Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

„Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil Maduro. Podle listu The New York Times (NYT) Madurův právní zástupce uvedl, že jeho klient odmítl všechny čtyři body obvinění, která proti němu byla vznesena.

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová již dříve sdělila, že úřady v New Yorku dvojici obvinily z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do USA. Agentura Reuters v sobotu uvedla, že byl obviněn také Madurův syn Ernesto z trestných činů souvisejících s drogami a střelnými zbraněmi.

V případě odsouzení hrozí Madurovi podle agentury AP doživotní vězení. Madurovým právním zástupcem je podle agentury Bloomberg zkušený advokát Barry Pollack, který dříve zastupoval například zakladatele serveru Wikileaks Juliana Assange. Podle serveru NBC News Madurův právní tým nyní neusiluje o jeho propuštění na kauci. Soudce Hellerstein sdělil, že žádost o propuštění na kauci lze podat i později.

Prezidentská imunita pravděpodobně nepomůže

Před soud byli Maduro se ženou předvedeni v pondělí v poledne místního času (18:00 SEČ). Podle AP se jednalo o krátké, ale nezbytné slyšení, které zřejmě odstartuje dlouhý právní spor ohledně zákonnosti souzení Madura v USA. Maduro i jeho manželka měli u soudu sluchátka pro překlad angličtiny do španělštiny. Do budovy byli přepraveni helikoptérou a obrněnými vozy ráno místního času z brooklynské věznice.

V pozdější fázi procesu budou obžalovaní s vysokou pravděpodobností tvrdit, že jako hlavy státu mají imunitu před trestním stíháním v cizí zemi, uvedl americký právník a profesor Andrew Weissmann v rozhovoru s rádiem BBC Radio 4. Americká vláda podle něj nejspíš bude argumentovat tím, že neuznává Madura jako legitimní hlavu státu.

Případ dostal soudce, který měl na starosti procesy týkající se 11. září

Případ byl přidělen 92letému soudci Alvinu Hellersteinovi, kterého do funkce soudce v roce 1998 nominoval a potvrdil tehdejší prezident Bill Clinton. Hellerstein podle stanice CNN v minulosti předsedal procesům týkajícím se terorismu a národní bezpečnosti, včetně případů souvisejících s teroristickými útoky z 11. září 2001.

V létě 2025 přiznal před Hellersteinem vinu bývalý venezuelský generál a šéf vojenských zpravodajských služeb Hugo Carvajal Barrios, jenž byl v USA obviněn z narkoterorismu a pašování drog. Na jaře 2025 Hellerstein vydal rozhodnutí, které zakázalo administrativě prezidenta Donalda Trumpa používat zákon o znepřátelených cizincích k deportaci Venezuelanů do Salvadoru. Soudce tehdy kritizoval vládu za vyhošťování lidí do zahraniční věznice, kde podle něj měli jen slabou naději na řádný proces či návrat do USA.

Madura zadržely USA o víkendu

Spojené státy zadržely Madura a jeho manželku v sobotu časně ráno, Američané dopadli pár v jejich domě na vojenské základně. Americký prezident Donald Trump uvedl, že USA budou Venezuelu dočasně „spravovat“, ministr zahraničí Marco Rubio však v neděli zdůraznil, že Washington nehodlá zemi vládnout s výjimkou vymáhání stávající „ropné karantény“. Trump v neděli rovněž naznačil, že usiluje o další rozšíření amerického vlivu na západní polokouli.

Ve 25stránkovém obvinění zveřejněném v sobotu americké úřady Madura a další viní ze spolupráce s drogovými kartely za účelem vývozu tisíců tun kokainu do USA. Maduro i jeho žena zároveň již roky čelí americkým sankcím.

Venezuelský nejvyšší soud pověřil po americkém zásahu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala prezidentské pravomoci.

Nahrávám video
Převoz Madura k soudu
Zdroj: ČT24

Víkendová akce měla svou odezvu také v americké politice. Demokraté podle amerikanisty a komentátora platformy Téma 21 Jiřího Pondělíčka kritizují zákrok, ale zároveň si dávají záležet, že neobhajují Madurův režim. Také někteří republikáni říkají, že budou chtít od Bílého domu vysvětlení.

Podle amerikanisty se nakonec ukázalo, že ropa byla důležitější než drogy. Pondělíček míní, že drogové zdůvodnění neobstojí, Venezuela byla jen tranzitní zemí a ani ne nejvýznamnější. Drogy jsou podle něj dostatečně široký argument, který se teoreticky dá aplikovat na další země v regionu.

Zásah USA rezonuje i ve světě

Sobotním zásahem se v pondělí zabývala Rada bezpečnosti OSN. „Jsem hluboce znepokojen možným prohloubením nestability v zemi, potenciálním dopadem na celý region a precedentem, který by to mohlo vytvořit pro způsob, jakým jsou mezi státy a uvnitř nich vedeny vzájemné vztahy,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres v prohlášení. Na jednání Rady bezpečnosti OSN zástupce USA zásah hájil, zástupci Kolumbie, Ruska a Číny ho kritizovali. Venezuelský vyslanec Samuel Moncada označil na zasedání RB bezpečnosti OSN americkou operaci za nelegitimní ozbrojený útok, který porušuje Chartu OSN.

Za nelegální označilo sobotní americkou operaci už o víkendu několik prezidentů z Latinské Ameriky a nyní také několik právních expertů, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24. Podle nich USA touto akcí porušily Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mluvil o operaci s Trumpem, a varoval ho, aby se Venezuela nepropadla do chaosu.

K propuštění Madura Spojené státy vyzvaly Čína a Írán, obě země zároveň uvedly, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají neměnné. Teherán považuje únos Madura a jeho manželky Spojenými státy za nelegální. Peking zopakoval, že činy Američanů ve Venezuele jsou porušením mezinárodního práva.

Vojenské akci by mohly čelit další země

V noci na pondělí Trump naznačil, že vojenské akci by mohly čelit i Kolumbie a Mexiko, pokud nezbrzdí pašování drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který vyrábí kokain a posílá ho do Spojených států, a dodal, že „Operace Kolumbie“ zní dobře. Levicový prezident Petro obvinění odmítl a zkritizoval Trumpa za porušování suverenity Venezuely, z níž se podle něj americká vláda snaží udělat svou kolonii.

Trump novinářům také řekl, že očekává pád režimu na Kubě. Podle něj se tam USA nebudou muset vojensky angažovat, protože pro tamní komunistickou vládu bude těžké udržet se u moci bez přísunu levné venezuelské ropy. Trump také uvedl, že při sobotním americkém útoku zemřeli i kubánští členové Madurovy ochranky.

Burzy nepanikaří

Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a pozitivně, výrazně zpevňují akcie zbrojařů a těžařů. I ropný trh zůstává v klidu a prudké zdražování paliv kvůli tomu nehrozí. Odpoledne zaznamenaly mírné zdražení severomořská ropa Brent a americká lehká ropa West Texas Intermediate. Obchodníci stále vyhodnocují možné dopady vývoje ve Venezuele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
22:06Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
08:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 3 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
04:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
01:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
15:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
08:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
14:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...