Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky představil předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz minulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Útok vyvolal krátce před volbami, které se uskuteční 23. února, ostrou debatu o migrační a azylové politice Německa. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Pro vládu sice plány opoziční CDU/CSU nejsou závazné a sociálnědemokratický kancléř Scholz už avizoval, že se jimi nehodlá řídit, jejich předložení parlamentu ale vyvolalo ostrou debatu. Merz totiž prohlásil, že je ochoten návrhy schválit s kýmkoli, kdo je bude chtít podpořit, tedy i s AfD. Pro pětibodový plán nakonec hlasovalo 348 poslanců, 345 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. S CDU/CSU hlasovala i AfD a také liberální strana FDP.

Podle vládních stran, sociálních demokratů a zelených, tím bylo prolomeno tabu. Strany demokratického středu dosud odmítaly jakkoli spolupracovat s AfD, kterou považují za extremistickou. Sama CDU/CSU vůči ní dosud uplatňovala takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamenalo, že s ní vylučovala jakkoli spolupracovat. Podle kritiků středečním hlasování zeď padla.

Frakce AfD po hlasování propukla v jásot. „Tady a teď začíná nová epocha a my v ní budeme v čele,“ prohlásil předseda frakce AfD Bernd Baumann. Předseda CDU Merz uvedl, že ho mrzí, že návrh prošel i hlasy AfD, vládní strany mu ale podle něj nedaly jinou šanci. Podle předsedy frakce sociálních demokratů (SPD) Rolfa Mützenicha konzervativci z CDU/CSU tímto dnem opustili „politický střed“. Například spolupředsedkyně frakce zelených Katharina Drögeová označila středu za „černý den pro demokracii“, naopak spolupředsedkyně frakce AfD Alice Weidelová za „skvělý den pro demokracii“.

Dva návrhy

CDU/CSU Spolkovému sněmu předložila dva návrhy. Zatímco takzvaný pětibodový plán ke zpřísnění migrační a azylových pravidel prošel, druhý, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře většinu nenašel.

V pátek bude Spolkový sněm hlasovat o dalším návrhu CDU/CSU, který mimo jiné omezuje scelování rodin uprchlíků. V tomto případě jde o návrh zákona, v případě schválení by tak byl právně závazný.

Podle současných průzkumů veřejného mínění CDU/CSU zvítězí v únorových předčasných parlamentních volbách, na druhém místě skončí zřejmě AfD. Sociální demokrat Scholz varoval před tím, aby měly tyto dvě strany po volbách většinu. Merz označil spekulace o možné povolební spolupráci CDU/CSU s AfD za hanebné.

Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová kritizovala ve svém projevu Scholze i Merze. Vládní politiku označila za „politicky motivovanou ztrátu kontroly“. CDU/CSU obvinila, že opsala návrhy na omezení migrace od její strany.

Útočník z Aschaffenburgu měl být deportován už v roce 2023, píše Bild

Afghánec, který zabil minulý týden v bavorském městě Aschaffenburgu dva lidi včetně dvouletého chlapce, měl být z Německa deportován už v roce 2023. Nakonec ale mohl zůstat kvůli tomu, že se přetíženým úřadům nepodařilo dodržet danou lhůtu, napsal deník Bild. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že Afghánec cílil na děti ze školky, kterým se pokoušelo pomoci hned několik kolemjdoucím.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zamítl žádost o azyl Afghánce už 19. června 2023. Na základě takzvaných dublinských pravidel, podle kterých je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědný ten stát Evropské unie, na jehož území žadatel vstoupil jako první, nařídil BAMF deportaci muže do Bulharska.

Bavorské úřady, které za deportaci byly zodpovědné, dostaly ovšem rozhodnutí až 26. července. Lhůta pro deportaci do Bulharska končila 3. srpna, a nezbyl tak dostatek času na její organizaci. Podle deníku Bild německé ministerstvo vnitra považuje toto zdržení za důsledek tehdejšího přetížení BAMF, který vyřizoval stovky tisíc žádostí o azyl.

Osmadvacetiletý, zřejmě psychicky nemocný Afghánec zaútočil v parku v centru bavorského města Aschaffenburg na děti ze školky. Podle středečního prohlášení bavorského ministra vnitra Herrmanna byla skupina na procházce jeho primárním cílem. „Vychovatelka při pohledu na podezřelého neměla dobrý pocit, a proto změnila směr chůze,“ řekl ministr. „Podezřelý se za nimi rozběhl,“ dodal.

Afghánec podle vyšetřovatelů následně zaútočil na dvouletého chlapce marockého původu, který seděl v dětském vozíku. „Stáhl mu čepici a šálu a pak ho nejméně sedmkrát bodl do krku a ramen 32 centimetrů dlouhým nožem,“ popsal Herrmann. Chlapec na místě zemřel, pohřben bude v Maroku. Ve stejném vozíku seděla i dvouletá holčička ze Sýrie, kterou muž rovněž napadl. Dívka přežila.

Při útoku utrpěla zranění 59letá vychovatelka, která se pokoušela muži v činu zabránit a postavila se mu do cesty. „Odstrčil ji, ona spadla a zlomila si levou ruku,“ uvedl dále při popisu činu bavorský ministr. Na pomoc přispěchal také 41letý kolemjdoucí, který byl v parku na procházce se svým dvouletým synem. Afghánec muže zabil. Další, 72letý muž, který se rovněž snažil pomoci, byl při útoku vážně zraněn, je ale mimo ohrožení života.

Když se pokusili zasáhnout další kolemjdoucí, dal se podezřelý podle vyšetřovatelů na útěk. Následně jej zadržela policie, aniž kladl odpor. „V současnosti nemáme indicie, že by měl komplice,“ dodal Herrmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďaři volí parlament. Účast už překonala rekord

Premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar během nedělního hlasování v maďarských parlamentních volbách mluvili o svém nadcházejícím vítězství. Volební účast podle Národního volebního úřadu po 17. hodině přesáhla 74 procent a stala se tak ještě před uzavřením volebních místností v 19 hodin rekordní. V roce 2022 činila 62,9 procenta.
06:00Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 38 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMagyar má šanci vyhrát maďarské volby, shodují se Vondra, Telička a Joch

Hosté Nedělní debaty shodně předpokládají, že maďarské volby spíše vyhraje opoziční lídr Péter Magyar, a mohl by tak po šestnácti letech vystřídat ve vedení země Viktora Orbána, byť „politickou revoluci“ čekat nelze. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, bývalý eurokomisař Pavel Telička a ředitel Občanského institutu Roman Joch mluvili v debatě také o tom, zda považují současné Maďarsko za autoritářský stát a jak by se pod premiérem Magyarem mohla změnit zahraniční politika země.
před 3 hhodinami

VideoFalešná videa v maďarské kampani bavila i děsila

V Maďarsku se před volbami šířila videa vytvořená umělou inteligencí. Falešné nahrávky mají pobavit, dojmout, znejistit i vyvolat obavy. Fidesz premiéra Viktora Orbána straší Bruselem či Ukrajinou, opozice vytáhla třeba nízké důchody. Dlouho bylo tématem i možné kompromitující video na lídra opoziční Tiszy Pétera Magyara. Z TikToku zmizely v poslední době desítky falešných účtů politiků – včetně videí, které zhlédly tisíce lidí.
před 11 hhodinami
Načítání...