Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvádí Reuters. Evropské akcie skončily ve středu se ztrátami.
Výnos amerických státních dluhopisů se splatností deset let, který investoři považují za hlavní ukazatel bezpečné investice, po silném růstu v jednu chvíli překročil 4,5 procenta. A to i přesto, že mezi obchodníky se zvyšuje očekávání na snížení úrokových sazeb v USA. Dlouhodobé dluhopisy se staly terčem intenzivního výprodeje ze strany hedgeových fondů, které si půjčují peníze, aby spekulovaly na obvykle malé rozdíly mezi cenami hotovostních a termínových kontraktů.
Výnos desetiletých dluhopisů po zahájení obchodování v Evropě vzrostl o 0,13 procentního bodu na 4,4 procenta. Ve srovnání s pondělním minimem je vyšší o více než 0,5 procentního bodu. Výnos třicetiletých dluhopisů pak za tři dny stoupl o 0,6 procentního bodu nad pět procent. Tento růst, pokud se udrží, by znamenal nejsilnější výprodej od roku 1981. Ceny a výnosy dluhopisů se pohybují opačně – když tedy klesá cena, zvyšuje se výnos. „To je nyní mimo fundamenty. Je to o likviditě,“ uvedl analytik společnosti ANZ Jack Chambers.
Výprodej se rozšířil i na japonské státní dluhopisy. Výnos třicetiletých japonských vládních dluhopisů se dostal nejvýše za 21 let.
Vývoj na úrovni z doby pandemie
Analytici upozorňují, že současný vývoj je na úrovni z doby pandemie nemoci covid-19. „Očekával bych, že v nejbližší době nějak zareagují centrální banky, pokud se budou trhy nadále chovat tak, jak se chovaly v posledních dvanácti až čtyřiadvaceti hodinách,“ uvedl obchodník Bank of America Mark Elworthy.
Většina analytiků se shoduje, že za růstem výnosů stojí převážně hedgeové fondy. Ty využívají strategii nazývanou bazický obchod, kdy vydělávají na rozdílu mezi spotovou cenou a termínovou cenou. V ideálním světě jsou tyto ceny hodně blízko u sebe, ale když trhy nejsou v rovnováze, rozdíly se zvýší a strategie, které na nich byly postavené, začnou ztrácet. To může vést k panickým výprodejům, což se teď zřejmě stalo.
Cla jsou pro dluhopisy ničivá – nejenže mají inflační dopad, ale také vedou k tomu, že se do zahraničí posílá méně dolarů. A právě tyto dolary zahraniční země tradičně znovu investují do finančních aktiv, zejména do amerických státních dluhopisů.
Světové trhy rozbouřila nejvyšší americká cla za posledních více než sto let, která ve čtvrtek vstoupila v platnost. Podle analytiků se ale také rozproudila širší debata o budoucnosti amerických státních dluhopisů jako centra globálního finančního systému. „Výprodej amerických státních dluhopisů může signalizovat změnu nastavení, kdy americké státní dluhopisy už nejsou globálním bezpečným přístavem s pevným výnosem,“ sdělil agentuře Reuters analytik společnosti Citi Ben Wiltshire.
Jiní poukazují na možné změny v globálních obchodních tocích, které dlouhodobě zpomalují zahraniční nákupy amerického dluhu. Nebo na to, že zahraniční držitelé amerického dluhu, z nichž největším je Čína, by se mohli těchto cenných papírů zbavovat.
Server MarketWatch také připomněl, že se blíží dvě významné aukce, které otestují zahraniční poptávku po amerických dluhopisech. Ministerstvo financí dnes bude dražit desetileté dluhopisy za 39 miliard USD (890,5 miliardy korun) a ve čtvrtek třicetileté dluhopisy za 22 miliard USD.
Dopady na majetek Čechů ve fondech
„Dění na americkém dluhopisovém trhu má potenciálně mnohem širší dopady, než se na první pohled může zdát, a to i pro české investory, firmy a nakonec i běžné domácnosti,“ upozornil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Tentokrát se podle něj prodávají i ta nejbezpečnější aktiva, což je znakem širší nervozity a snahy o budování hotovostních rezerv, což je typické pro fáze stresu na trzích.
Pokud americké výnosy rostou, trh bude podle něj méně ochotný tolerovat nízké výnosy jinde, včetně Česka. To znamená tlak na růst tuzemských výnosů, zdražení financování pro stát, firmy i domácnosti. „Chaos na amerických trzích, včetně těch dluhopisových, může dopadnout i na české penzijní fondy, podílové fondy nebo retailové investory. Ti často drží americké státní dluhopisy nebo globální dluhopisové ETF (investiční fondy, které se obchodují na burze jako akcie – pozn. redakce), které se teď propadají,“ dodal.
Finanční investoři byli podle analytika Deloitte Davida Marka zvyklí, že když se nedaří akciím, zpravidla si to alespoň částečně vynahradí ziskem právě u dluhopisů. Jenže nyní se vyprodávají americká aktiva napříč všemi třídami. Řada lidí je tak vystavena prudkým poklesům na trzích v USA prostřednictvím podílových fondů či ETF, podotkl.
