Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

12 minut
Studio ČT24: 21 miliard eur na vojenskou podporu Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.

Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.

Trump také prohlašuje, že zajištění míru bude na evropských zemích a Washington nevyslal do Bruselu šéfa Pentagonu Peta Hegsetha, který se připojil pouze na dálku. Jednání skupiny proto poprvé nepředsedaly USA, ale řídili je společně Healey a německý ministr obrany Boris Pistorius.

4 minuty
Události: Vojenská pomoc Ukrajině
Zdroj: ČT24

Spojenci se shodli, že Ukrajina potřebuje dobře vyzbrojit nejen kvůli pokračujícím ruským útokům, ale i v zájmu její silnější pozice pro mírová vyjednávání a odstrašení Ruska od dalšího napadení v případě uzavření míru. Novou podporu oznámili mimo jiné zástupci Británie, Německa či Nizozemska.

Pistorius oznámil, že Berlín nově dodá Ukrajině do roku 2029 zbraně a vojenské vybavení v hodnotě 11 miliard eur (277 miliard korun). Na otázku, jakou techniku a v jaké hodnotě by mohla země bránící se prakticky každodenním ruským vzdušným útokům dostat v nejbližší době, však konkrétně neodpověděl. Podotkl jen, že nové protivzdušné systémy Patriot, které Kyjev opakovaně žádá, Německo v současnosti dodat nemůže.

Součástí nového balíku se mají v budoucnu stát například čtyři systémy protivzdušné obrany Iris-T včetně 300 naváděných střel, 120 ručně odpalovaných protileteckých střel, 300 průzkumných dronů, 15 tanků Leopard či 14 dělostřeleckých systémů.

Británie slíbila novou pomoc za 350 milionů liber, zejména drony či prostředky k opravě ukrajinských obrněných vozidel, jichž by mohl Kyjev v rámci balíku podle ministra vrátit do boje až tři tisíce. Protivzdušnou obranu za 150 milionů eur se zavázalo dodat Nizozemsko.

Černochová slíbila dodávat další munici podle potřeb Ukrajiny

Černochová novinářům po jednání sdělila, že informovala kolegy o české muniční iniciativě, v jejímž rámci Ukrajina dostává požadovanou dělostřeleckou munici. Od ledna to podle ní bylo již 400 tisíc kusů velkorážové munice. „Jsme připraveni samozřejmě dodávat tuto munici další, jak bude Ukrajina potřebovat,“ uvedla ministryně.

9 minut
Brífink ministryně obrany Jany Černochové a náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 7 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 13 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 18 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 19 hhodinami
Načítání...