Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Odklad vyšších amerických cel přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trump po výrazném poklesu finančních trhů ve středu prudce změnil kurz a na devadesát dní pozastavil vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak tarify zvedl ze 104 na 125 procent, celkové zatížení však činí 145 procent. Zahrnuje totiž i 20procentní plošné clo, které na Čínu americký prezident uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.

Panevropský index Stoxx Europe 600 připsal ve čtvrtek 3,70 procenta na 487 bodů. Sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie. Německý index DAX stoupl o 4,53 procenta na 20 562 bodů. Francouzský CAC 40 přidal 3,83 procenta na 7 126 bodů. Britský FTSE 100 připsal 3,04 procenta na 7 913 bodů. Italský FTSE MIB stoupl o 4,73 procenta na 34 277 bodů.

Propad trhů v posledních dnech vymazal z hodnoty globálních akcií biliony dolarů. Otřásl také americkými státními dluhopisy a dolarem. Prezident Trump ve středu na své sociální síť Truth Social napsal, že ten den je „skvělý k nakupování“, a podle agentury Bloomberg se záhy ukázalo, že měl pravdu. Opoziční demokraté se proto ptají, zda na překvapivé změně Trumpova postoje nemohl někdo z prezidentova okolí na akciích vydělat spousty peněz, pokud věděl, že Trump tuto změnu chystá.

Vzrostla také pražská burza

Pražská burza po otevření obrátila směr a vyskočila o téměř šest procent, později se růst stabilizoval kolem pěti procent. Kolem 09:30 byl index PX proti středečnímu závěru výše o 5,05 procenta. Nakonec uzavřel čtvrteční obchodování – po týdnu – nad dvěma tisíci body (2002,83) a vzrostl tak o 3,54 procenta.

Pražská burza převážně klesala od minulé středy, v pátek index PX s poklesem o víc než pět procent po měsíci zakončil den pod hranicí dvou tisíc bodů. Téměř osmiprocentní pokles v minulém týdnu byl také nejvýraznější od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety. Poklesy dosud převažovaly nad růstem také v tomto týdnu, v němž si index PX zatím polepšil jen v úterý. Ve středu ztratil víc než dvě procenta.

Vyskočily i asijské akcie

Navzdory Trumpovu přitvrzení vůči Pekingu uzavřela pozitivně i většina indexů v pevninské Číně a v Hongkongu. Index CSI 300, který sleduje nejvýznamnější čínské pevninské akcie, uzavřel o 1,31 procenta výše oproti středečnímu ukončení na 3735 bodech. V Hongkongu skončil index Hang Seng výše o 2,06 procenta na 20 681 bodech. Na burze v Soulu vzrostl přední index Kospi o 6,60 procenta na 2445 bodů. Indický index BSE skončil v minusu 0,51 procenta na 73 847 bodech.

Skokanem dne se stal japonský index Nikkei 225, který přidal 9,13 bodu na 34 609 bodů.

Akcie v Jižní Koreji posílily nejvíce za posledních pět let, zatímco japonské akcie zaznamenaly největší nárůst od loňského srpna.

Jihokorejský index Kospi se přitom ve středu ocitl v takzvaném medvědím trhu, jak se označuje období dlouhotrvajícího poklesu, když index z posledního maxima sestoupí alespoň o dvacet procent, uvedla agentura ČTK.

„Investoři dnes nakupovali akcie zpět a přáli si, aby se jich v předchozí seanci nezbavovali,“ uvedl hlavní analytik akciových trhů ve společnosti Tokai Tokyo Intelligence Laboratory Seiiči Suzuki. Dodal, že za výrazným růstem japonských akcií byl i přílišný pesimismus trhu ohledně dopadu Trumpových cel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...