Ruské letectví není bezpečné, rozhodla mezinárodní organizace. Počet letů klesá, nehod přibývá

Bezpečnost letů v Rusku je dlouhodobě horší než v západních zemích a zdá se, že západní sankce situaci ještě zhoršují. Počet nehod v civilním letectví se během roku 2023 zdvojnásobil, přestože bylo letů méně. Ruské letecké společnosti se během údržby musí spoléhat na „kanibalizaci“ vlastních strojů nebo nespolehlivé náhradní díly z Íránu, protože nemají přístup k západnímu zboží.

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) po auditu bezpečnosti letů v Rusku v září 2022 udělila zemi status „červené vlajky“ a zařadila ji spolu s Bhútánem, Demokratickou republikou Kongo a Libérií mezi čtyři nejnebezpečnější země pro létání na světě.

„Status červené vlajky ICAO bohužel není jen politickým gestem, jak se mnozí domnívají,“ řekl serveru Novaja gazeta jeden z leteckých expertů, který si přál zůstat v anonymitě. „Odráží to, jak se věci skutečně mají.“

Potvrzují to i údaje z otevřených zdrojů, které shromáždila Novaja gazeta a podle nichž došlo v prvních osmi měsících letošního roku k více než 120 nehodám s osobními letadly ruských leteckých společností. Toto číslo je 2,2krát vyšší než v minulosti; v letech 2018 až 2022 bylo ve stejném období zaznamenáno v průměru 55 nehod. V letošním roce již došlo k více poruchám letadel než za kterýkoli celý rok dříve.

Za posledních 23 let zahynulo při haváriích ruských letadel více lidí než v kterékoli jiné zemi. Druhé jsou Spojené státy americké. Zde je ovšem důležité podívat se na poměr počtu úmrtí při leteckých nehodách k celkovému počtu přepravených cestujících. Právě tento údaj ukazuje, jaké je skutečné riziko cestování letadlem, zatímco vysoký počet havárií může být prostě důsledkem vysokého počtu letů.

Například v roce 2021 přepravily americké letecké společnosti sedmkrát více cestujících než ruské a padesátkrát více než íránské, takže rozdíl mezi bezpečnostními výsledky ruských a amerických leteckých společností je ještě větší.

Klesá počet letů, přibývá havárií

Je pozoruhodné, že dochází k nárůstu počtu nehod v ruské osobní letecké dopravě, i když objem této dopravy klesá. Jednoduše řečeno, letů je nyní méně, ale počet nehod roste.

Objem letecké dopravy v Rusku se v roce 2022 snížil o 13 procent ve srovnání s předchozím rokem a o 25 procent ve srovnání s rokem 2019, posledním rokem před pandemií, uvedl v lednu list Vedomosti s odvoláním na vnitřní statistiky ruské agentury pro civilní letectví Rosaviacija. Nedávná prognóza ruského ministerstva dopravy naznačovala, že v roce 2023 bude tento údaj pouze o 9 procent nižší než v roce 2021.

Ověření těchto údajů však není možné, protože Rosaviacija statistiky letecké dopravy v roce 2022 utajila.

Jeden z expertů na leteckou dopravu deníku Novaja gazeta řekl, že prognóza pro rok 2023 je nereálná vzhledem k tomu, že v současné době je v důsledku války uzavřeno jedenáct letišť na jihu Ruska a také tři z pěti terminálů moskevského letiště Šeremeťjevo, které je největším leteckým uzlem v zemi.

Převedení zahraničních strojů do ruských rukou

Když byly ruské aerolinky v loňském roce v důsledku zavedení západních sankcí odříznuty od okolního světa, reagovaly tím, že odmítly majitelům vrátit pronajatá zahraniční letadla. Ruská vláda povolila leteckým společnostem, aby většinu z nich do dubna 2022 převedla do svého domácího registru, což znamená, že ruské aerolinie jako noví vlastníci letadel začaly být zodpovědné za jejich údržbu.

Kvůli sankcím západní výrobci letadel zrušili autorizovanou údržbu, snadný přístup k originálním dílům i možnost aktualizovat letecký software. Navíc Rusové ani nemohou najímat zahraniční softwarové inženýry.

Server Novaja gazeta analyzoval statistiky smrtelných leteckých nehod v období od roku 2000 do 24. února 2022 a zjistil, že více než 80 procent z nich se týkalo letadel registrovaných a udržovaných v Rusku.

