Rusko od začátku září zpřísnilo zákon o zahraničních agentech. Nově považuje kremelský režim práci každého s tímto označením za „ohrožení pro vzdělávání dětí a mládeže“. Například knihy takto nálepkovaných autorů se sice smí dále prodávat, musí být ovšem výrazně označeny. Pro knihkupce to už začíná být problém.
Latinský výraz Libri prohibiti se v minulosti užíval pro knihy zakázané církví či státními orgány kvůli jejich údajné závadnosti. V současném Rusku lze takto označit obrovské množství svazků od stovek autorů, jejichž jména se dostala na seznam zahraničních agentů. Bojí se, že budou obviněni z porušování zákona.
„Náš obchod si nemůže dovolit najmout externího odborníka na posouzení knih,“ popisuje situaci manažerka knihkupectví v Petrohradu Elena Něšcheretová. „Zdá se, že my sami se musíme stát odborníky na rozdělování titulů na legální a ilegální,“ reaguje na ruskou legislativu.
Chtějí z nás udělat vyvrhele, říká populární autor
Dle novelizovaného ruského zákona totiž knihy autorů ze seznamu zahraničních agentů nemusí z pultů zcela zmizet, musí být ale „zabezpečené“ proti otevření v obchodě – například průhlednou fólií. Musí mít na sobě také štítek s nápisem „Tento materiál byl vytvořen zahraničním agentem nebo se týká činnosti zahraničního agenta“.
„Jsem smutná. Jsem přesvědčena, že zakazování knih v naší historii nikdy nevedlo k ničemu dobrému,“ myslí si čtenářka Anastasia. Prodejci knih nechtějí mít problémy a snaží se zbavit knih, kvůli kterým by mohli být obviněni z porušení zákonů. Ve velkém vyprodávají tituly, u nichž tuší potíže.
Jenže neexistuje jednotný návod, které publikace by mohly být považovány za závadné. Navíc nejde jen o obsah konkrétních knih – knihkupci se bojí prodávat díla autorů, kteří se například vyslovili proti ruské válce na Ukrajině. Mezi ně patří i Dmitrij Gluchovskij, v exilu žijící autor velmi populární sci-fi série Metro.
„Cílem je vyštvat z veřejného prostoru a médií všechny, kteří kritizují válku, samotného (ruského vládce) Vladimira Putina i jakoukoliv politiku vlády. Chtějí z nich udělat vyvrhele,“ soudí podle agentury Reuters spisovatel Gluchovskij.
Zaměstnanci knihkupectví mají v plánu procházet několikrát do měsíce všechny tituly, to vše v atmosféře strachu a nejistoty, co je dovoleno a s čím by už mohly být problémy. Pracovníci mají odhadovat, které knihy bude nejlepší ihned označit, aby náhodou neporušili novou legislativu.
„Zatím nikdo nedostal pokutu za prodej knih zahraničních agentů,“ popsala manažerka petrohradského knihkupectví Něšcheretová. „Všichni ale čekáme, že k tomu dojde. Samozřejmě, nikdo nechce být v této záležitosti první,“ poznamenala.
Ruská unie vydavatelů knihkupectví dopředu upozornila, že mohou očekávat neohlášené kontroly zaměřené právě na díla se závadným obsahem či režimu nepohodlným autorem.
Raději neprodávat
„O cenzuře v Rusku bychom mohli mluvit už delší dobu, to nesouvisí jenom s 1. zářím,“ popsala situaci redaktorka Deníku N Petra Procházková. Prvky cenzury se dle ní dají v zemi pozorovat už zhruba od roku 2008. „Poprvé se veřejně začalo mluvit o tom, že existují třeba seznamy lidí v ruských televizích, kteří nesmějí vystupovat. A ty seznamy byly diktovány z Kremlu,“ připomněla.
Po roce 2022 a otevřeném útoku Ruska na Ukrajinu se dle Procházkové jen zpřísnily principy, které už byly zavedené. Upozornila také na tvrzení knihkupců, pro něž je složité se „v právním chaosu“ orientovat, proto raději nebudou knihy autorů ze seznamu „zahraničních agentů“ prodávat.
Zahraniční či ruské exilové autory Rusové teoreticky číst mohou, podotkla Procházková. Pro Rusko je však dle ní důležitější cenzura na internetu. „Ne, že by zakázali třeba YouTube nebo WhatsApp přímo hned, ale různě zpomalují, znesnadňují přístup lidí k platformám,“ dodala.
