Prezident Zeman jmenoval nové generály, Koudelka z BIS mezi nimi ale nebyl

25 minut
Jmenování nových generálů prezidentem Zemanem 8. května 2021
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 17 zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb včetně ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse. Naopak Michala Koudelku z BIS opět opomenul.

Armáda má od soboty další generály. Do hodnosti generálporučíka vláda navrhla povýšit vojenského představitele Česka při NATO a EU v Bruselu Jaromíra Alana a náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jana Kašeho.

Hodnost generálmajora získal ředitel sekce plánování schopností ministerstva obrany Miloslav Lafek a brigádními generály se stali velitel 7. mechanizované brigády Petr Svoboda, velitel 4. brigády rychlého nasazení Josef Trojánek, náčelník štábu Velitelství pro operace Václav Vlček a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Václav Žid.

Teprve druhou českou generálkou se také stala rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová, Zeman ji jmenoval do hodnosti brigádní generálky. Doplnila tak poradkyni náčelníka generálního štábu Lenku Šmerdovou, která má generálskou hodnost od roku 2017.

Koudelka opět nejmenován

Prezident Zeman ale naopak do generálské hodnosti opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Návrhu vlády nevyhověl už pošesté. Zeman má k práci civilní kontrarozvědky i jejího šéfa dlouhodobě výhrady.

Kabinet návrh zdůvodňoval vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. Prezident už dříve avizoval, že návrhu znovu nevyhoví. Uvedl, že zatím k tomu nevidí důvod a počká, jak skončí vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. V minulosti prezident označil zpravodajce BIS za „čučkaře“.

Bezpečnostní složky tvrdí, že z explozí munice ve Vrběticích jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi Českem a Ruskem kvůli tomu vypukla diplomatická roztržka. Česko vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví, které české tajné služby označily za agenty.

Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později tuzemská diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Zeman naposledy opomenul Koudelku při jmenování loni v říjnu. Předal v té souvislosti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) materiál, který podle prezidenta zdůvodňoval, proč jmenování šéfa BIS generálem odmítá.

Podle týdeníku Respekt v dokumentu stálo, že Koudelka neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.

Vláda, ministři, premiér či parlamentní komory naopak práci BIS v poslední době opakovaně ohodnotili pozitivně. Koudelka, jenž před dvěma lety převzal ve Spojených státech cenu od americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) za zahraniční spolupráci, je nyní plukovníkem. Kabinet navrhoval, aby byl jmenován do první generálské hodnosti, tedy brigádního generála.

Další generálské funkce

Do hodnosti brigádního generála byl v sobotu jmenován ještě zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v Monsu Pavel Lipka, kterému Zeman tuto hodnost propůjčil loni v létě před nástupem do alianční funkce. Hodnost brigádního generála ve výslužbě dále získali ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral a Zbyněk Čeřovský.

Na návrh vlády také Zeman jmenoval brigádním generálem náměstka generálního ředitele Vězeňské služby pro bezpečnost a kontrolu Romana Záhorského, ředitele rozvědky ÚZSI Šimandla a náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniela Miklóse.

Generálmajory se stali Komorous a ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček. Hodnost brigádního generála dostal i dosavadní plukovník ve výslužbě Jaroslav Zeman, prezident spolku Veterán Policie České republiky.

Zeman předal v sobotu na Pražském hradě jmenovací dekrety také šestnácti generálům, které jmenoval loni na konci října. Povýšeni byli k 27. říjnu, ale slavnostní akt se uskutečnil kvůli pandemii koronaviru až nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 mminutami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 26 mminutami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 2 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami
Načítání...