Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky představil předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz minulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Útok vyvolal krátce před volbami, které se uskuteční 23. února, ostrou debatu o migrační a azylové politice Německa. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Pro vládu sice plány opoziční CDU/CSU nejsou závazné a sociálnědemokratický kancléř Scholz už avizoval, že se jimi nehodlá řídit, jejich předložení parlamentu ale vyvolalo ostrou debatu. Merz totiž prohlásil, že je ochoten návrhy schválit s kýmkoli, kdo je bude chtít podpořit, tedy i s AfD. Pro pětibodový plán nakonec hlasovalo 348 poslanců, 345 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. S CDU/CSU hlasovala i AfD a také liberální strana FDP.

Podle vládních stran, sociálních demokratů a zelených, tím bylo prolomeno tabu. Strany demokratického středu dosud odmítaly jakkoli spolupracovat s AfD, kterou považují za extremistickou. Sama CDU/CSU vůči ní dosud uplatňovala takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamenalo, že s ní vylučovala jakkoli spolupracovat. Podle kritiků středečním hlasování zeď padla.

Frakce AfD po hlasování propukla v jásot. „Tady a teď začíná nová epocha a my v ní budeme v čele,“ prohlásil předseda frakce AfD Bernd Baumann. Předseda CDU Merz uvedl, že ho mrzí, že návrh prošel i hlasy AfD, vládní strany mu ale podle něj nedaly jinou šanci. Podle předsedy frakce sociálních demokratů (SPD) Rolfa Mützenicha konzervativci z CDU/CSU tímto dnem opustili „politický střed“. Například spolupředsedkyně frakce zelených Katharina Drögeová označila středu za „černý den pro demokracii“, naopak spolupředsedkyně frakce AfD Alice Weidelová za „skvělý den pro demokracii“.

Dva návrhy

CDU/CSU Spolkovému sněmu předložila dva návrhy. Zatímco takzvaný pětibodový plán ke zpřísnění migrační a azylových pravidel prošel, druhý, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře většinu nenašel.

V pátek bude Spolkový sněm hlasovat o dalším návrhu CDU/CSU, který mimo jiné omezuje scelování rodin uprchlíků. V tomto případě jde o návrh zákona, v případě schválení by tak byl právně závazný.

Podle současných průzkumů veřejného mínění CDU/CSU zvítězí v únorových předčasných parlamentních volbách, na druhém místě skončí zřejmě AfD. Sociální demokrat Scholz varoval před tím, aby měly tyto dvě strany po volbách většinu. Merz označil spekulace o možné povolební spolupráci CDU/CSU s AfD za hanebné.

Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová kritizovala ve svém projevu Scholze i Merze. Vládní politiku označila za „politicky motivovanou ztrátu kontroly“. CDU/CSU obvinila, že opsala návrhy na omezení migrace od její strany.

Útočník z Aschaffenburgu měl být deportován už v roce 2023, píše Bild

Afghánec, který zabil minulý týden v bavorském městě Aschaffenburgu dva lidi včetně dvouletého chlapce, měl být z Německa deportován už v roce 2023. Nakonec ale mohl zůstat kvůli tomu, že se přetíženým úřadům nepodařilo dodržet danou lhůtu, napsal deník Bild. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že Afghánec cílil na děti ze školky, kterým se pokoušelo pomoci hned několik kolemjdoucím.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zamítl žádost o azyl Afghánce už 19. června 2023. Na základě takzvaných dublinských pravidel, podle kterých je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědný ten stát Evropské unie, na jehož území žadatel vstoupil jako první, nařídil BAMF deportaci muže do Bulharska.

Bavorské úřady, které za deportaci byly zodpovědné, dostaly ovšem rozhodnutí až 26. července. Lhůta pro deportaci do Bulharska končila 3. srpna, a nezbyl tak dostatek času na její organizaci. Podle deníku Bild německé ministerstvo vnitra považuje toto zdržení za důsledek tehdejšího přetížení BAMF, který vyřizoval stovky tisíc žádostí o azyl.

Osmadvacetiletý, zřejmě psychicky nemocný Afghánec zaútočil v parku v centru bavorského města Aschaffenburg na děti ze školky. Podle středečního prohlášení bavorského ministra vnitra Herrmanna byla skupina na procházce jeho primárním cílem. „Vychovatelka při pohledu na podezřelého neměla dobrý pocit, a proto změnila směr chůze,“ řekl ministr. „Podezřelý se za nimi rozběhl,“ dodal.

Afghánec podle vyšetřovatelů následně zaútočil na dvouletého chlapce marockého původu, který seděl v dětském vozíku. „Stáhl mu čepici a šálu a pak ho nejméně sedmkrát bodl do krku a ramen 32 centimetrů dlouhým nožem,“ popsal Herrmann. Chlapec na místě zemřel, pohřben bude v Maroku. Ve stejném vozíku seděla i dvouletá holčička ze Sýrie, kterou muž rovněž napadl. Dívka přežila.

Při útoku utrpěla zranění 59letá vychovatelka, která se pokoušela muži v činu zabránit a postavila se mu do cesty. „Odstrčil ji, ona spadla a zlomila si levou ruku,“ uvedl dále při popisu činu bavorský ministr. Na pomoc přispěchal také 41letý kolemjdoucí, který byl v parku na procházce se svým dvouletým synem. Afghánec muže zabil. Další, 72letý muž, který se rovněž snažil pomoci, byl při útoku vážně zraněn, je ale mimo ohrožení života.

Když se pokusili zasáhnout další kolemjdoucí, dal se podezřelý podle vyšetřovatelů na útěk. Následně jej zadržela policie, aniž kladl odpor. „V současnosti nemáme indicie, že by měl komplice,“ dodal Herrmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli odletí do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 11 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Trumpova vláda ruší výpovědi v agentuře, která dohlíží na jaderné zbraně

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim s nimi spojit, protože nemají jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA to uvedla stanice NBC News. Web televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní.
před 17 hhodinami

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
před 17 hhodinami
Načítání...