Alternativa pro Německo

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.

Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.

Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.

Se současnou spolkovou vládou kancléře Friedricha Merze je v současnosti spokojených jen patnáct procent Němců. Ukazují to dubnové průzkumy. Naproti tomu sílí podpora pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Země už sedm let ekonomicky neroste a nedaří se to vyřešit, popsal v Událostech, komentářích německý sociolog Steffen Mau. Předjímá ale, že na spolkové úrovni nedojde rychle ke spolupráci s AfD, demokratické strany to odmítají. Na mapě jsou dle něj stále patrné rozdíly mezi Západním a Východním Německem – například ve vývoji ekonomiky, příjmech, počtu migrantů či výdajích na výzkum. AfD je na Východě dvakrát silnější než na Západě a volí ji zejména mladí lidé, dodává. Rozhovorem provázela Tereza Řezníčková.

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) zaznamenala historicky nejhorší výsledek, a do sněmu se dostala jen těsně. Naopak strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.

Na třináct let poslal německý soud ve čtvrtek do vězení Syřana, který loni v únoru zranil u památníku holocaustu v centru Berlína nožem španělského turistu. Podle generálního státního zastupitelství byl motiv tehdy devatenáctiletého mladíka radikálně islamistický a antisemitský. Útok se odehrál dva dny před předčasnými parlamentními volbami.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.

Policie přímo během plenárního zasedání saského sněmu zadržela zemského poslance Jörga Dornaua z Alternativy pro Německo (AfD), kterou německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. O zadržení informoval deník Bild, podle kterého je takovéto zadržení v historii saského zákonodárného sboru bezprecedentní. Podle Bildu případ zřejmě souvisí s Dornauovými podnikatelskými aktivitami v Bělorusku. Poslanec už v minulosti čelil kritice kvůli obviněním, že na jeho běloruské farmě nuceně pracují političtí vězni.

Německá antisystémová Alternativa pro Německo chce letos poprvé obsadit křeslo zemského premiéra. Stranu ale rozdělují vnitřní spory ohledně vztahu k Rusku a Spojeným státům i k protimigračním návrhům. Západ spolkové republiky je opatrnější, východ naopak radikálnější. K urnám letos voliči zamíří celkem pětkrát.

V německé spolkové zemi Braniborsko se po roce fungování rozpadla vláda. Premiér Dietmar Woidke ze sociální demokracie (SPD) vypověděl koaliční smlouvu s levicově populistickým Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW). Zanikla tak první a dosud jediná koalice těchto dvou stran na zemské úrovni. Woidke zdůraznil, že chce hledat jiné řešení krize, než jsou předčasné volby. Opakované neshody s BSW znemožnily podle Woidkeho další spolupráci, uvedla Reuters.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Na čtyři roky a devět měsíců poslal soud v Drážďanech do vězení bývalého spolupracovníka poslance strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Němce čínského původu shledal vinným ze špionáže pro Čínu. Jian Guo působil v Krahově kanceláři v době, kdy byl poslancem Evropského parlamentu, nyní je Krah členem Spolkového sněmu. Sám poslanec čelí kvůli případu stíhání, obvinění ale odmítá jako politicky motivovaná.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) nezískala v Severním Porýní – Vestfálsku ani jedno ze tří křesel primátorů, na která si dělala naděje. Vyplývá to z výsledků hlasování v nedělním druhém kole komunálních voleb v této nejlidnatější německé spolkové zemi. Kandidáti strany, kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou, postoupili do druhého kola v Duisburgu, Gelsenkirchenu a Hagenu.

Německu se stále nedaří nastartovat hospodářský růst. Trpí třeba klíčový automobilový sektor, kde ubyly desítky tisíc pracovních míst. Veřejnost navíc nevěří, že spolkový kancléř Friedrich Merz zvládne prosadit slibované reformy.

V posledních několika týdnech zemřelo sedm lidí, kteří chtěli kandidovat za stranu Alternativa pro Německo (AfD) v komunálních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku. Ačkoli jejich smrt nebyla nijak podezřelá a ani počet úmrtí kandidátů před volbami se nijak nevymyká, zneužívá AfD úmrtí v předvolební kampani a spřádá kolem nich konspirační teorie, napsal web Tagesspiegel.

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.

Soud v Drážďanech začal projednávat případ bývalého spolupracovníka poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Spolu s další ženou čelí muž obvinění ze špionáže pro čínskou tajnou službu. Hrozí mu až deset let vězení. Na začátku soudního procesu obhajoba podle agentur vinu odmítla.