Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Odklad vyšších amerických cel přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trump po výrazném poklesu finančních trhů ve středu prudce změnil kurz a na devadesát dní pozastavil vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak tarify zvedl ze 104 na 125 procent, celkové zatížení však činí 145 procent. Zahrnuje totiž i 20procentní plošné clo, které na Čínu americký prezident uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.

Panevropský index Stoxx Europe 600 připsal ve čtvrtek 3,70 procenta na 487 bodů. Sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie. Německý index DAX stoupl o 4,53 procenta na 20 562 bodů. Francouzský CAC 40 přidal 3,83 procenta na 7 126 bodů. Britský FTSE 100 připsal 3,04 procenta na 7 913 bodů. Italský FTSE MIB stoupl o 4,73 procenta na 34 277 bodů.

Propad trhů v posledních dnech vymazal z hodnoty globálních akcií biliony dolarů. Otřásl také americkými státními dluhopisy a dolarem. Prezident Trump ve středu na své sociální síť Truth Social napsal, že ten den je „skvělý k nakupování“, a podle agentury Bloomberg se záhy ukázalo, že měl pravdu. Opoziční demokraté se proto ptají, zda na překvapivé změně Trumpova postoje nemohl někdo z prezidentova okolí na akciích vydělat spousty peněz, pokud věděl, že Trump tuto změnu chystá.

Vzrostla také pražská burza

Pražská burza po otevření obrátila směr a vyskočila o téměř šest procent, později se růst stabilizoval kolem pěti procent. Kolem 09:30 byl index PX proti středečnímu závěru výše o 5,05 procenta. Nakonec uzavřel čtvrteční obchodování – po týdnu – nad dvěma tisíci body (2002,83) a vzrostl tak o 3,54 procenta.

Pražská burza převážně klesala od minulé středy, v pátek index PX s poklesem o víc než pět procent po měsíci zakončil den pod hranicí dvou tisíc bodů. Téměř osmiprocentní pokles v minulém týdnu byl také nejvýraznější od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety. Poklesy dosud převažovaly nad růstem také v tomto týdnu, v němž si index PX zatím polepšil jen v úterý. Ve středu ztratil víc než dvě procenta.

Vyskočily i asijské akcie

Navzdory Trumpovu přitvrzení vůči Pekingu uzavřela pozitivně i většina indexů v pevninské Číně a v Hongkongu. Index CSI 300, který sleduje nejvýznamnější čínské pevninské akcie, uzavřel o 1,31 procenta výše oproti středečnímu ukončení na 3735 bodech. V Hongkongu skončil index Hang Seng výše o 2,06 procenta na 20 681 bodech. Na burze v Soulu vzrostl přední index Kospi o 6,60 procenta na 2445 bodů. Indický index BSE skončil v minusu 0,51 procenta na 73 847 bodech.

Skokanem dne se stal japonský index Nikkei 225, který přidal 9,13 bodu na 34 609 bodů.

Akcie v Jižní Koreji posílily nejvíce za posledních pět let, zatímco japonské akcie zaznamenaly největší nárůst od loňského srpna.

Jihokorejský index Kospi se přitom ve středu ocitl v takzvaném medvědím trhu, jak se označuje období dlouhotrvajícího poklesu, když index z posledního maxima sestoupí alespoň o dvacet procent, uvedla agentura ČTK.

„Investoři dnes nakupovali akcie zpět a přáli si, aby se jich v předchozí seanci nezbavovali,“ uvedl hlavní analytik akciových trhů ve společnosti Tokai Tokyo Intelligence Laboratory Seiiči Suzuki. Dodal, že za výrazným růstem japonských akcií byl i přílišný pesimismus trhu ohledně dopadu Trumpových cel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 1 hhodinou

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 3 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 9 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.