Vrbětice strana 5 z 5

Moskva dosud neučinila žádné kroky k tomu, aby střední škola při ruském velvyslanectví v Praze mohla řádně fungovat i v nadcházejícím školním roce. Na webu to uvedlo ministerstvo zahraničí. Rusku odeslalo diplomatickou nótu týkající se fungování školy. Už na jaře resort uvedl, že učitelé a další personál si musí zažádat o pobytové tituly a řádně pracovat na území České republiky, jako je tomu v případě všech mezinárodních škol. Tuzemské ministerstvo zahraničí jim nabídlo součinnost.

Prezident Miloš Zeman podepsal balík zákonů ze sociální oblasti. Svým podpisem potvrdil mimo jiné to, že důchody od ledna dodatečně vzrostou o 300 korun nad zákonnou valorizaci a že chudším lidem bude hrozit odebrání části dávek v hmotné nouzi, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky.

Senátoři ve středu schválili zákon o elektronizaci zdravotnictví a zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Komplikované jednání vyvolala energetická novela, k jejímu řešení se vrátí za týden. Členové horní komory po dlouhé debatě schválili novelu, která umožňuje lidem, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky, přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí.

Obce v okolí Vrbětic na Zlínsku, jejich obyvatelé i Zlínský kraj by si mohli za následky výbuchů munice z roku 2014 rozdělit celkové odškodnění ve výši téměř 700 milionů korun. Zákon, který s tím počítá, ve středu schválil Senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který ho již dříve podpořil, stejně jako vláda. Pro zákon ve středu v Senátu hlasovalo 58 ze 61 přítomných zákonodárců, proti nehlasoval žádný z nich.

Nedělním večerem skončil mandát řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi. Od pondělí tak sice tajnou službu vede dál - ovšem ne s dalším pětiletým mandátem, ale v rámci provizoria a pověřením vlády. Opozice postup kabinetu kritizuje.

Všichni důchodci dostanou od příštího roku každý měsíc v průměru 758 korun navíc. Poslanci schválili návrh, aby penze vzrostly o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Navíc prošlo takzvané výchovné, takže kdo vychovával děti, dostane od roku 2023 k důchodu navíc 500 korun za každé. Sněmovna také schválila zvýšení příspěvků na péči.

V polovině srpna vyprší mandát šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že bude vláda věc řešit až v srpnu. Kabinet je s Koudelkou dlouhodobě spokojený, šéf BIS je ale trnem v oku prezidentu Miloši Zemanovi. Je oddalování rozhodnutí o šéfovi BIS problém? O tom debatovali ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a člen výboru pro obranu a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.

Senátní komise pro ústavu horní komoře nedoporučila jednat o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad. Podklady, které od senátního výboru komise k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné. Na tiskové konferenci to oznámil předseda  skupiny Zdeněk Hraba (STAN). Ke stejnému závěru dospěl odpoledne i senátní ústavně právní výbor. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) se nedomnívá, že se plénum bude věcí zabývat.

Generální ředitel českých hasičů Drahoslav Ryba končí ve funkci. Sboru velel deset let. Poslední dny ve funkci ho zaměstnávalo moravské tornádo, k tomu se přidaly silné bouřky. Hasiči za něj pracovali ve vrbětickém muničním skladu a bez nich by zřejmě vázla distribuce ochranných pomůcek v začátcích koronavirové epidemie. Jak sám říká, covid-19 ho překvapil a pak přišel úder tornáda. Živelních katastrof čím dál víc přibývá, řekl Ryba, který byl hostem Interview ČT24.

Sněmovna by mohla 30. července jednat o návrhu zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku před sedmi lety. Po prohlídce areálu bývalých muničních skladů a setkání se starosty obcí dotčených výbuchy to ve Slavičíně řekl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Budovy bývalých skladů munice navrhuje zbourat, areál by podle něj mohl sloužit jako lesopark.

Nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v úterý oficiálně nastupil do funkce. Chce pokračovat ve směřování svého předchůdce Pavla Zemana, zejména v jeho nestrannosti a nezávislosti. Zároveň uvedl, že chce vždy vystupovat ve veřejném zájmu, bez ohledu na dopady do politické a obchodní sféry. Úřad řídil jako první náměstek už od 1. července, když Zeman ve funkci skončil.

Vláda na pondělním zasedání nakonec podpořila poslanecký návrh zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku před sedmi lety. Na Twitteru to potvrdil vicepremiér, ministr vnitra a předkladatel zákona Jan Hamáček (ČSSD).

Agenti ruské tajné služby FSB v Petrohradě zadrželi estonského konzula, který podle nich získával utajované informace od ruského občana. S odvoláním na FSB o tom informovala ruská tisková agentura TASS. Podle Tallinu se jedná o provokaci ze strany Moskvy.

Česká diplomacie popřela informaci ruských agentur, že si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo českého velvyslance Vítězslava Pivoňku. Agentura TASS informovala, že Moskva ke kroku přistoupila v souvislosti s kauzou výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, do nichž byly podle Prahy zapojeny ruské tajné služby.

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek v rozhovoru pro Radiožurnál připustil, že původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili. Podle něj si v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu o otravu Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.

Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předal ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému diplomatickou nótu uplatňující mezinárodněprávní odpovědnost Ruska za jeho zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a požadující plnou náhradu škod způsobených explozí. Nótou Česko vyzývá Rusko k jednání v této záležitosti. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová žádost přirovnala k vyděračství.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) trvá na tom, že na končícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nevyvíjela tlak. Zeman podle ní chtěl končit od minulého roku, kdy se hlásil do výběrového řízení na pozici soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Kárnou žalobu na něho chtěla podat proto, že podle ní neměl právo vystoupit na tiskové konferenci po jednání vlády o kauze Vrbětice. Benešová to uvedla ve čtvrtečním Interview ČT24.

Policie pokračuje ve vyšetřování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Od zveřejnění informace, že za nimi stojí agenti ruské vojenské rozvědky, uplynuly víc než dva měsíce. Právní zástupce majitele skladů tvrdí, že pokud zástupci vlády mluví o přesvědčivých důkazech, měli by už agenti čelit obvinění. Proč tomu tak není, policie ani žalobci nechtějí komentovat.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyjádřila znepokojení nad rezignací českého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Protikorupční pracovní skupina OECD v této souvislosti poukázala na to, že Česká republika stále nedokázala přijmout změny k zajištění nezávislosti státních zástupců. Organizace to uvedla na svém webu v tiskové zprávě, proti níž se následně ohradila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Mezi Zlínský kraj a obce v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, by se podle návrhu zákona mělo při jednorázovém odškodnění v souvislosti s výbuchy rozdělit přes 350 milionů korun. Kraj a obce Vlachovice, Lipová, Haluzice, Bohuslavice nad Vláří a město Slavičín by peníze měly dostat do konce roku. Tamní obyvatelé by měli o odškodnění požádat. Pokud tak učiní všichni a za celé období, mělo by se mezi ně rozdělit asi 300 milionů korun.

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.