Čínské zpravodajské služby využívají otevřenost Česka, omezit ruské špiony je složité, uvádí BIS

Nahrávám video

Čínské zpravodajské služby v loňském roce využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic, uvádí ve své výroční zprávě za rok 2019 Bezpečnostní informační služba (BIS). Intenzita čínských zpravodajských aktivit v Česku podle kontrarozvědky nezaostává za ruskými. Rusko však usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, Číně jde o uznání legitimity svých zájmů. Omezení činnosti ruských špionů je podle BIS velmi obtížné kvůli velikosti diplomatické mise.

Čínské zpravodajské služby loni při své činnosti využívaly tradiční krytí jako diplomaté, novináři či akademici, ale i moderní zpravodajské metody, píše BIS. „Zajímaly se o rozličné obory a využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic,“ stojí ve výroční zprávě. Čínští zpravodajci se podle kontrarozvědky loni také intenzivně angažovali v české akademické sféře.

Zájem zpravodajců cílil podle BIS na technologická témata, vojenství, bezpečnost, infrastrukturní projekty, zdravotnictví, ekonomiku, životní prostředí, ale i témata mezinárodní a domácí politiky.

„Na území ČR byli v roce 2019 aktivní zejména příslušníci civilní rozvědky MSS a vojenské rozvědky MID. Stranická organizace Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny v českém prostředí na jedné straně navazovala oficiální styky, na straně druhé k plnění svých cílů využívala metod zpravodajské práce,“ uvádí BIS.

Nahrávám video

Šíření propagandy

Číňané se v Česku pokoušeli ovlivňovat veřejné mínění, šířit propagandu a budovat pozitivní obraz své země prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu, dodává kontrarozvědka.

„Šíření pozitivních článků o Číně mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé ČR,“ dodává BIS.

BIS uvádí, že čínští zpravodajští důstojníci oslovují své cíle nejčastěji v Číně či třetí zemi. Pozvání na školení a konference hrazené čínskou stranou, nabídky na výměnu studentů a vědeckých pracovníků tak mohou sloužit ke kontaktování akademiků.

„Pokud nedojde přímo ke zpravodajskému oslovení, může Čínská lidová republika (ČLR) zahrnout účast na rozličných platformách spolupráce do svého propagandistického narativu, anebo alespoň využít závazků, které za čínské pohostinství vzniknou,“ dodává BIS.

Omezit ruské tajné služby je podle BIS složité

Účinné omezení činnosti příslušníků ruských tajných služeb v Česku je mimořádně obtížné kvůli dlouhodobě velkému rozdílu ve velikosti diplomatických misí Česka a Ruska v druhé zemi. 

Kontrarozvědka uvedla, že v předchozích letech registrovala snahu ruského ministerstva zahraničních věcí a civilní rozvědky ovládnout dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, hlavně skrz podporu prokremelské části Rusů žijících v ČR.

„V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost,“ píše BIS ve výroční zprávě. Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti podle ní zapadá do vzorců ruských nekonvenčních praktik.

Ruská ambasáda jako problém?

BIS v posledních letech opakovaně upozorňovala, že naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku je dlouhodobým bezpečnostním problémem a vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci.

Stejně jako před rokem v aktuální zprávě BIS zmiňuje, že v Česku vyvíjeli loni činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb. Počet zpravodajců s diplomatickým krytím zůstává v Česku už několik let relativně stabilní.

Účinně omezit činnost ruských špionů bylo i loni „mimořádně obtížné“ z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí Česka a Ruska, uvádí BIS. „Aktivity důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se přirozeně zaměřovaly především na prosazování ruských zahraničně-politických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v Česku a na propagaci názorů a postojů Kremlu,“ píše BIS.

