FARC

Řediteli kolumbijské zpravodajské služby Wilmeru Mejíovi a generálovi kolumbijské armády Migueli Huertasovi byla pozastavena funkce kvůli údajným kontaktům s členy levicové guerilly. Podle agentur EFE a AFP o tom ve středu rozhodla prokuratura. Oba muži podle tisku jednali o službách pro členy guerillových skupin, které se nepřidaly k míru mezi kolumbijskou vládou a organizací FARC v roce 2016.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Kolumbijský soud uznal v pondělí bývalého prezidenta Álvara Uribeho vinným z ovlivňování svědků. Třiasedmdesátiletý pravicový politik se tak stal prvním odsouzeným exprezidentem této jihoamerické země. Uribemu hrozí až dvanáct let vězení. O výši trestu rozhodne soud později, informovala agentura AFP.

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Segunda Marquetalia je jednou z nejvýznamnějších skupin, která je složená z odpadlíků Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které se po podpisu mírové dohody přeměnily z teroristické skupiny v politickou stranu. Oproti tomu členové frakce Segunda Marquetalia znovu vyhlásili ozbrojený boj proti vládě v Bogotě. Poprvé od svého vzniku v roce 2019 umožnili novinářům vstup do jednoho ze svých táborů v kolumbijských pralesích.

Po více než deseti letech strávených za mřížemi je pětapadesátiletý Viktor But, v USA odsouzený překupník se zbraněmi s přezdívkou obchodník se smrtí, volný. Experti upozorňují, že But může mít vazby na ruské tajné služby. A jeho nynější výměna za vězněnou basketbalistku Brittney Grinerovou může být podle nich způsobem, jak Vladimir Putin uklidňuje členy ruské elity, k nimž měl But podle všeho velmi blízko.

Kolumbijský prezident Iván Duque kritizoval uživatele kokainu za to, že podle něj ničí životní prostředí, protože přispívají k odlesňování planety. Vysvětlil to tím, že pěstitelé koky kvůli pěstování této rostliny kácí lesy. Duque to řekl v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) u příležitosti konference OSN o změnách klimatu, která se koná ve skotském Glasgow.

Venezuela zažívá druhou vlnu emigrace. Na vině tentokrát není přímo politický útlak, ale drogová válka. Na hranicích s Kolumbií operuje armáda v rámci proklamovaného boje s narkomafií a lidé odtud ve velkém prchají právě do sousední země. Kolumbijská vláda připomíná, že samotný režim Nicolase Madura má své vlastní zájmy v obchodu s drogami.

Do kolumbijské metropole v neděli dorazilo na dva tisíce bývalých povstalců z dnes už zaniklé organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Požadují, aby jim vláda zajistila bezpečnost a více pomáhala s jejich začleněním do společnosti, informoval server místního týdeníku Semana. Demonstraci nazvanou Pouť za život a mír uspořádala parlamentní strana Revoluční alternativní síla Kolumbie (má taktéž zkratku FARC) založená bývalými povstalci v roce 2017.

Bývalý velitel Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Iván Márquez ohlásil novou fázi ozbrojeného boje. Mírová dohoda z roku 2016, kterou FARC a vláda v Bogotě ukončily padesát let guerillové války, totiž podle Márqueze není dodržována. Proti jeho výzvě vystoupil další z někdejších velitelů Rodrigo Londoño. Většina povstalců podle něj stojí za mírovým procesem.