Miliardář a newyorský exstarosta Michael Bloomberg se ve středu zúčastní demokratické prezidentské debaty v Nevadě. V úterý to uvedla agentura Reuters. Na tamním pódiu by se měl poprvé utkat se svými protivníky o stranickou nominaci na křeslo amerického prezidenta. Předešlých debat a primárek se neúčastnil.
Středeční debata bude v pořadí devátá. Bloomberg, který vede masivní předvolební kampaň financovanou jen z vlastních prostředků, se zatím nezúčastnil žádného nominačního klání. Do soubojů se plánuje vložit až v březnu na takzvané volební superúterý.
Podle Reuters osmasedmdesátiletý Bloomberg stoupl v očích veřejnosti poté, co ze svého šedesátimiliardového jmění investoval stovky milionů dolarů do televizních reklam. Podle úterních průzkumů veřejného mínění má miliardář podporu 19 procent dotazovaných. S tímto dvojciferným výsledkem splnil demokratické požadavky pro kvalifikaci a postoupil do debaty.
Té se kromě něj zúčastní Joe Biden, Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová a Amy Klobucharová. Šestici doplní bývalý starosta South Bendu Pete Buttigieg.
Protikandidáti Warrenová se Sandersem miliardáře v minulosti obvinili, že si snaží své místo ve volbách „koupit“. Bloomberg se ohradil, že hraje podle pravidel. Zároveň se nabídl, že i když v nominaci neuspěje, tak hodlá finančně podporovat snahu demokratů o to porazit Donalda Trumpa.
Výtky diskriminace
Bloomberg bude v debatě zřejmě čelit mimo jiné dotazům ohledně podpory policejní praktiky z doby, kdy byl starostou New Yorku. Ta byla podle mnohých diskriminační vůči některým menšinám, za což se Bloomberg již v minulosti omluvil.
Kontroverze vzbuzuje i řada obvinění ze sexuálního obtěžování z jeho tiskové agentury Bloomberg. Miliardář se podle listu The Washington Post dostal kvůli svým nemístným poznámkám do několika právních sporů s tehdejšími zaměstnankyněmi a byl známý svými necudnými vtípky. „Co se týče Michaela Bloomberga, rozhodně je o čem mluvit,“ uvedl pro NBC bývalý viceprezident a demokratický kandidát Joe Biden.
List Washington post v sobotu na celé téma údajné diskriminace a sexuálních praktik zveřejnil několik článků. Publikoval například kopii brožury s Bloombergovými sexistickými poznámkami, kterou údajně napsali jeho kolegové. Dvaatřicetistránková kniha se objevila na oslavě v roce 1990.
Bloombergova mluvčí Jule Woodová v neděli uvedla, že „veškerá obvinění byla v posledních dvou desetiletích nahlášena a že v každé velké organizaci se objeví stížnosti“. Podle ní Bloomberg netoleruje žádnou formu diskriminace a v minulosti prý tvořil „rovnostářskou a inkluzivní“ kulturu.
Narodil se 14. února 1942 na předměstí Bostonu ve státě Massachusetts. Pochází z židovské rodiny s ruskými a polskými předky. Vystudoval elektrotechniku na Univerzitě Johnse Hopkinse a Harvardovu obchodní školu (titul MBA). Pracoval jako generální partner u investiční banky Salomon Brothers (od roku 1966).
Po propuštění s odstupným deset milionů dolarů se v roce 1981 rozhodl založit novou informační a tiskovou agenturu, které dal své jméno a která se vypracovala v celosvětovou síť konkurující zavedeným agenturám, jako je Reuters či Dow Jones Newswires. Bloomberg vlastní 88 procent agentury, v jejímž čele znovu od září 2014 stojí. Jeho majetek odhaduje časopis Forbes na 54,1 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun), což ho řadí do první desítky nejbohatších lidí světa.
Do čela New Yorku byl prvně zvolen v listopadu 2001 (ve funkci byl od ledna 2002). Město se tehdy probíralo ze šoku po teroristických útocích z 11. září 2001 a Bloomberg se zasloužil o dotažení dostavby takzvaného Ground Zero, kde stávaly věže Světového obchodního střediska. Starostou byl zvolen celkem třikrát, naposledy v roce 2009. Rok předtím nechal k nevoli svých kritiků změnit zákon, aby mohl opět kandidovat, což dřív nebylo možné.
Bývalý kuřák Bloomberg přišel mimo jiné s bezprecedentní kampaní proti nikotinu. Cigarety zakázal nejen v restauracích, ale i v parcích nebo na ulicích. Dařilo se mu držet relativně nízkou kriminalitu, zásluhy má na zlepšení školství i zdravotnictví. Proslul tažením proti nelegálně drženým zbraním a učinil také několik opatření za New York zelenější. Kritici mu ale vyčítali neschopnost předpovědět finanční krizi a přizpůsobit jí hospodaření města.
Svou politickou příslušnost v minulosti několikrát změnil. Do roku 2001 byl demokratem, poté se přidal k republikánům. Ke změně příslušnosti se rozhodl před svým prvním vstupem do volebního boje pro menší vnitrostranickou konkurenci. Od roku 2007 vystupoval jako nezávislý, blíž měl ale vždy k demokratům.
Zdroj: ČTK
