Čínské tajné služby se v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Nejrizikovější jsou jejich aktivity v akademické sféře. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to v úterý uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). V souvislosti s rozšířením Dukovan zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.
BIS ve výroční zprávě uvádí, že do budoucna bude výzvou stále asertivnější chování Pekingu, které se projevuje i na území Česka. Čínské zpravodajské aktivity podle kontrarozvědky loni pokračovaly navzdory koronavirovým omezením, a to zejména pod diplomatickým a novinářským krytím. „V segmentu vlivových operací se čínský zájem a aktivita soustřeďovaly na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19 na západní země a na narušení česko-tchajwanských politických a ekonomických vztahů,“ píše Bezpečnostní informační služba.
Za nejrizikovější z hlediska možných ekonomických škod kontrarozvědka označuje čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí.
V oblasti politické rozvědky se agentům Pekingu daří velmi dobře udržovat vztahy s osobami, které se pohybují na politické scéně nebo ji alespoň ovlivňují. Čínští zpravodajci a diplomaté hledají v tuzemsku také způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit vlastní propagandu a budovat pozitivní obraz země díky skrytému i otevřenému ovlivňování obsahu médií, dodává BIS.
Peking se zajímá o 3D tisk či nanotechnologie
Nejintenzivněji pracovali čínští špioni v oblasti politické a vědeckotechnické rozvědky, přibližuje BIS. „Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,“ stojí ve výroční zprávě.
„Aktuálně usiluje o získávání nově vyvíjených technologií, mezi které obecně patří robotické a autonomní systémy, aditivní výroba 3D tisku nebo nanotechnologie,“ píše na adresu Pekingu kontrarozvědka. Čínské subjekty také pokračují v zájmových nákupech českých společností. Poté se snaží přesunout výrobu k sobě, nebo využít reverzního inženýrství.
BIS považuje asijskou velmoc za „rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu“. Vzhledem k tamnímu zákonu o národním zpravodajství se stala podle kontrarozvědky podružnou otázka, kdo je špion. „Dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti. Spolupráce s čínskými silovými složkami je tak pro čínské subjekty i jednotlivce ze zákona povinná a odmítnutí součinnosti s sebou nese vážné důsledky,“ vysvětluje BIS.
Koronavirová opatření a plány Ruska
BIS také ve své výroční zprávě napsala, že opatření proti covidu-19 loni narušila plány ruské diplomacie a tajných služeb v Česku. „S omezeními pohybu přišly nutně i ztráty příležitostí ke zpravodajským kontaktům v tradičních oblastech zájmu, kterými jsou politika, akademická sféra či obchod. O to více se zvyšoval ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity,“ uvedla.
Moskva se na českém území snaží získat přístup ke státním příslušníkům, ale také užívá zemi jako místo, kde se pokouší o budování kontaktů s cizinci. „Rovněž pokračovalo v aktivitách směřujících k poškozování ČR s využitím kybernetických nástrojů,“ píše se ve zprávě. Zcela v souladu s ruskými zájmy je v Česku dlouhodobě i zaměření témat dezinformačních webů. Prioritou země je prosadit své cíle takovým způsobem, že se navenek prezentují jako české zájmy, ačkoliv je ve skutečnosti poškozují, tvrdí BIS.
Dezinformacemi se výroční zpráva zabývala také v kontextu takzvaného anticovid hnutí. To loni spojilo lidi, kteří se vymezují proti koronavirovým opatřením a představitele dezinformační scény. Ačkoliv se konspirace jeho činností dostaly k větší části obyvatel než obvykle, širokou veřejnost se mu zmobilizovat nepodařilo. Jeho společenský vliv oslabily rozpory jeho představitelů.
Témata se ustálila u kritiky politického uspořádání a reprezentace, členství v EU a NATO či diskreditaci liberálně demokratických hodnot. „Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace,“ píše BIS.
Ricin a Vrbětice
Kontrarozvědka v kapitole věnované Rusku zmiňuje mimo jiné takzvanou kauzu ricin, při které loni unikla informace o možném ohrožení českých komunálních politiků jedem. Případ loni v červnu vyvrcholil vyhoštěním dvou ruských diplomatů z Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy uvedl, že kauza byla smyšlená a důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.
„Po prověření zachycených signálů se však ukázalo, že se jednalo o snahu zapojit české bezpečnostní složky do interního soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise. Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvádí dokument. Zveřejnění některých podstatných informací podle kontrarozvědky výrazně zkomplikovalo vyhodnocování toho, jak je hrozba reálná.
