Rusko zavádí povinný „digitální gulag“

Součástí mobilních telefonů a tabletů prodávaných v Rusku a na ilegálně okupovaných ukrajinských územích musí být od pondělí aplikace Max, jež se má stát „státním messengerem“. Kritici o platformě mluví jako o „digitálním gulagu“, který bude shromažďovat data o uživatelích a poskytovat je vládním orgánům. Zavedení aplikace bude mít navíc dopad i na Moskvou unesené ukrajinské děti, píše United 24media.

Aplikace Max musí být předinstalovaná do všech mobilních telefonů a tabletů prodávaných od 1. září v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích.

Sloučení interních systémů s Maxem doporučuje ministerstvo digitalizace řadě velkých ruských společností – minulý týden poslaly úřady dopis s touto žádostí například ruské poště či největší tamní letecké společnosti Aeroflot.

Na aplikaci musejí přejít mimo jiné i školní komunikační sítě pro rodiče v Moskvě, oznámila v pátek zástupkyně starosty hlavního města Anastasija Rakovová. Některé ruské školy začaly s testováním Maxe již v červenci – podle serveru United 24Media byli učitelé, studenti i jejich rodiče nuceni na tuto platformu přejít. Následně by aplikaci měli začít používat všichni státní zaměstnanci a úředníci.

Časté výpadky internetu

V letošním roce dochází v Rusku k výraznému nárůstu počtu výpadků internetu, píše server United 24Media s tím, že jen v červenci bylo zaznamenáno přes dva tisíce takových případů. Ruské úřady tvrdí, že se tak děje „z bezpečnostních důvodů“, a občanům navrhují, aby situaci využili jako „digitální detox“, popisuje ukrajinský list.

United 24Media se domnívá, že výpadky internetu jsou ve skutečnosti součástí rozsáhlé kampaně, jejímž cílem je získat úplnou kontrolu nad tím, co lidé v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích na internetu píší a hledají.

Poté, co ruští poslanci na konci července schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický, začaly úřady omezovat hovory přes Telegram a WhatsApp. Ten reagoval na ruský krok prohlášením, že aplikace „odolává pokusům vlády narušit bezpečnou komunikaci“, a slíbil, že koncové šifrování zůstane dostupné po celém světě, včetně Ruska.

Státní messenger

Anton Gorelkin, ruský poslanec a mimo jiné také spoluzakladatel aplikace Max, prohlásil, že WhatsApp „patří extremistické organizaci Meta“. Právě Max má nyní aplikace z takzvaných „nepřátelských zemí“ nahradit a stát se národní komunikační platformou. Ruská aplikace byla schválena šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na konci června.

Cílem této iniciativy je podle listu The Moscow Times úplná kontrola informací, odříznutí veřejnosti od necenzurovaných zpráv od „zahraničních agentů“, znemožnění koordinace protestů a získání plného přístupu ke zprávám uživatelů.

Oficiálně však úřady omezení používání zahraničních aplikací vysvětlují dle The Moscow Times jako „boj s podvodníky“. Ruská centrální banka tvrdí, že podvodníci v prvním čtvrtletí 2025 získali přístup k citlivým údajům prostřednictvím mobilních hovorů nebo SMS téměř v padesáti procentech případů. List poznamenává, že toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Pomocí aplikací pro zasílání zpráv se to podařilo jen šestnácti procentům, zmiňuje server.

„Digitální gulag“

Aplikace bude fungovat nejen pro zasílání zpráv a videohovory, ale bude také širším informačním systémem s přístupem k vládním službám a mobilním platbám, uvedli analytici pro deník The Independent.

Max shromažďuje údaje o aktivitě uživatelů, jejich poloze, IP adrese, kontaktech, kameře, mikrofonu, souborech a ve svých zásadách ochrany osobních údajů aplikace uvádí, že tyto údaje může sdílet s „partnery společnosti“ i s „jakoukoli vládní nebo místní autoritou“, dodává United 24Media s tím, že uživatelská data mohou být předávána vládním orgánům, jako je policie, ministerstvo vnitra či bezpečnostní služby.

Ruský opoziční novinář Andrej Okun míní, že Max bude hrát klíčovou roli v plánu Kremlu vybudovat takzvaný „digitální gulag“, píše The Independent. „Bude to sterilní prostor, ve kterém budou mít úřady úplnou kontrolu nad volným časem (...) a myšlenkami občanů,“ ocitoval Okuna britský list.

Odborníci na ruské technologie a sledování však tvrdí, že zavedení této aplikace, která byla údajně vyvinuta na Putinův příkaz, je pouze posledním krokem v řadě opatření, jejichž cílem je posílit schopnost sledovat celou ruskou on-line sféru. „Jedná se o normalizaci ruského sledování používání internetu. (...) Je to součást dlouhého procesu,“ řekl deníku The Independent britský spisovatel Keir Giles.

Obavy o únik dat

Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace popírají. Tvrdí, že Max má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram, který vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.

Podle tamních médií však ruská Federální státní služba (FSB) vyjádřila obavy, že samotná aplikace by mohla být napadena nebo by mohlo dojít k úniku dat. Zatímco bude tedy ruská platforma „špehovat“ své občany, Kreml se obává, že by skrze Max mohl někdo sledovat je, píše United 24Media.

Zavedení takového centralizovaného systému s neomezeným přístupem by dle ukrajinského listu ve skutečnosti mohlo vytvořit obrovskou zranitelnost – jakýkoli únik nebo narušení by mohlo odhalit vládní tajemství, zpravodajské metody nebo citlivou komunikaci.

