Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

„Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil Maduro. Podle listu The New York Times (NYT) Madurův právní zástupce uvedl, že jeho klient odmítl všechny čtyři body obvinění, která proti němu byla vznesena.

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová již dříve sdělila, že úřady v New Yorku dvojici obvinily z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do USA. Agentura Reuters v sobotu uvedla, že byl obviněn také Madurův syn Ernesto z trestných činů souvisejících s drogami a střelnými zbraněmi.

V případě odsouzení hrozí Madurovi podle agentury AP doživotní vězení. Madurovým právním zástupcem je podle agentury Bloomberg zkušený advokát Barry Pollack, který dříve zastupoval například zakladatele serveru Wikileaks Juliana Assange. Podle serveru NBC News Madurův právní tým nyní neusiluje o jeho propuštění na kauci. Soudce Hellerstein sdělil, že žádost o propuštění na kauci lze podat i později.

Prezidentská imunita pravděpodobně nepomůže

Před soud byli Maduro se ženou předvedeni v pondělí v poledne místního času (18:00 SEČ). Podle AP se jednalo o krátké, ale nezbytné slyšení, které zřejmě odstartuje dlouhý právní spor ohledně zákonnosti souzení Madura v USA. Maduro i jeho manželka měli u soudu sluchátka pro překlad angličtiny do španělštiny. Do budovy byli přepraveni helikoptérou a obrněnými vozy ráno místního času z brooklynské věznice.

V pozdější fázi procesu budou obžalovaní s vysokou pravděpodobností tvrdit, že jako hlavy státu mají imunitu před trestním stíháním v cizí zemi, uvedl americký právník a profesor Andrew Weissmann v rozhovoru s rádiem BBC Radio 4. Americká vláda podle něj nejspíš bude argumentovat tím, že neuznává Madura jako legitimní hlavu státu.

Případ dostal soudce, který měl na starosti procesy týkající se 11. září

Případ byl přidělen 92letému soudci Alvinu Hellersteinovi, kterého do funkce soudce v roce 1998 nominoval a potvrdil tehdejší prezident Bill Clinton. Hellerstein podle stanice CNN v minulosti předsedal procesům týkajícím se terorismu a národní bezpečnosti, včetně případů souvisejících s teroristickými útoky z 11. září 2001.

V létě 2025 přiznal před Hellersteinem vinu bývalý venezuelský generál a šéf vojenských zpravodajských služeb Hugo Carvajal Barrios, jenž byl v USA obviněn z narkoterorismu a pašování drog. Na jaře 2025 Hellerstein vydal rozhodnutí, které zakázalo administrativě prezidenta Donalda Trumpa používat zákon o znepřátelených cizincích k deportaci Venezuelanů do Salvadoru. Soudce tehdy kritizoval vládu za vyhošťování lidí do zahraniční věznice, kde podle něj měli jen slabou naději na řádný proces či návrat do USA.

Madura zadržely USA o víkendu

Spojené státy zadržely Madura a jeho manželku v sobotu časně ráno, Američané dopadli pár v jejich domě na vojenské základně. Americký prezident Donald Trump uvedl, že USA budou Venezuelu dočasně „spravovat“, ministr zahraničí Marco Rubio však v neděli zdůraznil, že Washington nehodlá zemi vládnout s výjimkou vymáhání stávající „ropné karantény“. Trump v neděli rovněž naznačil, že usiluje o další rozšíření amerického vlivu na západní polokouli.

Ve 25stránkovém obvinění zveřejněném v sobotu americké úřady Madura a další viní ze spolupráce s drogovými kartely za účelem vývozu tisíců tun kokainu do USA. Maduro i jeho žena zároveň již roky čelí americkým sankcím.

Venezuelský nejvyšší soud pověřil po americkém zásahu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala prezidentské pravomoci.

Nahrávám video

Víkendová akce měla svou odezvu také v americké politice. Demokraté podle amerikanisty a komentátora platformy Téma 21 Jiřího Pondělíčka kritizují zákrok, ale zároveň si dávají záležet, že neobhajují Madurův režim. Také někteří republikáni říkají, že budou chtít od Bílého domu vysvětlení.

Podle amerikanisty se nakonec ukázalo, že ropa byla důležitější než drogy. Pondělíček míní, že drogové zdůvodnění neobstojí, Venezuela byla jen tranzitní zemí a ani ne nejvýznamnější. Drogy jsou podle něj dostatečně široký argument, který se teoreticky dá aplikovat na další země v regionu.

Zásah USA rezonuje i ve světě

Sobotním zásahem se v pondělí zabývala Rada bezpečnosti OSN. „Jsem hluboce znepokojen možným prohloubením nestability v zemi, potenciálním dopadem na celý region a precedentem, který by to mohlo vytvořit pro způsob, jakým jsou mezi státy a uvnitř nich vedeny vzájemné vztahy,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres v prohlášení. Na jednání Rady bezpečnosti OSN zástupce USA zásah hájil, zástupci Kolumbie, Ruska a Číny ho kritizovali. Venezuelský vyslanec Samuel Moncada označil na zasedání RB bezpečnosti OSN americkou operaci za nelegitimní ozbrojený útok, který porušuje Chartu OSN.

Za nelegální označilo sobotní americkou operaci už o víkendu několik prezidentů z Latinské Ameriky a nyní také několik právních expertů, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24. Podle nich USA touto akcí porušily Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mluvil o operaci s Trumpem, a varoval ho, aby se Venezuela nepropadla do chaosu.

K propuštění Madura Spojené státy vyzvaly Čína a Írán, obě země zároveň uvedly, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají neměnné. Teherán považuje únos Madura a jeho manželky Spojenými státy za nelegální. Peking zopakoval, že činy Američanů ve Venezuele jsou porušením mezinárodního práva.

Vojenské akci by mohly čelit další země

V noci na pondělí Trump naznačil, že vojenské akci by mohly čelit i Kolumbie a Mexiko, pokud nezbrzdí pašování drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který vyrábí kokain a posílá ho do Spojených států, a dodal, že „Operace Kolumbie“ zní dobře. Levicový prezident Petro obvinění odmítl a zkritizoval Trumpa za porušování suverenity Venezuely, z níž se podle něj americká vláda snaží udělat svou kolonii.

Trump novinářům také řekl, že očekává pád režimu na Kubě. Podle něj se tam USA nebudou muset vojensky angažovat, protože pro tamní komunistickou vládu bude těžké udržet se u moci bez přísunu levné venezuelské ropy. Trump také uvedl, že při sobotním americkém útoku zemřeli i kubánští členové Madurovy ochranky.

Burzy nepanikaří

Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a pozitivně, výrazně zpevňují akcie zbrojařů a těžařů. I ropný trh zůstává v klidu a prudké zdražování paliv kvůli tomu nehrozí. Odpoledne zaznamenaly mírné zdražení severomořská ropa Brent a americká lehká ropa West Texas Intermediate. Obchodníci stále vyhodnocují možné dopady vývoje ve Venezuele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kaliningradská oblast zřejmě čelila útoku. Litva vinu odmítá

Ruská Kaliningradská oblast čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 6 mminutami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 19 mminutami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 13 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 15 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 16 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.