Bernie Sanders

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.

Republikáni získali většinu v Senátu USA, který poslední čtyři roky kontrolují demokraté. Posílí zřejmě o tři posty, po úspěchu v Západní Virginii získají další senátorské křeslo v Ohiu a podle projekcí i v Montaně. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.

Místo klíčových politických témat se ve Spojených státech před prezidentskými volbami řeší hlavně soudní líčení bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. V pořadu Události, komentáře to uvedla novinářka a editorka prestižního časopisu New Yorker Tyler Foggattová, která přednáší v Praze na mezinárodní letní škole žurnalistiky. Podle Foggattové panuje mezi Američany nedůvěra ohledně možných volebních podvodů. Dezinformace v této oblasti se dají očekávat i po hlasování v roce 2024, obává se novinářka.

Demokratická strana se těšila na začátek příštího roku, kdy složí přísahu nově zvolená třetina členů amerického Senátu. Původně počítali s 51 členy komory, což by o hlas navýšilo jejich současnou nejtěsnější možnou většinu, kterou jim zajišťoval hlas viceprezidentky. Svůj rozchod s partají ale tento týden oznámila arizonská senátorka Kyrsten Sinemaová a demokraté mají po ztrátě většiny ve Sněmovně reprezentantů další potíž. O obsazení arizonského senátorského křesla – stejně jako o tom, kdo bude pobývat v Bílém domě – budou voliči rozhodovat už za necelé dva roky.

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Pandemie covidu-19, nedostatek pracovních sil, hnutí Black Lives Matter a další sociální a ekonomické síly přispěly v posledních dvou letech k nárůstu odborových organizací po celých Spojených státech. Naposledy se k nim přidalo páteční vítězství odborářů ve skladu společnosti Amazon v New Yorku. Na první pohled se může zdát, že USA prochází pracovní revolucí, podle některých ekonomů je to ale opravdu pouze zdání.

Joe Biden – bývalý viceprezident, senátor, matador americké politiky a následovník prezidenta Donalda Trumpa prezidentské funkci. O cestu do Bílého domu se loni nepokoušel poprvé, do prezidentského křesla kandidoval už v letech 1988 a 2008. Stane se nejstarším prezidentem v dějinách USA.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Kandidátem na prezidentskou funkci je za Republikánskou stranu úřadující prezident Donald Trump, jeho spolustraníci ale nejsou v jeho podpoře zdaleka jednotní. Demokratického nominanta Joea Bidena veřejně podpořili například exministr Powell, bývalý guvernér Kasich či bývalý šéf Trumpovy komunikace Scaramucci.

Demokratický senátor a neúspěšný uchazeč o nominaci na prezidenta Bernie Sanders ve čtvrtek ve svém prvním vystoupení od konce demokratických primárek volal po ustavení nezávislé federální volební komise a varoval před údajnými pokusy prezidenta Donalda Trumpa podrýt americkou demokracii. Vyzval rovněž sociální média, aby zakročila proti šíření dezinformací.

Sjezd Demokratické strany oficiálně jmenoval bývalého viceprezidenta Joea Bidena demokratickým kandidátem do listopadových prezidentských voleb. V těch se utká s nynějším prezidentem Donaldem Trumpem, jehož čeká oficiální nominace příští týden. Biden pronese svůj nominační projev ve čtvrtek.

Donald Trump je špatný prezident, přináší chaos, rozděluje a zcela mu schází empatie. Během prvního dne nominačního sjezdu Demokratické strany to řekla bývalá první dáma Spojených států Michelle Obamová. Jediným způsobem, jak ukončit současný chaos, je podle ní dát na podzim hlas Joeu Bidenovi. Bývalého viceprezidenta  na sjezdu podpořil i vermontský senátor Bernie Sanders či bývalý republikánský guvernér John Kasich.

Odložené prezidentské primárky demokratů a republikánů v americkém státě Connecticut vyhráli podle očekávání současný šéf Bílého domu Donald Trump a jeho rival v podzimních volbách Joe Biden. Úterní hlasování, které se původně mělo konat už v dubnu a přesouvalo se kvůli pandemii nemoci covid-19, definitivně uzavřelo nominační proces.