BIS se loni věnovala i doplňování informací o útoku na areál ve Vrběticích. Podle tajných služeb a vyšetřovatelů byli do výbuchů v muničních skladech v roce 2014 zapojeni agenti ruských tajných služeb. Záležitost vyvolala letos na jaře mezi zeměmi vážnou diplomatickou roztržku. Po sérii odvetných vyhoštění diplomatů Česko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Poslední výroční zprávy opakovaně zmiňovaly, že omezení činnosti ruských špionů v Česku dlouhodobě brání rozdíl ve velikosti diplomatických misí zemí. „V roce 2020 mělo Rusko a jeho zpravodajské služby stále výhodu disproporčního diplomatického zastoupení,“ konstatovala kontrarozvědka.
Dukovany a snaha o získání interních informací
Zpráva se zabývala také dostavbou jaderné elektrárny v Dukovanech. Za největší hrozbu označila v tomto kontextu zapojení firem, u kterých existuje riziko, že by svého postavení zneužívaly k prosazování vlastních zájmů nebo zájmů „třetí strany“. I kvůli varování tajných služeb byly z možnosti účastnit se zakázky vyloučeny firmy z Číny a Ruska.
„Vznikalo tam nebezpečí, že by se do dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech nakonec dostaly společnosti, které by skrytě plnily geopolitické zájmy Ruska,“ upřesnil mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Jako další riziko BIS vnímala možné ovlivňování přípravy tohoto projektu. „BIS v této souvislosti zaznamenala například snahu získávat interní informace z prostředí české státní správy a subjektů zapojených do přípravy projektu,“ uvedla kontrarozvědka.
Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Karla Havlíčka (ANO) mohlo jít o snahu potenciálních zhotovitelů získávat informace ze státní sféry například o podobě zadávací dokumentace či parametrů tendru. Věří tomu, že žádné informace neunikly. Resort prý už dříve zavedl mimořádná opatření, že se například jakékoli jednání s potenciálním dodavatelem, jeho zástupcem nebo jinou zainteresovanou institucí může uskutečnit výhradně na půdě ministerstva, musejí u něj být svědci a musí z něj být zápis.
Podle tajné služby také pokračovaly aktivity, které měly za cíl ovlivnit mediální prostor a osoby s klíčovým vlivem na rozhodování. „Nejednalo se o cestu běžného lobbingu, ale naopak byla evidentní snaha zakrýt původ informací objevujících se v médiích, k čemuž byly využívány zdánlivě nezávislé osoby,“ napsala.
Riziko ovlivňování podle BIS dlouhodobě existuje i u regulatorních a dohledových orgánů státu, zejména v energetice, telekomunikacích nebo zdravotnictví. Tuto obavu potvrzovaly aktivity některých „regulovaných subjektů“, které se snažily při schvalování důležitých právních norem podsouvat vlastní pozměňovací návrhy. Jejich přijetí by mohlo mít významné ekonomické dopady. Firmy se také pokoušely získat nadstandardní kontakty a vazby na představitele regulačních orgánů a státní správy.
BIS dále poukázala na prodej „významného českého výrobce strojírenských zařízení ruským investorům“. Transakci označila za typický příklad toho, kdy stát neměl k dispozici účinný nástroj k zamezení rizikové investice na svém území. „Přes trvající sankce EU proti Rusku management české společnosti vzápětí po prodeji veřejně oznámil akceptaci ruských zakázek, přičemž nový vlastník pohrozil, že v případě jejich odmítnutí přenese výrobu do Ruska,“ uvedla kontrarozvědka.
Varování před kyberútoky
Kybernetické útoky loni cílily i na české politické strany nebo nevládní organizace. Většina ataků, které kontrarozvědka identifikovala a vyšetřovala, se týkala státních institucí. Hackeři se snažili především dostat do počítačové sítě nebo schránek elektronické pošty a z nich získat potřebná data. Prokázáno to bylo u jedné státní instituce, ze které stáhli „značné množství dokumentů a jiných souborů“.
Tajná služba varuje, že takto mohou útočníci získat nejen informace o záměrech a postojích Česka, ale také o konkrétních zaměstnancích nebo vrcholných představitelích státu. Zároveň poukázala na to, že soukromé i pracovní e-mailové schránky státních zaměstnanců obsahují mnoho osobních údajů, a to včetně kopií dokladů nebo přístupu k dalším počítačovým službám.
Takové dokumenty mohou být podle BIS použity pro cílený kybernetický útok nebo při špionáži. Informace mohou být zneužity i v dezinformační kampani zaměřené na diskreditaci státu, dané instituce nebo člověka.
