Útoky dronů na ruské základny jsou stále častější a úspěšnější, Rusové se proto snaží chránit své vojenské vybavení, jak jen to jde. Stanice CNN například informovala o tom, že provizorně pokrývají svá bojová letadla pneumatikami. Ukrajina se k akcím bezpilotních letounů většinou nehlásí, zároveň ale z řad jejích nejvyšších představitelů zní předpoklad, že útoků bude přibývat.
Americká stanice CNN připomíná, že ukrajinská strana v poslední době úspěšně zaměřuje ruská vojenská letiště. Moskva proto reaguje. Na dostupných fotografiích jsou vidět například strategické bombardéry Tupolev Tu-95, na jejichž křídlech jsou naskládány automobilové pneumatiky. Proč k tomuto kroku Rusové přistoupili?
Oslovení experti tvrdí, že může jít o snížení viditelnosti letadla, především v noci. A druhý důvod je prostý – přidat další vrstvu ochrany na povrch letadla a zmírnit tak následky útoku dronů.
Satelitní snímek ruského bombardéru pokrytého pneumatikami:
„Tento krok může mít omezený účinek. Sice se sníží tepelná charakteristika, neboli infračervený podpis odkrytého letadla na letištní ploše, stále ovšem bude pozorovatelné pod infračervenými kamerami,“ tvrdí Francisco Serra-Martins ze společnosti One Way Aerospace, jejíž drony ukrajinské síly používají.
Podle konzultanta Steffana Watkinse by pneumatiky mohly snížit fragmentaci výbuchu, aby tolik nepronikl do letadla. „I když to vypadá dost podivně, zdá se, že se Rusové snaží udělat vše pro to, aby posílili ochranu letadel. Zda to bude fungovat, závisí na tom, jaká je hlavice na raketě či dronu,“ řekl.
Už dříve ruská strana zakrývala také kupolovité věže na tancích kovovými klecemi, aby zmírnila útoky protitankových střel.
Válka se postupně přesouvá do Ruska, řekl Podoljak
Údery bezpilotních letounů na ruském území v posledních týdnech výrazně vzrostly, co do rozsahu a frekvence. Minulý týden vyvrcholily velkým dronovým útokem, který zasáhl šest ruských regionů během jedné noci.
Cílem bylo vojenské letiště v Pskově nedaleko estonských hranic, kde drony poškodily čtyři transportní letouny Il-76, nebo továrna na elektroniku v Brjansku, která zřejmě dodává díly do raket Iskander. Moskva také ohlásila dosud největší dronový útok na Černomořskou flotilu v Sevastopolu na okupovaném Krymu.
„Je stále větší počet útoků neidentifikovaných dronů vypuštěných z území Ruské federace a jejich počet bude narůstat. Protože toto je fáze války, kdy se konflikt postupně přesouvá na území Ruské federace,“ prohlásil poradce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Mychajlo Podoljak pro agenturu Reuters.
Podobně se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Postupně se válka vrací do Ruska, a to je nevyhnutelný, přirozený a spravedlivý proces.“
V minulém týdnu Zelenskyj mimo jiné ocenil použití nových ukrajinských zbraní s dostřelem 700 kilometrů, což je zhruba vzdálenost od ukrajinských hranic právě do Pskova.
Ukrajina se k dronovým útokům veřejně nehlásí. Je opatrná, protože západní spojenci jí zakazují používat darované zbraně k úderům na ruské území. Kyjev ale může provádět dronové útoky na vojenské cíle i vlastními zbraněmi, využívá svou produkci dronů v Kyjevě.
Poslední útok podle ruské strany přišel na Moskvu. V pondělí ruské ministerstvo obrany a starosta Moskvy Sergej Sobjanin oznámili, že protivzdušná obrana sestřelila tři drony směřující k hlavním městu. Jeden nad Kalužskou oblastí, druhý v Moskevské oblasti a třetí v Tverské oblasti.
O možném cíli útoku se neinformovalo. Pokud však bezpilotní letouny směřují k Moskvě, jsou podle ukrajinského vojenského experta Leonida Dmitrijeva cílem vojenská zařízení nebo dodavatelé zbraní. „Kromě toho drony zkoumají možnosti ruské protivzdušné obrany na trase,“ přidal Dmitrijev.
Problémy Moskvy se sestřelováním dronů
Server The Insider napočítal za poslední čtyři měsíce šest dronových útoků na Moskvu a přinesl analýzu, proč má ruská protivzdušná obrana potíže se zneškodňováním bezpilotních letounů.
Prvním aspektem je dolet dronů. Ty stačí vypustit na hranici mezi Černihovskou a Brjanskou oblastí, přičemž vzdušná vzdálenost k Moskvě je asi 450 kilometrů. Dron zvaný Bobr urazí i 600 kilometrů, některé zdroje uvádějí dokonce až tisíc kilometrů.
Další potíží jsou nedostatky v ruské protivzdušné obraně, dochází totiž materiál. Podle ukrajinského generálního štábu bylo zničeno kolem 460 ruských protiletadlových systémů různých typů. Projekt Oryx OSINT ověřil ztrátu 160 systémů určených k boji proti malým vzdušným cílům.
Moskva sice instalovala do centra a jeho okolí už deset protiletadlových systémů raket Pancir S-2, zdráhá se je ale použít v obytných oblastech.
Využívání elektronického boje
A tak se Rusové uchylují k využívání méně efektivních prostředků elektronického boje (EW). Tyto systémy ruší hlasovou komunikaci nepřítele, nebo zachytí dron za účelem jeho bezpečného přistání, ale nejčastěji spíš deaktivují jeho řízení. Pošlou jej do nekontrolovatelného letu a dron narazí do překážky, většinou budovy.
„Používání systémů EW v hustě obydlených oblastech s výškovými budovami je, řekněme, kriminální nedbalost a znak toho, že ruská protivzdušná obrana není schopna zasáhnout malá letadla při přiblížení k městu nebo jeho vzdušnému prostoru,“ dodává Dmitrijev.
Podle The Wall Street Journal tyto okolnosti nahrávají dalším masivním náletům z více směrů a v několika letových výškách na Moskvu.
