V Berlíně demonstrovalo v neděli proti spolupráci konzervativců s Alternativou pro Německo (AfD) podle policie 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA tento odhad považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desetitisíce lidí demonstrovaly i v jiných německých městech. Zemí od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Centrum Berlína kvůli spolupráci konzervativců s AfD zaplnili protestující
Demonstranti v Berlíně zaplnili centrum města. Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které nyní sídlí Spolkový sněm. Plné bylo také náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června. Nespokojení občané se dále vydali k sídlu Křesťanskodemokratické unie (CDU), která se nachází nedaleko Vítězného sloupu.
Policie v podvečer sdělila, že ulice mezi Vítězným sloupem a budovou CDU je zcela plná. „Už se tam více nevejde,“ citovala DPA mluvčí strážců zákona.
Berlínský deník Berliner Morgenpost napsal, že desetitisíce lidí v metropoli se vyslovily proti Merzově politice. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi!“ uvedl spolek Campact, který nedělní protesty v německém hlavním městě spolupořádal.
Demonstranti jako „protipožární zeď“
Lidé na protestním pochodu, který z centra města vyrazil k centrále CDU, nesli četné transparenty, z nichž některé byly široké i přes deset metrů. Demonstranti na nich vzkazovali, že právě oni jsou protipožární zdí. Politické strany v Německu za protipožární zeď označují zásadu s AfD nespolupracovat a blokovat ji.
Tento princip ale Merz v očích demonstrantů porušil, když ve středu s pomocí pravicové strany prosadil právně nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. V pátek pak chtěli konzervativci prosadit návrh zákona, který by mimo jiné omezil slučování rodin uprchlíků. Návrh však zákonodárci odmítli.
Protesty v dalších městech
Demonstrace se v neděli konaly nejen v Berlíně, ale také v Lipsku, Halle, Chemnitz či Mnichově. V Lipsku policie účast odhadla na deset tisíc lidí, v Halle pak na osm tisíc. V bavorském Řezně přišlo na protestní shromáždění na dvacet tisíc demonstrantů, v Kielu na severu země čtrnáct tisíc.
V Chemnitz se demonstrace asi 2,2 tisíce lidí konala u tamního monumentu německého filozofa a teoretika dělnického hnutí Karla Marxe, po kterém se město po druhé světové válce do roku 1990 jmenovalo. Jeden z řečníků prohlásil, že kvůli boji proti fašismu nemusí být člověk příznivcem levice, stačí „mít jen rozum“. Podle regionální veřejnoprávní stanice MDR tak poukázal na přísahu přeživších nacistického koncentračního tábora Buchenwald.
V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby, které podle průzkumů vyhraje CDU/CSU, druhá pak skončí AfD. Merz slibuje, že unie pod jeho vedením s AfD koalici nevytvoří, úřadující sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz však tvrdí, že taková koalice nakonec vzniknout může.
