Ukrajina ubránila svou identitu, jestli chce zpět Krym, musí jej dobýt, říká analytik Bříza

Nahrávám video
Interview ČT24: Vlastislav Bříza
Zdroj: ČT24

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Podle některých západních komentátorů je příliš pomalá, Bříza však není vývojem ukrajinské protiofenzivy překvapen. Podle analytika je protiútok v „poločase“. „Papírově výrazně slabší soupeř, Ukrajina, má přesto optickou převahu. Zápas je nejen vyrovnaný, Ukrajina má na své straně míč a snaží se překonat obranu, která je oproti loňskému roku dobře organizovaná,“ uvedl analytik.

V tom se podle něj situace liší od minulého roku, kdy byli Ukrajinci schopni rychle dobýt velkou část Charkovské oblasti. „V té době ruská strana prakticky neměla obranu,“ řekl. Nyní však Rusové vybudovali dvě až tři „skupiny obran“. Například velikost minových polí překračuje rozlohu Česka a hloubka obranných linií v některých oblastech dosahuje až dvaceti kilometrů.

Také odpálení Kachovské přehrady bylo podle Břízy taktikou, jak rozšířit ruský obranný perimetr. „Ruská strana se důvodně obávala, že jeden z hlavních směrů ofenzivy může vést touto oblastí. (…) Dnes je to vyloučené, protože voda, bažiny terén rozmělnily natolik, že do podzimu nevyschne,“ domnívá se analytik.

Bříza připomněl, že dvě třetiny „dobře vyzbrojených a dobře vycvičených“ mechanizovaných brigád, se kterými Kyjev při protiútoku počítal, stále nebyly nasazeny. Čekají na rozkaz zaútočit v místě, které bude vyhodnoceno jako nejslabší možné k provedení zásadního útoku a průlomu, uvedl. Protože ukrajinská armáda nedisponuje silným letectvem, musí provádět průzkum bojem.

Ruskou slabinou je logistika, ukrajinskou zase letectvo

Ukrajinci podle něj aktuálně tlačí na třech místech. V některých vysílají menší bojové skupiny, v jiných zase větší bojové svazky, aniž by při tom docházelo k velkým ztrátám, uvedl Bříza. Obránci se ale nesoustředí jen na frontovou linii, útočí také na logistiku a operační a řídicí centra ruské armády, aby napomohli systémovému kolapsu její obrany.

„I útočná fáze skončila na logistice. Ukázalo se, že ruský útok kolabuje sto až sto padesát kilometrů od kolejí,“ poznamenal. Za poslední rok bojů spotřebovala ruská armáda podle Břízy zhruba deset milionů dělostřeleckých granátů, přičemž je schopna vyrobit jen milion ročně. Kvůli vysokým ztrátám a omezeným výrobním kapacitám v Rusku se tak Ukrajinci okupantům zvládli vyrovnat například v síle tankových jednotek.

Problém Ukrajiny se však skrývá v letectvu. „Štěstí v neštěstí je to, že ruská armáda, ku mému překvapení a ku zděšení mnohých Rusů, není schopna efektivně používat svoje vzdušné síly. To je snad jediné pozitivum této situace,“ poznamenal. Okupanti podle něj například nebyli schopni „přeskočit“ ze sovětské školy na moderní výcvik pilotů.

Ruské letectvo navíc čelí ukrajinské protivzdušné obraně, která nyní podle Břízy patří k těm nejlepším na světě. „Na druhou stranu není tak hustá. Soustředí se na aglomerace, na Kyjev či na města, která mají více než půl milionu obyvatel,“ řekl.

Západ však dle analytika nakonec Ukrajině moderní stíhačky dodá. „Otázka není jestli, ale kdy,“ je přesvědčen. Dodávka zejména letounů F-16 by podle něj mohla „převážit misku vah na stranu Ukrajiny“. Do té doby se Kyjev své slabé vzdušné síly snaží suplovat výrobou vzdušných dronů. Malých útočných bezpilotních letounů s doletem několika desítek kilometrů vyrobí tisíce měsíčně.

