Rusko zavádí povinný „digitální gulag“

Součástí mobilních telefonů a tabletů prodávaných v Rusku a na ilegálně okupovaných ukrajinských územích musí být od pondělí aplikace Max, jež se má stát „státním messengerem“. Kritici o platformě mluví jako o „digitálním gulagu“, který bude shromažďovat data o uživatelích a poskytovat je vládním orgánům. Zavedení aplikace bude mít navíc dopad i na Moskvou unesené ukrajinské děti, píše United 24media.

Aplikace Max musí být předinstalovaná do všech mobilních telefonů a tabletů prodávaných od 1. září v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích.

Sloučení interních systémů s Maxem doporučuje ministerstvo digitalizace řadě velkých ruských společností – minulý týden poslaly úřady dopis s touto žádostí například ruské poště či největší tamní letecké společnosti Aeroflot.

Na aplikaci musejí přejít mimo jiné i školní komunikační sítě pro rodiče v Moskvě, oznámila v pátek zástupkyně starosty hlavního města Anastasija Rakovová. Některé ruské školy začaly s testováním Maxe již v červenci – podle serveru United 24Media byli učitelé, studenti i jejich rodiče nuceni na tuto platformu přejít. Následně by aplikaci měli začít používat všichni státní zaměstnanci a úředníci.

Časté výpadky internetu

V letošním roce dochází v Rusku k výraznému nárůstu počtu výpadků internetu, píše server United 24Media s tím, že jen v červenci bylo zaznamenáno přes dva tisíce takových případů. Ruské úřady tvrdí, že se tak děje „z bezpečnostních důvodů“, a občanům navrhují, aby situaci využili jako „digitální detox“, popisuje ukrajinský list.

United 24Media se domnívá, že výpadky internetu jsou ve skutečnosti součástí rozsáhlé kampaně, jejímž cílem je získat úplnou kontrolu nad tím, co lidé v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích na internetu píší a hledají.

Poté, co ruští poslanci na konci července schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický, začaly úřady omezovat hovory přes Telegram a WhatsApp. Ten reagoval na ruský krok prohlášením, že aplikace „odolává pokusům vlády narušit bezpečnou komunikaci“, a slíbil, že koncové šifrování zůstane dostupné po celém světě, včetně Ruska.

Státní messenger

Anton Gorelkin, ruský poslanec a mimo jiné také spoluzakladatel aplikace Max, prohlásil, že WhatsApp „patří extremistické organizaci Meta“. Právě Max má nyní aplikace z takzvaných „nepřátelských zemí“ nahradit a stát se národní komunikační platformou. Ruská aplikace byla schválena šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na konci června.

Cílem této iniciativy je podle listu The Moscow Times úplná kontrola informací, odříznutí veřejnosti od necenzurovaných zpráv od „zahraničních agentů“, znemožnění koordinace protestů a získání plného přístupu ke zprávám uživatelů.

Oficiálně však úřady omezení používání zahraničních aplikací vysvětlují dle The Moscow Times jako „boj s podvodníky“. Ruská centrální banka tvrdí, že podvodníci v prvním čtvrtletí 2025 získali přístup k citlivým údajům prostřednictvím mobilních hovorů nebo SMS téměř v padesáti procentech případů. List poznamenává, že toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Pomocí aplikací pro zasílání zpráv se to podařilo jen šestnácti procentům, zmiňuje server.

„Digitální gulag“

Aplikace bude fungovat nejen pro zasílání zpráv a videohovory, ale bude také širším informačním systémem s přístupem k vládním službám a mobilním platbám, uvedli analytici pro deník The Independent.

Max shromažďuje údaje o aktivitě uživatelů, jejich poloze, IP adrese, kontaktech, kameře, mikrofonu, souborech a ve svých zásadách ochrany osobních údajů aplikace uvádí, že tyto údaje může sdílet s „partnery společnosti“ i s „jakoukoli vládní nebo místní autoritou“, dodává United 24Media s tím, že uživatelská data mohou být předávána vládním orgánům, jako je policie, ministerstvo vnitra či bezpečnostní služby.

Ruský opoziční novinář Andrej Okun míní, že Max bude hrát klíčovou roli v plánu Kremlu vybudovat takzvaný „digitální gulag“, píše The Independent. „Bude to sterilní prostor, ve kterém budou mít úřady úplnou kontrolu nad volným časem (...) a myšlenkami občanů,“ ocitoval Okuna britský list.

Odborníci na ruské technologie a sledování však tvrdí, že zavedení této aplikace, která byla údajně vyvinuta na Putinův příkaz, je pouze posledním krokem v řadě opatření, jejichž cílem je posílit schopnost sledovat celou ruskou on-line sféru. „Jedná se o normalizaci ruského sledování používání internetu. (...) Je to součást dlouhého procesu,“ řekl deníku The Independent britský spisovatel Keir Giles.

Obavy o únik dat

Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace popírají. Tvrdí, že Max má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram, který vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.

Podle tamních médií však ruská Federální státní služba (FSB) vyjádřila obavy, že samotná aplikace by mohla být napadena nebo by mohlo dojít k úniku dat. Zatímco bude tedy ruská platforma „špehovat“ své občany, Kreml se obává, že by skrze Max mohl někdo sledovat je, píše United 24Media.

Zavedení takového centralizovaného systému s neomezeným přístupem by dle ukrajinského listu ve skutečnosti mohlo vytvořit obrovskou zranitelnost – jakýkoli únik nebo narušení by mohlo odhalit vládní tajemství, zpravodajské metody nebo citlivou komunikaci.

Dopad na okupovaná ukrajinská území

United 24Media připomíná, že zavedení aplikace Max bude mít dopad i na ukrajinské děti, které byly násilně odvezeny do Ruska z okupovaných území. Některé z nich jsou kontaktovány právě za použití telefonů a sociálních médií například ze strany iniciativy Save Ukraine, která se snaží děti přivést zpět. Tuto komunikaci může ruská aplikace narušit.

Na okupovaných územích funguje také asi pět set škol, výuka však probíhá pod ruskou kontrolou. Navzdory obrovským rizikům mnoho studentů ale dle ukrajinského serveru nadále tajně navštěvuje ukrajinské on-line kurzy. Max by mohl tyto lekce ještě více ztížit a dále izolovat děti od jejich země.

Na komunikaci po telefonu spoléhají také rodiny žijící na okupovaných územích, a to aby zůstaly v kontaktu se svými příbuznými na Ukrajině. To bude s novými ruskými zákony a aplikací Max stále nebezpečnější, uzavírá United 24Media.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko tvrdí, že Moskvu a přilehlý region zasáhl velký dronový útok

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast. Tamní úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo a další utrpěli zranění, tuto informaci nelze nezávisle ověřit. Ukrajina informuje o ruských úderech na Dnipro, Záporožskou oblast či Charkov a uvádí několik zraněných.
před 7 mminutami

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
04:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 7 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 18 hhodinami
Načítání...