Rusko v roce 2019 údajně začalo sázet na živelnou nátlakovou činnost. V takovém případě podle BIS dá představitel ruské státní moci najevo, co si přeje. „A proxy (zástupní) aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci. Zásadním psychologickým prvkem je v těchto situacích kolektivní přesvědčení proxy aktérů, že je třeba ,něco dělat‘,“ uvádí BIS.

Tento postup považuje česká kontrarozvědka za rizikový. „A to zvláště, pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval,“ stojí ve zprávě.

Rusko proti EU a NATO

Spektrum činnosti aktivistů je podle BIS podobné jako v předchozím roce. Prorusky smýšlející osoby údajně „svými aktivitami vědomě či nevědomě přímo napomáhají cizí moci“. „Proruští aktivisté stále intenzivně a systematicky vystupovali proti politickému uspořádání Česka a členství v Evropské unii a NATO. Témata, která ve veřejném prostoru nastolovali a šířili, se i nadále významně překrývala s agendou prosazovanou Ruskem,“ píše tajná služba.

V druhé polovině roku 2019 byl hlavním tématem prokremelského spektra aktivistů boj proti záměru vedení Prahy 6 odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva. „Do akcí, které následovaly po zakrytí sochy plachtou a kritice vedení Prahy 6 ze strany ruského velvyslanectví, se zapojilo široké spektrum aktivistů, kteří události využili k vlastní propagaci,“ uvádí BIS.  

Opozice poděkovala BIS za dobře odvedenou práci

Představitelé opozičních stran v úterý ve sněmovně ocenili BIS, která podle nich svou práci odvádí dobře i pod tlakem Pražského hradu. „BIS chci za její práci poděkovat. Myslím, že si zaslouží naši podporu, protože čelí nebývalým útokům,“ řekla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Závěry BIS je podle ní třeba brát vážně.

Předseda STAN Vít Rakušan ocenil, že se i přes postoj prezidenta a jeho okolí nebojí BIS pojmenovávat věci pravými jmény. „I veřejná část výroční zprávy je jasná a definuje rizika, která České republice hrozí,“ uvedl. 

Podle šéfa poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška o dobré práci BIS svědčí, že jejího ředitele Michala Koudelku letos prezident Miloš Zeman znovu odmítl povýšit do generálské hodnosti.

Zeman BIS dlouhodobě kritizuje. „(Výroční zprávy) jsou už jakýmsi každoročním povinným slohovým cvičením bez zásadního významu. Rozhodují výsledky práce, ne prohlášení,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

BIS se prioritně zaměřila na Čínu a Rusko

Intenzita čínských zpravodajských aktivit podle BIS nezaostává za ruskými. Aktivity těchto dvou zemí monitorovala loni BIS prioritně, věnovala se ale všem zpravodajským službám, které v Česku působí proti zájmům země. Zmiňuje například monitorování vietnamské činnosti či zájem o íránskou činnost v rámci boje proti terorismu.

„BIS označuje za rizikové země ty, které mají nedemokratický systém, a které aktivně působí proti České republice, proti Severoatlantické alianci nebo Evropské unii,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Riziková dostavba Dukovan

V souvislosti s nepřátelskými aktivitami ze strany jiných států se hovoří například o dobudování jaderného bloku v Dukovanech. Česko o něm jedná i se společnostmi z Ruska a Číny. O vítězi bude rozhodovat vláda, zohlednit by měla i bezpečnostní rizika. 

„Vláda může do toho procesu výběrového řízení kdykoliv vstoupit a kdykoliv takzvaně zatáhnout za brzdu a rozhodnout o tom, že někdo může být vyřazen,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). 

Předseda poslaneckého klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura si ale myslí, že Rusko a Čína by měly být z tendru vyřazeny hned. „Ta zpráva BIS to hodně podporuje, a úplně stejně je rozumné, aby 5G sítě nestavěl v České republice někdo, kdo je spojený s Čínou,“ upozornil. Účast čínské společnosti Huawei na zavádění 5G mobilních sítí je tématem i v dalších zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 46 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.