Ukrajina omezila používání Telegramu ve státní sféře, obává se ruské špionáže

Ukrajina zakázala používání aplikace pro zasílání zpráv Telegram na služebních zařízeních používaných vládními úředníky, vojenským personálem a zaměstnanci v odvětvích důležitých pro fungování státu. Obává se, že tak Rusko může špehovat zprávy i uživatele. Oznámila to Rada národní bezpečnosti a obrany, nejvyšší bezpečnostní orgán země. Omezení se netýká například osobních telefonů.

Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko zdůraznil, že omezení se vztahují pouze na služební počítače, nikoli na osobní chytré telefony. Centrum také upřesnilo, že nařízení se týká „pouze korespondence a přenosu dokumentů prostřednictvím messengeru“ a nezakazuje vojenským a státním agenturám provozovat oficiální profily na Telegramu.

Telegram hojně využívají Ukrajinci i Rusové. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se stal důležitým zdrojem informací. Ukrajinští bezpečnostní činitelé však opakovaně vyjádřili obavy z jeho používání v době války. Rada národní bezpečnosti a obrany oznámila omezení poté, co jí šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov předložil důkazy o schopnosti ruských tajných služeb tuto platformu špehovat.

Ukrajinská bezpečnostní rada uvedla, že Budanov poskytl důkazy o tom, že ruské tajné služby mají přístup ke zprávám na Telegramu, včetně těch smazaných, a také k osobním údajům uživatelů. „Vždy jsem podporoval a budu podporovat svobodu slova, ale otázka Telegramu není otázkou svobody slova, ale otázkou národní bezpečnosti,“ uvedl Budanov.

Ukrajinská média odhadují, že tuto aplikaci používá ke komunikaci 75 procent Ukrajinců a na konci loňského roku ji považovalo za důležitý zdroj informací 72 procent Ukrajinců. Prezident Volodymyr Zelenskyj, který zasedá v bezpečnostní radě, i vojenští velitelé a regionální a městští úředníci pravidelně zveřejňují na Telegramu aktuální informace o válce a informace o důležitých rozhodnutích.

Telegram tvrdí, že za úniky mohou zneužití zařízení

Po rozhodnutí ukrajinské bezpečnostní rady Telegram vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že nikdy nezveřejnil ničí údaje ani obsah žádné zprávy. „Telegram nikdy neposkytl žádné údaje o zprávách žádné zemi, včetně Ruska. Smazané zprávy jsou smazané navždy a technicky je nelze obnovit,“ tvrdí Telegram. Dodal, že každý případ toho, co bylo označeno za uniklé zprávy, byl prokazatelně důsledkem zneužití zařízení, a to buď kvůli jeho zabavení nebo kvůli škodlivému softwaru.

Telegram má sídlo v Dubaji. Založil ho Pavel Durov, který se narodil v Rusku, ale zemi opustil v roce 2014 po sporech s úřady kvůli své sociální síti VKontaktě, protože nechtěl cenzurovat obsah a poskytnout úřadům přístup k informacím o uživatelích. Letos v srpnu ho zatkly francouzské úřady a obvinily ho kvůli nelegálnímu obsahu na Telegramu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...