Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Odklad vyšších amerických cel přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trump po výrazném poklesu finančních trhů ve středu prudce změnil kurz a na devadesát dní pozastavil vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak tarify zvedl ze 104 na 125 procent, celkové zatížení však činí 145 procent. Zahrnuje totiž i 20procentní plošné clo, které na Čínu americký prezident uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.

Panevropský index Stoxx Europe 600 připsal ve čtvrtek 3,70 procenta na 487 bodů. Sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie. Německý index DAX stoupl o 4,53 procenta na 20 562 bodů. Francouzský CAC 40 přidal 3,83 procenta na 7 126 bodů. Britský FTSE 100 připsal 3,04 procenta na 7 913 bodů. Italský FTSE MIB stoupl o 4,73 procenta na 34 277 bodů.

Propad trhů v posledních dnech vymazal z hodnoty globálních akcií biliony dolarů. Otřásl také americkými státními dluhopisy a dolarem. Prezident Trump ve středu na své sociální síť Truth Social napsal, že ten den je „skvělý k nakupování“, a podle agentury Bloomberg se záhy ukázalo, že měl pravdu. Opoziční demokraté se proto ptají, zda na překvapivé změně Trumpova postoje nemohl někdo z prezidentova okolí na akciích vydělat spousty peněz, pokud věděl, že Trump tuto změnu chystá.

Vzrostla také pražská burza

Pražská burza po otevření obrátila směr a vyskočila o téměř šest procent, později se růst stabilizoval kolem pěti procent. Kolem 09:30 byl index PX proti středečnímu závěru výše o 5,05 procenta. Nakonec uzavřel čtvrteční obchodování – po týdnu – nad dvěma tisíci body (2002,83) a vzrostl tak o 3,54 procenta.

Pražská burza převážně klesala od minulé středy, v pátek index PX s poklesem o víc než pět procent po měsíci zakončil den pod hranicí dvou tisíc bodů. Téměř osmiprocentní pokles v minulém týdnu byl také nejvýraznější od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety. Poklesy dosud převažovaly nad růstem také v tomto týdnu, v němž si index PX zatím polepšil jen v úterý. Ve středu ztratil víc než dvě procenta.

Vyskočily i asijské akcie

Navzdory Trumpovu přitvrzení vůči Pekingu uzavřela pozitivně i většina indexů v pevninské Číně a v Hongkongu. Index CSI 300, který sleduje nejvýznamnější čínské pevninské akcie, uzavřel o 1,31 procenta výše oproti středečnímu ukončení na 3735 bodech. V Hongkongu skončil index Hang Seng výše o 2,06 procenta na 20 681 bodech. Na burze v Soulu vzrostl přední index Kospi o 6,60 procenta na 2445 bodů. Indický index BSE skončil v minusu 0,51 procenta na 73 847 bodech.

Skokanem dne se stal japonský index Nikkei 225, který přidal 9,13 bodu na 34 609 bodů.

Akcie v Jižní Koreji posílily nejvíce za posledních pět let, zatímco japonské akcie zaznamenaly největší nárůst od loňského srpna.

Jihokorejský index Kospi se přitom ve středu ocitl v takzvaném medvědím trhu, jak se označuje období dlouhotrvajícího poklesu, když index z posledního maxima sestoupí alespoň o dvacet procent, uvedla agentura ČTK.

„Investoři dnes nakupovali akcie zpět a přáli si, aby se jich v předchozí seanci nezbavovali,“ uvedl hlavní analytik akciových trhů ve společnosti Tokai Tokyo Intelligence Laboratory Seiiči Suzuki. Dodal, že za výrazným růstem japonských akcií byl i přílišný pesimismus trhu ohledně dopadu Trumpových cel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...