Dopad na okupovaná ukrajinská území

United 24Media připomíná, že zavedení aplikace Max bude mít dopad i na ukrajinské děti, které byly násilně odvezeny do Ruska z okupovaných území. Některé z nich jsou kontaktovány právě za použití telefonů a sociálních médií například ze strany iniciativy Save Ukraine, která se snaží děti přivést zpět. Tuto komunikaci může ruská aplikace narušit.

Na okupovaných územích funguje také asi pět set škol, výuka však probíhá pod ruskou kontrolou. Navzdory obrovským rizikům mnoho studentů ale dle ukrajinského serveru nadále tajně navštěvuje ukrajinské on-line kurzy. Max by mohl tyto lekce ještě více ztížit a dále izolovat děti od jejich země.

Na komunikaci po telefonu spoléhají také rodiny žijící na okupovaných územích, a to aby zůstaly v kontaktu se svými příbuznými na Ukrajině. To bude s novými ruskými zákony a aplikací Max stále nebezpečnější, uzavírá United 24Media.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři děti a učitel zemřeli po střelbě na základní škole v Oregonu

Tři žáci ve věku pět, osm a jedenáct let a jeden učitel zemřeli po čtvrteční střelbě na základní škole ve městě Bend v americkém státě Oregon, informovala místní policie. Mrtvý je i šestnáctiletý střelec, kterého zastřelil jeden z místních lidí. Další dva zraněné převezly sanitky do nemocnic, uvádí americká média.
00:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Summit EU řešil návrh nového unijního rozpočtu či ceny energií

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie projednávali na summitu v Bruselu návrh nového dlouhodobého unijního rozpočtu, potvrdil na síti X ve čtvrtek odpoledne předseda Evropské rady António Costa. Irské předsednictví o víkendu navrhlo o osm procent nižší rozpočet, než byl ten původní z pera Evropské komise. Mnohé země jsou ale s návrhem i nadále nespokojené. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ráno při příchodu na summit uvedl, že názorové rozdíly jsou obrovské. Večer mluvčí šéfa Evropské rady informoval, že proběhla debata mimo jiné o rozšíření EU. Tématem na summitu byly ve čtvrtek také vysoké ceny energií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U vjezdu do Eurotunelu se srazil minibus s vlakem, 19 zraněných

Srážka minibusu s nákladním vlakem u vjezdu do Eurotunelu na francouzské straně Lamanšského průlivu si ve čtvrtek večer vyžádala 19 zraněných. Nikdo z nich není v ohrožení života, uvedly francouzské úřady podle agentur Reuters a AFP. Provoz nákladních vlaků byl v obou směrech dočasně přerušen, osobních vlaků se událost nedotkla, informovala francouzská média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po zřícení střechy školy v Pákistánu zemřelo 35 lidí, přes 50 dalších je zraněno

Nejméně 34 žáků, většinou mladších 12 let, a jeden učitel ve čtvrtek přišlo o život, když se během výuky zřítila střecha soukromé školy v Péšávaru na severozápadě Pákistánu. Více než 50 dalších osob bylo zraněno a některé jsou v kritickém stavu. Všichni lidé uvěznění v sutinách byli vyproštěni a záchranáři už odklidili trosky, napsala večer SELČ agentura AP, podle níž se jedná o nejtragičtější zřícení budovy v dějinách země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hútíové bombardovali prezidentský palác v Adenu, několik lidí zemřelo

Jemenští proíránští islamisté hútíové vypálili několik raket na prezidentský palác v jihojemenském Adenu, kam se v roce 2015 uchýlila mezinárodně uznávaná vláda. Hútíové podle agentury AFP uvedli, že cílem útoku bylo vojenské velitelství v prezidentském paláci. Dva vládní představitelé agentuře Reuters řekli, že jemenský premiér a ministři, kteří byli v prezidentském komplexu, vyvázli bez újmy. Zabiti však podle nich byli dva členové ostrahy. Podle agentury AFP při úderech zahynuli nejméně čtyři lidé. Dle informací AFP rakety zasáhly velitelské centrum koalice proti hútíům vedené Rijádem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVody je málo, Syřané ji pořizují u překupníků. Infrastrukturu poničila válka

U Eufratského jezera na severozápadě Sýrie selhala stará čerpací stanice. Ze tří soustrojí funguje jediné. To dodává asi třicet procent potřebné vody. Lidé ji proto musejí kupovat od překupníků. Je jí málo a není vhodná k pití, protože pochází z neupravených zdrojů. Potrubí, čerpadla i elektrické rozvody poškodila válka a roky bez údržby. Podobně je na tom infrastruktura po celé Sýrii. Výpadky dodávek ochromují hlavně zemědělství.
před 7 hhodinami

VideoNa německých nádražích začal platit zákaz konzumace alkoholu

Na všech bezmála šesti tisících německých nádraží od čtvrtka platí zákaz konzumace alkoholu. Dráhy si od něj slibují víc bezpečnosti a komfortu pro cestující. Pravidla chtějí důsledněji vymáhat třeba ve dnech velkých sportovních utkání. Zákaz konzumace alkoholu německé dráhy zaváděly na různých stanicích už v průběhu roku a první výsledky si pochvalují. Hlásí méně konfliktů i odpadků. V Česku obdobný zákaz už existuje, ale prosazuje se jen minimálně.
před 7 hhodinami

Ukrajina hlásí zásah ruských bombardérů, Moskva zabila několik civilistů

Ukrajina v noci na čtvrtek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo ukrajinské námořnictvo. Po útoku ukrajinských dronů také vypukl požár v rafinerii v ruské Rjazaňské oblasti. Ruská armáda v noci zabila několik civilistů v Kirovohradské a Dněpropetrovské oblasti, uvedly ukrajinské úřady. V Oděské oblasti okupanti zaútočili na supermarket, hlášeni jsou čtyři zranění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.