Elizabeth Warrenová

Republikáni získali většinu v Senátu USA, který poslední čtyři roky kontrolují demokraté. Posílí zřejmě o tři posty, po úspěchu v Západní Virginii získají další senátorské křeslo v Ohiu a podle projekcí i v Montaně. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Ve Spojených státech se vyostřuje kampaň před blížícími se prezidentskými volbami. Kandidátka demokratů Kamala Harrisová nazvala svého republikánského soka Donalda Trumpa fašistou. Podle CNN reagovala na slova bývalého personálního šéfa Trumpova Bílého domu Johna Kellyho. Ten o exprezidentovi řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. Trump Kellyho označil za lháře a hlupáka a Harrisovou za hrozbu pro demokracii.

Zákonné regulace umělé inteligence (AI) jsou rozhodně potřeba, ale neměly by vznikat ve spěchu, řekl podle agentury Reuters vůdce většiny v americkém Senátu, demokrat Chuck Schumer, po setkání se šéfy největších amerických technologických firem. Mark Zuckerberg, Elon Musk, Bill Gates a devatenáct dalších podnikatelů strávilo s americkými senátory několik hodin. Musk jednání označil za „historické“ a za „službu lidstvu“, někteří politici naopak kritizovali fakt, že se konalo za zavřenými dveřmi, takže veřejnost neví, na čem se politici a podnikatelé domluvili.

Spojené státy zrušily otrokářství před téměř 160 lety, ale dodnes se s tímto dědictvím vyrovnávají. Například potomci otroků si stěžují na systematické znevýhodňování a někteří mluví o nutnosti odškodnění. Agentura Reuters prozkoumala rodokmeny amerických elit. Zjistila, že rodiny téměř pětiny současných členů Kongresu vlastnily otroky. Stejně jsou na tom i všichni žijící prezidenti kromě jediného, Donalda Trumpa. Jeho předci přišli do Ameriky z Německa a Skotska až po zrušení otroctví.

Lidská touha ovládat vlastní sny není nová; středokoškoláci by se chtěli ve spánku připravit na maturitu, senioři by si rádi přivolali snové vzpomínky na své odešlé blízké. Nyní ovšem touží po ovládání spánku také velcí inzerenti – a experti varují, že tento záměr není nemožný.

Bývalý americký prezident Barack Obama podpořil kandidaturu svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena na prezidentský úřad. Obama se dosud nominační kampaně demokratů spíše stranil, jeho podpora Bidena ale není překvapením.

Volební superúterý ve Spojených státech zúžilo pole demokratických kandidátů na poslední dva vážné uchazeče. Joe Biden a Bernie Sanders se spolu utkají ještě v mnoha dalších kláních napříč státy a pozornost na svou stranu kampaně by mohli strhnout například oznámením, kdo bude jejich volební partner v boji o Bílý dům. Úřad viceprezidenta má sice omezené pravomoci, ale v krajním případě se může stát, že prezidentova pravá ruka hlavu státu ve funkci nahradí. Proto je v USA kandidátům na tento post věnována zvláštní pozornost a před volbou se dokonce utkávají v debatě před televizními kamerami.

Bývalý americký viceprezident Joe Biden podle dílčích výsledků zvítězil v desíti ze 14 amerických států hlasujících v rámci takzvaného volebního superúterý. Dařilo se však také senátorovi Berniemu Sandersovi, který bodoval v nejlidnatější Kalifornii. K automatickému zisku nominace je třeba podpora od nejméně 1991 delegátů (volitelů) letního nominačního sjezdu Demokratické strany. Biden nyní nad Sandersem vede poměrem 566 ku 501 delegátům.

Souboj uchazečů opoziční Demokratické strany o nominaci na funkci prezidenta Spojených států vstupuje do rozhodující fáze. Ve čtrnácti státech USA začalo takzvané superúterý, během něhož je ve hře třetina z celkových 3979 vázaných delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu vyberou stranického kandidáta. Výrazný úspěch některého ze zájemců tak může o osudu vnitrostranického klání rozhodnout. Na konečné výsledky však bude nutné na některých místech čekat několik dní, či dokonce týdnů. Superúterý mají i republikáni, v jejich případě je však výběr spíše formální. Současný prezident Donald Trump, který mandát obhajuje, má ve straně nezpochybnitelnou pozici.

Ze souboje o demokratickou nominaci pro americké prezidentské volby odstoupila Amy Klobucharová. Už dříve během pondělí oznámil konec v boji o Bílý dům i její demokratický soupeř Pete Buttigieg. Oba se chystají podpořit Joea Bidena.

Americký senátor Bernie Sanders, kterého poslední průzkumy pasují do role favorita v boji o prezidentskou nominaci Demokratické strany, čelil během celkově desáté debaty demokratických kandidátů ostrým útokům svých soupeřů. Terčem kritiky se stal zejména jeho ambiciózní program hospodářských reforem.

Do boje o stranickou nominaci vstoupil pozdě, ale o to razantněji. Bývalý trojnásobný starosta New Yorku Michael Bloomberg v minulosti střídal demokratickou a republikánskou stranu a dlouho byl i nezávislý. Nyní se jako demokrat uchází o Bílý dům a na porážku Donalda Trumpa je ochoten vynaložit ze svého ohromného jmění miliardu dolarů. V podstatě neomezené finance mu zaručují všudypřítomnou reklamu a miliardář chce uspět při volebním superúterý. Zároveň ale vyvstávají i otázky – třeba problematická pozice mediálního impéria, které Bloomberg vlastní.

