Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.
Plošná cla prakticky na veškerý dovoz do Spojených států oznámil Trump minulou středu. Základní sazba činí deset procent a platit začala od soboty 5. dubna. Mezi zeměmi, na které se desetiprocentní clo vztahuje, jsou Velká Británie, Argentina, Austrálie, Brazílie a Saúdská Arábie.
Některé země však budou platit mnohem více. Týkají se jich cla, která Trump označil za reciproční a která podle něj reagují na nespravedlivá cla vybíraná těmito zeměmi při dovozu zboží z USA. Platit začínají ve středu 9. dubna. Kromě Evropské unie se týkají například Kambodži, na kterou Trump uvalil 49procentní cla, nebo Vietnamu, pro který platí 46procentní cla.
Země, na něž se individuální cla nevztahují, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo, které Američané zavedli minulý týden. Prezident v úterý také v projevu k republikánskému kongresovému výboru zopakoval, že brzy oznámí další cla na farmaceutické produkty.
Trump zároveň připustil, že vyhlášení cel bylo „poněkud výbušné“, zároveň vyloučil odklad jejich zavedení. Toto opatření považuje za nepostradatelné k posílení ekonomického růstu a zaměstnanosti ve Spojených státech. Obavy, které obchodní politika jeho administrativy vyvolala na světových trzích, označil za krátkodobou potíž.
Rezoluce, která má cla zrušit
Demokratičtí senátoři Elizabeth Warrenová a Ron Wyden předložili rezoluci, která má za cíl cla zrušit. Warrenová v komentáři v deníku Financial Times Trumpa obvinila, že jedná v rozporu se svými pravomocemi podle zákona o mezinárodních pohotovostních ekonomických opatřeních (IEEPA), na který se při vyhlašování cel odvolává. Ten dává prezidentovi širokou pravomoc regulovat mezinárodní obchod v případě mimořádných hrozeb a vyhlášeného stavu národní nouze.
„Prohlásil, že naše dlouholeté obchodní vztahy s desítkami zemí náhle představují takový druh národní nouze. To není pravda,“ uvedla Warrenová s tím, že podle tohoto zákona může Kongres přijetím rezoluce vyhlášení cel zrušit. Republikány, kteří mají s rozsahem a dopady aktuálních cel problém, vyzvala k podpoře návrhu.
Ministr financí Scott Bessent v úterý zdůraznil, že administrativa se nezaměřuje na absolutní výši cel, která zavedli obchodní partneři, ale i na takzvané netarifní překážky. Zároveň připustil, že je Bílý dům nedokáže vyčíslit. „Hůře se kvantifikují a jsou skryté, zamlžené,“ dodal.
Navzdory otevřenosti k případným jednáním Bessent naznačil, že Trumpova administrativa počítá s tím, že cla budou platit dlouhodobě. Na Bílý dům se podle něj s žádostí o jednání obrátilo přibližně 70 vlád. Trump se má jednání účastnit osobně.
Napětí mezi USA a Čínou
Bílý dům v úterý večer také oznámil, že na čínský dovoz bude uvaleno clo v celkové výši 104 procent. Naplnila se tak hrozba ze strany amerického prezidenta. Původně Trump uvalil na Čínu 54procentní clo (dalších 34 procent k již dříve oznámeným dvaceti). Peking na Trumpův krok reagoval minulý pátek oznámením dodatečného 34procentního cla na veškerý dovoz ze Spojených států.
Šéf Bílého domu ale tento týden v pondělí uvedl, že pokud Peking do úterý toto své clo nezruší, uvalí na Čínu dodatečné padesátiprocentní clo, které bude platit od středy. A to se následně také stalo.
Vzhledem k tomu, že dosavadní zvýšení amerických cel už stlačilo marže čínských vývozců na hranici únosnosti, další zvýšení by podle analytiků jen podtrhlo chuť Washingtonu k riskantní politice a jeho touhu odříznout Čínu od největšího spotřebitelského trhu na světě.
Šefčovič bude v pátek jednat v USA
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič bude v pátek v souvislosti s oznámenými americkými cly hovořit se svými protějšky ze Spojených států. Evropská unie chce s Washingtonem jednat, zároveň je ale připravena i na protiopatření. Trump už dříve řekl, že by chtěl, aby ostatní země svá cla snížily, pokud jsou vyšší, než jaká vybírají Spojené státy.
