Ukrajina omezila používání Telegramu ve státní sféře, obává se ruské špionáže

Ukrajina zakázala používání aplikace pro zasílání zpráv Telegram na služebních zařízeních používaných vládními úředníky, vojenským personálem a zaměstnanci v odvětvích důležitých pro fungování státu. Obává se, že tak Rusko může špehovat zprávy i uživatele. Oznámila to Rada národní bezpečnosti a obrany, nejvyšší bezpečnostní orgán země. Omezení se netýká například osobních telefonů.

Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko zdůraznil, že omezení se vztahují pouze na služební počítače, nikoli na osobní chytré telefony. Centrum také upřesnilo, že nařízení se týká „pouze korespondence a přenosu dokumentů prostřednictvím messengeru“ a nezakazuje vojenským a státním agenturám provozovat oficiální profily na Telegramu.

Telegram hojně využívají Ukrajinci i Rusové. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se stal důležitým zdrojem informací. Ukrajinští bezpečnostní činitelé však opakovaně vyjádřili obavy z jeho používání v době války. Rada národní bezpečnosti a obrany oznámila omezení poté, co jí šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov předložil důkazy o schopnosti ruských tajných služeb tuto platformu špehovat.

Ukrajinská bezpečnostní rada uvedla, že Budanov poskytl důkazy o tom, že ruské tajné služby mají přístup ke zprávám na Telegramu, včetně těch smazaných, a také k osobním údajům uživatelů. „Vždy jsem podporoval a budu podporovat svobodu slova, ale otázka Telegramu není otázkou svobody slova, ale otázkou národní bezpečnosti,“ uvedl Budanov.

Ukrajinská média odhadují, že tuto aplikaci používá ke komunikaci 75 procent Ukrajinců a na konci loňského roku ji považovalo za důležitý zdroj informací 72 procent Ukrajinců. Prezident Volodymyr Zelenskyj, který zasedá v bezpečnostní radě, i vojenští velitelé a regionální a městští úředníci pravidelně zveřejňují na Telegramu aktuální informace o válce a informace o důležitých rozhodnutích.

Telegram tvrdí, že za úniky mohou zneužití zařízení

Po rozhodnutí ukrajinské bezpečnostní rady Telegram vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že nikdy nezveřejnil ničí údaje ani obsah žádné zprávy. „Telegram nikdy neposkytl žádné údaje o zprávách žádné zemi, včetně Ruska. Smazané zprávy jsou smazané navždy a technicky je nelze obnovit,“ tvrdí Telegram. Dodal, že každý případ toho, co bylo označeno za uniklé zprávy, byl prokazatelně důsledkem zneužití zařízení, a to buď kvůli jeho zabavení nebo kvůli škodlivému softwaru.

Telegram má sídlo v Dubaji. Založil ho Pavel Durov, který se narodil v Rusku, ale zemi opustil v roce 2014 po sporech s úřady kvůli své sociální síti VKontaktě, protože nechtěl cenzurovat obsah a poskytnout úřadům přístup k informacím o uživatelích. Letos v srpnu ho zatkly francouzské úřady a obvinily ho kvůli nelegálnímu obsahu na Telegramu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má desítky obětí

Nejméně 33 lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Kyjev hlásí další tři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Hoří i ropná rafinerie v ruském Salavatu.
09:03AktualizovánoPrávě teď‌‌

Jižní Korea stáhne velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o zajatce

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu.
před 1 hhodinou

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
před 1 hhodinou

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 1 hhodinou

V Polsku se stal další útok ve škole. Jedna žena zemřela

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi – jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie. Policejní mluvčí Ilona Puścianová v televizi řekla, že zaútočil patnáctiletý bývalý žák a napadenými jsou zřejmě školnice, jedna z učitelek a ředitel. Policie v Mazovském vojvodství, kde se útok stal, později na síti X oznámila, že zemřela 37letá zaměstnankyně školy.
před 2 hhodinami

Izrael neustoupil. Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost

Britský konzulát ve východním Jeruzalémě ukončuje činnost, oznámil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Konzulát opustí většina diplomatů, uvedl Izrael. Británie dle stanice BBC tvrdí, že budova „nebude uzavřena“ a bude sloužit jako působiště „mise Spojeného království“. Podle britského šéfa diplomacie Eda Milibanda může Londýn budovu nadále užívat – nyní bude sloužit jako nezávislá diplomatická mise. Obě země se zároveň dohodly na pokračování dialogu.
před 4 hhodinami

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 6 hhodinami

Ruští agenti zřejmě vnikli do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.