S tvrdými útoky se musel vypořádat americký miliardář a mediální magnát Michael Bloomberg, který se ve středu poprvé zúčastnil televizní debaty se soupeři o demokratickou nominaci do letošních prezidentských voleb. Do klání ve státu Nevada se kvalifikoval díky rostoucí podpoře v průzkumech veřejného mínění. Pod tlak se však v diskusi dostal také senátor Bernie Sanders, který je v současnosti favoritem nominačního klání.

Miliardář a newyorský exstarosta Michael Bloomberg se ve středu zúčastní demokratické prezidentské debaty v Nevadě. V úterý to uvedla agentura Reuters. Na tamním pódiu by se měl poprvé utkat se svými protivníky o stranickou nominaci na křeslo amerického prezidenta. Předešlých debat a primárek se neúčastnil.

Po sečtení výsledků z demokratických primárek v americkém státě New Hampshire s 26 procenty hlasů vyhrál senátor Bernie Sanders. Těsně druhý byl s 24,4 procenta hlasů starosta South Bendu v Indianě Pete Buttigieg. Oba však shodně získali devět delegátů na letní nominační sjezd Demokratické strany. Bývalý viceprezident USA Joe Biden, jenž byl dlouho považován za favorita demokratického nominačního klání, skončil až na pátém místě.

V americkém státě New Hampshire odstartovalo další kolo primárek. Zatímco u republikánů je jasno, pozornost budí volba demokratů, kteří hledají soupeře prezidenta Donalda Trumpa. Průzkumy staví do role favorita senátora Bernieho Sanderse, na něhož se dotahuje překvapivý vítěz z Iowy Pete Buttigieg. Komentátoři si všímají také výkonu bývalého viceprezidenta Joea Bidena, jehož kampaň po debaklu v Iowě bojuje o přežití.

Uchazeči o prezidentskou nominaci Demokratické strany se střetli v televizní debatě. Sedmička kandidátů se vzájemně popichovala, hodnotila si volitelnost i politické zkušenosti. Jeden z aktuálních favoritů nominace Bernie Sanders a také bývalý viceprezident Joe Biden ale vyzvali ke stranické jednotě v úsilí o vítězství nad stávajícím prezidentem Donaldem Trumpem v letošních volbách. Velkou pozornost média věnovala nejmladšímu kandidátovi, 38letému Peteu Buttigiegovi, který se prezentoval jako politik nového střihu.

Demokratická strana v Iowě (IDP) po průtazích a technických problémech označila za těsného vítěze pondělních stranických shromáždění Peta Buttigiege. O výsledcích má však pochybnosti nejen řada médií, ale také šéf celoamerického vedení Demokratické strany Tom Perez, který vyzval k jejich prověření. Šéf iowských demokratů Troy Price mezitím v tiskovém prohlášení uvedl, že strana je připravena výsledky překontrolovat, pokud o to někdo z uchazečů o demokratickou prezidentskou nominaci požádá.

Výběr prezidentského kandidáta demokratů v americkém státě Iowa těsně vede někdejší starosta South Bendu v Indianě Pete Buttigieg, ukazují výsledky ze 97 procent okrsků. Zveřejnění výsledků strana opakovaně kvůli technickým problémům odkládala.

Technické problémy s mobilní aplikací zdržely vyhlášení očekávaných výsledků volebních shromáždění v americké Iowě, kde se jako v prvním státě USA rozhoduje o demokratickém protikandidátovi Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách. Představitelé Demokratické strany v Iowě uvedli, že našli a opravili chybu v mobilní aplikaci používané pro shromažďování údajů o hlasování. Výsledky chtějí zveřejnit ještě v úterý.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

V Iowě začíná bezprostřední souboj o nominaci demokratů pro nadcházející podzimní prezidentské volby v USA. Bývalý viceprezident Joe Biden, senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová patří dlouhodobě mezi favority. Spolu s nimi je ale v boji o Bílý dům dalších osm kandidátů za Demokratickou stranu. Vítěz demokratických primárek půjde do rozhodující bitvy a v ní se zřejmě střetne s obhajujícím republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Jisté to však není. Primárky totiž čekají i republikány.

Demokratičtí kandidáti na nominaci do boje o Bílý dům se v úterý v noci (místního času) utkali v sedmé a poslední televizní debatě před zahájením primárek. Diskuse se nejvíce točila okolo bezpečnostní politiky, otázek zahraničního obchodu či zdravotnictví. Nejčastěji se ke slovu dostal člen levicového křídla Bernie Sanders.

Ve Spojených státech startují za pár týdnů demokratické primárky, z nichž vzejde soupeř Donalda Trumpa pro listopadové prezidentské volby. První budou začátkem února v Iowě a v New Hampshire. V minulých letech už tato dvě kola napověděla hodně o tom, kdo nominaci získá, připomněl komentátor Daniel Anýž. Letos tomu tak ale být nemusí, protože situace je komplikovanější, míní analytik Roman Joch.