Pronajatý letový park byl kdysi nejbezpečnější částí ruské flotily osobních letadel, ale to se může změnit, když jej nyní budou mít na starosti výhradně ruské firmy.

„Kanibalizace“ vlastních strojů

Ruské aerolinky se podle odborníků již několik měsíců snaží zachovat svá letadla funkční pomocí „kanibalizace“ jiných strojů stejného nebo podobného typu. Jedná se o všechny letadla od malých kanadských turbovrtulových letounů DHC-6 až po Boeingy a Airbusy a také o Tupolevy a Irkuty ruské výroby, se kterými létá národní dopravce Aeroflot.

V listopadu telegramový kanál Baza informoval, že Aeroflot „kanibalizoval“ pětadvacet letadel na náhradní díly a dalších osmnáct letadel je v údržbě a čeká na opravu. V prosinci ruská vláda praxi „kanibalizace“ legalizovala.

„Kanibalizace se skutečně používá již dlouho, ale jako vynucená praxe a ne ve velkém měřítku. A v naší situaci se stává jediným způsobem, jak nějakým způsobem nahradit chybějící součástky,“ řekl pro Siberia.Realities RFE/RL Andrej Patrakov, zakladatel společnosti RunAvia, která se zabývá bezpečností letů. „Zřejmou nevýhodou této praxe je, že kanibalizace vede ke snížení počtu letadel. A nikdo nemůže popřít, že problém nedostatku náhradních dílů řeší jen na chvíli,“ dodal.

Íránské náhradní díly

„Ukázalo se, že i když povolíte instalaci originálních náhradních dílů, ale s doklady ze třetích zemí, tak to nestačí,“ dodal Patrakov. Ruské regulační orgány pak podle něj učinily „ještě zoufalejší krok – povolují neoriginální náhradní díly, dokonce i s dokumentací ze třetích zemí, včetně Íránu“.

V červenci Rusko podepsalo memorandum o nákupu náhradních dílů pro letadla od Íránu, který se sám již několik let potýká se západními sankcemi.

Írán je nyní ochoten poskytovat ruským leteckým společnostem služby údržby a oprav. Problémem však je, že íránský letecký park je mnohem starší než ten ruský – íránská letadla jsou v průměru 28 let stará, zatímco ruská jsou v průměru jen 14,6 roku stará, což znamená, že íránští mechanici jednoduše nemají zkušenosti s moderními letadly.

„Aeroflot se pyšní tím, že má jeden z nejnižších průměrných věků v Evropě,“ citoval deník Novaja gazeta anonymního experta na letectví. „To však znamená, že tato letadla mají uvnitř spoustu elektroniky, například řídicí panely, a to vše potřebuje pravidelnou aktualizaci, takže je to ještě horší. Írán s tím není schopen pracovat. Existuje jedno ruské letadlo, které je v Íránu na údržbě už půl roku,“ dodal.

Jde o letadlo Airbus společnosti Aeroflot. Do Íránu bylo posláno před pěti měsíci. Oprava stále není dokončena a je naplánována na březen 2024.

Zákaz hlásit poruchy

Aeroflot dokonce požádal své zaměstnance, aby nezaznamenávali závady na vybavení letadel, což vedlo k tomu, že letadla pravidelně létala s poruchami, uvedl investigativní zpravodajský portál Proekt s odvoláním na současné a bývalé zaměstnance letecké společnosti.

Bývalý zaměstnanec Aeroflotu serveru The Moscow Times vysvětlil, že tato politika, platná od loňského jara, byla zavedena, „aby se zabránilo stání letadel kvůli závadě, která podle předpisů zakazuje letadlu létat, dokud nebude opravena“.

Bývalý pilot společnosti Nordwind Airlines popsal Proektu lednový incident na kazaňském mezinárodním letišti, kdy při startování motorů začalo Boeingu 737 unikat palivo. Technici prý nebyli únikem nijak překvapeni.

„Stalo se to už několikrát předtím, ale v technickém deníku o tom nebyly žádné záznamy – vedení letecké společnosti nás požádalo, abychom nic nepsali,“ řekl pilot. „Ruské řešení sázky na štěstí existuje i v letectví. Je samozřejmě děsivé létat jen na základě naděje, ale bohužel se to dnes děje v mnoha leteckých společnostech v zemi,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 5 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 8 hhodinami
Načítání...