Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

„Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil Maduro. Podle listu The New York Times (NYT) Madurův právní zástupce uvedl, že jeho klient odmítl všechny čtyři body obvinění, která proti němu byla vznesena.

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová již dříve sdělila, že úřady v New Yorku dvojici obvinily z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do USA. Agentura Reuters v sobotu uvedla, že byl obviněn také Madurův syn Ernesto z trestných činů souvisejících s drogami a střelnými zbraněmi.

V případě odsouzení hrozí Madurovi podle agentury AP doživotní vězení. Madurovým právním zástupcem je podle agentury Bloomberg zkušený advokát Barry Pollack, který dříve zastupoval například zakladatele serveru Wikileaks Juliana Assange. Podle serveru NBC News Madurův právní tým nyní neusiluje o jeho propuštění na kauci. Soudce Hellerstein sdělil, že žádost o propuštění na kauci lze podat i později.

Prezidentská imunita pravděpodobně nepomůže

Před soud byli Maduro se ženou předvedeni v pondělí v poledne místního času (18:00 SEČ). Podle AP se jednalo o krátké, ale nezbytné slyšení, které zřejmě odstartuje dlouhý právní spor ohledně zákonnosti souzení Madura v USA. Maduro i jeho manželka měli u soudu sluchátka pro překlad angličtiny do španělštiny. Do budovy byli přepraveni helikoptérou a obrněnými vozy ráno místního času z brooklynské věznice.

V pozdější fázi procesu budou obžalovaní s vysokou pravděpodobností tvrdit, že jako hlavy státu mají imunitu před trestním stíháním v cizí zemi, uvedl americký právník a profesor Andrew Weissmann v rozhovoru s rádiem BBC Radio 4. Americká vláda podle něj nejspíš bude argumentovat tím, že neuznává Madura jako legitimní hlavu státu.

Případ dostal soudce, který měl na starosti procesy týkající se 11. září

Případ byl přidělen 92letému soudci Alvinu Hellersteinovi, kterého do funkce soudce v roce 1998 nominoval a potvrdil tehdejší prezident Bill Clinton. Hellerstein podle stanice CNN v minulosti předsedal procesům týkajícím se terorismu a národní bezpečnosti, včetně případů souvisejících s teroristickými útoky z 11. září 2001.

V létě 2025 přiznal před Hellersteinem vinu bývalý venezuelský generál a šéf vojenských zpravodajských služeb Hugo Carvajal Barrios, jenž byl v USA obviněn z narkoterorismu a pašování drog. Na jaře 2025 Hellerstein vydal rozhodnutí, které zakázalo administrativě prezidenta Donalda Trumpa používat zákon o znepřátelených cizincích k deportaci Venezuelanů do Salvadoru. Soudce tehdy kritizoval vládu za vyhošťování lidí do zahraniční věznice, kde podle něj měli jen slabou naději na řádný proces či návrat do USA.

Madura zadržely USA o víkendu

Spojené státy zadržely Madura a jeho manželku v sobotu časně ráno, Američané dopadli pár v jejich domě na vojenské základně. Americký prezident Donald Trump uvedl, že USA budou Venezuelu dočasně „spravovat“, ministr zahraničí Marco Rubio však v neděli zdůraznil, že Washington nehodlá zemi vládnout s výjimkou vymáhání stávající „ropné karantény“. Trump v neděli rovněž naznačil, že usiluje o další rozšíření amerického vlivu na západní polokouli.

Ve 25stránkovém obvinění zveřejněném v sobotu americké úřady Madura a další viní ze spolupráce s drogovými kartely za účelem vývozu tisíců tun kokainu do USA. Maduro i jeho žena zároveň již roky čelí americkým sankcím.

Venezuelský nejvyšší soud pověřil po americkém zásahu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala prezidentské pravomoci.

Nahrávám video

Víkendová akce měla svou odezvu také v americké politice. Demokraté podle amerikanisty a komentátora platformy Téma 21 Jiřího Pondělíčka kritizují zákrok, ale zároveň si dávají záležet, že neobhajují Madurův režim. Také někteří republikáni říkají, že budou chtít od Bílého domu vysvětlení.

