Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky představil předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz minulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Útok vyvolal krátce před volbami, které se uskuteční 23. února, ostrou debatu o migrační a azylové politice Německa. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Pro vládu sice plány opoziční CDU/CSU nejsou závazné a sociálnědemokratický kancléř Scholz už avizoval, že se jimi nehodlá řídit, jejich předložení parlamentu ale vyvolalo ostrou debatu. Merz totiž prohlásil, že je ochoten návrhy schválit s kýmkoli, kdo je bude chtít podpořit, tedy i s AfD. Pro pětibodový plán nakonec hlasovalo 348 poslanců, 345 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. S CDU/CSU hlasovala i AfD a také liberální strana FDP.

Podle vládních stran, sociálních demokratů a zelených, tím bylo prolomeno tabu. Strany demokratického středu dosud odmítaly jakkoli spolupracovat s AfD, kterou považují za extremistickou. Sama CDU/CSU vůči ní dosud uplatňovala takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamenalo, že s ní vylučovala jakkoli spolupracovat. Podle kritiků středečním hlasování zeď padla.

Frakce AfD po hlasování propukla v jásot. „Tady a teď začíná nová epocha a my v ní budeme v čele,“ prohlásil předseda frakce AfD Bernd Baumann. Předseda CDU Merz uvedl, že ho mrzí, že návrh prošel i hlasy AfD, vládní strany mu ale podle něj nedaly jinou šanci. Podle předsedy frakce sociálních demokratů (SPD) Rolfa Mützenicha konzervativci z CDU/CSU tímto dnem opustili „politický střed“. Například spolupředsedkyně frakce zelených Katharina Drögeová označila středu za „černý den pro demokracii“, naopak spolupředsedkyně frakce AfD Alice Weidelová za „skvělý den pro demokracii“.

Dva návrhy

CDU/CSU Spolkovému sněmu předložila dva návrhy. Zatímco takzvaný pětibodový plán ke zpřísnění migrační a azylových pravidel prošel, druhý, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře většinu nenašel.

V pátek bude Spolkový sněm hlasovat o dalším návrhu CDU/CSU, který mimo jiné omezuje scelování rodin uprchlíků. V tomto případě jde o návrh zákona, v případě schválení by tak byl právně závazný.

Podle současných průzkumů veřejného mínění CDU/CSU zvítězí v únorových předčasných parlamentních volbách, na druhém místě skončí zřejmě AfD. Sociální demokrat Scholz varoval před tím, aby měly tyto dvě strany po volbách většinu. Merz označil spekulace o možné povolební spolupráci CDU/CSU s AfD za hanebné.

Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová kritizovala ve svém projevu Scholze i Merze. Vládní politiku označila za „politicky motivovanou ztrátu kontroly“. CDU/CSU obvinila, že opsala návrhy na omezení migrace od její strany.

Útočník z Aschaffenburgu měl být deportován už v roce 2023, píše Bild

Afghánec, který zabil minulý týden v bavorském městě Aschaffenburgu dva lidi včetně dvouletého chlapce, měl být z Německa deportován už v roce 2023. Nakonec ale mohl zůstat kvůli tomu, že se přetíženým úřadům nepodařilo dodržet danou lhůtu, napsal deník Bild. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že Afghánec cílil na děti ze školky, kterým se pokoušelo pomoci hned několik kolemjdoucím.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zamítl žádost o azyl Afghánce už 19. června 2023. Na základě takzvaných dublinských pravidel, podle kterých je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědný ten stát Evropské unie, na jehož území žadatel vstoupil jako první, nařídil BAMF deportaci muže do Bulharska.

Bavorské úřady, které za deportaci byly zodpovědné, dostaly ovšem rozhodnutí až 26. července. Lhůta pro deportaci do Bulharska končila 3. srpna, a nezbyl tak dostatek času na její organizaci. Podle deníku Bild německé ministerstvo vnitra považuje toto zdržení za důsledek tehdejšího přetížení BAMF, který vyřizoval stovky tisíc žádostí o azyl.

Osmadvacetiletý, zřejmě psychicky nemocný Afghánec zaútočil v parku v centru bavorského města Aschaffenburg na děti ze školky. Podle středečního prohlášení bavorského ministra vnitra Herrmanna byla skupina na procházce jeho primárním cílem. „Vychovatelka při pohledu na podezřelého neměla dobrý pocit, a proto změnila směr chůze,“ řekl ministr. „Podezřelý se za nimi rozběhl,“ dodal.

Afghánec podle vyšetřovatelů následně zaútočil na dvouletého chlapce marockého původu, který seděl v dětském vozíku. „Stáhl mu čepici a šálu a pak ho nejméně sedmkrát bodl do krku a ramen 32 centimetrů dlouhým nožem,“ popsal Herrmann. Chlapec na místě zemřel, pohřben bude v Maroku. Ve stejném vozíku seděla i dvouletá holčička ze Sýrie, kterou muž rovněž napadl. Dívka přežila.

