Na třináct let poslal německý soud ve čtvrtek do vězení Syřana, který loni v únoru zranil u památníku holocaustu v centru Berlína nožem španělského turistu. Podle generálního státního zastupitelství byl motiv tehdy devatenáctiletého mladíka radikálně islamistický a antisemitský. Útok se odehrál dva dny před předčasnými parlamentními volbami.
Soud shledal nyní dvacetiletého Syřana Vasíma M., který přišel do Německa v roce 2023, vinným z pokusu o vraždu a z pokusu o členství v teroristické organizaci v zahraničí. Prokuratura při hlavním líčení uvedla, že je mladík příznivcem ideologie teroristické organizace Islámský stát (IS). Požadovala doživotí.
Útok se odehrál loni 21. února. Syřan přijel do Berlína z ubytovny v Lipsku a u památníku holocaustu v centru metropole začal nožem útočit na „nevěřící“. Zranil při tom tehdy třicetiletého španělského turistu, který byl v ohrožení života. Dodnes není schopen pracovat a je v péči psychologa. Krátce před útokem Vasím M. poslal svou fotografii členům IS. Podle prokuratury tím chtěl organizaci umožnit, aby se k jeho činu přihlásila.
Podezřelého policie dopadla po několika hodinách poblíž místa činu. V jeho batohu našla kromě nože, jímž útočil, také korán, lístek s verši z posvátné knihy muslimů a modlitební kobereček. Od zadržení je ve vazbě. Podle vyšetřovatelů k jeho radikalizaci přispěl i vývoj na Blízkém východě, především válka v Pásmu Gazy.
Útok zezadu
„Předpokládal, že narazí na lidi židovské víry,“ řekla soudkyně Doris Huschová. Podle ní Syřan přistoupil ke španělskému turistovi zezadu a podřízl mu hrdlo nožem dlouhým čtrnáct centimetrů. Vykřikl přitom Alláhu akbar, tedy arabsky Bůh je veliký. „Nelze jinak než označit za zázrak, že (turista) řeznou ránu na hrdle přežil,“ dodala soudkyně. Španěl si podle ní odnesl vážné „jizvy na duši“. Vasím M. u soudu přiznal, že útok spáchal. Dodal, že „už vteřinu po činu ho litoval“, a požádal o odpuštění.
Incident se odehrál dva dny před předčasnými volbami do Spolkového sněmu. Hlavním tématem kampaně před nimi byla migrace a bezpečnost v zemi, a to především v souvislosti s několika útoky spáchanými migranty. Zlom v kampani přinesl lednový útok v Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu napadl skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jedenačtyřicetiletého muže.
Už před Vánocemi roku 2024 najel do návštěvníků vánočních trhů v Magdeburku lékař ze Saúdské Arábie. Zabil šest lidí a stovky dalších zranil. Týden před útokem v Berlíně najel v Mnichově odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu vozem do průvodu odborářů – zranil téměř čtyřicet lidí, sedmatřicetiletá žena a její dvouletá dcera zraněním podlehly.
Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou loni v květnu označila německá civilní tajná služba za prokazatelně pravicově extremistickou, ve volbách následně získala 20,8 procenta hlasů. Hlasování vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, která v kampani rovněž slibovala zpřísnění migračních a azylových pravidel.
Památník holocaustu v Berlíně, ve kterém se loňský útok odehrál, navrhl architekt Peter Eisenman a veřejnosti byl zpřístupněn v roce 2005. Nachází se v srdci německé metropole jen pár desítek metrů od Braniborské brány. Památník, který má rozlohu devatenáct tisíc metrů čtverečních, tvoří více než 2700 betonových bloků různých velikostí, mezi nimiž lze kdykoliv volně procházet. Památník připomíná zhruba šest milionů Židů zavražděných nacisty.
