Pavel Žáček strana 4 z 4

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.

Ministerská kontrola prověřuje hospodaření Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zejména se zabývá využitím peněz na opravu budovy ústavu v Siwiecově ulici na pražském Žižkově. Na opravu budovy se ptal bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS), podle kterého špatná příprava projektu vedla k tomu, že je neobyvatelná a zdevastovaná.

Policie odložila případ bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Zabývala se tím, jestli se ve své knize Třicet let pod přísahou dopustil úniku tajných informací. Pro Českou televizi to uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle prezidenta Miloše Zemana již dostal materiál, který hradní kancelář připravila o řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi. Hlava státu Koudelku dlouhodobě kritizuje a opakovaně odmítá návrhy vlády na jeho povýšení na generála. Babiš se šéfa kontrarozvědky zatím zastával.

Tisíce odposlechů ročně, z nichž mnohé nevedou k trestnímu stíhání. Policie má statistiku, kolika lidem po skončení takového sledování tuto skutečnost sdělí. Soudy a státní zastupitelství, které rozhodují o většině případů, ale podobný přehled většinou nevedou. Lidé se tak ani nedozvědí, že se jich to také týkalo.

Bývalého šéfa policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstka celní správy Roberta Šlachtu prověřuje policie. Důvodem je možný únik informací v jeho knize Třicet let pod přísahou, kterou sepsal s novinářem Josefem Klímou. Napsal to server Česká justice s odvoláním na informace ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který to uvedl v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ODS Pavla Žáčka. Policie informaci potvrdila.

Rasismus v Evropě je na vzestupu od roku 2015, kdy do Evropy přicházelo velké množství lidí a atmosféra ve společnosti se zhoršila, myslí si místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová. Rasovou nesnášenlivost podle ní posilují populistické strany. Uvedla to v úterním vysílání Událostí, komentářů, kterého se na toto téma následně zúčastnili i poslanci Jaroslav Bžoch (ANO) a Pavel Žáček (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Pravicová opozice ve čtvrtek ve sněmovně s pomocí SPD prosadila povinnost pro ministerstvo zdravotnictví zpracovat do konce července systém pandemických stupňů pohotovosti. Poslanci naopak neschválili vznik vyšetřovací komise k nákupu ochranných pomůcek, neprošlo ani poděkovaní Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v době pandemie koronaviru. Poslanci nepodpořili ani finanční pomoc pro lidi, kteří pracují na dohodu.

Před 75 lety, 11. května 1945, sovětští agenti zatkli a uvěznili v Terezíně jednoho z hrdinů Pražského povstání Jana Voženílka. V internačním táboře se tento vlivný aktér konce války v protektorátu nakazil tyfem a zemřel. Komunisté se snažili jeho jméno, stejně jako jména celé řady dalších povstalců a jejich velitelů, vymazat z dějin. O bílých místech historie Pražského povstání natáčel Miroslav Petráček pro pořad Reportéři ČT.

Komunisté přicházejí s návrhem na zrušení antidiskriminačního zákona. Předseda strany Vojtěch Filip uvedl, že jde o další pokus v řadě, KSČM usiluje o zrušení předpisu již od 90. let – dosud neúspěšně. Filip považuje lustrace, které znemožňují exponentům minulého režimu a spolupracovníkům StB pracovat v některých veřejných funkcích, za diskriminační. Podle poslance ODS Pavla Žáčka je ale lustrační zákon stále důležitý – nejenom fakticky, ale i symbolicky. Žáček s Filipem debatovali o lustračním zákonu v Událostech, komentářích.

Od dubna příštího roku vznikne v policii zastřešující útvar, národní kriminální úřad, v jehož rámci bude fungovat nové centrální analytické pracoviště. Ve čtvrtek to oznámili policejní prezident Jan Švejdar a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Hamáčka se vznik nového útvaru nedotkne Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla před třemi lety sloučením protimafiánské a protikorupční policie.

Na konci listopadu 1989 měla o dalším vývoji v Československu zřejmě jasno i Státní bezpečnost (StB). Začala proto urychleně likvidovat svazky disidentů i svých vlastních agentů. Materiály se tehdy ničily v papírnách i skartovačkách, ale také se pálily hromadně ve vojenských prostorech. Toho si ale všimla veřejnost a hromadné ničení tak po sedmi dnech mělo oficiálně skončit. Někde se ale skartovalo i dál a zmizelo množství důležitých spisů, které by mohly podat svědectví o praktikách StB.

Nápad starosty Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) vybudovat památník vlasovcům rozhořčil ruské ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí to označila za příšernou iniciativu, která slouží reinkarnaci nacismu. Historik Tomáš Řepa (ČSSD) však v Událostech, komentářích uvedl, že hysterická reakce Moskvy ukazuje spíše na to, že se Rusko dosud nevyrovnalo se svou minulostí.

Česko bylo pro ruskou bezpečnostní službu ideální, minimálně do té doby, než Bezpečnostní  informační služba (BIS) a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni rozbily její síť. Myslí si to místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle něj je Česko pro podobné aktivity zahraničních služeb vhodné svou velikostí i členstvím v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Žáček to řekl v pořadu Interview ČT24.

Vydávali informační letáky, časopisy, noviny. Fotografovali a natáčeli rozhovory v ulicích. Jak studenti žurnalistiky proživali revoluční dny po 17. listopadu 1989? Téma dalšího dílu seriálu Mediální revoluce, který každou neděli vysílá pořad Newsroom ČT24.

Na Úřadu vlády by mohla vzniknout pozice národního poradce pro bezpečnost. Mluví o ní premiér Andrej Babiš a požadují ji i zpravodajské služby. Právě jejich činnost a práci dalších bezpečnostních složek, včetně policie, by měl nový člověk koordinovat. Konkrétnější plán nebo termín ale zatím chybí.