Prezident USA Donald Trump varoval země produkující drogy na západní polokouli, že nebude dlouhodobě tolerovat příliv těchto nelegálních látek do USA. Podle agentury Reuters naznačil, že po Venezuele by mohly čelit vojenskému zásahu Kolumbie a Mexiko.
Americké síly v sobotu zajaly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má být v USA souzen v souvislosti s údajnými drogovými delikty.
Trump trvá na tom, že Spojené státy zůstávají „v čele“ Venezuely, přestože nejvyšší soud země jmenoval viceprezidentku Delcy Rodriguezovou prozatímní vůdkyní. Zopakoval také hrozby, že pošle americkou armádu zpět do Venezuely, pokud se „nebude chovat slušně“.
O víkendu Trump následně pohrozil několika dalším zemím, které podle něj musí změnit svůj dosavadní přístup a zbrzdit příliv nelegálních látek do USA.
„Nemocný muž, který rád vyrábí kokain“
„Kolumbie je také velmi nemocná, vede ji nemocný muž, který rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států, ale dlouho to dělat nebude,“ řekl Trump novinářům v neděli večer na palubě prezidentského speciálu. Šéf Bílého domu měl na mysli kolumbijského prezidenta Gustava Petra, častého kritika Trumpa. Ten dále uvedl, že „Operace Kolumbie“ mu zní dobře.
Tyto poznámky vyvolaly ostrou kritiku ze strany Petra, který Trumpovi vzkázal, aby ho „přestal pomlouvat“. V sérii dlouhých příspěvků na síti X poznamenal, že „USA jsou první zemí na světě, která bombardovala jihoamerické hlavní město v celé lidské historii“.
Pomsta ale podle Petra není řešením. Latinskoamerické země vyzval ke sjednocení, jinak riskují, že s nimi bude „zacházeno jako se sluhou a otrokem“. Latinská Amerika by se měla stát regionem „se schopností porozumět celému světu, obchodovat s ním a spojovat se s ním“. „Nedíváme se jen na sever, ale všemi směry,“ uvedl kolumbijský prezident.
Petro, který v mládí býval členem nyní už neexistující gerilové skupiny M-19, na X také varoval, že vezme znovu do ruky zbraň, pokud to bude nutné k obraně svrchovanosti jeho země. „Ačkoli jsem nebyl voják, vím dost o válce a tajných operacích. Přísahal jsem, že od mírové dohody z roku 1989 nevezmu do ruky zbraň, ale pro svou vlast to udělám,“ zmínil v jednom příspěvku, v němž také popsal, co všechno jako prezident udělal pro boj s drogovými gangy.
Agentura Europa Press s odvoláním na kolumbijské tajné služby napsala, že po sobotním americkém útoku na Venezuelu se už začínají vracet někteří přední lídři někdejších kolumbijských geril, například bývalý hlavní vyjednávač nyní už neexistují organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), Iván Márquez, který před několika lety odmítl složit zbraně a obnovil boj proti kolumbijské vládě.
Nabídka na „vyčištění“ Mexika
O něco smířlivější postoj zaujal Trump vůči Mexiku, jedné z nejproduktivnějších zemí na západní polokouli, co se týče obchodu s drogami. S mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou udržuje srdečný vztah, podotýká agentura Bloomberg.
„Mexiko se musí vzpamatovat, protože přes Mexiko se valí (drogy). A my budeme muset něco udělat,“ zdůraznil Trump a dodal, že Sheinbaumové opakovaně nabídl americkou armádu, aby to tam „vyčistila“. Prezidentka ale jeho nabídku veřejně odmítla. „Rádi bychom, aby to Mexiko udělalo. Jsou toho schopni,“ dodal. „Ale bohužel jsou kartely v Mexiku velmi silné,“ konstatoval šéf Bílého domu.
Americký prezident si dlouhodobě stěžuje na příliv drog do USA, který se pokouší zpomalit ekonomickými i vojenskými kroky. Kvůli dovozu fentanylu zavedl cla na Mexiko a Kanadu. USA také v posledních týdnech útočily a potápěly lodě v Karibském moři a Tichém oceánu, o kterých Trumpova administrativa tvrdila, že pašují drogy. Tyto akce si vyžádaly mrtvé a kritiku řady zemí světa.
Prezident USA v neděli dále prohlásil, že jeho kampaň proti Venezuele oslabí Kubu, jednoho z nejbližších spojenců Caracasu, jelikož komunistický ostrov přijde o příjmy. Trump v neděli poznamenal, že při americké operaci v Caracasu a jeho okolí bylo zabito „mnoho Kubánců“. Kubánští vojáci pomáhají venezuelské armádě.
„Vypadá to, že Kuba je připravena padnout,“ řekl šéf Bílého domu, aniž by předložil důkazy kromě oslabené ekonomiky. „Nemyslím si, že potřebujeme nějaká opatření.“
Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka jsou další americké vojenské zásahy možné. „Myslím, že Trump si zvolil Madura jako první cíl, protože šlo o nelegitimního diktátora a byl nejvhodnější pro první operaci. On má teď pocit, že mu to vyšlo, že to bylo úspěšné a že mezinárodní reakce byla díky tomu utlumená,“ poznamenal expert.
„Myslím, že to může zvýšit pokušení zopakovat to, třeba v případě zmiňované Kolumbie, a to už je úplně jiná úroveň, protože prezident Gustavo Petro je legitimně zvolený a nejde to omlouvat tím, že nezastupuje vůli občanů, a navíc se tam budou konat v květnu volby,“ upozornil Pondělíček.
Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexiko, Uruguay i Španělsko odsoudily americký postup ve Venezuele jako „nebezpečný precedent pro mír a regionální bezpečnost“.
Oživení Monroeovy doktríny
Trump se nijak netají svými ambicemi rozšířit americkou přítomnost na západní polokouli a oživit Monroeovu doktrínu z 19. století, podle níž Latinská Amerika spadá do sféry vlivu Washingtonu, připomíná al-Džazíra. Americký lídr nazval svou verzi pro 21. století „Don-Roeovou doktrínou“.
V neděli znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“. Šéf Bílého domu argumentuje bezpečnostními zájmy. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci zdůraznila, že Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe tohoto strategického ostrova.
V posledních dnech pohrozil americký prezident zásahem rovněž Íránu, kde se konají protesty a kde je hlášena řada mrtvých. Trump slíbil demonstranty ochránit.
