Rusko zavádí povinný „digitální gulag“

Součástí mobilních telefonů a tabletů prodávaných v Rusku a na ilegálně okupovaných ukrajinských územích musí být od pondělí aplikace Max, jež se má stát „státním messengerem“. Kritici o platformě mluví jako o „digitálním gulagu“, který bude shromažďovat data o uživatelích a poskytovat je vládním orgánům. Zavedení aplikace bude mít navíc dopad i na Moskvou unesené ukrajinské děti, píše United 24media.

Aplikace Max musí být předinstalovaná do všech mobilních telefonů a tabletů prodávaných od 1. září v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích.

Sloučení interních systémů s Maxem doporučuje ministerstvo digitalizace řadě velkých ruských společností – minulý týden poslaly úřady dopis s touto žádostí například ruské poště či největší tamní letecké společnosti Aeroflot.

Na aplikaci musejí přejít mimo jiné i školní komunikační sítě pro rodiče v Moskvě, oznámila v pátek zástupkyně starosty hlavního města Anastasija Rakovová. Některé ruské školy začaly s testováním Maxe již v červenci – podle serveru United 24Media byli učitelé, studenti i jejich rodiče nuceni na tuto platformu přejít. Následně by aplikaci měli začít používat všichni státní zaměstnanci a úředníci.

Časté výpadky internetu

V letošním roce dochází v Rusku k výraznému nárůstu počtu výpadků internetu, píše server United 24Media s tím, že jen v červenci bylo zaznamenáno přes dva tisíce takových případů. Ruské úřady tvrdí, že se tak děje „z bezpečnostních důvodů“, a občanům navrhují, aby situaci využili jako „digitální detox“, popisuje ukrajinský list.

United 24Media se domnívá, že výpadky internetu jsou ve skutečnosti součástí rozsáhlé kampaně, jejímž cílem je získat úplnou kontrolu nad tím, co lidé v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích na internetu píší a hledají.

Poté, co ruští poslanci na konci července schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický, začaly úřady omezovat hovory přes Telegram a WhatsApp. Ten reagoval na ruský krok prohlášením, že aplikace „odolává pokusům vlády narušit bezpečnou komunikaci“, a slíbil, že koncové šifrování zůstane dostupné po celém světě, včetně Ruska.

Státní messenger

Anton Gorelkin, ruský poslanec a mimo jiné také spoluzakladatel aplikace Max, prohlásil, že WhatsApp „patří extremistické organizaci Meta“. Právě Max má nyní aplikace z takzvaných „nepřátelských zemí“ nahradit a stát se národní komunikační platformou. Ruská aplikace byla schválena šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na konci června.

Cílem této iniciativy je podle listu The Moscow Times úplná kontrola informací, odříznutí veřejnosti od necenzurovaných zpráv od „zahraničních agentů“, znemožnění koordinace protestů a získání plného přístupu ke zprávám uživatelů.

Oficiálně však úřady omezení používání zahraničních aplikací vysvětlují dle The Moscow Times jako „boj s podvodníky“. Ruská centrální banka tvrdí, že podvodníci v prvním čtvrtletí 2025 získali přístup k citlivým údajům prostřednictvím mobilních hovorů nebo SMS téměř v padesáti procentech případů. List poznamenává, že toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Pomocí aplikací pro zasílání zpráv se to podařilo jen šestnácti procentům, zmiňuje server.

„Digitální gulag“

Aplikace bude fungovat nejen pro zasílání zpráv a videohovory, ale bude také širším informačním systémem s přístupem k vládním službám a mobilním platbám, uvedli analytici pro deník The Independent.

Max shromažďuje údaje o aktivitě uživatelů, jejich poloze, IP adrese, kontaktech, kameře, mikrofonu, souborech a ve svých zásadách ochrany osobních údajů aplikace uvádí, že tyto údaje může sdílet s „partnery společnosti“ i s „jakoukoli vládní nebo místní autoritou“, dodává United 24Media s tím, že uživatelská data mohou být předávána vládním orgánům, jako je policie, ministerstvo vnitra či bezpečnostní služby.

Ruský opoziční novinář Andrej Okun míní, že Max bude hrát klíčovou roli v plánu Kremlu vybudovat takzvaný „digitální gulag“, píše The Independent. „Bude to sterilní prostor, ve kterém budou mít úřady úplnou kontrolu nad volným časem (...) a myšlenkami občanů,“ ocitoval Okuna britský list.

Odborníci na ruské technologie a sledování však tvrdí, že zavedení této aplikace, která byla údajně vyvinuta na Putinův příkaz, je pouze posledním krokem v řadě opatření, jejichž cílem je posílit schopnost sledovat celou ruskou on-line sféru. „Jedná se o normalizaci ruského sledování používání internetu. (...) Je to součást dlouhého procesu,“ řekl deníku The Independent britský spisovatel Keir Giles.

Obavy o únik dat

Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace popírají. Tvrdí, že Max má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram, který vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.

Podle tamních médií však ruská Federální státní služba (FSB) vyjádřila obavy, že samotná aplikace by mohla být napadena nebo by mohlo dojít k úniku dat. Zatímco bude tedy ruská platforma „špehovat“ své občany, Kreml se obává, že by skrze Max mohl někdo sledovat je, píše United 24Media.

Zavedení takového centralizovaného systému s neomezeným přístupem by dle ukrajinského listu ve skutečnosti mohlo vytvořit obrovskou zranitelnost – jakýkoli únik nebo narušení by mohlo odhalit vládní tajemství, zpravodajské metody nebo citlivou komunikaci.

Dopad na okupovaná ukrajinská území

United 24Media připomíná, že zavedení aplikace Max bude mít dopad i na ukrajinské děti, které byly násilně odvezeny do Ruska z okupovaných území. Některé z nich jsou kontaktovány právě za použití telefonů a sociálních médií například ze strany iniciativy Save Ukraine, která se snaží děti přivést zpět. Tuto komunikaci může ruská aplikace narušit.

Na okupovaných územích funguje také asi pět set škol, výuka však probíhá pod ruskou kontrolou. Navzdory obrovským rizikům mnoho studentů ale dle ukrajinského serveru nadále tajně navštěvuje ukrajinské on-line kurzy. Max by mohl tyto lekce ještě více ztížit a dále izolovat děti od jejich země.

Na komunikaci po telefonu spoléhají také rodiny žijící na okupovaných územích, a to aby zůstaly v kontaktu se svými příbuznými na Ukrajině. To bude s novými ruskými zákony a aplikací Max stále nebezpečnější, uzavírá United 24Media.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 23 mminutami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
před 23 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na páteční vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
před 26 mminutami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 47 mminutami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 4 hhodinami

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.