Islámský stát

Iráčtí jezídové patřili k nejpostiženějším skupinám v éře takzvaného Islámského státu (IS). Porážka teroristů přinesla této početné náboženské komunitě záchranu před existenční hrozbou, jejich utrpení ale pokračuje dál. I po válce jsou pohřešovány tisíce unesených. Jejich záchrana je mimořádně komplikovaná, někdy téměř nemožná.

Evropská odnož Islámského státu (ISIS) není schopná spáchat velké spektakulární útoky, prohlásil ve středečním Horizontu ČT24 vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš. Upozornil však na to, že roste riziko útoků „vlků samotářů“ či menších skupin. Mezitím si Francie připomněla devět let od série teroristických útoků v Paříži, teroristé tehdy zavraždili 131 lidí. Vzpomínalo se na ně před hudebním klubem Bataclan i na dalších místech.

Jedenadvacetiletá jezídka Fauzíja Amín Sidová dokázala po deseti letech v područí teroristů z Hamásu uniknout ze zajetí. Její věznitel totiž nedávno při leteckém úderu izraelské armády zemřel. Díky tomu mohla utéct na bezpečné místo, odkud ji pak osvobodili izraelští vojáci, uvedla armáda židovského státu, která akci koordinovala s USA. Hamás ale tvrdí, že mladá žena odešla z Pásma Gazy s vědomím místních úřadů.

Vyšetřující soudce Spolkového soudního dvora (BGH) v Karlsruhe vydal zatykač na 26letého Syřana zadrženého kvůli útoku ve městě Solingen. Důvodem je podezření na členství v teroristické organizaci Islámský stát (IS) a z trojnásobné vraždy, oznámilo Spolkové státní zastupitelství. Syřan v Německu požádal o azyl, ale jeho žádost byla zamítnuta a měl být vyhoštěn do Bulharska.

Německá policie v sobotu večer zadržela člověka, jehož podezřívá z útoku nožem v Solingenu. V televizi ARD to řekl ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul. Během pátečních oslav vzniku města útočník zabil nožem tři lidi a dalších osm zranil. Už předtím policie potvrdila zadržení dvou lidí. Vrchní státní zástupce Markus Caspers během dne sdělil, že nelze vyloučit, že útok měl teroristické pozadí. K odpovědnosti se přihlásil takzvaný Islámský stát (IS) na svém účtu na Telegramu, neposkytl k tomu ale žádné důkazy.

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Americké jednotky se snaží potlačit vzkříšení takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku v místech, kde tato militantní skupina dříve ovládala rozsáhlá území. Teroristická skupina usilovně mobilizuje své síly, vychovává nové rekruty a stupňuje své útoky proti místním silám i západní koalici vedené USA. Jejich kapacity i schopnosti se neustále zvyšují, tvrdí důstojníci USA a Syrských demokratických sil (SDF) – jednotek vedených Kurdy, kterým Spojené státy před pěti lety pomohly tuto militantní skupinu porazit.

Radikalizovaný mladý muž chtěl na fanoušky americké zpěvačky Taylor Swiftové zaútočit ve Vídni za pomoci výbušniny, k přípravám se přiznal. Podle rakouských úřadů přísahal věrnost teroristické organizaci Islámský stát (IS). Policie už v úterý zadržela nezletilého komplice podezřelého muže, dalšího chlapce vzala do vazby. Podařilo se zabránit tragédii, ale situace je nadále vážná, uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Koncerty nebudou mít náhradní termín.

Ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS) při dvou útocích ve vládou ovládaných oblastech Sýrie zabili 28 vojáků a provládních bojovníků, oznámila v pátek podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.

V souvislosti s útokem na vánoční trhy ve Štrasburku v roce 2018, při kterém zemřelo pět lidí, udělil soud v Paříži třicetiletý trest vězení. Dostal ho muž, který podle obžaloby útočníkovi pomohl obstarat si zbraň, píše agentura AFP. Samotného pachatele zastřelila po dvou dnech od útoku policie.

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na podezřelé z teroristického útoku v koncertní síni u Moskvy a na Islámský stát-Chorásán, tedy afghánskou odnož tohoto teroristického uskupení. S odvoláním na bezpečnostní zdroj z této středoasijské země to v pátek napsala agentura Reuters.

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbě mezi Ukrajinou a pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně „ukrajinští nacionalisté“, napsala ruská státní agentura RIA Novosti. K útoku se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, naposledy ve čtvrtek. Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel. Spojené státy americké opakovaně varovaly Moskvu před teroristickou hrozbou, na aktuální ruské tvrzení reagují, že jde o nesmysl.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Moskevský soud v úterý uvalil vazbu na Ališera Kasimova. Jde již o osmého muže středoasijského původu, obviněného v rámci vyšetřování teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Ruští vyšetřovatelé vyslechli v Tádžikistánu rodiny čtyř obviněných.

Tisícům návštěvníků koncertu pomohla včasná reakce záchranných složek i jeden odvážný čin. Během pátečního teroristického útoku v ruském Krasnogorsku se podařilo z tamní koncertní haly evakuovat přes pět tisíc lidí. Více než stovku lidí vyvedl zadním vchodem patnáctiletý šatnář Islam Chalilov. Útok spáchali islamisté, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin. Stále ale hledá spojení s Kyjevem.

Za pátečním útokem v koncertní hale u Moskvy stojí podle dosavadních informací takzvaný Islámský stát (IS), konkrétně afghánská větev Islámského státu – Chorásán. IS se k masakru sám opakovaně přihlásil, a i když jsou z minulosti známé případy, kdy se takové tvrzení neprokázalo, v tomto případě potvrzují účast IS i americké zpravodajské služby, které uvedly, že nemají žádný důvod o odpovědnosti této organizace pochybovat. Spáchání útoku teroristy z IS navíc dává s ohledem na protiruské zaměření teroristické organizace smysl. Podle nové bilance, již oznámil šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin, zahynulo nejméně 139 lidí a dalších 182 utrpělo zranění.

Čtyři muže, které označily ruské úřady za podezřelé z podílu na útoku v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, obvinil moskevský soud z teroristického činu spáchaného skupinou a poslal je do vazby. Úřady informovaly o zatčení jedenácti lidí, které s terorismem v Krasnogorsku spojují, včetně čtyř útočníků. Rusové v neděli drží celostátní smutek na památku obětí pátečního teroristického útoku v krasnogorské koncertní síni, který si vyžádal podle aktualizovaných informací ruských úřadů nejméně 137 mrtvých. Jsou mezi nimi i tři děti. Počet raněných se zvýšil na 152 včetně pěti dětí, upřesnilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. V nemocnicích zůstává 107 pacientů, z nichž je podle ruských médií šestnáct v kritickém stavu. Tamní bezpečnostní složky mezitím pokračují ve vyšetřování útoku.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

V koncertní síni v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy došlo v pátek večer ke střelbě a explozím. Počet obětí stoupl podle ruského portálu Baza na 62. Ruská bezpečnostní služba FSB po osmé hodině večer informovala o nejméně čtyřiceti mrtvých a stovce raněných. K zodpovědnosti za útok se na sociální síti přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Národní garda pátrá po pachatelích, kteří jsou podle agentury RIA Novosti zřejmě na útěku.

Teroristická organizace Islámský stát vešla do širokého mezinárodního povědomí dobytím měst v Sýrii a Iráku před dekádou. V těchto dnech je to pět let, co byla poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie. Takzvaný Islámský stát ale dokáže dál udržovat ve strachu obyvatelstvo i ze stínů.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.