Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky představil předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz minulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Útok vyvolal krátce před volbami, které se uskuteční 23. února, ostrou debatu o migrační a azylové politice Německa. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Pro vládu sice plány opoziční CDU/CSU nejsou závazné a sociálnědemokratický kancléř Scholz už avizoval, že se jimi nehodlá řídit, jejich předložení parlamentu ale vyvolalo ostrou debatu. Merz totiž prohlásil, že je ochoten návrhy schválit s kýmkoli, kdo je bude chtít podpořit, tedy i s AfD. Pro pětibodový plán nakonec hlasovalo 348 poslanců, 345 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. S CDU/CSU hlasovala i AfD a také liberální strana FDP.

Podle vládních stran, sociálních demokratů a zelených, tím bylo prolomeno tabu. Strany demokratického středu dosud odmítaly jakkoli spolupracovat s AfD, kterou považují za extremistickou. Sama CDU/CSU vůči ní dosud uplatňovala takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamenalo, že s ní vylučovala jakkoli spolupracovat. Podle kritiků středečním hlasování zeď padla.

Frakce AfD po hlasování propukla v jásot. „Tady a teď začíná nová epocha a my v ní budeme v čele,“ prohlásil předseda frakce AfD Bernd Baumann. Předseda CDU Merz uvedl, že ho mrzí, že návrh prošel i hlasy AfD, vládní strany mu ale podle něj nedaly jinou šanci. Podle předsedy frakce sociálních demokratů (SPD) Rolfa Mützenicha konzervativci z CDU/CSU tímto dnem opustili „politický střed“. Například spolupředsedkyně frakce zelených Katharina Drögeová označila středu za „černý den pro demokracii“, naopak spolupředsedkyně frakce AfD Alice Weidelová za „skvělý den pro demokracii“.

Dva návrhy

CDU/CSU Spolkovému sněmu předložila dva návrhy. Zatímco takzvaný pětibodový plán ke zpřísnění migrační a azylových pravidel prošel, druhý, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře většinu nenašel.

V pátek bude Spolkový sněm hlasovat o dalším návrhu CDU/CSU, který mimo jiné omezuje scelování rodin uprchlíků. V tomto případě jde o návrh zákona, v případě schválení by tak byl právně závazný.

Podle současných průzkumů veřejného mínění CDU/CSU zvítězí v únorových předčasných parlamentních volbách, na druhém místě skončí zřejmě AfD. Sociální demokrat Scholz varoval před tím, aby měly tyto dvě strany po volbách většinu. Merz označil spekulace o možné povolební spolupráci CDU/CSU s AfD za hanebné.

Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová kritizovala ve svém projevu Scholze i Merze. Vládní politiku označila za „politicky motivovanou ztrátu kontroly“. CDU/CSU obvinila, že opsala návrhy na omezení migrace od její strany.

Útočník z Aschaffenburgu měl být deportován už v roce 2023, píše Bild

Afghánec, který zabil minulý týden v bavorském městě Aschaffenburgu dva lidi včetně dvouletého chlapce, měl být z Německa deportován už v roce 2023. Nakonec ale mohl zůstat kvůli tomu, že se přetíženým úřadům nepodařilo dodržet danou lhůtu, napsal deník Bild. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že Afghánec cílil na děti ze školky, kterým se pokoušelo pomoci hned několik kolemjdoucím.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zamítl žádost o azyl Afghánce už 19. června 2023. Na základě takzvaných dublinských pravidel, podle kterých je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědný ten stát Evropské unie, na jehož území žadatel vstoupil jako první, nařídil BAMF deportaci muže do Bulharska.

Bavorské úřady, které za deportaci byly zodpovědné, dostaly ovšem rozhodnutí až 26. července. Lhůta pro deportaci do Bulharska končila 3. srpna, a nezbyl tak dostatek času na její organizaci. Podle deníku Bild německé ministerstvo vnitra považuje toto zdržení za důsledek tehdejšího přetížení BAMF, který vyřizoval stovky tisíc žádostí o azyl.

Osmadvacetiletý, zřejmě psychicky nemocný Afghánec zaútočil v parku v centru bavorského města Aschaffenburg na děti ze školky. Podle středečního prohlášení bavorského ministra vnitra Herrmanna byla skupina na procházce jeho primárním cílem. „Vychovatelka při pohledu na podezřelého neměla dobrý pocit, a proto změnila směr chůze,“ řekl ministr. „Podezřelý se za nimi rozběhl,“ dodal.

Afghánec podle vyšetřovatelů následně zaútočil na dvouletého chlapce marockého původu, který seděl v dětském vozíku. „Stáhl mu čepici a šálu a pak ho nejméně sedmkrát bodl do krku a ramen 32 centimetrů dlouhým nožem,“ popsal Herrmann. Chlapec na místě zemřel, pohřben bude v Maroku. Ve stejném vozíku seděla i dvouletá holčička ze Sýrie, kterou muž rovněž napadl. Dívka přežila.

Při útoku utrpěla zranění 59letá vychovatelka, která se pokoušela muži v činu zabránit a postavila se mu do cesty. „Odstrčil ji, ona spadla a zlomila si levou ruku,“ uvedl dále při popisu činu bavorský ministr. Na pomoc přispěchal také 41letý kolemjdoucí, který byl v parku na procházce se svým dvouletým synem. Afghánec muže zabil. Další, 72letý muž, který se rovněž snažil pomoci, byl při útoku vážně zraněn, je ale mimo ohrožení života.

Když se pokusili zasáhnout další kolemjdoucí, dal se podezřelý podle vyšetřovatelů na útěk. Následně jej zadržela policie, aniž kladl odpor. „V současnosti nemáme indicie, že by měl komplice,“ dodal Herrmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 1 hhodinou

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 1 hhodinou

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 7 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...