Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.
Izrael má právo se bránit, nyní ale překračuje meze, uvedla Kallasová
1 minuta
Zprávy: Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová o Izraeli
„Humanitární pomoc, kterou dáváme Gaze a Palestincům, by neměla být zpolitizovaná. To znamená, že by se měla dostat k lidem v nouzi. Izrael má právo se bránit, ale jeho současné chování přesahuje hranice přiměřené sebeobrany,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie.
Situace v Pásmu Gazy je podle Kallasové nadále velmi vážná. „Chceme, aby se mediátoři vrátili k jednacímu stolu a aby byla propuštěna všechna rukojmí,“ dodala vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Finanční podpora
Evropská unie oznámila, že zvýší svou finanční podporu palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně čtyřicet miliard korun). Tato podpora nicméně bude podmíněna reformami palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí. Palestinská samospráva spravuje Západní břeh Jordánu. V Pásmu Gazy vládne teroristické hnutí Hamás.
EU je největším dárcem humanitární pomoci pro Palestince. Unijní představitelé se již několikrát nechali slyšet, že doufají, že Palestinská autonomie převezme správu i nad poválečným Pásmem Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně myšlenku palestinské správy Pásma Gazy odmítá a ignoruje i dvoustátní řešení palestinské otázky, které prosazuje mezinárodní společenství včetně EU, napsala agentura Reuters.
Izraelské síly 18. března obnovily rozsáhlé údery na palestinské Pásmo Gazy, skončil tak klid zbraní vyhlášený v polovině ledna. V rámci dohody, která zaručovala zastavení bojů na 42 dní, Hamás propustil část rukojmí.
Další sankce proti Rusku
Kallasová mimo jiné rovněž oznámila, že Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku. Unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu.
Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Šéfka unijní diplomacie připomněla, že je potřeba shoda všech 27 zemí EU.
Kallasová zdůraznila, že Ukrajina již před měsícem souhlasila s návrhem Spojených států na příměří, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce tuto válku,“ uvedla i v souvislosti s nedělním útokem v ukrajinském městě Sumy, který si vyžádal přes 34 obětí. „Jediným způsobem, jak přimět Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu, je vyvinout na něj větší tlak,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Vojenská pomoc Ukrajině
Dalším tématem pondělního jednání bylo navýšení vojenské podpory Ukrajině, která se již více než tři roky brání ruské agresi. Kallasová nedávno přišla s návrhem nové pomoci v hodnotě dvacet až čtyřicet miliard eur, zatím ale pro plán podle médií nezískala podporu všech unijních států. Následně oznámila záměr poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice. Nyní uvedla, že už se vybraly dvě třetiny potřebné částky.
Některé ze zemí podle Kallasové nabízejí přímo dělostřeleckou munici, jiné finance na její pořízení. Zmínila přitom činnost české muniční iniciativy, která podle ní mapuje, kde je munice dostupná. „Rusko nemůže na Ukrajině vyhrát, vůle ukrajinského lidu zůstává nezlomná a evropské země, ale i další státy budou i nadále stát za Ukrajinou,“ uvedla vysoká představitelka pro zahraničí věci a bezpečnostní politiku. „Doufám, že je každému jasné, že když chcete zastavit zabíjení, musíte tlačit na Rusko, které je za toto zabíjení zodpovědné,“ podotkla.
