Vrbětice strana 5 z 5

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) trvá na tom, že na končícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nevyvíjela tlak. Zeman podle ní chtěl končit od minulého roku, kdy se hlásil do výběrového řízení na pozici soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Kárnou žalobu na něho chtěla podat proto, že podle ní neměl právo vystoupit na tiskové konferenci po jednání vlády o kauze Vrbětice. Benešová to uvedla ve čtvrtečním Interview ČT24.

Policie pokračuje ve vyšetřování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Od zveřejnění informace, že za nimi stojí agenti ruské vojenské rozvědky, uplynuly víc než dva měsíce. Právní zástupce majitele skladů tvrdí, že pokud zástupci vlády mluví o přesvědčivých důkazech, měli by už agenti čelit obvinění. Proč tomu tak není, policie ani žalobci nechtějí komentovat.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyjádřila znepokojení nad rezignací českého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Protikorupční pracovní skupina OECD v této souvislosti poukázala na to, že Česká republika stále nedokázala přijmout změny k zajištění nezávislosti státních zástupců. Organizace to uvedla na svém webu v tiskové zprávě, proti níž se následně ohradila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Mezi Zlínský kraj a obce v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, by se podle návrhu zákona mělo při jednorázovém odškodnění v souvislosti s výbuchy rozdělit přes 350 milionů korun. Kraj a obce Vlachovice, Lipová, Haluzice, Bohuslavice nad Vláří a město Slavičín by peníze měly dostat do konce roku. Tamní obyvatelé by měli o odškodnění požádat. Pokud tak učiní všichni a za celé období, mělo by se mezi ně rozdělit asi 300 milionů korun.

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v souvislosti s vrbětickou kauzou zprostil mlčenlivosti šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla a policejního prezidenta Jana Švejdara. Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně. Po vypršení lhůty pro reakci na předžalobní výzvu se chystá podat žalobu na server Seznam Zprávy kvůli reportáži, že na interní schůzce hovořil o úmyslu „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Rusko očekává, že české úřady odpovědí na otázky ohledně činnosti českých zvláštních služeb na ruském území. Uvedla to podle agentury TASS mluvčí tamního ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Kabinet využil příležitosti dané vrbětickou kauzou a vyhostil osmnáct ruských zpravodajských důstojníků s diplomatickým krytím, kteří v Česku dlouhodobě působili. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) to považuje za citelný zásah do schopnosti ruských tajných služeb působit na našem území a v Událostech, komentářích prohlásil, že cizina Praze za její krok tleská.

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Z Česka zatím odletěla méně než polovina z diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z Česka kvůli kauze Vrbětice. Výjezdní příkaz obdrželo 123 ruských občanů, kteří mají do půlnoci z pondělí na úterý opustit ČR. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební. Informovalo o tom mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová s odkazem na informace ministerského konzulárního odboru.

Z letiště v pražské Ruzyni odletěl odpoledne speciál, který dopraví do Ruska část diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z České republiky kvůli kauze Vrbětice. Do letadla nastoupilo několik desítek lidí, podle ruské agentury TASS Česko opustilo 54 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Do konce května by měly podle rozhodnutí vlády opustit ruskou ambasádu v Praze desítky diplomatů a zaměstnanců. Další letadlo má pro ně přiletět v pondělí.

Téměř polovina Čechů věří vládě a bezpečnostním složkám, že za výbuchy v muničním areálu ve Vrběticích stáli ruští agenti. S reakcí české vlády souhlasí 54 procent oslovených v průzkumu společnosti Data Collect pro ČT. Každý druhý respondent souhlasí s tím, že výroky prezidenta Miloše Zemana byly proti zájmům Česka.

Nejjednodušší cestou k odškodnění obcí a obyvatel v okolí muničního areálu ve Vrběticích je přijetí speciálního zákona, míní ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Po jednání se starosty Slavičína, Vlachovic, Lipové a Haluzic předeslal, že celou věc předloží v pondělí na jednání vlády.

Zařazení Česka na ruský seznam zemí, které nejsou přátelské, je vizitkou Moskvy, nikoli Prahy. V rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung to prohlásil český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Řekl, že v kauze Vrbětice nejde o soutěž ve vyhošťování diplomatů, a že pro Česko je důležitá podpora od Evropské unie, o kterou se Praha opřít může.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyjádřili v noci na úterý na bruselském summitu solidaritu Česku v souvislosti s kauzou Vrbětice a následným diplomatickým sporem s Ruskem. Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také „ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde“. Summit se usnesl, že Unie bude nadále prosazovat dosavadní přístup k Rusku, který je kombinací tlaku na dodržování mezinárodního práva a spolupráce v oblastech společného zájmu. O vyhošťování diplomatů v solidaritě s Českem lídři nejednali.

Malá země, která je velkým nepřítelem. Tak teď o České republice referují státní média v Rusku. Začalo to zveřejněním skandálu ve Vrběticích a zesílilo po zveřejnění ruského seznamu zemí, které nejsou přátelské. Kromě České republiky jsou na něm už jen Spojené státy. Co to pro Česko znamená z mediálního hlediska, jak pracuje ruská propaganda a kdo jí z Česka nejvíc pomáhá, odpovídal v pořadu Newsroom ČT24 politický geograf Michael Romancov z Karlovy Univerzity a Metropolitní univerzity Praha.

Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nepřijatelně verbálně útočí na justici, ta se ale zvládne ubránit, věří předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Je přesvědčen, že odcházející nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman konsolidoval soustavu státních zastupitelství a „bude ho doslova škoda“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.

Vláda v zásadních věcech v době pandemie omyly nedělá, tvrdí poslanec a člen předsednictva hnutí ANO Jan Volný. Myslí si, že vyvolání hlasování o nedůvěře kabinetu v červnu bere opozice jako symbol. Volby stejně nemůžou být dřív, řekl Volný v Interview ČT24. Je přesvědčený, že kdyby nebyla pandemie, hnutí ANO si udrží pozici volebního lídra.