Prezident Zeman jmenoval nové generály, Koudelka z BIS mezi nimi ale nebyl

Nahrávám video
Jmenování nových generálů prezidentem Zemanem 8. května 2021
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 17 zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb včetně ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse. Naopak Michala Koudelku z BIS opět opomenul.

Armáda má od soboty další generály. Do hodnosti generálporučíka vláda navrhla povýšit vojenského představitele Česka při NATO a EU v Bruselu Jaromíra Alana a náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jana Kašeho.

Hodnost generálmajora získal ředitel sekce plánování schopností ministerstva obrany Miloslav Lafek a brigádními generály se stali velitel 7. mechanizované brigády Petr Svoboda, velitel 4. brigády rychlého nasazení Josef Trojánek, náčelník štábu Velitelství pro operace Václav Vlček a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Václav Žid.

Teprve druhou českou generálkou se také stala rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová, Zeman ji jmenoval do hodnosti brigádní generálky. Doplnila tak poradkyni náčelníka generálního štábu Lenku Šmerdovou, která má generálskou hodnost od roku 2017.

Koudelka opět nejmenován

Prezident Zeman ale naopak do generálské hodnosti opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Návrhu vlády nevyhověl už pošesté. Zeman má k práci civilní kontrarozvědky i jejího šéfa dlouhodobě výhrady.

Kabinet návrh zdůvodňoval vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. Prezident už dříve avizoval, že návrhu znovu nevyhoví. Uvedl, že zatím k tomu nevidí důvod a počká, jak skončí vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. V minulosti prezident označil zpravodajce BIS za „čučkaře“.

Bezpečnostní složky tvrdí, že z explozí munice ve Vrběticích jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi Českem a Ruskem kvůli tomu vypukla diplomatická roztržka. Česko vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví, které české tajné služby označily za agenty.

Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později tuzemská diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Zeman naposledy opomenul Koudelku při jmenování loni v říjnu. Předal v té souvislosti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) materiál, který podle prezidenta zdůvodňoval, proč jmenování šéfa BIS generálem odmítá.

Podle týdeníku Respekt v dokumentu stálo, že Koudelka neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.

Vláda, ministři, premiér či parlamentní komory naopak práci BIS v poslední době opakovaně ohodnotili pozitivně. Koudelka, jenž před dvěma lety převzal ve Spojených státech cenu od americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) za zahraniční spolupráci, je nyní plukovníkem. Kabinet navrhoval, aby byl jmenován do první generálské hodnosti, tedy brigádního generála.

Další generálské funkce

Do hodnosti brigádního generála byl v sobotu jmenován ještě zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v Monsu Pavel Lipka, kterému Zeman tuto hodnost propůjčil loni v létě před nástupem do alianční funkce. Hodnost brigádního generála ve výslužbě dále získali ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral a Zbyněk Čeřovský.

Na návrh vlády také Zeman jmenoval brigádním generálem náměstka generálního ředitele Vězeňské služby pro bezpečnost a kontrolu Romana Záhorského, ředitele rozvědky ÚZSI Šimandla a náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniela Miklóse.

Generálmajory se stali Komorous a ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček. Hodnost brigádního generála dostal i dosavadní plukovník ve výslužbě Jaroslav Zeman, prezident spolku Veterán Policie České republiky.

Zeman předal v sobotu na Pražském hradě jmenovací dekrety také šestnácti generálům, které jmenoval loni na konci října. Povýšeni byli k 27. říjnu, ale slavnostní akt se uskutečnil kvůli pandemii koronaviru až nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...