V Německu se do otevřeného střetu dostaly tamní vláda a komunikační síť Telegram. Na tu se do budoucna zaměří speciální policejní jednotka. Platforma založená původně stoupenci opozice v Rusku se proměnila v základnu extremistů. Ti na ní v souvislosti s pandemií stále častěji šíří vražedné výhrůžky. Vedení Telegramu odmítá s Berlínem spolupracovat.
V prosinci v parku u Drážďan zasahovala německá policie při tajné schůzce. Jejím tématem totiž byla vražda saského premiéra jako trest za jeho koronavirovou politiku. Spiklenci se dali dohromady na síti Telegram. Tam je také objevili novináři německé veřejnoprávní televize a naoko se k nim přidali. Díky jejich informacím skončilo několik podezřelých ve vazbě. Podařilo se ale odkrýt jen část radikálů, kteří na Telegram sázejí.
Přes aplikaci komunikoval s dalšími extremisty také Anis Amri, pachatel teroristického útoku v Berlíně, při kterém zahynulo 13 lidí. Využívala ji i organizace Islámský stát.
Tvůrce Telegramu Pavel Durov v Rusku spustil i populární sociální síť VKontakte. Pod tlakem Kremlu ale odešel do zahraničí a vyvinul komunikační službu, jejíž hlavní devízou je anonymita. V diktátorských režimech Běloruska nebo Íránu je Telegram vzácný zdroj informací. Zabezpečené komunikace si ale cení i extremisté.
Kvůli projevům emigrace
Attila Hildmann byl dříve hvězdný kuchař, dnes je protivník koronavirových opatření a otevřený antisemita. Před německým zatykačem uprchl do Turecka. Je jedním z extremistů, který výzvy k násilí šíří především přes Telegram. Ten otevřeně rasistické či násilnické projevy téměř nikdy nemaže. „Hitler byl ve srovnání s komunistkou Merkelovou požehnání,“ napsal například.
Německé vládě dochází trpělivost. Do dubajského sídla Telegramu poslala hrozbu obří pokutou, pokud firma nezačne, v souladu s německými zákony, mazat nenávistné projevy. Odpověď nepřišla. Berlín proto Telegramu pohrozil i krajním řešením: kompletním zákazem služby na německém území.
