k umírněnému, středolevému křídlu strany. Ve svém vítězném projevu v roce 2020 slíbil „kulturní změnu“ u labouristů a v případě potřeby upřednostnit svou zemi před zájmy své strany.
Labouristy chce vést „do nové éry s důvěrou a nadějí“. „Jako vůdce opozice nejste u moci, a je to ta nejvíce frustrující práce, jakou jsem kdy měl. Doufám, že už ji dlouho mít nebudu,“ svěřil se Starmer loni deníku The Guardian.
Úřednický typ bez charismatu, shodnou se experti
Podle komentáře AP je Starmer „odpovědný, trochu nudný manažer“, nicméně labouristé doufají, že právě on je to, co teď Britové nejvíce potřebují.
„Coby úřednický typ je klidný a hovoří se o něm jako o novém zastánci politického středu. Na druhou stranu není zrovna dvakrát inspirativní a rozhodně to není politik, který by řečnickým umem dokázal strhnout davy,“ soudí Marek Bičan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.
Spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka to vidí podobně. „Působí spíše jako opatrný, rozvážný a někdy váhající technokrat než jako politik, který dokáže strhnout své okolí,“ poznamenal Kytka.
Starmerův osobní život je poklidný. Šéf labouristů je ženatý a má dvě dospívající děti. Jeho velkým koníčkem je fotbal, fandí Arsenalu, píše AP.
Britský deník Daily Mail letos v červnu napsal, že Starmerovo jméno se objevilo ve špionážních spisech StB poté, co před 38 lety pobýval v Československu, kde s dalšími šestnácti studenty z celého světa pracoval v Lidicích na obnově památníku připomínajícího nacistické zločiny z druhé světové války. Podle dostupných zdrojů však není prokazatelné, že Starmer se státní bezpečností spolupracoval.
Nastartovat ekonomiku a zastavit migranty
Starmer se nejspíš stane prvním labouristickým premiérem od roku 2010. Slibuje „otočit list“ po čtrnácti letech vlády konzervativců, která podle něj byla značně chaotická. Labouristé ve svém manifestu kladou důraz hlavně na obranu a zajištění hospodářského růstu.
„Pilířem programu labouristů je návrat ekonomického růstu a reforma veřejných služeb, které považují za podfinancované. Jejich kampaň ale spíše sází na nepopularitu konzervativců a upozorňování na jejich chyby, než že by nabízela konkrétní řešení,“ řekl Bičan webu ČT24.
Starmer se zavázal, že v případě vítězství rozbije gangy, které na člunech přivážejí do Británie žadatele o azyl. Naopak plány toryů posílat žadatele o azyl do Rwandy označil za plýtvání penězi. Starmer rovněž počítá se silnou podporou Ukrajiny proti ruské agresi a hodlá dále zvyšovat výdaje na obranu.
Velké ambice má strana na poli ekonomickém. Starmer prohlašuje, že konzervativci „zdevastovali ekonomiku“. Podle něj žádný premiér „nezvedal daně častěji“ než premiér Sunak. Labouristé slibují, že nebudou zvedat daně a oživit stagnující britské hospodářství chtějí pomocí svého několikabodového plánu.
Starmer jako člověk podporující podnikání zdůrazňuje, že „hospodářský růst a sociální spravedlnost musí jít ruku v ruce“.
Jeho cesta k růstu zahrnuje podporu čisté energie, průmyslových odvětví budoucnosti, zvýšení počtu učitelů o tisíce, reformu trhu práce i státního zdravotního systému NHS či výstavbu 1,5 milionu nových domů v zemi, která se stále potýká s důsledky finanční krize, covidu i války na Ukrajině, a řada Britů si nemůže dovolit vlastní bydlení.
„Zrada“ levicového křídla
Starmer se v posledních letech snaží svou stranu opět zpopularizovat. Labouristé vedou v průzkumech již od října 2021. Od začátku roku 2023 si pak udržují náskok dvacet procentních bodů, upozorňuje server BBC. V předčasných volbách by mohli podle některých sondáží získat rekordní počet křesel.
Přehodnocení politiky vedlo Starmera postupně k tomu, že upustil například od slibů zrušit univerzitní školné, zvýšit daně z příjmu a znárodnit energetické a vodárenské společnosti, což někteří jeho spolustraníci označili za zradu. Šéf labouristů svá rozhodnutí hájí s tím, že Británie se kvůli pandemii ocitla v úplně jiné finanční pozici.
Starmer také již neprosazuje další referendum, které by mohlo zvrátit brexit. Místo toho plánuje restart a prohloubení vztahů s EU. Podle kritiků není dostatečně zásadový, jeho stoupenci naopak mluví o pragmatismu a respektu k faktu, že Britové se většinou nechtějí vracet k rozdělující debatě o brexitu, uvádí AP.
V Labouristické straně to nyní vře hlavně kvůli válce v Gaze. Starmer totiž zastává mnohem více proizraelský postoj než řada jiných labouristů, kteří stojí za Palestinci. Levicovější křídlo kritizuje svého šéfa za to, že po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října mluví o právu židovského státu na sebeobranu a odmítá označit izraelské počínání v Gaze za genocidu.
Někteří komentátoři přirovnávají červencové volby k roku 1997, kdy tehdejší šéf labouristů Tony Blair po osmnácti letech vlády konzervativců dovedl labouristy k drtivému vítězství. Podle Bičana ale lídr labouristů postrádá Blairovo charisma. „Starmer není Blair, ale chybí mu i (Gordon) Brown. Nakolik bude silným premiérem se teprve ukáže, ale rozhodně má ambici jím být, což s početnou většinou nebude minimálně ze začátku nijak těžké,“ myslí si Bičan.
Příliš ambiciózní plány
Podle spolupracovníka ČT Kytky bude Starmerovou velkou nevýhodou hospodářská stagnace či jen velmi pomalý hospodářský růst. „Pokud nezvýší radikálně daně, což slibuje, že neudělá, bude mít například jen málo peněz na investice do zaostávající infrastruktury,“ obává se Kytka.
K naplnění svých ambiciózních slibů by labouristé potřebovali aspoň dvě funkční období v řadě, což teď není jisté, dodal.
Podle CNBC budoucímu premiérovi komplikuje situaci i to, že sám Starmer je řadou lidí považován za představitele establishmentu, kterému chybí charisma jiných politiků. Průzkum YouGov například ukázal, že lídr labouristů se u veřejnosti těší menší oblibě než populista Nigel Farage. Výrazně méně populární je pak Starmer u mladší generace voličů.
Starmer si ale věří. „Někdy musíte být nemilosrdní, abyste byli dobrým lídrem. Změnil jsem Labouristickou stranu. Pokud budu mít to privilegium a dostanu příležitost, změním i zemi,“ slibuje šéf labouristů, jehož citovala televize Sky News.
