Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím nesvolal mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Ve středu sdělil, že k takovému kroku nemá zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, tentýž den zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.
Koten uvedl, že premiéra žádal o upřesnění jeho žádosti o svolání výboru podle zákona o tajných službách. Dosud je nedostal. Podotkl také, že nemá ani jiné podklady ke svolání mimořádné schůze výboru podle jednacího řádu. „Zatím tedy nemohu výbor svolat a jedná se pouze o rezervaci možného termínu,“ sdělil.
Výbor se může mimořádně sejít na žádost sněmovny, jejího předsedy nebo nejméně dvou pětin členů výboru. Předseda dolní komory Radek Vondráček uvedl, že o věci zatím nemá konkrétní informace. Jde podle něj zejména o záležitost předsedy výboru.
Podle místopředsedů výboru Lukáše Koláříka (Piráti) a Pavla Žáčka (ODS) Babiš žádost zaslanou výboru špatně formuloval. Na jejím základě proto není možné jednání svolat. Musel by poslat žádost novou, ve které by se správně odvolal na příslušný zákon, podle kterého chce, aby se výbor záležitostí zabýval.
Kolářík také řekl, že zatím není ani dostatek podpisů členů výboru pro svolání mimořádného jednání. Podle něj je nyní „míč na straně premiéra“, protože končí mandát Koudelkovi a vláda má říct, kdo BIS nadále povede. Podobně se vyjádřil i Žáček. „Na premiéra padá odpovědnost, že to nechal vyhnít tak dlouho u takové instituce, kde by kontinuita měla být zajištěna,“ podotkl. Na dotaz, zda žádost doplnil a zda se organizace pátečního jednání od jeho dopoledního vyjádření posunula, Babiš v podvečer odpověděl, že on výbor neorganizuje.
Premiér zmínil, že je otázkou, zda se jednání výboru vůbec bude konat. „Podle posledních zpráv ani nevím, jestli pan předseda (Koten) na to má dostatek hlasů,“ řekl. S kolegy z ANO ministerský předseda, jak uvedl, o schůzi bezpečnostního výboru nejednal. „Máme tajné služby na to, aby byly tajné. Teď se to všechno zpolitizovalo. Je opozice, která v tom má jasno a už si vybrala svého kandidáta. Jiné strany zase říkají, že to máme nechat na příští vládu. Takže já myslím, že to v nejbližších dnech vyřešíme,“ dodal.
V pondělí premiér uvedl, že členové výboru by se měli vyjádřit k tomu, zda má v čele civilní kontrarozvědky pokračovat nynější ředitel Michal Koudelka, nebo zda má jeho nástupce vybrat až příští vláda. Koudelkovo pětileté funkční období končí v polovině srpna. Nynějšího ředitele BIS dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman. V květnu nevyhověl už pošesté návrhu vlády na jeho povýšení do generálské hodnosti. Loni koncem roku předal Babišovi materiál ohledně Koudelky.
Výzva k odstoupení
Místopředseda výboru za ODS Pavel Žáček ve středu vyzval Kotena k odstoupení z čela výboru kvůli výroku, že byl pověřen vyžádat si a na plánovaném pátečním jednání předložit hradní materiál o Koudelkovi. „Žádné kolektivní rozhodnutí členů výboru ve formě usnesení neexistuje, ani neproběhlo jednání s místopředsedy výboru, tak to považuji za jeho svévolnou akci,“ sdělil Žáček. Koten reagoval, že zatím žádné dokumenty od bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře nemá. „Spisová služba je nedoručila, a tím pádem je nemohu převzít a vyhovět žádosti opozice, která je chtěla vidět,“ uvedl.
O to, aby prezidentská kancelář poskytla členům výboru své argumenty proti Koudelkovi, požádal prezidenta Miloše Zemana na úterní schůze na Hradě šéf SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura. Podle týdeníku Respekt v dokumentu Hrad uvádí, že Koudelka „neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem“.
Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání právě v bezpečnostním výboru. V osmnáctičlenném výboru patrně převažují spíše politici, kteří se staví za Koudelkovo setrvání. Rozhodující by mohl být názor členů vládního ANO, jež ale není jednotné. Koudelku podporují zástupci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), koalice Pirátů a STAN a vládní sociální demokraté. Naopak kritické je k nynějšímu řediteli civilní kontrarozvědky SPD a také KSČM.
