Aeroflot

Bezpečnost letů v Rusku je dlouhodobě horší než v západních zemích a zdá se, že západní sankce situaci ještě zhoršují. Počet nehod v civilním letectví se během roku 2023 zdvojnásobil, přestože bylo letů méně. Ruské letecké společnosti se během údržby musí spoléhat na „kanibalizaci“ vlastních strojů nebo nespolehlivé náhradní díly z Íránu, protože nemají přístup k západnímu zboží.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zmínil, že účinek některých sankcí na Rusko se bude projevovat postupně. Tamní ekonomika je podle něj naprosto odříznutá od západních ekonomik, země bude přicházet o důležité technologie a nebude se modernizovat. Bývalý slovenský místopředseda vlády a bývalý hlavní ekonomický poradce ukrajinského premiéra Ivan Mikloš uvedl, že je nyní velmi důležité dodávat Ukrajině zbraně, protože země již jasně prokázala, že je schopna se dál bránit.

Ruské aerolinky Aeroflot zruší od 8. března všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska, oznámila firma podle agentury TASS. Rozhodnutí vejde v platnost od pondělních 22:00 SEČ a vedly k němu „okolnosti, které brání provozování letů“, uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány. Zároveň další zahraniční firmy oznámily, že pozastavují v Ruské federaci své služby – nově se to týká například platební platformy PayPal nebo módních značek Zara, Bershka, Puma a Prada. Visa podle agentury Reuters uvedla, že pozastavuje operace v Rusku. Mastercard už nebude podporovat platební karty vydané ruskými bankami.

Premiér Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že lidem, kteří budou chtít bojovat za Ukrajinu, bude abolicí garantována beztrestnost. Uvedl také, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi a obvinili jednoho člověka kvůli veřejnému schvalování a ospravedlňování ruské agrese vůči Ukrajině. Dopustit se ho měl na internetu. Další dvě stovky případů vyšetřují.

Jedenáct lidí zemřelo a desítky dalších utrpěly zranění při mohutném ruském ostřelování Charkova, uvedli v pondělí ukrajinští představitelé. Na bělorusko-ukrajinské hranici přitom proběhla  jednání o příměří. Podle místních úřadů použili Rusové v Sumské oblasti zakázané termobarické bomby. Ruští vojáci se v noci na pondělí znovu pokusili prolomit obranu Kyjeva, všechny jejich pokusy ale podle ukrajinské armády selhaly. K sankcím proti Moskvě se přidalo i Švýcarsko. Valné shromáždění OSN začalo v pondělí svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí.

Evropská unie nevpustí do svého vzdušného prostoru žádná ruská nebo Ruskem kontrolovaná letadla. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že vzdušná blokáda se týká i soukromých letů oligarchů. Svá nebe pro ruské stroje v uplynulých hodinách uzavřela už většina unijních zemí i Kanada a Velká Británie. Státy tím reagují na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Rusko uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska, Bulharska a Rumunska. Jde o odvetu za stejné rozhodnutí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu tyto země učinily vůči ruským leteckým společnostem v pátek. Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se v sobotu dohodly také všechny pobaltské země, stejný krok oznámilo i Slovinsko a chystá ho rovněž Německo.

Moskva podle šéfky horní komory parlamentu Valentiny Matvijenkové připravila soubor odvetných sankcí proti západním zemím. Senátorka podtrhla, že dobře zná slabiny Západu, citovala ji agentura TASS. Ruské ministerstvo hospodářství uvedlo, že pracuje na opatřeních k minimalizaci západních sankcí a že hodlá prohlubovat obchodní a ekonomické vztahy s asijskými zeměmi. Rusko už zakázalo britským aerolinkám vstup do svého vzdušného prostoru, oznámila agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija. Krok je odvetou za zákaz letů ruské společnosti Aeroflot do Spojeného království, informovala agentura Reuters.

Joe Biden oznámil sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem je podle něj omezit ruskou účast v globální ekonomice a odstřihnout zemi od části dovozů vyspělých technologií. Balík protiruských sankcí oznámilo i Spojené království, zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. Export do Ruska zastavuje Kanada. Lídři EU se shodli na dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku. Míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod, týkají se i činitelů.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Při leteckém incidentu nad Černým mořem se podařilo zabránit katastrofě, řekla v neděli mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Stroj ruských aerolinek Aeroflot musel podle ní změnit kurz, aby se vyhnul průzkumnému letounu Severoatlantické aliance. NATO ani Spojené státy na obvinění bezprostředně nereagovaly, uvedla agentura AFP. Kvůli údajnému narušení vzdušného prostoru Ukrajinou předvolalo tamního vojenského atašé běloruské ministerstvo obrany, oznámil resort.

