Kolumbie souhlasila s přijímáním vyhoštěných migrantů, USA cla nezavedou

3 minuty
Události: Diplomatický konflikt kvůli migraci
Zdroj: ČT24

Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli večer Bílý dům. Podle něj se tak odkládá plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Podle agentury AP označil Bílý dům tento krok za „varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy“.

Kolumbie podle informací agentury Reuters odmítla nechat přistát na svém území dvě vojenská letadla, přičemž v každém bylo asi osmdesát lidí určených k deportaci z USA. Lety byly součástí Trumpovy snahy vystupňovat vyhošťování cizinců, kteří na americkou půdu vstoupili nelegálně nebo tam pobývají bez povolení.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tím, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně. Brazilská vláda odsoudila, že migranti nesměli za letu pít ani jít na záchod. „Dětem se dělalo špatně, my jsme omdlévali,“ popisuje deportovaný Brazilec z USA.

Americký prezident uvedl, že krok Kolumbie „ohrozil národní bezpečnost“ USA a že nařídil své administrativě přijmout sadu „urgentních a rozhodných odvetných opatření“. V seznamu, který publikoval na své sociální síti Truth Social, uvedl kromě „nouzového“ cla ve výši 25 procent také zákaz vstupu do USA pro kolumbijské činitele i „podporovatele“ nebo blíže nespecifikované finanční a bankovní sankce.

Trump také zmínil zavedení zpřísněných hraničních kontrol pro Kolumbijce mířící do USA, podle agentury Reuters americké velvyslanectví v Bogotě současně přestalo vydávat víza.

Trumpovo „varování“

„Kolumbijská vláda souhlasila se všemi podmínkami prezidenta Trumpa, včetně neomezeného přijímání všech nelegálních přistěhovalců z Kolumbie vrácených ze Spojených států, a to i na palubě amerických vojenských letadel, bez omezení a odkladů,“ uvedla podle agentury AP v neděli večer místního času tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Trump podle ní „očekává, že všechny státy budou s USA plně spolupracovat na přijímání deportací jejich občanů, kteří jsou ve Spojených státech ilegálně“. „Dnešní (nedělní, pozn. red.) události jasně světu ukazují, že Amerika je znovu respektována," uvedla také mluvčí.

Zároveň dodala, že opatření, které předpokládalo zavedení cel ve výši 25 procent na veškeré kolumbijské zboží a jejich následné zvýšení během jednoho týdne na padesát procent, bude „ponecháno v rezervě a nebude podepsáno“. Trump ale podle ní zachová vízová omezení pro kolumbijské činitele a zesílené celní kontroly zboží z této země, „dokud se úspěšně nevrátí první letadlo s deportovanými Kolumbijci“.

„Překonali jsme patovou situaci se Spojenými státy,“ oznámil kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo. „Budeme nadále přijímat Kolumbijce, kteří přijedou kvůli deportacím, a zajistíme jim důstojné podmínky, na které mají coby občané právo,“ uvedl. Podle agentury dodal, že pro přepravu migrantů, které měla do Kolumbie dovézt americká vojenská letadla, je k dispozici prezidentský letoun.

Kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo
Zdroj: Reuters/Luisa Gonzalez

Kolumbie tradičně byla předním spojencem Washingtonu v Latinské Americe. Vztahy obou zemí se ale zhoršily po nástupu prezidenta Petra do úřadu v roce 2022. Tento bývalý guerillový bojovník se pokoušel od USA distancovat, píše AP. Kolumbie mezi lety 2020 a 2024 přijala 475 deportačních letů ze Spojených států, což je pátý nejvyšší počet, uvádí nevládní organizace Witness at the Border, která tyto lety monitoruje. Kolumbie také loni začala přijímat deportační lety z Panamy financované Spojenými státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 3 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 12 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 17 hhodinami
Načítání...