Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

„Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil Maduro. Podle listu The New York Times (NYT) Madurův právní zástupce uvedl, že jeho klient odmítl všechny čtyři body obvinění, která proti němu byla vznesena.

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová již dříve sdělila, že úřady v New Yorku dvojici obvinily z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do USA. Agentura Reuters v sobotu uvedla, že byl obviněn také Madurův syn Ernesto z trestných činů souvisejících s drogami a střelnými zbraněmi.

V případě odsouzení hrozí Madurovi podle agentury AP doživotní vězení. Madurovým právním zástupcem je podle agentury Bloomberg zkušený advokát Barry Pollack, který dříve zastupoval například zakladatele serveru Wikileaks Juliana Assange. Podle serveru NBC News Madurův právní tým nyní neusiluje o jeho propuštění na kauci. Soudce Hellerstein sdělil, že žádost o propuštění na kauci lze podat i později.

Prezidentská imunita pravděpodobně nepomůže

Před soud byli Maduro se ženou předvedeni v pondělí v poledne místního času (18:00 SEČ). Podle AP se jednalo o krátké, ale nezbytné slyšení, které zřejmě odstartuje dlouhý právní spor ohledně zákonnosti souzení Madura v USA. Maduro i jeho manželka měli u soudu sluchátka pro překlad angličtiny do španělštiny. Do budovy byli přepraveni helikoptérou a obrněnými vozy ráno místního času z brooklynské věznice.

V pozdější fázi procesu budou obžalovaní s vysokou pravděpodobností tvrdit, že jako hlavy státu mají imunitu před trestním stíháním v cizí zemi, uvedl americký právník a profesor Andrew Weissmann v rozhovoru s rádiem BBC Radio 4. Americká vláda podle něj nejspíš bude argumentovat tím, že neuznává Madura jako legitimní hlavu státu.

Případ dostal soudce, který měl na starosti procesy týkající se 11. září

Případ byl přidělen 92letému soudci Alvinu Hellersteinovi, kterého do funkce soudce v roce 1998 nominoval a potvrdil tehdejší prezident Bill Clinton. Hellerstein podle stanice CNN v minulosti předsedal procesům týkajícím se terorismu a národní bezpečnosti, včetně případů souvisejících s teroristickými útoky z 11. září 2001.

V létě 2025 přiznal před Hellersteinem vinu bývalý venezuelský generál a šéf vojenských zpravodajských služeb Hugo Carvajal Barrios, jenž byl v USA obviněn z narkoterorismu a pašování drog. Na jaře 2025 Hellerstein vydal rozhodnutí, které zakázalo administrativě prezidenta Donalda Trumpa používat zákon o znepřátelených cizincích k deportaci Venezuelanů do Salvadoru. Soudce tehdy kritizoval vládu za vyhošťování lidí do zahraniční věznice, kde podle něj měli jen slabou naději na řádný proces či návrat do USA.

Madura zadržely USA o víkendu

Spojené státy zadržely Madura a jeho manželku v sobotu časně ráno, Američané dopadli pár v jejich domě na vojenské základně. Americký prezident Donald Trump uvedl, že USA budou Venezuelu dočasně „spravovat“, ministr zahraničí Marco Rubio však v neděli zdůraznil, že Washington nehodlá zemi vládnout s výjimkou vymáhání stávající „ropné karantény“. Trump v neděli rovněž naznačil, že usiluje o další rozšíření amerického vlivu na západní polokouli.

Ve 25stránkovém obvinění zveřejněném v sobotu americké úřady Madura a další viní ze spolupráce s drogovými kartely za účelem vývozu tisíců tun kokainu do USA. Maduro i jeho žena zároveň již roky čelí americkým sankcím.

Venezuelský nejvyšší soud pověřil po americkém zásahu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala prezidentské pravomoci.

Nahrávám video
Převoz Madura k soudu
Zdroj: ČT24

Víkendová akce měla svou odezvu také v americké politice. Demokraté podle amerikanisty a komentátora platformy Téma 21 Jiřího Pondělíčka kritizují zákrok, ale zároveň si dávají záležet, že neobhajují Madurův režim. Také někteří republikáni říkají, že budou chtít od Bílého domu vysvětlení.

Podle amerikanisty se nakonec ukázalo, že ropa byla důležitější než drogy. Pondělíček míní, že drogové zdůvodnění neobstojí, Venezuela byla jen tranzitní zemí a ani ne nejvýznamnější. Drogy jsou podle něj dostatečně široký argument, který se teoreticky dá aplikovat na další země v regionu.

Zásah USA rezonuje i ve světě

Sobotním zásahem se v pondělí zabývala Rada bezpečnosti OSN. „Jsem hluboce znepokojen možným prohloubením nestability v zemi, potenciálním dopadem na celý region a precedentem, který by to mohlo vytvořit pro způsob, jakým jsou mezi státy a uvnitř nich vedeny vzájemné vztahy,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres v prohlášení. Na jednání Rady bezpečnosti OSN zástupce USA zásah hájil, zástupci Kolumbie, Ruska a Číny ho kritizovali. Venezuelský vyslanec Samuel Moncada označil na zasedání RB bezpečnosti OSN americkou operaci za nelegitimní ozbrojený útok, který porušuje Chartu OSN.

Za nelegální označilo sobotní americkou operaci už o víkendu několik prezidentů z Latinské Ameriky a nyní také několik právních expertů, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24. Podle nich USA touto akcí porušily Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mluvil o operaci s Trumpem, a varoval ho, aby se Venezuela nepropadla do chaosu.

K propuštění Madura Spojené státy vyzvaly Čína a Írán, obě země zároveň uvedly, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají neměnné. Teherán považuje únos Madura a jeho manželky Spojenými státy za nelegální. Peking zopakoval, že činy Američanů ve Venezuele jsou porušením mezinárodního práva.

Vojenské akci by mohly čelit další země

V noci na pondělí Trump naznačil, že vojenské akci by mohly čelit i Kolumbie a Mexiko, pokud nezbrzdí pašování drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který vyrábí kokain a posílá ho do Spojených států, a dodal, že „Operace Kolumbie“ zní dobře. Levicový prezident Petro obvinění odmítl a zkritizoval Trumpa za porušování suverenity Venezuely, z níž se podle něj americká vláda snaží udělat svou kolonii.

Trump novinářům také řekl, že očekává pád režimu na Kubě. Podle něj se tam USA nebudou muset vojensky angažovat, protože pro tamní komunistickou vládu bude těžké udržet se u moci bez přísunu levné venezuelské ropy. Trump také uvedl, že při sobotním americkém útoku zemřeli i kubánští členové Madurovy ochranky.

Burzy nepanikaří

Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a pozitivně, výrazně zpevňují akcie zbrojařů a těžařů. I ropný trh zůstává v klidu a prudké zdražování paliv kvůli tomu nehrozí. Odpoledne zaznamenaly mírné zdražení severomořská ropa Brent a americká lehká ropa West Texas Intermediate. Obchodníci stále vyhodnocují možné dopady vývoje ve Venezuele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 5 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 8 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...