Alternativa pro Německo

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.

Volby ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko příští týden vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), zatímco hlasování v Berlíně ovládne strana Levice, vyplývá z průzkumů institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) zveřejněných veřejnoprávní stanicí ZDF. Podle průzkumů AfD v Meklenbursku – Předním Pomořansku získá 37 procent hlasů a Levice v hlavním městě 23 procent. Volby se konají v neděli 20. září.

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali zemské volby v Sasku-Anhaltsku, v nichž podle odhadů zvítězila Alternativa pro Německo (AfD), sabotážní akce v Evropě či rozhovor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se zakukleným mužem neznámé identity. Diskutovali také o návrhu státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun a o dětech, které stály fronty, aby si ve škole zabraly zadní lavice. Pozvání přijali ekonomická novinářka Lenka Zlámalová, influencer Svatopluk Barek, moderátorka Pavlína Horáková, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb a někdejší novinář, politik a manažer Vladimír Mlynář. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.

Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová věří ve vítězství v zemských i celonárodních volbách. V nejnovějším rozhovoru se vrátila i k ostré kritice směřování Německa. Za jednu z hlavních příčin bezpečnostních problémů označila migraci a vyzvala k odchodu ze schengenského prostoru i z eurozóny.

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestovalo v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.

Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.

Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.

Se současnou spolkovou vládou kancléře Friedricha Merze je v současnosti spokojených jen patnáct procent Němců. Ukazují to dubnové průzkumy. Naproti tomu sílí podpora pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Země už sedm let ekonomicky neroste a nedaří se to vyřešit, popsal v Událostech, komentářích německý sociolog Steffen Mau. Předjímá ale, že na spolkové úrovni nedojde rychle ke spolupráci s AfD, demokratické strany to odmítají. Na mapě jsou dle něj stále patrné rozdíly mezi Západním a Východním Německem – například ve vývoji ekonomiky, příjmech, počtu migrantů či výdajích na výzkum. AfD je na Východě dvakrát silnější než na Západě a volí ji zejména mladí lidé, dodává. Rozhovorem provázela Tereza Řezníčková.

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) zaznamenala historicky nejhorší výsledek, a do sněmu se dostala jen těsně. Naopak strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.

Na třináct let poslal německý soud ve čtvrtek do vězení Syřana, který loni v únoru zranil u památníku holocaustu v centru Berlína nožem španělského turistu. Podle generálního státního zastupitelství byl motiv tehdy devatenáctiletého mladíka radikálně islamistický a antisemitský. Útok se odehrál dva dny před předčasnými parlamentními volbami.