Předseda Evropské rady António Costa jednání s USA podpořil a zároveň vyzval k uzavírání dohod o volném obchodu s dalšími partnery ve světě. Eurokomisař Šefčovič řekl, že EU je připravena vyjednávat, ale nebude „nečinně přihlížet“, pokud se jí nepodaří dosáhnout spravedlivé dohody. Šefčovič už s americkými představiteli několikrát jednal, naposledy minulý týden s ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Unijní státy shodně prohlašují, že odpověď hledají ve spolupráci s Bruselem. Německo zdůraznilo, že jednotný postup je klíčový. Francie varovala, že reakce se může týkat i digitálních služeb. Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil Trumpova cla jako nepodložená a řekl, že jedním z možných kroků v reakci na ty americké je přerušení investic v USA, dokud se vše nevyjasní. Slíbil také jednotnou reakci Evropské unie.
Mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová uvedla, že Francie ve spolupráci s EU na americká cla odpoví, a to ve dvou krocích – v polovině a na konci dubna. Německý ministr financí Jörg Kukies prohlásil, že Evropská unie musí na americká cla reagovat rázně, obchodní blok je ale nadále otevřený hledání dohody.
Koordinaci s EU oznámilo Norsko, které sice není členem Unie, hospodářsky je s ní ale úzce provázáno. Švýcarsko, které čelí 32procentnímu clu, chce rychle rozhodnout o dalších krocích. Švýcarská vláda vyměřené clo označila za nepochopitelné, odvetná opatření ale teď neplánuje.
Stejný krok jako EU avizovala i Británie, která slíbila postupovat s rozvahou. Japonsko varovalo před negativními dopady na světovou ekonomiku.
Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují.
Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje pětadvacetiprocentní clo. Jinému celnímu režimu podléhají také Kanada a Mexiko, kterým Trump již začátkem března vyměřil pětadvacetiprocentní clo, následně ale opatření pozastavil a začal udělovat výjimky.
Trump: Je to ekonomická revoluce
Cla Trump označil na sociálních sítích za „ekonomickou revoluci“, kterou USA vyhrají. „Nebude to jednoduché, ale konečný výsledek bude historický,“ uvedl Trump. Zopakoval, že očekává návrat výroby, která z USA odešla do zahraničí, a vytvoření nových pracovních míst.
Nová cla navazují na dovozní poplatky, které už Trump uvalil dříve na hliník a ocel. V reakci na tato cla Evropská komise již tento týden rozeslala jednotlivým členským státům konečný návrh ohledně prvních odvetných cel. EU podle bruselského serveru Politico navrhuje uvalit pětadvacetiprocentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky, čímž Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie.
Od čtvrtka 3. dubna pak Spojené státy začaly vybírat 25procentní clo na dovoz automobilů a od 3. května začnou clo ve stejné výši vybírat i u dovozu automobilových dílů, uvedla vláda v dodatku k předchozímu nařízení. Je to tvrdá rána pro automobilový průmysl ve světě, napsala agentura AFP. Politici a také analytici či komentátoři se obávají, že celní spor přeroste v obchodní válku, která uškodí všem.
Hlasování o těchto protiopatřeních se ve středu 9. dubna odpoledne uskuteční ve výboru, který rozhoduje o clech a ve kterém zasedají zástupci členských států, za Česko tam bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu. Následně by první část těchto opatření měla vstoupit v platnost 15. dubna, druhá část pak 15. či 16. května a další část až od prosince.
Trumpovo středeční oznámení odůvodněné „naléhavou národní situací“ , kterou je potřeba snížit deficit USA, vyvolalo šok ve světové ekonomice. Podle ekonomů budou avizované celní bariéry stejně vysoké, jako byly ve Spojených státech ve třicátých letech 20. století, kdy byly obchodní toky mnohem nižší a země byly méně závislé na produkci ostatních.
Americké akcie se také první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Podle AP šlo o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020. Část ztrát od té doby akciové trhy smazaly, hodnotám z doby před oznámením cel se ale nepřiblížily.
