Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Nahrávám video

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ale nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, dosáhla ve sledovaném čtvrtletí 42 901 korun, doplnila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

U mužů medián dosáhl 45 502 korun a u žen 40 059 korun. Osmdesát procent zaměstnanců podle statistiků pobíralo mzdu mezi 22 559 korun a 82 064 korun.

Reálná mzda meziročně stoupá od začátku loňského roku, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen se průměrná mzda zvyšuje vytrvale od začátku roku 2014.

Nejméně mzdy rostly ve výrobě

Ve třetím čtvrtletí meziročně rostly nejvíce mzdy v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde se zvýšily o 11,4 procenta. Více než devítiprocentní meziroční nárůst průměrných výdělků statistici zaznamenali také v kulturní, zábavní a rekreační činnosti a ve stavebnictví. Naopak nejméně, o tři procenta, rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. V těžbě a dobývání se zvýšily o trochu více, o 3,9 procenta.

Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů opět pobírali pracovníci v Praze, kde v daném kvartále dosáhla 61 129 korun. Naopak nejnižší byla v Karlovarském kraji, a to 41 675 korun.

Počet zaměstnanců meziročně stoupl ve třetím kvartále o 0,3 procenta na 4,03 milionu.

Analytici: Reálné mzdy se přiblížily úrovni před pandemií

Průměrné mzdy se v reálném vyjádření po zohlednění inflace přiblížily úrovni před pandemií covidu-19, shodli se analytici. Zároveň ale upozornili, že průměrná mzda roste rychleji než mediánová, což ukazuje na prohlubování rozdílů mezi vysoko- a nízkopříjmovými skupinami zaměstnanců. Prohloubily se také regionální rozdíly v odměňování.

Nahrávám video

Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece se podařilo odmazat většinu propadu z inflační vlny v letech 2021 až 2023. „To se odráží i na pokračujícím nárůstu spotřeby domácností, která by z výdajového pohledu měla být podle naší prognózy hlavním tahounem letošního růstu tuzemské ekonomiky,“ dodal Gec.

Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil upozornil, že růst mezd předbíhá celkový hospodářský růst. „To znamená, že z jejího bohatnutí aktuálně získávají zaměstnanci větší díl než jejich zaměstnavatelé. Do určité míry se patrně stále jedná o kompenzaci za roky 2022 a 2023, kdy naopak podíl zaměstnanců na celkovém výkonu ekonomiky zřetelně poklesl,“ uvedl.

Rozdíly rostou

„Vzhledem k tomu, že medián rostl podstatně pomaleji, je vidět, že mzdy rostou především lidem s vyššími příjmy,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Průměrná mzda roste rychleji než mediánová už čtyři čtvrtletí v řadě.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil i na prohlubování regionálních rozdílů. „Regionální rozdíly v odměňování se zvýšily, což souvisí s rozdílnou poptávkou po pracovní síle. Nejrychlejší růst mezd registrovala Praha a právě tam došlo k nejvyššímu přírůstku zaměstnanosti. Krajem s druhým nejvyšších růstem mezd byl Jihomoravský, v jehož centru, v Brně, rovněž dochází k citelnému růstu zaměstnanosti,“ uvedl Sobíšek.

„Přestože celkově stále sledujeme silný růst mezd, vidíme zároveň prohlubování rozdílů mezi obory. Tlak na růst mezd je v mnoha firmách enormní, často však neodpovídá růstu produktivity, takže mzdové náklady výrazně stlačují marže a zhoršují finanční stabilitu podniků. Firmy v technických profesích si vyšší mzdy ještě mohou dovolit, ale v průmyslu či službách už naráží na limity marží,“ uvedla Simona Fialová z poradenské společnosti ECOVIS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
před 22 hhodinami

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
včera v 09:20‌‌

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent. Únik dokumentů z Deutsche Bank podle jejího šéfa Christiana Sewinga nenarušil systémy banky.
17. 11. 2026Aktualizováno17. 11. 2026‌‌

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
16. 11. 2026‌‌

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.