Říšský sněm

Devadesát let od popravy získal ve středu na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, to označila za splacení velkého dluhu. Rodina popraveného nicméně usiluje o návrat ostatků do holandského Leidenu, kde se 13. ledna 1909 narodil.

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

„Kdybychom zůstali v Bonnu, byl by to signál, že se Německo chápe jako část západní Evropy, tady v Berlíně je zřejmé, že vnímáme Evropu šířeji,“ domnívá se předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble (CDU). Veterán německé politiky poskytl České televizi exluzivní rozhovor při příležitosti dvacátého výročí přesunu německého parlamentu z Bonnu do Berlína. Hovořil s ním zpravodaj ČT Martin Jonáš.