Za půl roku už budou američtí občané znát jméno (staro)nového prezidenta. Obhájce úřadu Donalda Trumpa vyzývá demokrat Joe Biden a ústřední témata jeho kampaně jsou jasná –⁠ zdravotnictví a kritika hlavy státu. Kandidáta už podpořili přední straníci, přesto kampaň skýtá úskalí, například nesnáze spojené s koronavirovými omezeními. Kvůli nákaze musel plány měnit i Trump. Prosperující ekonomika USA padá a země eviduje 30 milionů nezaměstnaných. Prezident má pro voliče jasný vzkaz: „Postavili jsme nejlepší ekonomiku na světě, uděláme to znovu.“

Rozhodnutí Demokratické strany zrušit červnové prezidentské primárky v americkém státě New York je protiústavní, neboť brání uchazečům získat delegátské zastoupení pro letní nominační sjezd. Podle agentury AP tak rozhodl federální soud, na který se obrátili vermontský senátor Bernie Sanders a newyorský podnikatel Andrew Yang. Oba sice prezidentskou kampaň zastavili, delegáty na sjezd ale nadále sbírají.

Demokraté amerického státu Wyoming podle očekávání výrazně podpořili bývalého viceprezidenta Joea Bidena jako kandidáta pro nadcházející volby prezidenta Spojených států. Oznámila to wyomingská organizace Demokratické strany. Drtivá většina hlasů byla straně doručena ještě předtím, než z boje odstoupil Bernie Sanders.

Bývalý americký prezident Barack Obama podpořil kandidaturu svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena na prezidentský úřad. Obama se dosud nominační kampaně demokratů spíše stranil, jeho podpora Bidena ale není překvapením.

Bývalý viceprezident Joe Biden má na kontě další vítězství v amerických demokratických primárkách, tentokrát na Aljašce. Jde už ale o symbolický zápis, protože jeho stranický rival Bernie Sanders již boj o kandidaturu na prezidenta USA vzdal - na kandidátce však kvůli posílení vlivu u Demokratů zůstal. Biden tak vyhrál nakonec těsně, když získal 55 procent hlasů. K urnám přišlo hlasovat jen necelých 20 tisíc lidí.

Přestože vermontský senátor Bernie Sanders odstoupil z nominačního soupeření se svým demokratickým rivalem Joem Bidenem, jeho jméno z hlasovacích lístků v primárkách a volebních shromážděních nezmizí. Napsal to list The New York Times. Sanders chce dál usilovat o hlasy volitelů, aby posílil svou pozici v Demokratické straně a energicky prosazoval svůj program, uvedl list.

Levicový senátor Bernie Sanders ukončuje boj o nominaci Demokratické strany pro listopadové prezidentské volby ve Spojených státech. Uvedl to ve středu v prohlášení společně se svým týmem. Sanders tím uvolnil cestu ke kandidatuře pro bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který tak zřejmě bude soupeřem nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Volba amerického prezidenta často bývá největší zpravodajskou událostí roku. Kampaň je dlouhá, nelítostná a primárky po celých USA vždy nabídnou alespoň nějaká překvapení. Letos ale klání o oválnou pracovnu zastínila pandemie koronaviru, ke které média upřela pozornost. A nejen média – rizika jsou si vědomi i straníci a voliči, a COVID-19 tudíž významně promlouvá i do samotného výběru nominantů na post prezidenta.

Senátor Bernie Sanders zvítězil v souboji o zisk demokratické nominace na amerického prezidenta u demokratů žijících v zahraničí. Podle serveru CNN získal téměř 58 procent hlasů, a zajistil si tak dalších devět delegátů na letní nominační sjezd. Kvůli epidemii spojené s koronavirem však některé státy odkládají hlasování. Jako poslední takový krok oznámil nejmenší americký stát Rhode Island.