Vrbětice

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne na Pražském hradě setkal s ministrem pro místní rozvoj (MMR) Petrem Kulhánkem (STAN). Na programu byla podpora bydlení, digitalizace stavebního řízení nebo plán ministerstva na pomoc slabším regionům. Rovněž hovořili o pomoci povodněmi zasaženým oblastem. Tématem jednání byla také sanace území v okolí Vrbětic na Zlínsku, kterou podle ministra nadále probírají resorty pro místní rozvoj, obrany, vnitra i financí.

Okresní soud v Ostravě rozhodl, že zbrojařská firma Imex Group musí zaplatit 2,185 milionu korun rodině skladníka, jenž zemřel v roce 2014 při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku. Podle soudu je za jeho smrt firma odpovědná. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Napsal to iRozhlas.cz. Právník Imexu Radek Ondruš serveru řekl, že se závěry soudu nesouhlasí a že se firma proti nim odvolá.

Hloubkový pyrotechnický průzkum je jedinou cestou k bezpečnému pohybu na pozemcích kolem někdejších muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Stát ale zatím finančně nákladnou operaci odkládá. Letos od výbuchů skladů uplynulo deset let. Policie případ odložila, ačkoliv prokázala, že do případu byli zapojeni agenti ruské tajné služby.

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně dřívější ČSSD (dnes SOCDEM) Marie Benešová. České televizi to potvrdila někdejší ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, o úmrtí advokátky na síti X informoval také předseda Rady ČTK David Soukup. Benešová byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.

Policisté se snaží přilákat do svých řad nováčky, nábor se ale v některých krajích nedaří. Problém není v počtu zájemců, ale v tom, že nezvládnou projít náročným přijímacím řízením. Policie proto zaměřila svou pozornost už na žáky na základních a středních školách, nasměrovat je chce hlavně ke studiu bezpečnostních oborů.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Deset let po výbuchu ve Vrběticích zůstávají v místních vzpomínky. Lidé by ale podle místostarostky Vlachovic, pod které spadají i Vrbětice, Miroslavy Zoubkové (nestr.) chtěli zapomenout. Z obce se ale podle ní nikdo kvůli nepříjemným vzpomínkách neodstěhoval, naopak přicházejí mladé rodiny, staví nové domy. Lidi v obcích kolem skladů podle starosty Lipové Miloslava Svárovského (nez.) trápí ale například to, že nebyly odstraněny všechny následky událostí. Obce poukazují na to, že v částech vrbětického areálu a hlavně za jeho hranicemi stále není provedený hloubkový pyrotechnický průzkum.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Chybějící důkazy i spekulace – to vytýká žalobce usnesení, kterým policie obvinila Elenu Šapošnikovou v kauze výbuchů skladů ve Vrběticích. Podle kriminalistů měla mimo jiné zajistit doklady k návštěvě skladů dvěma ruským agentům, kteří výbuchy údajně způsobili. Podle státního zástupce Martina Malůše ale vyšetřovatelé nepopsali, jak přesně Šapošniková návštěvu agentů zařídila. Jejich práce je podle něj místy spekulativní a chybí důkazy. I proto její stíhání zrušil a případ odložil. Malůš to napsal do dokumentu, který ČT získala.

Reakcí na hybridní útoky musí být zveřejnění závěrů z vyšetřování, ale také adekvátní odveta, jinak si protivník dovolí podobnou akci uskutečnit znovu. V Interview ČT24 to uvedl končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Ruskou taktikou je zasít v lidech nejistotu, odkud útok přijde a zda je systém dokáže ochránit, upozornil diplomat. Za zdravou reakci na hybridní hrozby považuje snahu zacelit díry v bezpečnostní oblasti.

Státní zástupce odložil stíhání Eleny Šapošnikové v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Manželku obchodníka a bývalého ruského vojáka Nikolaje Šapošnikova obvinili policisté ze špionáže, dozorující žalobce Martin Malůš ale její stíhání zrušil a kauzu odložil. Malůš to ČT napsal s tím, že žena se nedopustila trestného činu. Manželé Šapošnikovi podle policie zajistili doklady k návštěvě skladů dvěma agentům ruské vojenské rozvědky GRU, kteří výbuchy způsobili. Šapošnikovi zapojení do explozí opakovaně odmítli.

Ostravská firma Imex Group neuspěla s ústavní stížností poté, co se u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za negativní výroky bývalého ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Pronesl je v pořadu České televize Otázky Václava Moravce po explozi muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Sklady měla firma v pronájmu. Ústavní soud stížnost zamítl. Podle soudce zpravodaje Jana Wintra měl Babišův projev patřičný pravdivostní základ a osoba působící ve veřejném prostoru a ve věcech veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky. Advokát firmy Radek Ondruš po vyhlášení řekl, že se ještě obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Jednou z vyšetřovacích verzí případu zadržení podezřelého muže z Jižní Ameriky je podle informací Otázek Václava Moravce spojitost se žhářskými útoky v Polsku. Za sabotážemi podle tamních představitelů stojí Rusko. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová v pořadu řekla, že ji tato možnost nepřekvapuje. Bývalý předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (SOCDEM) podotkl, že ruský vládce Vladimir Putin takové útoky avizoval a Česko podle něj na sebe svými kroky přitahuje pozornost. Někdejší předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) zase připomněl, že zapojení Ruska je prozatím jen spekulace.

Na otázku, zda byla agentkou ruské vojenské rozvědky GRU, odpovídá Elena Šapošniková, kterou v Řecku vyzpovídali Reportéři ČT, rázně: „Ne, já vůbec nevím, kde se nachází, prosím vás. Proč bych to dělala, v životě jsem nebyla ruským občanem.“ Dostupné informace mimo jiné české policie, která výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích dlouho vyšetřovala, ukazují na to, že právě Šapošniková byla pro ruské agenty, kteří měli za explozemi stát, klíčovým kontaktem a spojkou. Dokonce měla poměrně krátce po výbuších obdržet nejvyšší ruské vyznamenání. Natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Policie podezřívá Elenu Šapošnikovou ze špionáže v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích. Žena posílala informace důstojníkovi ruské vojenské rozvědky GRU, který podle policie velel pachatelům útoků. Reportéři ČT Šapošnikovou navštívili v jejím řeckém sídle. V rozhovoru odmítla jakoukoli spolupráci s GRU. O důstojníkovi Andreji Averjanovi si prý myslela, že je pouze obchodník.

Policie pátrá po Andreji Averjanovovi. Je to generál ruské vojenské rozvědky GRU – velitel jednotky podezřelé z naplánování a realizace výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Averjanov je nicméně v Rusku, které již žádost české policie o spolupráci při vyšetřování vrbětických explozí odmítlo.

Výbuch skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé, způsobilo velmi pravděpodobně nástražné zařízení poté, co pracovníci otevřeli bednu na paletě s municí, napsal v úterý web Seznam Zprávy s odkazem na policejní usnesení o odložení případu. Policisté v úterý v tiskové zprávě uvedli, že považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Rusko vojensky operovalo. Kriminalisté nemohli zahájit trestní stíhání, protože se podezřelí pohybují v Rusku, které s českou policií odmítlo spolupracovat.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Prezident Petr Pavel chce o situaci v areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. V částech areálu a zejména za jeho hranicemi není téměř po deseti letech po výbuších v muničních skladech provedený hloubkový pyrotechnický průzkum. Jednou z možností by mohlo být, že by jej udělaly specializované firmy, řekl prezident, který ráno vrbětický areál navštívil. O věci chce jednat s premiérem i ministry. Svou dvoudenní návštěvu kraje ukončí debatou s občany ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.