Kolumbie souhlasila s přijímáním vyhoštěných migrantů, USA cla nezavedou

3 minuty
Události: Diplomatický konflikt kvůli migraci
Zdroj: ČT24

Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli večer Bílý dům. Podle něj se tak odkládá plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Podle agentury AP označil Bílý dům tento krok za „varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy“.

Kolumbie podle informací agentury Reuters odmítla nechat přistát na svém území dvě vojenská letadla, přičemž v každém bylo asi osmdesát lidí určených k deportaci z USA. Lety byly součástí Trumpovy snahy vystupňovat vyhošťování cizinců, kteří na americkou půdu vstoupili nelegálně nebo tam pobývají bez povolení.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tím, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně. Brazilská vláda odsoudila, že migranti nesměli za letu pít ani jít na záchod. „Dětem se dělalo špatně, my jsme omdlévali,“ popisuje deportovaný Brazilec z USA.

Americký prezident uvedl, že krok Kolumbie „ohrozil národní bezpečnost“ USA a že nařídil své administrativě přijmout sadu „urgentních a rozhodných odvetných opatření“. V seznamu, který publikoval na své sociální síti Truth Social, uvedl kromě „nouzového“ cla ve výši 25 procent také zákaz vstupu do USA pro kolumbijské činitele i „podporovatele“ nebo blíže nespecifikované finanční a bankovní sankce.

Trump také zmínil zavedení zpřísněných hraničních kontrol pro Kolumbijce mířící do USA, podle agentury Reuters americké velvyslanectví v Bogotě současně přestalo vydávat víza.

Trumpovo „varování“

„Kolumbijská vláda souhlasila se všemi podmínkami prezidenta Trumpa, včetně neomezeného přijímání všech nelegálních přistěhovalců z Kolumbie vrácených ze Spojených států, a to i na palubě amerických vojenských letadel, bez omezení a odkladů,“ uvedla podle agentury AP v neděli večer místního času tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Trump podle ní „očekává, že všechny státy budou s USA plně spolupracovat na přijímání deportací jejich občanů, kteří jsou ve Spojených státech ilegálně“. „Dnešní (nedělní, pozn. red.) události jasně světu ukazují, že Amerika je znovu respektována," uvedla také mluvčí.

Zároveň dodala, že opatření, které předpokládalo zavedení cel ve výši 25 procent na veškeré kolumbijské zboží a jejich následné zvýšení během jednoho týdne na padesát procent, bude „ponecháno v rezervě a nebude podepsáno“. Trump ale podle ní zachová vízová omezení pro kolumbijské činitele a zesílené celní kontroly zboží z této země, „dokud se úspěšně nevrátí první letadlo s deportovanými Kolumbijci“.

„Překonali jsme patovou situaci se Spojenými státy,“ oznámil kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo. „Budeme nadále přijímat Kolumbijce, kteří přijedou kvůli deportacím, a zajistíme jim důstojné podmínky, na které mají coby občané právo,“ uvedl. Podle agentury dodal, že pro přepravu migrantů, které měla do Kolumbie dovézt americká vojenská letadla, je k dispozici prezidentský letoun.

Kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo
Zdroj: Reuters/Luisa Gonzalez

Kolumbie tradičně byla předním spojencem Washingtonu v Latinské Americe. Vztahy obou zemí se ale zhoršily po nástupu prezidenta Petra do úřadu v roce 2022. Tento bývalý guerillový bojovník se pokoušel od USA distancovat, píše AP. Kolumbie mezi lety 2020 a 2024 přijala 475 deportačních letů ze Spojených států, což je pátý nejvyšší počet, uvádí nevládní organizace Witness at the Border, která tyto lety monitoruje. Kolumbie také loni začala přijímat deportační lety z Panamy financované Spojenými státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...