Rusko údajně likvidovalo drony nad Krymem. Kyjev dává najevo, že se vrátí, říká expert

Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila ukrajinskou raketu a sestřelila nebo zneškodnila pomocí systémů elektronického boje 73 bezpilotních letounů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy se Kyjev snaží o to, aby se Rusové necítili na okupovaném poloostrově bezpečně, a dává obyvatelům Krymu najevo, že se tam vrátí. Ukrajina v pátek také hlásí odražení ruského vzdušného úderu nad Oděskou oblastí na jihu země.

Rusko, které už přes rok a půl vede útočnou válku proti Ukrajině, tvrdí, že Kyjev upravenou raketou typu S-200 mířil na civilní objekty. Ruskojazyčný server BBC ale s odvoláním na ruské blogery na Telegramu napsal, že raketa byla sestřelena poblíž vojenského letiště Šajkovka v regionu. Podle oblastního gubernátora Vladislava Šapši nejsou žádní zranění. Později gubernátor podle agentury Reuters sdělil, že ruská protivzdušná obrana sestřelila nad Kalužskou oblastí dron.

BBC zároveň připomíná hlášení ruských úřadů z konce července o zásahu údernou variantou protiletecké rakety S-200 ve městě Taganrog v Rostovské oblasti, který si vyžádal několik raněných. Minulý týden ruské ministerstvo obrany informovalo o použití této zbraně k útoku na Ruskem anektovaný ukrajinský Krym, píše BBC.

K dronům mířícím na Krym resort uvedl, že devět se jich podařilo sestřelit a 33 zneškodnily systémy elektronického boje. Jestli zničené bezpilotní letouny v regionu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, způsobily nějaké škody, zatím není jasné.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov později mluvil o likvidaci 73 ukrajinských dronů nad řadou obcí v okupovaných ukrajinských regionech - v Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti.

Agentura Reuters páteční operaci označila za jeden z největších známých koordinovaných ukrajinských vzdušných úderů na území okupované Ruskem.

Ukrajinská vojenská rozvědka o den dříve uvedla, že v noci na čtvrtek provedla společně s námořnictvem „speciální operaci“ na poloostrově Krym. Jednotky speciálních sil se podle informací vojenské tajné služby na Telegramu vylodily na pobřeží a střetly se se silami okupantů.

„Aby Rusům hořela půda pod nohama“

Osvobození Krymu patří podle Šíra mezi strategické cíle Ukrajiny. „Cíle, ke kterým je napřené ukrajinské vojenské, diplomatické, právní a ekonomické snažení,“ poznamenal v rozhovoru pro ČT. Jedním z aspektů protiofenzivy je podle něj ničení ruských týlových pozic.

„Součástí toho výsadku a bojů na západě Krymu v posledních dvou dnech bylo i zničení ruské vojenské infrastruktury, včetně systému protivzdušné obrany a radarové stanice. To má vytvořit podmínky pro to, aby Rusům, obrazně řečeno, hořela půda pod nohama. Aby se na těch okupovaných územích necítili bezpečně a byli nuceni zvažovat i únikové strategie,“ popsal.

Druhý aspekt je podle něj psychologický. „Ukrajina dává najevo obyvatelům Krymu, že nebyli zapomenuti, že se tam vrátí. A to má vytvořit příznivé informační podmínky pro to, aby osvobozování Krymu pak probíhalo hladčeji něž za těch podmínek, kdy by tomu nikdo nevěřil a obyvatelé na to nebyli připraveni,“ řekl. K osvobození samotnému je podle něj ale ještě daleko.

11 minut
Jan Šír hovořil o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajina se bránila bombardování

Ukrajinská armáda mezitím oznámila, že nad Oděskou oblastí odrazila ruský útok a sestřelila čtyři rakety. Rusové podle ukrajinských ozbrojených sil útočili z Černého a Azovského moře řízenými střelami Ch-59 a Kalibr, informovala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Rusko od poloviny července, kdy odstoupilo od obilných dohod umožňujících vývoz zemědělských produktů přes Černé moře, pravidelně útočí na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti. Cílem jsou obilná zařízení, tvrdí Kyjev.

Rusové rovněž vypustili na Ukrajinu jeden útočný bezpilotní letoun Šáhed, který byl zničen nad Dněpropetrovskou oblastí, informovalo dále ukrajinské letectvo podle serveru Ukrajinska pravda.

V noci na pátek byla dočasně uzavřena moskevská letiště Domodědovo a Vnukovo. Po zhruba čtyřech hodinách TASS napsal, že obě letiště už fungují normálně. Čím byla uzavírka způsobena, úřady neuvedly.

Budanov: Zničeny byly dva bombardéry

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov řekl Rádiu Svoboda, že při nedávných útocích na ruská letiště byly zničeny dva bombardéry Tu-22 a další dva stroje byly poškozeny. Pátý letoun podle něj mohl být zasažen. Budanov dále uvedl, že jeho zpravodajská služba zná lidi, kteří na letiště zaútočili. „Byli to lidé, kteří plnili určité úkoly z ruského území,“ řekl.

Sobotní nálet v Novgorodské oblasti zničil na letecké základně Solcy strategický nadzvukový bombardér Tu-22M3, potvrdila už dříve analýza novinářů ruskojazyčného vydání BBC. Dvě další letadla byla podle dřívějších informací údajně poškozena při pondělním útoku na letiště Šajkovka. Ruské úřady hovořily o ukrajinském dronovém útoku.

Podobné informace jednotlivých stran ruské války na Ukrajině není obvykle možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...