Kamerové systémy s využitím umělé inteligence na rozpoznání obličejů měly výrazně pomoci v zamezení přístupu agresivním fanouškům na stadiony – používat se ale nesmí. Od února platí evropské nařízení, podle kterého smí podobnou technologii využívat jen policie, a to při vyšetřování závažných trestných činů. Ministerstvo vnitra a Ligová fotbalová asociace teď hledají cestu, jak umožnit, aby se tento bezpečnostní systém na stadionech mohl využívat.
V osmifinále Evropské konferenční ligy v loňském březnu hostila Plzeň ženevský klub Servette. Brankáře ženevského klubu zasáhl do zátylku kelímek s pitím, viníkem byl 26letý muž z Plzně. Dostal pokutu osmnáct tisíc korun a dvouletý zákaz vstupu na zápasy Viktorie Plzeň i české fotbalové reprezentace.
Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) potrestala i Plzeňský klub – musel zaplatit tři čtvrtě milionu korun. Jeho vedení incident okamžitě odsoudilo. „Podobné chování je naprosto nepochopitelné a nepřijatelné, nelze ho žádným způsobem omluvit. Chceme dát jasně najevo, že tyto činy na náš stadion nepatří a nebudeme je tolerovat,“ stojí ve stanovisku FK Viktoria Plzeň.
Omezené možnosti kontroly
Stejně se k podobným činům staví i ostatní fotbalové kluby. Jenže zabránit odsouzenému výtržníkovi ve vstupu na stadion je obtížné. „S nařízením GDPR nemůžeme distribuovat mezi naše pořadatele fotky. Maximálně je možnost, kdyby je ti pořadatelé poznali, což u hostujících fanoušků je úplně bez šance,“ řekl mluvčí FK Teplice Martin Kovařík.
Stadiony přitom mají výkonné kamery a systémy na rozpoznání obličeje. Jak se s nimi dá pracovat, popsal technologický specialista bezpečnostní agentury Securitas ČR Lukáš Malý. „Zastavím si záznam, tu osobu si vystřihnu, popíšu si, o jaký incident se jedná, přidám si ho na seznam, který filtruje pravidla, a osoba je zadána do systému.“ Ten automaticky upozorní, že se v místě daný člověk pohybuje. Využívá k tomu i umělou inteligenci.
Systém dokáže odsouzeného výtržníka zastavit ještě před stadionem. „Při příchodu návštěvníka k turniketu pomocí kamery rozpozná jeho obličej, kdy obličej je v databázi závadových osob a nepovolí mu vstup na stadion,“ popisuje manažer rozvoje kamerových systémů z agentury Securitas ČR Michal Hanuš.
Jenže žádné analytické kamery s využitím umělé inteligence se teď v ostrém provozu používat nesmí. Zakazuje to nařízení Evropské unie. „V současné době vedeme jednání s policií, s ministerstvem vnitra, s Úřadem pro ochranu osobních údajů právě na změně legislativy,“ uvedl bezpečnostní manažer Ligové fotbalové asociace Pavel Rusňák.
„Počítáme s tím, že v průběhu tohoto roku, pokud se shodneme na parametrech legislativní změny, tak by měla být připravena,“ řekl Lubomír Janků z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Novelizovat by se měl například zákon o podpoře sportu, jednou z hlavních části by byla oprávnění ke kontrole, zpracování a uchovávání biometrických údajů.
Bezpečnost na stadionech
Za bezpečnost při sportovní zápasech ručí podle dosavadních pravidel pořadatelé. Až když vyhodnotí, že může nastat riziková situace, vstupuje na jejich vyzvání na stadion policie.
Počet policejních opatření v souvislosti s fotbalem se loni zvýšil. Stalo se také 33 trestných činů – nejčastější byly útoky na veřejného činitele nebo ublížení na zdraví při potyčkách mezi fanoušky. U přestupků jde většinou o výtržnictví a ničení majetku.
Soud může vydat zákaz vstupu – v loňském roce takových trestů uložil 29. Statistiky ale nerozlišují, na co konkrétně se zákazy vztahují, může jít o sportovní, kulturní nebo jinou akci. Impulzem k zavedení tohoto alternativního trestu v roce 2010 bylo ale právě nevhodné chování fanoušků při fotbalových utkáních.
Jedním z posledních případů je ten z 8. března. Na stadionu Sparty zakročili policisté proti fanouškům Slavie po skončení pražského derby. Podle vedení Slavie i fanoušků zakročili proti běžným divákům, kteří čekali na to, až budou ze stadionu puštěni. Zadrženo bylo pět lidí, dodnes nikdo z nich nebyl z ničeho obviněn. Podle advokáta Michala Hory se jednalo o dva muže ve věku přibližně padesát let, jednoho čtyřicátníka a dva mladé muže. Ti popírají, že by jakýmkoliv způsobem narušili pořádek při utkání, dodal Hora.
Tři z nich museli být po zadržení převezeni do nemocnice. „Je tam utržený biceps, který si vyžádal operaci, a zlomená ruka – a to utrpěli ti pánové okolo padesáti let a nejedná se o členy žádného tvrdého jádra nebo aktivní fanoušky,“ uvedl Hora.
Všichni podali stížnost na zásah ke Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). „Věc řešíme jako podezření na možné protiprávní jednání ze strany zakročujících policistů,“ řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.
Nová opatření
Za fanoušky se postavilo i vedení pražské Slavie. Události po derby měly ukázat, že je třeba systémová změna. „Je nutné, abychom do rukou dostali takové prostředky, abychom společně s policií mohli potrestat to ani ne promile problematických fanoušků ročně a nemůže se stávat, že represi odnesou fanoušci, kteří v tom jsou úplně nevinně,“ řekl k situaci ředitel strategické komunikace SK Slavia Praha Jakub Splavec.
Téma možného nepřiměřeného zásahu řešil i sněmovní výbor pro bezpečnost. „Vnímáme tam nějaké systémové problémy, které se budou muset řešit legislativně,“ řekl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle místopředsedy poslaneckého klubu Patrika Nachera (ANO) se doba posunula a měla by tomu odpovídat i opatření, „to znamená více prevence a méně té okaté síly,“.
