Rusko zavádí povinný „digitální gulag“

Součástí mobilních telefonů a tabletů prodávaných v Rusku a na ilegálně okupovaných ukrajinských územích musí být od pondělí aplikace Max, jež se má stát „státním messengerem“. Kritici o platformě mluví jako o „digitálním gulagu“, který bude shromažďovat data o uživatelích a poskytovat je vládním orgánům. Zavedení aplikace bude mít navíc dopad i na Moskvou unesené ukrajinské děti, píše United 24media.

Aplikace Max musí být předinstalovaná do všech mobilních telefonů a tabletů prodávaných od 1. září v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích.

Sloučení interních systémů s Maxem doporučuje ministerstvo digitalizace řadě velkých ruských společností – minulý týden poslaly úřady dopis s touto žádostí například ruské poště či největší tamní letecké společnosti Aeroflot.

Na aplikaci musejí přejít mimo jiné i školní komunikační sítě pro rodiče v Moskvě, oznámila v pátek zástupkyně starosty hlavního města Anastasija Rakovová. Některé ruské školy začaly s testováním Maxe již v červenci – podle serveru United 24Media byli učitelé, studenti i jejich rodiče nuceni na tuto platformu přejít. Následně by aplikaci měli začít používat všichni státní zaměstnanci a úředníci.

Časté výpadky internetu

V letošním roce dochází v Rusku k výraznému nárůstu počtu výpadků internetu, píše server United 24Media s tím, že jen v červenci bylo zaznamenáno přes dva tisíce takových případů. Ruské úřady tvrdí, že se tak děje „z bezpečnostních důvodů“, a občanům navrhují, aby situaci využili jako „digitální detox“, popisuje ukrajinský list.

United 24Media se domnívá, že výpadky internetu jsou ve skutečnosti součástí rozsáhlé kampaně, jejímž cílem je získat úplnou kontrolu nad tím, co lidé v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích na internetu píší a hledají.

Poté, co ruští poslanci na konci července schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický, začaly úřady omezovat hovory přes Telegram a WhatsApp. Ten reagoval na ruský krok prohlášením, že aplikace „odolává pokusům vlády narušit bezpečnou komunikaci“, a slíbil, že koncové šifrování zůstane dostupné po celém světě, včetně Ruska.

Státní messenger

Anton Gorelkin, ruský poslanec a mimo jiné také spoluzakladatel aplikace Max, prohlásil, že WhatsApp „patří extremistické organizaci Meta“. Právě Max má nyní aplikace z takzvaných „nepřátelských zemí“ nahradit a stát se národní komunikační platformou. Ruská aplikace byla schválena šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na konci června.

Cílem této iniciativy je podle listu The Moscow Times úplná kontrola informací, odříznutí veřejnosti od necenzurovaných zpráv od „zahraničních agentů“, znemožnění koordinace protestů a získání plného přístupu ke zprávám uživatelů.

Oficiálně však úřady omezení používání zahraničních aplikací vysvětlují dle The Moscow Times jako „boj s podvodníky“. Ruská centrální banka tvrdí, že podvodníci v prvním čtvrtletí 2025 získali přístup k citlivým údajům prostřednictvím mobilních hovorů nebo SMS téměř v padesáti procentech případů. List poznamenává, že toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Pomocí aplikací pro zasílání zpráv se to podařilo jen šestnácti procentům, zmiňuje server.

„Digitální gulag“

Aplikace bude fungovat nejen pro zasílání zpráv a videohovory, ale bude také širším informačním systémem s přístupem k vládním službám a mobilním platbám, uvedli analytici pro deník The Independent.

Max shromažďuje údaje o aktivitě uživatelů, jejich poloze, IP adrese, kontaktech, kameře, mikrofonu, souborech a ve svých zásadách ochrany osobních údajů aplikace uvádí, že tyto údaje může sdílet s „partnery společnosti“ i s „jakoukoli vládní nebo místní autoritou“, dodává United 24Media s tím, že uživatelská data mohou být předávána vládním orgánům, jako je policie, ministerstvo vnitra či bezpečnostní služby.

Ruský opoziční novinář Andrej Okun míní, že Max bude hrát klíčovou roli v plánu Kremlu vybudovat takzvaný „digitální gulag“, píše The Independent. „Bude to sterilní prostor, ve kterém budou mít úřady úplnou kontrolu nad volným časem (...) a myšlenkami občanů,“ ocitoval Okuna britský list.

Odborníci na ruské technologie a sledování však tvrdí, že zavedení této aplikace, která byla údajně vyvinuta na Putinův příkaz, je pouze posledním krokem v řadě opatření, jejichž cílem je posílit schopnost sledovat celou ruskou on-line sféru. „Jedná se o normalizaci ruského sledování používání internetu. (...) Je to součást dlouhého procesu,“ řekl deníku The Independent britský spisovatel Keir Giles.

Obavy o únik dat

Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace popírají. Tvrdí, že Max má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram, který vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.

Podle tamních médií však ruská Federální státní služba (FSB) vyjádřila obavy, že samotná aplikace by mohla být napadena nebo by mohlo dojít k úniku dat. Zatímco bude tedy ruská platforma „špehovat“ své občany, Kreml se obává, že by skrze Max mohl někdo sledovat je, píše United 24Media.

Zavedení takového centralizovaného systému s neomezeným přístupem by dle ukrajinského listu ve skutečnosti mohlo vytvořit obrovskou zranitelnost – jakýkoli únik nebo narušení by mohlo odhalit vládní tajemství, zpravodajské metody nebo citlivou komunikaci.

Dopad na okupovaná ukrajinská území

United 24Media připomíná, že zavedení aplikace Max bude mít dopad i na ukrajinské děti, které byly násilně odvezeny do Ruska z okupovaných území. Některé z nich jsou kontaktovány právě za použití telefonů a sociálních médií například ze strany iniciativy Save Ukraine, která se snaží děti přivést zpět. Tuto komunikaci může ruská aplikace narušit.

Na okupovaných územích funguje také asi pět set škol, výuka však probíhá pod ruskou kontrolou. Navzdory obrovským rizikům mnoho studentů ale dle ukrajinského serveru nadále tajně navštěvuje ukrajinské on-line kurzy. Max by mohl tyto lekce ještě více ztížit a dále izolovat děti od jejich země.

Na komunikaci po telefonu spoléhají také rodiny žijící na okupovaných územích, a to aby zůstaly v kontaktu se svými příbuznými na Ukrajině. To bude s novými ruskými zákony a aplikací Max stále nebezpečnější, uzavírá United 24Media.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 19 mminutami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 1 hhodinou

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina dá víc peněz válečným veteránům. Do života se vracejí i díky koním

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.
před 2 hhodinami

Úplný blackout hrozí kvůli ruským útokům polovině Ukrajiny, píše WP

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
před 3 hhodinami
Načítání...