Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky představil předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz minulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Útok vyvolal krátce před volbami, které se uskuteční 23. února, ostrou debatu o migrační a azylové politice Německa. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Pro vládu sice plány opoziční CDU/CSU nejsou závazné a sociálnědemokratický kancléř Scholz už avizoval, že se jimi nehodlá řídit, jejich předložení parlamentu ale vyvolalo ostrou debatu. Merz totiž prohlásil, že je ochoten návrhy schválit s kýmkoli, kdo je bude chtít podpořit, tedy i s AfD. Pro pětibodový plán nakonec hlasovalo 348 poslanců, 345 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. S CDU/CSU hlasovala i AfD a také liberální strana FDP.

Podle vládních stran, sociálních demokratů a zelených, tím bylo prolomeno tabu. Strany demokratického středu dosud odmítaly jakkoli spolupracovat s AfD, kterou považují za extremistickou. Sama CDU/CSU vůči ní dosud uplatňovala takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamenalo, že s ní vylučovala jakkoli spolupracovat. Podle kritiků středečním hlasování zeď padla.

Frakce AfD po hlasování propukla v jásot. „Tady a teď začíná nová epocha a my v ní budeme v čele,“ prohlásil předseda frakce AfD Bernd Baumann. Předseda CDU Merz uvedl, že ho mrzí, že návrh prošel i hlasy AfD, vládní strany mu ale podle něj nedaly jinou šanci. Podle předsedy frakce sociálních demokratů (SPD) Rolfa Mützenicha konzervativci z CDU/CSU tímto dnem opustili „politický střed“. Například spolupředsedkyně frakce zelených Katharina Drögeová označila středu za „černý den pro demokracii“, naopak spolupředsedkyně frakce AfD Alice Weidelová za „skvělý den pro demokracii“.

Dva návrhy

CDU/CSU Spolkovému sněmu předložila dva návrhy. Zatímco takzvaný pětibodový plán ke zpřísnění migrační a azylových pravidel prošel, druhý, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře většinu nenašel.

V pátek bude Spolkový sněm hlasovat o dalším návrhu CDU/CSU, který mimo jiné omezuje scelování rodin uprchlíků. V tomto případě jde o návrh zákona, v případě schválení by tak byl právně závazný.

Podle současných průzkumů veřejného mínění CDU/CSU zvítězí v únorových předčasných parlamentních volbách, na druhém místě skončí zřejmě AfD. Sociální demokrat Scholz varoval před tím, aby měly tyto dvě strany po volbách většinu. Merz označil spekulace o možné povolební spolupráci CDU/CSU s AfD za hanebné.

Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová kritizovala ve svém projevu Scholze i Merze. Vládní politiku označila za „politicky motivovanou ztrátu kontroly“. CDU/CSU obvinila, že opsala návrhy na omezení migrace od její strany.

Útočník z Aschaffenburgu měl být deportován už v roce 2023, píše Bild

Afghánec, který zabil minulý týden v bavorském městě Aschaffenburgu dva lidi včetně dvouletého chlapce, měl být z Německa deportován už v roce 2023. Nakonec ale mohl zůstat kvůli tomu, že se přetíženým úřadům nepodařilo dodržet danou lhůtu, napsal deník Bild. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že Afghánec cílil na děti ze školky, kterým se pokoušelo pomoci hned několik kolemjdoucím.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zamítl žádost o azyl Afghánce už 19. června 2023. Na základě takzvaných dublinských pravidel, podle kterých je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědný ten stát Evropské unie, na jehož území žadatel vstoupil jako první, nařídil BAMF deportaci muže do Bulharska.

Bavorské úřady, které za deportaci byly zodpovědné, dostaly ovšem rozhodnutí až 26. července. Lhůta pro deportaci do Bulharska končila 3. srpna, a nezbyl tak dostatek času na její organizaci. Podle deníku Bild německé ministerstvo vnitra považuje toto zdržení za důsledek tehdejšího přetížení BAMF, který vyřizoval stovky tisíc žádostí o azyl.

Osmadvacetiletý, zřejmě psychicky nemocný Afghánec zaútočil v parku v centru bavorského města Aschaffenburg na děti ze školky. Podle středečního prohlášení bavorského ministra vnitra Herrmanna byla skupina na procházce jeho primárním cílem. „Vychovatelka při pohledu na podezřelého neměla dobrý pocit, a proto změnila směr chůze,“ řekl ministr. „Podezřelý se za nimi rozběhl,“ dodal.

Afghánec podle vyšetřovatelů následně zaútočil na dvouletého chlapce marockého původu, který seděl v dětském vozíku. „Stáhl mu čepici a šálu a pak ho nejméně sedmkrát bodl do krku a ramen 32 centimetrů dlouhým nožem,“ popsal Herrmann. Chlapec na místě zemřel, pohřben bude v Maroku. Ve stejném vozíku seděla i dvouletá holčička ze Sýrie, kterou muž rovněž napadl. Dívka přežila.

Při útoku utrpěla zranění 59letá vychovatelka, která se pokoušela muži v činu zabránit a postavila se mu do cesty. „Odstrčil ji, ona spadla a zlomila si levou ruku,“ uvedl dále při popisu činu bavorský ministr. Na pomoc přispěchal také 41letý kolemjdoucí, který byl v parku na procházce se svým dvouletým synem. Afghánec muže zabil. Další, 72letý muž, který se rovněž snažil pomoci, byl při útoku vážně zraněn, je ale mimo ohrožení života.

Když se pokusili zasáhnout další kolemjdoucí, dal se podezřelý podle vyšetřovatelů na útěk. Následně jej zadržela policie, aniž kladl odpor. „V současnosti nemáme indicie, že by měl komplice,“ dodal Herrmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 5 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 12 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.