Evropské akcie klesly
Akcie na burzách v Evropě i Asii ve středu výrazně ztratily. Index frankfurtské burzy DAX odepsal tři procenta na 19 670 bodů. Panevropský index Stoxx Europe 600 klesl o 3,50 procenta na 469 bodů. Je více než šestnáct procent pod svým březnovým zavíracím maximem a blíží se dvacetiprocentní hranici, která by potvrzovala, že vstoupil do takzvaného medvědího trhu, uvedla agentura ČTK.
Pařížský index CAC 40 ztratil 3,34 procenta na 6863 bodů, britský FTSE 100 zaznamenal pokles o 2,92 procenta na 7679 bodů.
Ve ztrátě uzavřela středu pražská burza. Její index PX skončil níže o 2,01 procenta na 1934,42 bodu. Na Prime Marketu ztratily všechny akcie s výjimkou ČEZu, který přidal 2,7 procenta.
Výrazně ztrácejí akcie farmaceutických společností, a to poté, co Trump uvedl, že brzy oznámí další cla na farmaceutické produkty. Léčiva byla zatím vyňata z nových cel, která Spojené státy začaly ve středu vybírat.
Index tokijské burzy Nikkei 225 ztratil 3,93 procenta a uzavřel na 31 714,03 bodu. Index Hang Seng v Hongkongu naopak 0,68 procenta přidal a uzavřel na 20 264,49 bodu, index čínských akcií CSI 300 vykázal nárůst o 0,99 procenta na 3686,79 bodu.
Za posledních třicet dní ale index CSI 300 vykazuje pokles o více než šest procent, index Hang Seng o patnáct procent. V pondělí navíc hongkongská burza zaznamenala největší jednodenní propad od roku 1997. Nikkei 225 za poslední měsíc odepsal 14,3 procenta.
Analytik: Trump přináší na trhy chaos
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka uvedl, že akciové trhy v posledních dnech a týdnech reagují takzvaně v předstihu. „Říká se tomu, že trh je vpřed hledící, tedy že v ceně dnešní se projevují i budoucí události,“ vysvětlil.
Podle něj jsou viditelné poklesy v zásadě na všech hlavních akciových indexech. Očekává zároveň další pokles trhů vlivem rostoucích nejistot „a řekněme naplněním těch hrozeb“. Poznamenal, že tomu ne vždy tak bylo. „Donald Trump často pohrozil, nakonec trochu ustoupil, pak zase trochu přitvrdil,“ poznamenal.
Peterka se domnívá, že nyní žádné dohody nebo výrazná zlepšení v dalších dnech či hodinách nepřijdou. „Tím ale neříkám, že se to nedá vyloučit. Prezident Donald Trump svým chaotickým vystupováním přináší chaos na trhy, takže je docela dobře možné, že třeba i během dneška nebo zítřka se něco změní.“
„Investoři Trumpovy kroky stále vstřebávají. Do poslední chvíle čekali, že cla jsou vyjednávací taktikou. Propady posledních dnů souvisí zejména s tím, že si uvědomili, že to Trump myslí zcela vážně a cla tu nějakou dobu budou,“ zhodnotil portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Chvíli to podle něj vypadalo, že se trhy zotavují, poté ale znovu přišel pád. „Takové epizody, kde tu budou nějaké naděje, (...) určitě ještě uvidíme,“ soudí.
Rozhodnutí Číny uvalit na USA dodatečná cla a následná reakce Spojených států podle něj ukazuje, že situaci lze stále eskalovat. „Ta cla působí jako drastická, hypoteticky ale lze stále ještě volit tvrdší opatření,“ podotkl. Pokud strany neusednou k jednacímu stolu, citelné propady na burzách mohou pokračovat a mohou přibývat i odvetná opatření, upozornil Pfeiler.
Trumpova cla
Americká cla se týkají přibližně šedesáti zemí, s nimiž mají Spojené státy podle Trumpovy administrativy vysoký obchodní deficit. Šéf Bílého domu tvrdí, že jeho administrativa výši tarifů určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňuje daná země. Například na zboží z EU se vztahují dvacetiprocentní tarify. Evropská unie na americkém seznamu figuruje jako celek, pokud by se bral každý členský stát samostatně, pak je na seznamu přes osmdesát států.
„Tato čísla jsou naprosto smyšlená, protože se do nich přidávají nejrůznější náhodné věci,“ reagoval už dříve například novinář serveru Financial Times Alan Beattie na výši „cel“ vůči USA, s nimiž v prezentaci pracoval Trump.
V případě Číny byla sazba nového cla 34 procent, v reakci na čínskou odvetu ale ve středu začalo platit další clo ve výši padesáti procent. V součtu s předchozími, která Trump už na Čínu uvalil dříve, celkový dovozní poplatek na zboží z Číny teď dosahuje 104 procent.