Polská policie informovala, že se běloruští vojáci u hranice mezi oběma státy ve čtvrtek večer neúspěšně snažili vytlačit do Polska několik desítek migrantů, hlavně žen a dětí. Na běloruské straně u hraničního plotu živoří dle polské pohraniční stráže tři až čtyři tisíce lidí z krizových oblastí. Rusko vyslalo k polským hranicím na cvičení výsadkáře, dva z nich tam zemřeli. Běloruská aerolinka Belavia oznámila, že nebude přepravovat irácké, syrské a jemenské občany z Turecka.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Německo ve středu přechodně přestalo přijímat lety z Ruska poté, co ruské úřady německé letecké společnosti Lufthansa včas nevydaly potřebná povolení. Mluvčí Lufthansy později večer informovala, že její letouny znovu smějí přistávat v Moskvě a Petrohradě, společnost získala povolení na celý červen. Také ruský Aeroflot a nízkonákladová společnost S7 uvedly, že mají znovu od Německa povolení létat na jeho území.

Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Zjistila to mezinárodní investigativní skupina Bellingcat ve spolupráci s Respektem, který výsledky zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU.

V nedělním leteckém spoji společnosti Aeroflot z Prahy, který by měl podle plánů přistát v Moskvě ve 23:50 tamního času (22:50 SELČ), jsou oba diplomaté vyhoštění Českou republikou v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Televizi CNN Prima News to v neděli sdělil ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Přímé letecké spojení mezi Českem a Ruskem bude do konce léta fungovat bez omezení. Dohodla se na tom ministerstva dopravy obou zemí s cílem zamezit zhoršování pohodlí cestujících, sdělil mluvčí českého ministerstva dopravy František Jemelka. O řešení situace do budoucnosti budou oba úřady dále jednat. Kvůli sporům o povolení k přeletům bylo v úterý zrušeno několik leteckých spojů.

Česká republika povolí letecké spoje všech ruských aerolinek dočasně do 7. července, Rusko zase do té doby umožní lety Českých aerolinií (ČSA). O provozu mezitím budou obě země dále jednat, uvedlo ministerstvo dopravy. Česko v úterý zrušilo povolení spojům ruského Aeroflotu a nejprve i společnosti Ural Airlines (Uralskije Aavialinii) poté, co Rusko omezilo přelety ČSA přes sibiřskou část ruského území. Rusko patří k dlouhodobě nejvytíženějším leteckým destinacím z Česka.

Ruský letecký přepravce Aeroflot ve čtvrtek zrušil deset vnitrostátních letů svých strojů Suchoj Superjet 100. S odvoláním na sdělení moskevského letiště Šeremeťjevo o tom informovala agentura Interfax. Důvod zrušení letů společnost neuvedla. Při nedělní nehodě letounu tohoto typu zahynulo 41 lidí. Rusové nyní bojují za zastavení jejich létání, dokud se nehoda neprošetří.

Hlavní vyšetřovací verzí nedělní katastrofy letadla Suchoj Superjet 100 ruské společnosti Aeroflot je chyba pilota a pozemního personálu. Napsal to v úterý moskevský list Kommersant s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Při neštěstí uhořelo nebo se udusilo 41 ze 78 lidí na palubě, dosud se za nejpravděpodobnější příčinu neštěstí označoval úder blesku.

Kolem nouzového přistání letadla Aeroflotu v Moskvě se vznáší vlna kritiky, která míří na některé pasažéry. Ti se místo okamžitého útěku z hořícího stroje snažili zachránit svá kabinová zavazadla a bránili tak rychlé evakuaci. Experti na leteckou dopravu přitom varují: v takto vyhrocené situaci se jedno zavazadlo rovná jeden lidský život.

41 lidí zemřelo při nedělním nouzovém přistání letadla na moskevském letišti Šeremeťjevo. Na palubě bylo 78 pasažérů. Stroj letící do Murmanska se krátce po startu pokusil o nouzové přistání, při němž vzplály motory a shořela celá zadní část letadla. O příčině havárie se zatím spekuluje. Jednou z verzí je úder blesku.

V Kunovicích na Uherskohradišťsku si připomínají 50. výročí prvního vzletu dopravního letounu L-410. Tento typ se stále vyrábí a zákazníkům slouží i ve velmi složitých podmínkách, například v Nepálu nebo na Sibiři. Za uplynulé půlstoletí vyrobila továrna v Kunovicích více než 1300 kusů letadel tohoto typu, letos se jich chystá vytrobit dalších šestnáct.

Začátek roku 1969 byl v Československu pochmurný, okupační vojska stále zůstávala v zemi a národ nevytrhla z postupující letargie ani hořící pochodeň Jan Palach. O to víc si Čechoslováci vychutnali porážku nenáviděného rivala na hokejovém mistrovství světa. Shodou náhod dopřáli naši hokejisté radost lidem v ulicích hned dvakrát během jednoho týdne. A zejména to druhé vítězství – 28. března – se stalo symbolickou pomstou za okupaci. Bouřlivé oslavy v ulicích ovšem využila StB, když vyprovokovala zničení výlohy sovětského Aeroflotu na Václavském náměstí. To se pak stalo záminkou, když režim utahoval šrouby normalizace.