Petra Procházková

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.

Hosté pořadu Události, komentáře týdne debatovali o výhrůžkách ruského exprezidenta Dmitrije Medvěděva vůči bývalému hokejovému brankáři Dominiku Haškovi. Tématy byly také rychlá jízda europoslance Filipa Turka (za Přísahu a Motoristy), která inspirovala další, přístup měst k bezdomovectví i otázka, jak skloubit práci zákonodárce s osobním životem. Debaty se zúčastnili filmový režisér a producent Václav Marhoul, právnička a bývalá politička Petra Buzková, redaktorka Deníku N Petra Procházková, publicista z Echo 24 Jiří Peňás a ekonomická komentátorka Lena Cohen. Debatu vedla Jana Fabianová.

Při ruském nočním raketovém úderu na Kyjev zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších více než devadesát bylo zraněno, uvádějí nejnovější zprávy záchranářů. Výbuchy bylo v noci slyšet i v Charkově na východě Ukrajiny, informovala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Americký prezident Donald Trump útoky odsoudil a vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby s nimi přestal.

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Ukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění nejméně deset lidí včetně dětí, uvedl šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi. V ruské Saratovské oblasti po jednom z útoků hoří vojenské letiště Engels a řada budov. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl účastníkům summitu EU, že Rusko dál útočí na ukrajinskou energetiku a slíbené třicetidenní zastavení útoků podle něj vůbec nic nezměnilo.

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.

Ruský vládce Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci chválil ruskou ekonomiku, ale ignoroval její četné problémy, všímají si komentátoři a experti oslovení ČT. Putinova slova o válce na Ukrajině ukazují, že od vládce Kremlu nelze čekat ústupky. Putin mimo jiné prohlásil, že Ukrajinu měl napadnout ještě dříve.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters. Moskva chce o atentátu mluvit na zasedání Rady bezpečnosti OSN tento pátek, napsala agentura Reuters.

Tisíce lidí v Gruzii už osmý den v řadě protestují proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit na příští čtyři roky přístupová jednání s Evropskou unií. Demonstrace se ve čtvrtek večer konají nejen v hlavním městě Tbilisi, ale i v dalších městech, jako jsou Kutaisi, Zugdidi a Batumi, uvádí server Civil.ge. Zásahy bezpečnostních složek si za poslední týden vyžádaly stovky zadržených a desítky zraněných, včetně opozičních politiků. Premiér Irakli Kobachidze označil vládní kroky za součást ničení „liberálně-fašistické“ opozice.

Tisíce Gruzínců v úterý znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí takto rozháněli demonstranty, téměř tři stovky jich zadrželi. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Podle serveru Civil Georgia dochází i k potyčkám s maskovanými muži bez viditelného označení. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové hrozí Gruzii ukrajinský scénář z roku 2014, kdy protesty na Majdanu vedly k pádu proruské vlády.

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Policie obvinila finanční ředitelku Agrofertu Petru Procházkovou a člena představenstva firmy Imoba Františka Šlingra z křivé výpovědi u soudu v kauze Čapí hnízdo. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Kriminalisté se případem zabývají z podnětu soudce Městského soudu v Praze, který případ padesátimilionové dotace na stavbu Čapího hnízda řešil.

Ukrajinské drony zaútočily na vojenské letiště Chanskaja u Majkopu v autonomní Adygejské republice na jihu Ruska, oznámilo ukrajinské armádní velení. Na letišti, na kterém podle záběrů ze sociálních sítí hoří, byly podle Kyjeva ruské letouny Su-27 a Su-34. Úřady podle šéfa republiky Murata Kumpilova kvůli požáru evakuovaly obyvatele vsi Rodnikovyj. Kyjev také potvrdil, že zasáhl sklad se stovkami dronů v ruském Krasnodarském kraji. Ukrajina hlásí po úderech nepřítele zraněné v Záporoží i Kryvém Rihu.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

O víkendu naposledy vyjdou tištěné Lidové noviny. Konec deníku, který vznikl před více než sto třiceti lety, oznámila mediální skupina Mafra v polovině července. Zůstane pouze internetová verze. Na jejich minulost si v 90' ČT24 zavzpomínali bývalí členové redakce „lidovek“ Kamila Klausová, Petra Procházková, Jan Dobrovský a Robert Čásenský.

Francouzská justice zahájila stíhání podnikatele ruského původu Pavla Durova. Zakladatel sociálních sítí je obviněný z podílu na pašování drog, zneužívání dětí nebo praní špinavých peněz. Jeho Telegram proti těmto zločinům údajně nebojuje. Mnozí lidé však upozorňují, že v pozadí celé kauzy se hraje zejména o svobodu slova na sociálních sítích – jak na Telegramu, tak na síti X či Facebooku a Instagramu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé připustil, že ukrajinské síly bojují v ruské Kurské oblasti, informovala agentura Reuters. Ruské úřady kvůli situaci evakuovaly přes 76 tisíc obyvatel, napsala ruská agentura TASS s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné události. Moskva stáhla část sil z východní fronty a poslala je bránit hranice. Denní počty pozemních útoků na Ukrajině se tak snížily. Rusko přitom tvrdí, že se mu daří zastavit postup kyjevských sil do vnitrozemí. Podle některých zpráv ale proniklo do země až deset tisíc vojáků. Bělorusko v sobotu oznámilo, že posílí svoji vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou.

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

O současném Rusku lze nyní otevřeně mluvit jako o totalitě, reagoval na úmrtí opozičníka Alexeje Navalného český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Postavit se Putinově režimu ale musí samotní Rusové, zdůraznil šéf diplomacie v pořadu Události, komentáře. Podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N byl Navalnyj velký pragmatik a rozený lídr, nebyl však klasický demokrat-liberál. Za cíl si kladl hlavně vymýtit korupci a reformovat Rusko.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.