Ve válečných oblastech na Blízkém východě zemřeli dosud čtyři lidé, kteří se tam mezi lety 2012 až 2017 vypravili bojovat z České republiky. Pokud je pravdivá loňská informace o smrti dalšího z nich, počet zabitých bojovníků se zvýšil na pět, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za loňský rok. Kontrarozvědka loni nezískala informace, že by někdo další do válečných zón z Česka odcestoval, nebo se naopak někdo z bojovníků vrátil.
BIS má informace o smrti pátého člověka, který se z Česka vypravil bojovat na Blízký východ
Loni BIS uvedla, že v roce 2018 potvrdila úmrtí jednoho ze zahraničních bojovníků. Tentokrát píše, že v roce 2019 získala informaci o smrti dalšího. „Je-li tato informace pravdivá, jedná se již o pátého zabitého bojovníka, který vycestoval z ČR. Další dva stále na území konfliktu v Sýrii zůstávali, o několika zbylých nezískala BIS aktuální informace,“ stojí v aktuální zprávě.
Ve výroční zprávě za rok 2017 BIS uvedla, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na Česko, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Podle zprávy o projevech extremismu v roce 2018, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra, eviduje policie takových osob 16, z toho čtyři české občany.
Žádný z bojovníků se do Česka nevrátil
Návrat bojovníků podle BIS dlouhodobě znamená riziko ve vztahu k radikalizaci muslimské komunity. „V roce 2019 však BIS nezískala žádné informace o návratech bojovníků na území ČR a zároveň podle dostupných informací nikdo další z ČR do válečných zón neodcestoval,“ píše kontrarozvědka.
„Na místě zůstává několik málo jedinců, jejich návrat do České republiky momentálně není žádoucí,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Loňskou situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace hodnotí česká kontrarozvědka jako klidnou. Nezískala poznatky, že by se území Česka stalo logistickou či ideologickou základnou terorismu. Podle BIS domácí extremistická scéna stagnuje, protože jí chybí témata, se kterými by oslovila více lidí.
„V souvislosti s vývojem v zahraničí a stále intenzivněji vnímanou potřebou včasně identifikovat osamělé, samostatně radikalizované aktéry však BIS prověřovala zvýšený počet osob, které byly hodnoceny jako potenciální nositelé teroristického rizika,“ dodává BIS.
BIS: Žádné osoby Česko neohrozily
Ve srovnání s rokem 2018 zaznamenala BIS úbytek otevřeného sympatizování s takzvaným Islámským státem mezi sunnitskými muslimy. „Hlavní příčinou byla územní porážka islamistického chalífátu a s tím spojená ztráta jeho atraktivity,“ stojí ve výroční zprávě. BIS dodává, že v roce 2019 nebyly identifikovány osoby představující bezprostřední hrozbu pro bezpečnost v Česku.
Hlavní faktory, které mohly podněcovat radikalizaci muslimské komunity v České republice, zůstávají podle BIS stejné. „Byly jimi zejména ideologická propaganda ze zahraničí, trvající islamofobní tendence v části české společnosti a také zahraniční události spojené s islámským světem,“ uvádí. Za příklad dává útok na mešity v novozélandském Christchurchi.
Loni pokračoval také program pro libyjské veterány, kteří přijížděli do českých lázní. „S ohledem na rizika, která tento program přinášel, byla v rámci meziresortní spolupráce přijata preventivní opatření k včasné detekci rizikových osob mezi potenciálními pacienty a jejich doprovodem,“ uvádí BIS. I přesto přetrvávalo riziko využití léčebného programu k jiným účelům i riziko vstupu islamistických radikálů do Česka, dodává.
Zpravodajci se zaměřili také na Írán
BIS ve výroční zprávě také píše, že věnovala pozornost činnosti íránských zpravodajských služeb, jejichž agresivita v Evropě roste. V roce 2018 připravovala íránská zpravodajská služba MOIS podle BIS pumový útok na konferenci opoziční organizace Lidoví mudžahedíni ve Francii.
„Útok organizoval íránský diplomat působící v Rakousku. BIS v roce 2019 prověřovala dřívější cesty tohoto Íránce do ČR,“ uvedla. Skupina Lidoví mudžahedíni bojuje proti íránské republice od jejího vzniku v roce 1979. Íránský režim ji vnímá jako teroristickou.
