Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, prohlásili po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj by byla chyba ustupovat Moskvě. Ruský vládce Vladimir Putin v únoru prohlásil, že zemi západní sankce naopak pomohly.
Evropská unie proti Rusku zavedla celkem šestnáct balíků opatření. Na prvním se lídři zemí Evropské unie dohodli hned první den ruské invaze na Ukrajinu. Součástí je například zmrazení majetku některých občanů, zákaz dovozu určitých surovin nebo zákaz využívání systému SWIFT.
Právě obnovení přístupu do mezinárodního platebního systému patří mezi požadavky ruské strany. Řada tamních bank z něj byla vyloučena hned po invazi. To vytvořilo značné překážky při placení nejen ruským zemědělským firmám.
K tomu, aby někdo mohl poslat peníze v mezinárodním styku, musí mezi bankami proběhnout vzkaz. To provází všechny transakce bank, které jsou součástí systému SWIFT. Bez toho platba neprojde, vysvětluje ekonomka Jana Matesová s tím, že v systému je většina světových bank. Makroekonom Jakub Jedlinský ovšem upozornil na to, že zákaz se nevztahuje na všechny ruské banky.
Prakticky každá sankce nutí Rusko k tomu hledat nová řešení, dodal. „Putin to sice může vnímat tak, že to zemi posílilo, ale neznamená to, že ten tlak neexistuje. Nějaké nové řešení možná mají, ale práci to ztěžuje. Zákaz SWIFT komplikuje Rusku obchod, uzavírá se více trh a mají méně obchodních možností.“
Klíčové bylo zmrazení rezerv, míní Matesová
Klíčový efekt mělo zmrazení rezerv ruské centrální banky, míní ekonomka Matesová. „Ruské vedení invazi na Ukrajinu dlouho plánovalo, je to evidentní i u centrální banky – ale asi neznala termín. Zhruba polovina jejich rezerv se stále zhodnocuje v západních institucích, uvázla jim tam,“ vysvětlila.
Podle datového ekonoma Petra Bartoně je nejdůležitější sankcí zákaz vývozu technologií do Ruska. „Země dlouhodobě využívala západní technologie, třeba i na obsluhu ropných a plynových vrtů. Tím trpí i schopnost těžit jednu z mála věcí, z kterých Rusko ještě vydělává v zahraničním obchodě. Neznamená to, že to ekonomiku položí, ale žije na vnitřní dluh a spíše jen přežívá,“ poznamenal.
Podle makroekonoma Jedlinského se mohlo očekávat, že se ruská ekonomika na lopatky položí rychleji. „Tamní centrální banka ale odvedla velmi dobrou práci,“ míní. „Povedl se zastavit pád rublu, naopak začal růst. Nicméně výše úrokových sazeb přes dvacet procent začíná vadit Kremlu, protože to může vést ke krachu spousty firem,“ dodal.
Datový ekonom Bartoň upozornil, že směnný kurz ani HDP nejsou pro ruskou ekonomiku směrodatné, protože jsou nastavené uměle. „Je pravda, že opravdové reality se nedopídíme,“ souhlasí Matesová.
Procházková: Rusové pociťují inflaci, ale vydrží toho hodně
Rusko určitě pálí sankce více, než přiznává, míní Procházková. „Na oficiální informace z úřadů a od vysokých politiků bych moc nehleděla, je mnohem zajímavější sledovat slova osob z nižší a střední politiky. Například náměstek ministra průmyslu a obchodu Vasilyj Osmakov před několika dny řekl, že se ruská ekonomika blíží jakémusi bodu zlomu, který občané pocítí,“ upozornila redaktorka.
„Rozhodně zaznamenali, že v obchodech chybí zahraniční výrobky. Ty se ovšem začaly postupně navracet, hlavně díky schopnosti země sankce obcházet. Více ale pociťují prudký růst inflace, která je oficiálně někde na devíti procentech. Nezávislí ruští ekonomové ovšem mluví o daleko vyšší inflaci, běžný Rus to vidí na cenách v obchodech. Například brambory, nejzákladnější potravina v zemi, zdražily o 92 procent,“ přiblížila Procházková.
Zároveň ovšem dodala, že Rusko je velká země s robustní ekonomikou a obrovskou schopností adaptace. „To se týká jak politických struktur, tak běžného obyvatelstva. Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ poznamenala.
