Babičky proti pravici vyšly do ulic. Demonstrují za německou demokracii

3 minuty
Horizont ČT24: Emoce ve volební kampani v Německu (6. 2. 2025)
Zdroj: ČT24

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

Vládní sociálnědemokratická SPD se dva a půl týdne před volbami potýká se ztrátou důvěry a preference naopak rostou krajně pravicové AfD, zatímco v čele průzkumů je unie CDU/CSU. Tu s Alternativou spojuje podobný pohled na otázku migrace, což je téma, které dominuje předvolební kampani. Síly obě strany poprvé spojily minulý týden v hlasování o migrační rezoluci. Odpovědí byly desetitisíce demonstrantů v ulicích.

Protestující se obávají, že by spojenectví mohlo pokračovat i po volbách. To předák konzervativní unie a kandidát na kancléře Friedrich Merz opakovaně odmítá. Podle průzkumů tomu věří asi polovina Němců. 

Podpora pravicových influencerů

Demonstrací se účastní i hnutí Babičky proti pravici, a to s cílem bránit tamní demokracii právě před krajní pravicí. Hnutí původně vzniklo před osmi lety v Rakousku, o rok později se rozšířilo i do Německa.

„Je pro mě nepochopitelné, že mají vzhledem k naší nacistické historii opět tolik podpory radikálně pravicové strany,“ poznamenala členka hnutí Elisabeth Redlerová. Podpora roste i pravicovým influencerům na sociálních sítích.

„Jsem proti tomuto očerňování opozice. Můžeme mluvit s lidmi, kteří mají odlišné názory. Ať už volí Zelené, nebo AfD,“ věří německý influencer Leonard Jaeger. O diskuzi se pokusil například s protestujícími proti nedávnému sjezdu strany AfD, kterého se sám účastnil, avšak neúspěšně.

Německý politický komentátor Johannes Hillje upozornil, že influenceři „nemusí nutně vystupovat pod značkou AfD, ale přesto velmi aktivně šíří její myšlenky“.

AfD navíc v posledních týdnech masivně podporuje i americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk. Klíčovou roli pro složení spolkové vlády tak zřejmě budou hrát strany, jejichž výsledky pravidelně oscilují okolo pětiprocentní hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...