Íránské aktivity
Po desetiletích útlumu lze podle BIS v Evropě sledovat v posledních letech opětovný nárůst aktivit íránských speciálních služeb. Stoupá i jejich agresivita zejména vůči odpůrcům režimu v exilu. „I v roce 2020 se tak BIS zaměřovala na možná bezpečnostní rizika spojená s činností íránského exilu v Evropě,“ stojí ve zprávě. Kontrarozvědka monitoruje hrozbu útoků na opoziční novináře a aktivisty z kurdské, sunnitské či progresivní názorové opozice duchovního režimu.
Aktivity Íránu by mohly směřovat i vůči působení perské redakce v rámci Rádia Svobodná Evropa, které Írán vnímá jako opoziční entitu, upozorňuje kontrarozvědka. „BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ konstatuje kontrarozvědka.
Nízká míra ohrožení nábožensky motivovaným terorismem
Extremistické skupiny v Česku podle zprávy loni nadále stagnovaly. „Ve vztahu k ochraně demokratických základů státu nejsou organizované extremistické skupiny již několik let v ČR závažným bezpečnostním rizikem,“ píše se v ní.
Přes vyšší počet útoků v Evropě zůstala nízká i míra ohrožení ČR nábožensky motivovaným terorismem. „BIS sice zaznamenala známky příklonu k radikálnímu výkladu islámu u několika jednotlivců původem zejména ze severní Afriky, kteří měli různě silnou vazbu na ČR (pobytový status, dočasný tranzit v rámci svého pohybu po Evropě), ale bezprostřední ohrožení bezpečnosti dle poznatků BIS nehrozilo,“ uvedla kotrarozvědka.
Pandemie snížila hrozby, zkomplikovala ale činnost BIS
Téměř u všech kategorií hrozeb, kterým se věnuje BIS, loni došlo k poklesu v souvislosti s pandemií covidu-19. Vedle toho, že znesnadnila logistiku globálních teroristických organizací, ztížila také příjezdy a cestování agentů cizích zpravodajských služeb. „Na jedné straně došlo k poklesu téměř ve všech aspektech hrozeb, kterým se služba věnuje. Na straně druhé byla zejména z důvodu nejrůznějších opatření značně narušena i naše každodenní práce,“ napsal v úvodním slově ředitel BIS Michal Koudelka.
České kontrarozvědce se podle výroční zprávy i přes covidové komplikace dařilo plnit úkoly a informovat adresáty o ohrožení bezpečnostních zájmů státu. „BIS v loňském roce předala prezidentovi a členům vlády téměř tři sta dokumentů, o několik desítek více než v roce předchozím. Dalších zhruba 350 informací zaslala Policii ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenskému zpravodajství a dalším státním orgánům,“ stojí ve výroční zprávě.
Nákup zdravotnických pomůcek
Pandemická situace a vyhlášený nouzový stav také podle kontrarozvědky citelně ovlivnily zadávání veřejných zakázek. „Vyvstala nutnost pořídit některé zboží v relativně krátkém čase (zejména ve zdravotnictví), což mělo vliv na prověřování potenciálních dodavatelů, kdy zakázky získávaly i subjekty bez historie či s nejasným původem kapitálu,“ napsala bez bližších podrobností.
Za nouzového stavu stát nakoupil například roušky, ochranné obleky nebo rukavice za miliardy korun, velkou část z nich v Číně. Podle kritiků byly některé nákupy předražené. Již dříve se jimi zabýval Nejvyšší kontrolní úřad. Ten uvedl, že ministerstva zdravotnictví a vnitra při nákupech spolupracovala nedostatečně, což vedlo k chaosu a ke značným rozdílům v cenách i kvalitě pořízeného materiálu. Resorty kritiku odmítly.
BIS se zabývala i loňskou aukcí kmitočtů pro mobilní sítě 5G. Zjistila, že někteří její účastníci spolu v minulosti spolupracovali nebo měli personální vazbu. Konkrétní dohody v souvislosti s aukcí ale nezaznamenala.
Kartelové dohody naopak uzavírali zájemci o zakázky na dopravní stavby, uvedla služba bez podrobností. Potenciálně velké dopady na cenu zakázek nově podle BIS může mít střet zájmů u firem, které poskytují poradenské a servisní služby veřejným zadavatelům.
Výroční zprávu za rok 2020 podepsal Michal Koudelka. Mandát mu vypršel v srpnu, Babišův kabinet ho ale pověřil dočasným řízením. Rozhodnutí, zda dál povede civilní rozvědku, má nyní učinit nová vláda. „Jsem přesvědčený, že naplníme to, co jsme slibovali před volbami. To je, že dostane mandát na další období, aby byl řádným ředitelem,“ sdělil poslanec Pavel Žáček (ODS). Koudelku tak nejspíše čeká druhé pětileté funkční období. Dlouhodobě ho kritizuje prezident Miloš Zeman.
