Alternativa pro Německo strana 2 z 5

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu, prohlásilo ve Spolkovém sněmu několik vládních i opozičních poslanců. Debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě (BIS), podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.

Německou politikou otřásá skandál tajné konference krajně pravicových skupin, které na podzim podle investigativního týmu Correctiv jednaly o plánech na deportaci „neasimilovaných“ Němců cizího původu. Přítomni byli dva zástupci protiimigrační strany Alternativa pro Německo, ale i dva členové konzervativní CDU.

Migrační situace v Německu zůstává napjatá, Německo a celá Evropská unie nutně potřebují azylovou reformu, prohlásil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého je středeční vítězství antiimigračního politika Geerta Wilderse a jeho Strany pro svobodu (PVV) v nizozemských volbách varování.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Německo mělo podle spolkového prezidenta více naslouchat státům střední a východní Evropy, které varovaly před Ruskem a závislostí na jeho plynu. Frank-Walter Steinmeier to řekl v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi. Berlín je po Washingtonu druhým největším vojenským i finančním podporovatelem Ukrajiny. Německý prezident doufá, že Západ zůstane v této pomoci nadále jednotný.

Bavorský vicepremiér Hubert Aiwanger, který je lídrem Svobodných voličů (FW), po skandálu s antisemitským letákem z dob jeho dospívání zatím zůstane ve funkci. Oznámil to šéf bavorské vlády Markus Söder (CSU). K vyjasnění kauzy ale požaduje od Aiwangera ještě písemné odpovědi na 25 otázek. Podle deníku Süddeutsche Zeitung politik vyrobil leták na střední škole. Söder ho považuje za „odporný“. K autorství se přihlásil Aiwangerův bratr.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

Alternativa pro Německo (AfD) je v současné době na vrcholu své popularity. V posledním průzkumu dosáhla výsledku na úrovni vládnoucí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a o víkendu poprvé získala křeslo šéfa zemského okresu v durynském Sonnebergu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD má podporu hlavně ve státech bývalé NDR, nový průzkum ukázal, že tam většina lidí považuje počet migrantů v Německu za nebezpečně vysoký a volá po silné národní straně.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Němečtí konzervativci ze strany CDU vsadili v berlínských volbách na téma bezpečnosti a akcentovali i otázku migrace. Svůj hlas jim dali také voliči nespokojení s kancléřem Olafem Scholzem. Díky tomu křesťanští demokraté v hlavním městě vyhráli poprvé od roku 1999. Levicové strany ale mají stále dostatek hlasů, aby sestavily koalici.

Opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Po sečtení takřka všech volebních okrsků získala 28,2 procenta hlasů. O druhé místo se dělí Zelení se sociálními demokraty (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové. Lídr konzervativců Kai Wegner už oznámil, že chce metropoli vést, nadějí se ale nevzdávají ani Zelení, kteří uvedli, že chtějí pokračovat v dosavadní koalici s SPD a postkomunistickou Levicí. Konzervativci vyhráli regionální volby v neměcké metropoli naposledy v roce 1999.

Rozsáhlý středeční zátah německé policie proti krajně pravicovým extremistům, kteří podle vyšetřovatelů připravovali v Německu násilný převrat, vyvolává pochybnosti o dobré přípravě. Poslankyně za postkomunistickou Levici Martina Rennerová tvrdí, že o chystaných raziích měla informace s týdenním předstihem a že zná také média, která to věděla ještě o další týden dříve. Spolková ministryně vnitra reagovala, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie.

Německá policie při rozsáhlé razii v jedenácti spolkových zemích zatkla 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala státní převrat, počítala s vraždami politiků a vytvořením nové armády. I liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit, komentoval případ prezident Frank-Walter Steinmeier. Jejich plány na převrat označil za novou úroveň hrozby. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová slíbila, že Německo bude proti extremistům tvrdě postupovat.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Německý správní soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že civilní kontrarozvědka může označit celou Alternativu pro Německo (AfD) jako stranu podezřelou z krajně pravicových aktivit. Soud tak umožnil kontrarozvědce sledování představitelů AfD s použitím všech zpravodajských postupů včetně odposlechů. Představitelé protiimigrační strany se proti rozsudku mohou odvolat. O AfD se už nyní zajímají tajné služby v některých spolkových zemích.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.