Při útoku utrpěla zranění 59letá vychovatelka, která se pokoušela muži v činu zabránit a postavila se mu do cesty. „Odstrčil ji, ona spadla a zlomila si levou ruku,“ uvedl dále při popisu činu bavorský ministr. Na pomoc přispěchal také 41letý kolemjdoucí, který byl v parku na procházce se svým dvouletým synem. Afghánec muže zabil. Další, 72letý muž, který se rovněž snažil pomoci, byl při útoku vážně zraněn, je ale mimo ohrožení života.

Když se pokusili zasáhnout další kolemjdoucí, dal se podezřelý podle vyšetřovatelů na útěk. Následně jej zadržela policie, aniž kladl odpor. „V současnosti nemáme indicie, že by měl komplice,“ dodal Herrmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prozatímní venezuelská prezidentka vyzvala k dohodě s opozicí, píše AFP

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová dnes vyzvala k nalezení dohody s opozicí. Stalo se tak tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí vůdce Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento týden řekl, že vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová by se nějakým způsobem mohla podílet na dění ve Venezuele.
před 3 hhodinami

Federální agenti v Minneapolisu zastřelili muže

Muž postřelený v sobotu federálními agenty v Minneapolisu v americké Minnesotě zemřel, řekl šéf tamní policie. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) tvrdí, že byl ozbrojený a agent střílel v sebeobraně. Jedná se již o druhou smrtelnou střelbu v lednu, ve které figurují federální agenti, poté co příslušník Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ve stejném městě zastřelil ženu, což vyvolalo protesty a rozhořčení. Místní politici vyzývají federální vládu, aby odvolala agenty, které nechala do města poslat. Prezident Donald Trump to odmítl, prohlášení označil za podněcování vzpoury.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Jednání o konci ruské války váznou na územních otázkách. Pokračovat mají příští týden

Třístranná jednání zástupců USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině, která se v pátek a v sobotu konala v Abú Dhabí, by mohla pokračovat příští týden, Ukrajina je k tomu připravena, sdělil po skončení druhého dne rozhovorů ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory označil za konstruktivní. Vyjednávači se vrátí do Spojených arabských emirátů k dalšímu kolu jednání v neděli 1. února, píše agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. Anonymní zdroje se shodují v tom, že v citlivých územních otázkách jednání nijak nepokročila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po ruských útocích zůstalo na Ukrajině přes 1,2 milionu lidí bez elektřiny

Ruské drony v sobotu brzy ráno zasáhly několik částí ukrajinského hlavního města Kyjev. V pohotovosti byly jednotky protivzdušné obrany. Útok drony hlásilo i druhé největší ukrajinské město Charkov. Při obou útocích byly zraněny desítky lidí, v Kyjevě jeden člověk zahynul, uvedla agentura Reuters s odvoláním na představitele měst. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby zůstalo na Ukrajině po úderech více než 1,2 milionu lidí bez dodávek elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve vlacích TGV jsou nově místa, kam nesmějí děti. Krok vyvolal kritiku

Francouzské vlaky TGV nově od začátku ledna nabízejí svým cestujícím možnost využít exkluzivní první třídy, kam se ve všední dny nesmí s dětmi do dvanácti let. Krok státní železniční společnosti vyvolal kritiku v on-line prostoru, médiích, ale i mezi francouzskými politiky. Někteří spojili tento krok se stagnující porodností v zemi. Loni úřady ve Francii zaznamenaly historický zlom, kdy počet úmrtí poprvé od konce druhé světové války převýšil počet narozených dětí. Železniční firma se kritice brání. Na sociálních sítích zveřejnila video, ve kterém obhajuje své rozhodnutí. Podle ředitelky nabídky TGV Inoui Gaëlle Babaultové představují tato místa pouze osm procent sedadel, která jsou ve vlacích k dispozici od pondělí do pátku.
před 19 hhodinami

Čína již není nejvyšší bezpečnostní prioritou USA, uvádí Pentagon

Pentagon představil novou národní obrannou strategii, která výrazně mění priority americké bezpečnostní politiky. Dokument nabádá spojence, aby převzali větší odpovědnost za vlastní obranu, a potvrzuje zaměření administrativy prezidenta Donalda Trumpa na dominanci na západní polokouli namísto dlouhodobého cíle omezovat vliv Číny. S tou podle dokumentu USA usilují o stabilní mír a férový obchod, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Americká armáda zasáhla loď podezřelou z pašování drog, dvě osoby zemřely

Americká armáda zaútočila ve východní části Tichého oceánu na loď podezřelou z pašování drog. Při útoku zemřely dvě osoby, pobřežní stráž pátrá po třetí osobě, která přežila. Oznámilo to jižní velitelství USA na sociální síti X. Je to první známý útok od akce, při které byl začátkem tohoto měsíce zadržen venezuelský vůdce Nicolás Maduro, upozornila agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Minneapolisu se navzdory mrazům konal největší protest od příjezdu federálních agentů

Tisíce demonstrantů i přes mrazivé teploty pochodovaly centrem Minneapolisu směrem k víceúčelové aréně Target Center, kde završily akci na protest proti federální deportační operaci. Podle amerických médií šlo zatím o největší demonstraci od příjezdu federálních agentů před šesti týdny. Organizovali ji představitelé odborů a náboženských komunit. Součástí byla také stávka, během které zavřely své dveře stovky obchodů, restaurací i kulturních institucí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...