O Krymu nebude Rusko ochotné vyjednávat

Přesto se objevují pochybnosti, zda ukrajinská armáda zvládne provést zásadní průlom. „Je pravda, že čas se krátí, nicméně ne tak fatálně. Není to otázka týdnů, ale zhruba dvou tří měsíců,“ řekl Bříza. I kdyby se však situace nadále vyvíjela stejně, nebylo by třeba vykládat protiútok jako neúspěšný. „Ofenziva znamená územní zisky, které jsou víc, než kolik dobylo Rusko za poslední rok,“ podotýká analytik.

Podle Břízy by se nyní měl protiútok soustředit zejména na Moskvou nezákonně anektovaný Krymský poloostrov. „Čím déle bude patová situace trvat, čím déle bude mít ruská armáda v držení Krym, tím méně bude pravděpodobné, že v případných nastávajících jednáních bude vůbec ochota otevřít diskuzi na téma Krym,“ řekl analytik.

„Jestliže jej chce Ukrajina zpět, tak jej musí dobýt. Jinak Ruská federace vůbec nedovolí diskutovat na téma Krym, zatímco jiné oblasti k diskuzi do budoucna určitě budou,“ doplnil.

Ukrajina ubránila svou identitu, Kreml nedosáhl cílů

Kromě územních zisků je podle něj cílem ukrajinské protiofenzivy také zajištění co nejvýhodnější pozice pro vyjednávání o míru.

Bříza upozornil, že válka má také psychologický efekt. „Američané ve Vietnamu za dvacet let (…) přišli o 58 tisíc vojáků. Sovětský svaz v Afghánistánu za deset let přišel o patnáct až dvacet tisíc vojáků. Ruská federace prokazatelně přišla minimálně o padesát tisíc mrtvých, k tomu třikrát počet zraněných,“ spočítal Bříza s tím, že ruské ztráty se rovnají počtu obyvatel Hradce Králové a Pardubic. Dodal však, že velké množství padlých v řadách okupačních sil rychlý mír nezajistí.

Rusové jsou podle něj „nejlepší vojáci na světě“ ve chvíli, kdy brání svoji vlast. „Tady se to ale úplně otočilo. Ukrajina bojuje svoji velkou vlasteneckou válku,“ řekl. Přestože se podle něj kvůli propagandě nepatrně zlepšila morálka ruských sil, je nasazení Ukrajinců nepoměrně větší. „Otočme to. Ukrajina ubránila svou entitu, Rusko nedobylo Kyjev. (…) Nesplnilo ani druhý cíl, nedobylo levobřežní Ukrajinu,“ zdůraznil Bříza.

Rozvrácené Rusko nikdo nechce

Značnou roli v konfliktu hraje podle analytika podpora Západu. Bříza uvedl, že do jisté míry rozumí tzv. salámové metodě, kterou západní státy dávkují podporu Kyjevu. „Cílem Západu, zvlášť Spojených států, není a nemůže být kolaps Ruské federace. To je na prvním místě, při vší úctě k Ukrajině, při vší úctě k ukrajinským občanům,“ říká.

Nebezpečí rozpadu by podle něj hrozilo v případě, že by zhruba do půl roku po začátku ruské plnohodnotné invaze došlo k dobytí celého okupovaného území včetně Krymu zpět pod kontrolu Kyjeva. „Mohlo by se stát, že by Ruská federace byla v rozvratu. To nikdo na Západě nechce,“ uvedl. Dodávky zbraňových systémů tak postupně „dávkuje“ a zachovává si i možnost poskytnutí modernějších technologií v případě, že by ze strany Ruska došlo k další eskalaci.

Ukrajinské tažení však může být katastrofou pro ruského lídra Vladimira Putina. I kvůli povstání soukromé žoldnéřské skupiny wagnerovců došlo podle Břízy k „absolutnímu podkopání důvěry elity vůči tomu carovi, který stojí na pomyslném vrcholu“.

„Kolaps se opravdu může blížit,“ řekl na závěr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 4 mminutami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 11 mminutami

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 3 hhodinami
Načítání...