Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Odklad vyšších amerických cel přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trump po výrazném poklesu finančních trhů ve středu prudce změnil kurz a na devadesát dní pozastavil vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak tarify zvedl ze 104 na 125 procent, celkové zatížení však činí 145 procent. Zahrnuje totiž i 20procentní plošné clo, které na Čínu americký prezident uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.

Panevropský index Stoxx Europe 600 připsal ve čtvrtek 3,70 procenta na 487 bodů. Sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie. Německý index DAX stoupl o 4,53 procenta na 20 562 bodů. Francouzský CAC 40 přidal 3,83 procenta na 7 126 bodů. Britský FTSE 100 připsal 3,04 procenta na 7 913 bodů. Italský FTSE MIB stoupl o 4,73 procenta na 34 277 bodů.

Propad trhů v posledních dnech vymazal z hodnoty globálních akcií biliony dolarů. Otřásl také americkými státními dluhopisy a dolarem. Prezident Trump ve středu na své sociální síť Truth Social napsal, že ten den je „skvělý k nakupování“, a podle agentury Bloomberg se záhy ukázalo, že měl pravdu. Opoziční demokraté se proto ptají, zda na překvapivé změně Trumpova postoje nemohl někdo z prezidentova okolí na akciích vydělat spousty peněz, pokud věděl, že Trump tuto změnu chystá.

Vzrostla také pražská burza

Pražská burza po otevření obrátila směr a vyskočila o téměř šest procent, později se růst stabilizoval kolem pěti procent. Kolem 09:30 byl index PX proti středečnímu závěru výše o 5,05 procenta. Nakonec uzavřel čtvrteční obchodování – po týdnu – nad dvěma tisíci body (2002,83) a vzrostl tak o 3,54 procenta.

Pražská burza převážně klesala od minulé středy, v pátek index PX s poklesem o víc než pět procent po měsíci zakončil den pod hranicí dvou tisíc bodů. Téměř osmiprocentní pokles v minulém týdnu byl také nejvýraznější od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety. Poklesy dosud převažovaly nad růstem také v tomto týdnu, v němž si index PX zatím polepšil jen v úterý. Ve středu ztratil víc než dvě procenta.

Vyskočily i asijské akcie

Navzdory Trumpovu přitvrzení vůči Pekingu uzavřela pozitivně i většina indexů v pevninské Číně a v Hongkongu. Index CSI 300, který sleduje nejvýznamnější čínské pevninské akcie, uzavřel o 1,31 procenta výše oproti středečnímu ukončení na 3735 bodech. V Hongkongu skončil index Hang Seng výše o 2,06 procenta na 20 681 bodech. Na burze v Soulu vzrostl přední index Kospi o 6,60 procenta na 2445 bodů. Indický index BSE skončil v minusu 0,51 procenta na 73 847 bodech.

Skokanem dne se stal japonský index Nikkei 225, který přidal 9,13 bodu na 34 609 bodů.

Akcie v Jižní Koreji posílily nejvíce za posledních pět let, zatímco japonské akcie zaznamenaly největší nárůst od loňského srpna.

Jihokorejský index Kospi se přitom ve středu ocitl v takzvaném medvědím trhu, jak se označuje období dlouhotrvajícího poklesu, když index z posledního maxima sestoupí alespoň o dvacet procent, uvedla agentura ČTK.

„Investoři dnes nakupovali akcie zpět a přáli si, aby se jich v předchozí seanci nezbavovali,“ uvedl hlavní analytik akciových trhů ve společnosti Tokai Tokyo Intelligence Laboratory Seiiči Suzuki. Dodal, že za výrazným růstem japonských akcií byl i přílišný pesimismus trhu ohledně dopadu Trumpových cel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 7 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 15 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled