Pandemie covidu-19, nedostatek pracovních sil, hnutí Black Lives Matter a další sociální a ekonomické síly přispěly v posledních dvou letech k nárůstu odborových organizací po celých Spojených státech. Naposledy se k nim přidalo páteční vítězství odborářů ve skladu společnosti Amazon v New Yorku. Na první pohled se může zdát, že USA prochází pracovní revolucí, podle některých ekonomů je to ale opravdu pouze zdání.
„Chceme poděkovat Jeffu Bezosovi za to, že odletěl do vesmíru. Protože když byl tam nahoře, my jsme tady sháněli podpisy,“ jásal spoluzakladatel odborové organizace Amazon Labor Union (ALU) a bývalý zaměstnanec Amazonu Christian Smalls poté, co si zaměstnanci skladu v New Yorku odhlasovali vznik odborů. Byl to úplně první úspěch odborářských snah během 27 let dlouhých dějin tohoto amerického obchodního giganta.
Smalls byl před dvěma lety propuštěn ze skladu Amazonu v New Yorku poté, co se zúčastnil protestní stávky kvůli pandemii. Jeden z vedoucích pracovníků společnosti ve snaze podkopat jeho organizační úsilí ho v médiích vykreslil jako „méně chytrého“. Když letos Smallsova nově založená organizace získala dostatečný zájem na to, aby se mohly konat volby do odborů, mluvčí technologického gigantu nejprve zpochybnil legitimitu podporujících podpisů, a když volby proběhly, vedení firmy se vehementně postavilo proti vzniku sdružení.
Protiodborářské snahy měly mnoho podob. Firma pořádala například akce s povinnou účastí, na nichž zaměstnance poučovala o údajné škodlivosti odborů, připomíná agentura AP. Amazon jen v loňském roce utratil přes čtyři miliony dolarů (skoro 90 milionů korun) za poradenství spojené s nabouráváním odborářských snah. Ve svém areálu na Staten Islandu také firma rozmístila plakáty v anglickém a španělském jazyce vyzývající pracovníky k odmítnutí iniciativy. Pozdvižení vyvolala loni zejména, když vyšlo najevo, že si zakládá falešné účty pracovníků, kteří na sítích šíří protiodborářské názory.
Odbory slaví napříč odvětvími
Odboráři Amazonu nejsou jediní, komu se navzdory silnému odporu podařilo dosáhnout svého základního cíle.
STARBUCKS
Zaměstnanci v deseti pobočkách Starbucks v USA si v posledních měsících odhlasovali vstup do organizace Workers United, která je pobočkou Mezinárodního svazu zaměstnanců služeb. K pátku podalo petici za zvolení nejméně 170 dalších. Sčítání hlasů je naplánováno ve více než dvanácti kavárnách v příštích několika týdnech. Korporace Starbucks porazila odbory v jedné prodejně ve městě Buffalo.
NEW YORK TIMES
Přibližně šest set grafiků, softwarových inženýrů, datových analytiků a dalších technických pracovníků deníku New York Times se v březnu vyslovilo pro vstup do odborové organizace NewsGuild of New York, která v posledních dvou letech vyhrála řadu dalších voleb. Březnové výsledky vytvořily největší odbory technologických pracovníků ve Spojených státech s právem vyjednávat. NewsGuild zastupuje také americké novináře agentury Reuters.
GOOGLE FIBER
Dodavatelé pro poskytovatele vysokorychlostního internetu Google Fiber, který je součástí společnosti Alphabet Inc. v Kansas City, hlasovali pro vstup do odborů na konci března. Ačkoli jich je pouze deset, je to první skupina pracovníků Alphabet Workers Union (AWU) s vyjednávacím právem.
KONOPNÝ PRŮMYSL
S rostoucím počtem pěstitelů a producentů konopí rostou i snahy o vytvoření odborů v tomto odvětví. Loni v červnu například dosáhla odborová organizace United Food and Commercial Workers dohody s konopnou laboratoří Sonoma Lab Works a výrobcem konopných výrobků CannaCraft Manufacturing o odborové organizaci jejich pracovníků v Kalifornii.
SILICON VALLEY
V roce 2020 si zaměstnanci crowdfundingové platformy Kickstarter odhlasovali vstup do odborů, stala se tak první velkou technologickou společností s odbory. Zaměstnanci startupu Mapbox, který se zabývá lokalizačními daty, v srpnu naopak svou snahu o vytvoření odborů prohráli.
Současná situace a nálada
Nedávné dílčí úspěchy odborářů vzbuzují u některých odborářských stratégů naději, že se tímto směrem namotivují k aktivismu miliony Američanů, píše britský levicový deník The Guardian. Stratégové například již nyní diskutují o způsobech, jak přetavit vítězství ve Starbucksu ve vlnu odborového sdružování také v McDonald's a dalších podnicích rychlého občerstvení.
„Tisíce lidí z Amazonu se chtějí stát součástí tohoto hnutí,“ tvrdí prezident Svazu maloobchodu, velkoobchodu a obchodních domů Stuart Appelbaum. „Souvisí to s tím, jak bylo s lidmi zacházeno během pandemie. Jejich přínos nebyl dostatečně oceněn a riziko, které podstoupili, nebylo vzato dostatečně v potaz. Pracovníci pociťovali bezcitnou lhostejnost mnoha zaměstnavatelů. Navíc byli znepokojeni ze ziskuchtivosti a z exponenciálního nárůstu příjmové nerovnosti. Pomohlo nám i to, že máme tak proodborově orientovaného prezidenta (Joea Bidena – pozn. red.).“ Zaměstnanci se navíc cítí sebevědomě díky nízké míře nezaměstnanosti a rekordnímu počtu volných pracovních míst.
Ekonom Petr Bartoň z investiční skupiny Natland si myslí, že se v Americe nyní po pandemii stane něco podobného jako v Evropě po roce 1348. Černá smrt, neboli epidemie dýmějového moru, tehdy zásadně snížila počet pracovníků. Každý z přeživších se tak stal hodnotnějším a zaměstnavatelé jim museli nabídnout lepší podmínky, říká ekonom. Covid sice zabil nesrovnatelně méně zaměstnanců, černou smrtí ale byly dle něj spíše vládní šeky všem Američanům, na USA poměrně štědré.
„Mnoho pracovníků odešlo z pracovního trhu, a tak jako automobilkám chybí čipy a mezinárodní dopravě lodě, tak americkým firmám chybí pracovníci ochotní pracovat za nižší mzdy. Stejně jako v Evropě ve 14. století. Zároveň sílí mediální úsilí odborářů, aby poháněli zaměstnavatele bez odborů, a zaměstnavatelé (nejen Amazon) musejí zvažovat, jestli jim tato negativní kampaň nesnižuje loajalitu zákazníků. Je to součást dlouhodobějšího procesu, kdy jsou firmy hodnoceny i za svůj vztah ke změnám klimatu, a z nějakého důvodu se udělala mediální zkratka, že absence odborů je pro planetu podobný problém,“ napsal ve vyjádření pro ČT ekonom.
Mladá krev hraje roli
Profesor ze San Francisco State University John Logan vyzdvihuje nekonvenční charakter současných organizačních odborářských kampaní. Za oba nedávné úspěchy ve Starbucks i v Amazonu totiž mohou mladí odhodlaní pracovníci.
Spíše než profesionální odboroví organizátoři stojí v čele snah o reformu lidé inspirovaní proodborovými náladami v politických hnutích, jako jsou prezidentské kandidatury Bernieho Sanderse, hnutí Black Lives Matter a Demokratičtí socialisté Ameriky. „Ve skutečnosti bychom mezi nedávnými úspěšnými kampaněmi jen těžko hledali mnoho zkušených organizátorů,“ píše Logan.
Namísto toho se tyto kampaně vyznačují značnou mírou 'samoorganizace', zaměstnanci mezi sebou o odborech mluvili napřímo ve skladu či kavárnách, oslovovali kolegy v jiných obchodech ve stejném městě i v celé zemi. Jde o zásadní změnu oproti tradičnímu způsobu fungování odborového hnutí, které bývá více centralizované a vedené zkušenými funkcionáři, napsal odborník pro The Conversation.
Členů odborů jsou jednotky procent
Přes všechny nedávné posuny bylo loni v odborech 10,3 procenta amerických zaměstnanců, což je o polovinu méně než v roce 1983. V soukromém sektoru byl podíl ještě nižší – 6,1 procenta. Na konci šedesátých let byla ve Spojených státech v odborech asi třetina všech zaměstnanců. Tento podíl se ale v následujících desetiletích snižoval s tím, jak byly přijímány zákony proti odborům a jak i firmy samy začaly zavádět opatření proti organizování odborových svazů.
Agentura Reuters ale píše, že v lednu a v únoru letošního roku proběhlo 149 voleb do odborů, zatímco ve stejných dvou měsících loňského roku jich bylo 103, lze tedy mluvit o mírném nárůstu.
Aktivista v oblasti práce a lidských práv Tefere Gebre v deníku The Guardian připouští, že odbory dělají příliš málo pro to, aby využily tohoto výjimečného období a pracovníky sdružily.
„Dělníci chtějí odbory, ale otázkou je, zda odbory chtějí dělníky,“ řekl a dodává, že mnoho odborových předáků nechce riskovat a utrácet peníze z členských příspěvků na odborovou činnost většího počtu pracovníků. „Momentálně si lidé myslí, že jsou naše léna dosti velká, pokud ale bude počet členů nadále klesat, odbory nevyhnutelně ztratí vliv,“ varoval Gebre.
Ekonom: Změnu nelze čekat
Bartoň si nemyslí, že by se po úspěších posledních týdnů dala čekat nějaká zásadní vlna zavádění nových odborů v amerických podnicích. Připomíná, že i první vítězství zaměstnanců Amazonu je výsledkem usilovné dvouleté práce, hlasování navíc vyšlo poměrně těsně a ze všech ostatních skladů Amazonu o podobné hlasování mají zažádáno pouze další dva. Nehledě na to má stát New York, kde toto první hlasování dopadlo, poměrně výjimečnou tradici v odborovém hnutí, která není ani zdaleka tak silná v dalších státech.
Dalším faktorem je pravděpodobný příchod ekonomické krize, předpovídá Bartoň. „Nákladová inflace sama o sobě snižuje ekonomickou aktivitu a zpětně nemáme moc sil brzdit nákladovou inflaci než hospodářský pokles. To jasně ukázal předchozí příklad inflace nastartované nákladovým šokem z drahých energií v 70. letech.“
„Jak bude pracovních míst ubývat, ochota nízkokvalifikovaných pracovníků zakládat odbory může klesnout, vzhledem k tomu, jakému nebezpečí ztráty zaměstnání se při přípravě odborů v USA vystavují,“ dodal.
