Pavel Žáček strana 3 z 4

Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).

Prezident České republiky Miloš Zeman ostře zkritizoval Rusko a Vladimira Putina za útok na Ukrajinu. Uvedl, že Rusko se dopouští zločinu proti míru. Podpořil také přísnější sankce. Reakce přicházejí i od dalších českých politiků. Premiér Petr Fiala (ODS) označil ruský útok za neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce ze strany EU a Severoatlantické aliance (NATO). Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) svolala štáb svého ministerstva. Uvedla, že Rusko porušilo mezinárodní právo. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil útok za barbarský a sdělil, že Rusko přináší do Evropy válku a utrpení. Útok odpoledne jednohlasně odsoudili v usnesení také poslanci.

Do Kanceláře prezidenta republiky (KPR) zamířili v pondělí pracovníci Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Zjišťují, kdo a jak přišel do kontaktu s tajnou zprávou o explozích ve Vrběticích a za jakých podmínek byla skartována. Podobnou kontrolu na Hradě v týdnu odstartovalo i ministerstvo vnitra.

Ukrajinský prezident v pondělí večer oznámil, že slyšel o amerických zprávách o možném útoku Ruska na Ukrajinu za dva dny – a že středa bude dnem jednoty na Ukrajině. Američané zavírají ambasádu v Kyjevě a stěhují se do Lvova, podobně jako některé další zahraniční zastupitelské úřady. V pořadu Události, komentáře současnou krizi hodnotil senátor, poslanci i místopředsedkyně Evropského parlamentu.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Hradní kancléř Vratislav Mynář podle Deníku N tlačil na výměnu ředitele zlínské policie Jaromíra Tkadlečka. Několikát se kvůli tomu prý obrátil na policejního prezidenta Jana Švejdara. Ten žádost podle serveru opakovaně odmítl. Důvod Mynářova požadavku na výměnu krajského policejního ředitele není jasný, trestně stíhaný kancléř ale ve Zlínském kraji částečně žije a podniká. Mynář na informace deníku nereagoval. Záležitostí se má zabývat sněmovní bezpečnostní výbor.

Ve sněmovně se konají ustavující schůze části výborů, na nichž se mimo jiné volí jejich předsedové. Ústavně-právní výbor povede bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO), bezpečnostní výbor Pavel Žáček (ODS) a v čele rozpočtového výboru bude stát někdejší plzeňský hejtman Josef Bernard (STAN). Výbor pro životní prostředí povede Jana Krutáková (STAN), hospodářský Ivan Adamec (ODS), zemědělský Michal Kučera (TOP 09), sociální Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), zahraniční Marek Ženíšek (TOP 09) a školský Ivo Vondrák (ANO).

Místopředsedy nové sněmovny za ANO by se měli stát někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové nemusí být Vondráčkova volba jednoduchá, hnutí ale na něm trvá. Poslanecký klub ODS nominoval na místopředsedu sněmovny Jana Skopečka, ekonomického odborníka strany. Na ustavující schůzi si své vedení zvolila i sněmovní volební komise, nadále jí bude předsedat Martin Kolovratník (ANO).

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

Desetitisíce Afghánců, kteří pomáhali jako tlumočníci, řidiči nebo úředníci spojeneckým vojákům, se obávají o svou bezpečnost. Po odchodu americké armády začal Taliban rychle postupovat zemí, nyní už ovládá zhruba dvě třetiny Afghánistánu a hrozí mstou. Západ včetně Česka nabízí svým spolupracovníkům podporu, s ohledem na tempo talibanské ofenzivy ale musí konat rychle.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím nesvolal mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Ve středu sdělil, že k takovému kroku nemá zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, tentýž den zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.

Poslanci budou o budoucnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky jednat v rámci bezpečnostního výboru v pátek. Potvrdil to předseda výboru Radek Koten (SPD). Koudelkovi vyprší mandát v čele BIS v polovině srpna. O tom, jestli v čele kontrarozvědky setrvá, nebo BIS povede někdo jiný, jednal v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí setkal s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Jednali spolu i o tom, kdo povede Bezpečnostní informační službu (BIS) po skončení mandátu současného ředitele Michala Koudelky v polovině srpna. Prezidentovi Babiš doporučil, aby se s Koudelkou sešel. Premiér také požádal o svolání bezpečnostního výboru sněmovny – jeho předseda Radek Koten (SPD) už uvedl, že výbor svolá co nejdříve.

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Poslanci schválili, že se budou zřejmě ještě letos vydávat občanské průkazy s čipy s otisky prstů. Sněmovna vzdor kritice prosadila také to, že cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku asi budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Zákonodárci schválili i novelu, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí. O snaze Pirátů částečně legalizovat  i pěstování konopí poslanci nakonec nehlasovali. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona o DPH. Poslanci se zabývali i kandidáty na státní vyznamenání.

Šéf firmy Imex Group, která provozovala muniční sklady ve Vrběticích, se podle informací Respektu a Radiožurnálu den před prvním z výbuchů pohyboval v okolí hotelu, kde byli ubytováni ruští agenti. Petr Bernatík mladší prý v blízkosti hotelu podle polohy telefonu strávil zhruba 40 minut a následně zamířil do Vrbětic. Bernatík prostřednictvím svého advokáta popřel, že by v okolí hotelu vůbec byl. Novináři si také všimli, že na stejný den dostali neočekávaně volno všichni brigádníci, kteří ve Vrběticích tehdy pracovali.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.

Ministerská kontrola prověřuje hospodaření Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zejména se zabývá využitím peněz na opravu budovy ústavu v Siwiecově ulici na pražském Žižkově. Na opravu budovy se ptal bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS), podle kterého špatná příprava projektu vedla k tomu, že je neobyvatelná a zdevastovaná.

Policie odložila případ bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Zabývala se tím, jestli se ve své knize Třicet let pod přísahou dopustil úniku tajných informací. Pro Českou televizi to uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.