Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.
Kolumbii trápí nová vlna násilí, rozpoutal ji obchod s drogami
4 minuty
Horizont ČT24: Kolumbii trápí nová vlna násilí
Že je situace na severovýchodě Kolumbie dramatická, dokazuje i noční operace kolumbijské armády, která převezla do bezpečí přes sto zběhů guerrilové skupiny známé pod názvem Fronta 33. Vydat se státu donutila ozbrojence nová vlna násilí. „Nejšťastnější z tohoto rozhodnutí jsou vaše rodiny. Vaši tatínkové, maminky, sourozenci, děti,“ uvedl velitel kolumbijské armády Luis Emilio Cardozo.
Nový teror v zemi spustily boje mezi odpadlými frakcemi Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) a další guerrilovou skupinou – Národní osvobozeneckou armádou známou pod zkratkou ELN. Vláda do oblasti vyslala na pět tisíc vojáků. „Zdvojnásobili jsme počet vojáků, techniky a zdrojů, abychom tuto vážnou situaci vyřešili,“ řekl velitel praporu kolumbijské armády Miguel Fernando Moreno.
Pašování kokainu do Venezuely
Obě skupiny ovládají v odlehlých hornatých oblastech trasy pro pašování kokainu. Region Severní Santander leží u hranic s Venezuelou, kam ozbrojenci drogu převáží. Další její distribuci má pod kontrolou především venezuelská armáda. Kolumbijský prezident Gustavo Petro nepřímo obvinil Caracas, že do řad ELN vysílá své muže s cílem skupinu ovládnout.
„Dnes vidíme, že zahraniční síla okupuje naše území. Tady jde o národní svrchovanost. Není to jen vnitřní konflikt,“ poznamenal Petro.
Podle vojenské rozvědky se obě skupiny zavázaly vzájemně se nevměšovat do obchodů a respektovat vytyčené trasy. Smír měl ale skončit zadržením devítiapůltunové zásilky kokainu v Dominikánské republice v prosinci minulého roku a následnou vraždou jednoho z předáků ELN na začátku ledna.
„Útoky vedou bez rozdílu jak proti bojovníkům, tak i civilistům, které obviňují ze spolupráce s tou či onou skupinou. Stačí být příbuzným někoho nebo znát někoho, kdo s nimi spolupracuje,“ informovala vedoucí kolumbijského úřadu pro lidská práva Iris Marín Ortizová.
Neúspěch kolumbijského prezidenta
Za poslední dva týdny zemřelo na osmdesát lidí, z malých obcí jich uteklo na 32 tisíc. Někteří prchají před násilím na vlastní pěst, s bílou vlajkou v ruce věří, že na ně nebudou ozbrojenci střílet. Většině s evakuací pomáhá armáda. Stát uprchlíkům poskytuje přístřeší ve školách nebo třeba na fotbalových stadionech.
„Panuje velký strach. Lidé začali odcházet. Všichni z naší obce také. Chtěli jsme najít útočiště, někoho, kdo by nás ochránil,“ popsala evakuovaná Yaxzulay Sierraová.
Nové boje jsou ranou pro prezidenta Petra, který slíbil násilí v zemi zastavit a s předáky ELN zahájil mírové rozhovory. Před týdnem je ale přerušil. Neúspěch je to pro něj o to větší, že sám v mládí působil v jedné z guerrilových skupin, která se v devadesátých letech přeměnila na politickou stranu. „Člověk se z neúspěchů učí. A toto je neúspěch. Neúspěch národa,“ připustil Petro.
Na únosy, střelbu na ulicích a vraždy jsou Kolumbijci prakticky zvyklí od šedesátých let minulého století. Krátkou úlevu zemi přinesla mírová dohoda s FARC v roce 2016. Část bývalých povstalců se ale vrátila zpět ke zbraním a většina z nich se současnou hlavou státu zatím společnou řeč nenašla.
