Pavel Žáček

Summit NATO ve Washingtonu se koná ve stínu jednoho z nejmasivnějších ruských útoků na Ukrajinu za poslední měsíce. Čeští politici ve vysílání ČT mluvili o vzkazu ruského vůdce Vladimira Putina i o tom, jaké debaty úder vyvolá na summitu. Kromě situace na Ukrajině podle nich státníci budou zřejmě „sledovat“ i stav amerického prezidenta Joea Bidena.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Zvolení členové Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb se v úterý ujali funkce. Dohlížet budou na Bezpečnostní informační službu, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace. Kontrolní orgán zřídil zákon už v roce 2018, obsadit se ho ale povedlo až nyní, po šesti letech.

Poslanci na čtvrtečním jednání projednávali kandidáty na státní vyznamenání, na ocenění navrhli spisovatele Milana Kunderu či arcibiskupa Jana Graubnera. Čtvrteční dopolední sněmovní interpelace vyplnil zejména spor ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s poslanci opozičního ANO o plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Odpoledne se poslanci věnovali ústním dotazům na členy vlády.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Sněmovní bezpečnostní výbor se zabýval závěry vyšetřování policejního zásahu při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ke kterým dospěla Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie před několika dny útok, při kterém přišlo o život čtrnáct lidí a dalších 25 bylo zraněno, odložila. Student fakulty, který ve škole střílel, spáchal po útoku sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku vybuchla v pondělí před polednem blíže neurčená munice. Jeden člověk zemřel, osm lidí utrpělo zranění. Událost řeší Vojenská policie. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila upřímnou soustrast rodině zesnulého vojáka a oznámila, že se jednalo o tragickou nehodu, která nikterak nesouvisí s mezinárodní situací.

Řada spojenců Kyjeva upravuje podmínky pro použití poskytnutých zbraní ukrajinskými vojáky, kteří tak nyní mohou zasahovat i cíle na ruském území. Omezení neumožňovala napadené zemi se efektivně bránit, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Podle Radka Kotena (SPD), člena bezpečnostního výboru, však tento krok může vést k eskalaci konfliktu.

Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.

Situace na Slovensku je po atentátu na premiéra a šéfa Smeru-SD Roberta Fica rozjitřená. Přestože jsou emocionální reakce politiků pochopitelné, je nyní nutné přispět ke zklidnění, shodli se v Událostech, komentářích vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v pátečním Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že na odhalené kyberútoky hackerské skupiny APT28, která je podle českých úřadů úkolována ruskou vojenskou rozvědkou GRU, je třeba adekvátně reagovat, zvlášť když se překročí „červená linie“. Odolnost Česka se podle něj v tomto ohledu zvyšuje, proces posilování infrastruktury proti kyberútokům ale označil za nekonečný.

Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

Bezpečnostní situace ve světě je podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. Tento výrok prý nepřekvapil vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti resortu vnitra Jana Paďourka. „Tvrdíme to už nějakou dobu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) souhlasí, že bezpečnostní situace není dobrá, přičemž varoval před eskalací ruské války na Ukrajině. To by se mohlo stát, pokud podle něj mocnosti nevyzvou válčící strany k jednání. Rusko a další totalitní síly chtějí dle předsedy výboru pro bezpečnosti Pavla Žáčka (ODS) demontovat mezinárodní řád.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dosud nezahájila trestní řízení v souvislosti s policejním zásahem při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci, řekl ve čtvrtek poslancům z bezpečnostního výboru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého byl postup policie i dalších složek záchranného systému profesionální. Zásah už zkoumala vnitřní kontrola, pochybení nezjistila. Na jednání měl emotivní vystoupení jeden z poslanců, jehož dceru útočník postřelil. Vytkl policii i vedení školy styl komunikace. Sněmovní výbor projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů či úkolů přerušil na neurčito.

Útočník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy disponoval celým arzenálem zbraní. Politici napříč stranami se ale shodují, že Česko má k jejich držení odpovídající legislativu. Útokům osamělých střelců se podle nich dá předcházet jen velmi těžko.

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý.  Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Kvůli rostoucímu počtu migrantů zavede Česko od středy kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou namátkové a po celé délce hranice. Česko koordinuje krok s Polskem, které oznámilo obdobné opatření. Později avizovalo stejný záměr také Rakousko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor vyzval k evropskému řešení, jeho kabinet o reakci rozhodne ve středu.

„Je to určitým způsobem i signálem druhé straně – tohle prostě nedělejte, my jsme schopni to odhalit,“ zhodnotil obsah zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Rozvědka slovy jejího ředitele Michala Koudelky informovala v pondělí o tom, že ruský agent platil známým osobnostem za šíření ruské propagandy v Česku. Místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Aleš Juchelka se domnívá, že sdělení bylo velmi emotivní, má jej za „politickou proklamaci, která přísluší pouze politikům“. O zjištění debatovali zákonodárci v pořadu Události, komentáře.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý ve čtvrtek ráno vypovídal u inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS). Obdobím Zemanova mandátu obecně se chce zabývat i část poslanců, navrhují zřídit vyšetřovací sněmovní komisi. Upozorňují třeba na podezření kolem zadávání veřejných zakázek nebo nakládání s utajovanými dokumenty. Podle kritiků ale takové prověřování přísluší policii, nikoliv poslancům.