Podle amerikanisty se nakonec ukázalo, že ropa byla důležitější než drogy. Pondělíček míní, že drogové zdůvodnění neobstojí, Venezuela byla jen tranzitní zemí a ani ne nejvýznamnější. Drogy jsou podle něj dostatečně široký argument, který se teoreticky dá aplikovat na další země v regionu.

Zásah USA rezonuje i ve světě

Sobotním zásahem se v pondělí zabývala Rada bezpečnosti OSN. „Jsem hluboce znepokojen možným prohloubením nestability v zemi, potenciálním dopadem na celý region a precedentem, který by to mohlo vytvořit pro způsob, jakým jsou mezi státy a uvnitř nich vedeny vzájemné vztahy,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres v prohlášení. Na jednání Rady bezpečnosti OSN zástupce USA zásah hájil, zástupci Kolumbie, Ruska a Číny ho kritizovali. Venezuelský vyslanec Samuel Moncada označil na zasedání RB bezpečnosti OSN americkou operaci za nelegitimní ozbrojený útok, který porušuje Chartu OSN.

Za nelegální označilo sobotní americkou operaci už o víkendu několik prezidentů z Latinské Ameriky a nyní také několik právních expertů, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24. Podle nich USA touto akcí porušily Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mluvil o operaci s Trumpem, a varoval ho, aby se Venezuela nepropadla do chaosu.

K propuštění Madura Spojené státy vyzvaly Čína a Írán, obě země zároveň uvedly, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají neměnné. Teherán považuje únos Madura a jeho manželky Spojenými státy za nelegální. Peking zopakoval, že činy Američanů ve Venezuele jsou porušením mezinárodního práva.

Vojenské akci by mohly čelit další země

V noci na pondělí Trump naznačil, že vojenské akci by mohly čelit i Kolumbie a Mexiko, pokud nezbrzdí pašování drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který vyrábí kokain a posílá ho do Spojených států, a dodal, že „Operace Kolumbie“ zní dobře. Levicový prezident Petro obvinění odmítl a zkritizoval Trumpa za porušování suverenity Venezuely, z níž se podle něj americká vláda snaží udělat svou kolonii.

Trump novinářům také řekl, že očekává pád režimu na Kubě. Podle něj se tam USA nebudou muset vojensky angažovat, protože pro tamní komunistickou vládu bude těžké udržet se u moci bez přísunu levné venezuelské ropy. Trump také uvedl, že při sobotním americkém útoku zemřeli i kubánští členové Madurovy ochranky.

Burzy nepanikaří

Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a pozitivně, výrazně zpevňují akcie zbrojařů a těžařů. I ropný trh zůstává v klidu a prudké zdražování paliv kvůli tomu nehrozí. Odpoledne zaznamenaly mírné zdražení severomořská ropa Brent a americká lehká ropa West Texas Intermediate. Obchodníci stále vyhodnocují možné dopady vývoje ve Venezuele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
08:40Aktualizovánopřed 22 mminutami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 3 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 4 hhodinami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 4 hhodinami

Starmer rezignuje na předsedu labouristů, premiérský úřad předá svému nástupci

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer v poslední době čelil výzvám k rezignaci, a to i z vlastní strany, která v posledních měsících utrpěla výrazné ztráty v komunálních i regionálních volbách napříč Spojeným královstvím. Zájem o post lídra labouristů a premiéra už oznámil bývalý starosta Manchesteru a nynější britský poslanec Andy Burnham.
10:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
13:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Krymu zrušili dětské tábory, Sevastopol zrušil veřejné akce

Šéf ruské okupační správy Krymu Sergej Aksjonov oznámil, že na poloostrově se od 22. června do 1. září ruší všechny dětské pobyty. Oznámení přichází den po omezení dodávek elektrické energie a zákazu prodeje pohonných hmot běžným zákazníkům. K zákazu prodeje paliv i dalším omezením přistoupila i okupační správa Sevastopolu. Kroky jsou důsledkem ukrajinského ostřelování zásobovacích tras a ropné infrastruktury.
11:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.
03:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...