Alternativa pro Německo

Mezi německými konzervativci se ozývají hlasy požadující kontrolu, nebo dokonce repatriaci státních zlatých rezerv, jejichž část je uložená ve Spojených státech amerických. Obavy podle serveru Politico vyvolávají kroky americké administrativy. Část německého zlata, umístěná do zahraničí během studené války kvůli hrozbě sovětské invaze, se již v posledních dekádách vrátila do Frankfurtu.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.

Čeští politici gratulují německým konzervativcům z CDU/CSU k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se těší na společnou práci na silnější Evropě. Podle expremiéra a šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše je výhra CDU/CSU dobrou zprávou pro Německo, Evropu i česko-německé vztahy.

Osobní zkušenost se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která v německých předčasných parlamentních volbách podle prognóz skončila druhá a získala pro sebe historicky nejvíce hlasů, sdílel v ČT německý poslanec českého původu Antonín Brousek (nestraník za AfD). Ke vstupu do této strany ho vedl odpor k německé volné migrační politice, pak ale z AfD vystoupil mimo jiné kvůli jejím ostatním postojům, třeba vůči ruské válce na Ukrajině, právnímu státu, euru či klimatu.

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

250 tisíc lidí přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle serveru Süddeutsche Zeitung to odhaduje policie, podle ní byla akce poklidná. Pořadatelé mluvili dokonce o 320 tisících účastníků protestu. V Berlíně se minulou sobotu na takové akci sešlo 160 tisíc lidí. Demonstrace se podobně jako před týdnem konaly také v jiných německých městech.

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

V Berlíně demonstrovalo v neděli proti spolupráci konzervativců s Alternativou pro Německo (AfD) podle policie 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA tento odhad považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desetitisíce lidí demonstrovaly i v jiných německých městech. Zemí od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Alternativa pro Německo (AfD) si zvolila kandidátkou na kancléřku svou spolupředsedkyni Alice Weidelovou. Proti sjezdu strany v saském městě Riesa demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří zablokovali příjezdové cesty k místu konání, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Sociální demokraté (SPD) na sjezdu potvrdili současného kancléře Olafa Scholze jako kandidáta na tuto pozici v předčasných volbách. V sobotu se konalo i setkání vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU), na kterém jeho zástupci představili volební program.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval po útoku na vánoční trh v Magdeburku německou společnost k soudržnosti. Apel zazněl v jeho předtočeném vánočním projevu, z něhož některé pasáže předem cituje agentura DPA. Útočník, který v pátek najel do davu, podle magazínu Der Spiegel počítal se smrtí, ve voze totiž zanechal závěť.

Spolkový sněm schválil v pátek dopoledne novelu zákona, jež ruší poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji nyní podpořila i část opozice. Německé poplatky byly podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) důvodem zvýšených dodávek z Ruska.

Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová, oznámil Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za populistickou až krajně pravicovou. Vlastního kandidáta na funkci kancléře strana nominovala poprvé. Ovšem šance, že se Weidelová stane kancléřkou, jsou údajně mizivé.

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

V Sasku a Durynsku obyvatelé v neděli zvolí nové zemské parlamenty. Favoritem je krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která ostře kritizuje německou migrační politiku. Bezpečnostní úřady obou spolkových zemí označují AfD za pravicově extremistickou.

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.