Pavel Žáček strana 3 z 4

Místopředsedy nové sněmovny za ANO by se měli stát někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové nemusí být Vondráčkova volba jednoduchá, hnutí ale na něm trvá. Poslanecký klub ODS nominoval na místopředsedu sněmovny Jana Skopečka, ekonomického odborníka strany. Na ustavující schůzi si své vedení zvolila i sněmovní volební komise, nadále jí bude předsedat Martin Kolovratník (ANO).

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

Desetitisíce Afghánců, kteří pomáhali jako tlumočníci, řidiči nebo úředníci spojeneckým vojákům, se obávají o svou bezpečnost. Po odchodu americké armády začal Taliban rychle postupovat zemí, nyní už ovládá zhruba dvě třetiny Afghánistánu a hrozí mstou. Západ včetně Česka nabízí svým spolupracovníkům podporu, s ohledem na tempo talibanské ofenzivy ale musí konat rychle.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím nesvolal mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Ve středu sdělil, že k takovému kroku nemá zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, tentýž den zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.

Poslanci budou o budoucnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky jednat v rámci bezpečnostního výboru v pátek. Potvrdil to předseda výboru Radek Koten (SPD). Koudelkovi vyprší mandát v čele BIS v polovině srpna. O tom, jestli v čele kontrarozvědky setrvá, nebo BIS povede někdo jiný, jednal v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí setkal s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Jednali spolu i o tom, kdo povede Bezpečnostní informační službu (BIS) po skončení mandátu současného ředitele Michala Koudelky v polovině srpna. Prezidentovi Babiš doporučil, aby se s Koudelkou sešel. Premiér také požádal o svolání bezpečnostního výboru sněmovny – jeho předseda Radek Koten (SPD) už uvedl, že výbor svolá co nejdříve.

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Poslanci schválili, že se budou zřejmě ještě letos vydávat občanské průkazy s čipy s otisky prstů. Sněmovna vzdor kritice prosadila také to, že cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku asi budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Zákonodárci schválili i novelu, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí. O snaze Pirátů částečně legalizovat  i pěstování konopí poslanci nakonec nehlasovali. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona o DPH. Poslanci se zabývali i kandidáty na státní vyznamenání.

Šéf firmy Imex Group, která provozovala muniční sklady ve Vrběticích, se podle informací Respektu a Radiožurnálu den před prvním z výbuchů pohyboval v okolí hotelu, kde byli ubytováni ruští agenti. Petr Bernatík mladší prý v blízkosti hotelu podle polohy telefonu strávil zhruba 40 minut a následně zamířil do Vrbětic. Bernatík prostřednictvím svého advokáta popřel, že by v okolí hotelu vůbec byl. Novináři si také všimli, že na stejný den dostali neočekávaně volno všichni brigádníci, kteří ve Vrběticích tehdy pracovali.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.

Ministerská kontrola prověřuje hospodaření Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zejména se zabývá využitím peněz na opravu budovy ústavu v Siwiecově ulici na pražském Žižkově. Na opravu budovy se ptal bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS), podle kterého špatná příprava projektu vedla k tomu, že je neobyvatelná a zdevastovaná.

Policie odložila případ bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Zabývala se tím, jestli se ve své knize Třicet let pod přísahou dopustil úniku tajných informací. Pro Českou televizi to uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle prezidenta Miloše Zemana již dostal materiál, který hradní kancelář připravila o řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi. Hlava státu Koudelku dlouhodobě kritizuje a opakovaně odmítá návrhy vlády na jeho povýšení na generála. Babiš se šéfa kontrarozvědky zatím zastával.

Tisíce odposlechů ročně, z nichž mnohé nevedou k trestnímu stíhání. Policie má statistiku, kolika lidem po skončení takového sledování tuto skutečnost sdělí. Soudy a státní zastupitelství, které rozhodují o většině případů, ale podobný přehled většinou nevedou. Lidé se tak ani nedozvědí, že se jich to také týkalo.

Bývalého šéfa policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstka celní správy Roberta Šlachtu prověřuje policie. Důvodem je možný únik informací v jeho knize Třicet let pod přísahou, kterou sepsal s novinářem Josefem Klímou. Napsal to server Česká justice s odvoláním na informace ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který to uvedl v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ODS Pavla Žáčka. Policie informaci potvrdila.

Rasismus v Evropě je na vzestupu od roku 2015, kdy do Evropy přicházelo velké množství lidí a atmosféra ve společnosti se zhoršila, myslí si místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová. Rasovou nesnášenlivost podle ní posilují populistické strany. Uvedla to v úterním vysílání Událostí, komentářů, kterého se na toto téma následně zúčastnili i poslanci Jaroslav Bžoch (ANO) a Pavel Žáček (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Pravicová opozice ve čtvrtek ve sněmovně s pomocí SPD prosadila povinnost pro ministerstvo zdravotnictví zpracovat do konce července systém pandemických stupňů pohotovosti. Poslanci naopak neschválili vznik vyšetřovací komise k nákupu ochranných pomůcek, neprošlo ani poděkovaní Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v době pandemie koronaviru. Poslanci nepodpořili ani finanční pomoc pro lidi, kteří pracují na dohodu.

Před 75 lety, 11. května 1945, sovětští agenti zatkli a uvěznili v Terezíně jednoho z hrdinů Pražského povstání Jana Voženílka. V internačním táboře se tento vlivný aktér konce války v protektorátu nakazil tyfem a zemřel. Komunisté se snažili jeho jméno, stejně jako jména celé řady dalších povstalců a jejich velitelů, vymazat z dějin. O bílých místech historie Pražského povstání natáčel Miroslav Petráček pro pořad Reportéři ČT.

Komunisté přicházejí s návrhem na zrušení antidiskriminačního zákona. Předseda strany Vojtěch Filip uvedl, že jde o další pokus v řadě, KSČM usiluje o zrušení předpisu již od 90. let – dosud neúspěšně. Filip považuje lustrace, které znemožňují exponentům minulého režimu a spolupracovníkům StB pracovat v některých veřejných funkcích, za diskriminační. Podle poslance ODS Pavla Žáčka je ale lustrační zákon stále důležitý – nejenom fakticky, ale i symbolicky. Žáček s Filipem debatovali o lustračním zákonu v Událostech, komentářích.

Od dubna příštího roku vznikne v policii zastřešující útvar, národní kriminální úřad, v jehož rámci bude fungovat nové centrální analytické pracoviště. Ve čtvrtek to oznámili policejní prezident Jan Švejdar a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Hamáčka se vznik nového útvaru nedotkne Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla před třemi lety sloučením protimafiánské a protikorupční policie.

Na konci listopadu 1989 měla o dalším vývoji v Československu zřejmě jasno i Státní bezpečnost (StB). Začala proto urychleně likvidovat svazky disidentů i svých vlastních agentů. Materiály se tehdy ničily v papírnách i skartovačkách, ale také se pálily hromadně ve vojenských prostorech. Toho si ale všimla veřejnost a hromadné ničení tak po sedmi dnech mělo oficiálně skončit. Někde se ale skartovalo i dál a zmizelo množství důležitých spisů, které by mohly podat svědectví o praktikách StB.