Kolumbie

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Kolumbie vytáhla do boje proti drogovým kartelům distribuujícím kokain. Prezident země Gustav Petro minulý měsíc oznámil, že vláda začne od zemědělců vykupovat koku, z níž se droga vyrábí. Podle španělského deníku El País tak v Kolumbii výrazně vzrostly ceny, za něž drogové gangy od domorodých pěstitelů vykupují pastu z koky. Podle serveru ale záměr vlády může způsobit více škody než užitku.

České velvyslanectví v kolumbijské Bogotě zaslalo v souvislosti se zadržením Čecha ve Venezuele nótu na tamní ministerstvo zahraničí. Česko žádá o detailní informace o případu a konzulární kontakt, sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Pod ambasádu v Kolumbii spadá několik dalších zemí včetně Venezuely.

Segunda Marquetalia je jednou z nejvýznamnějších skupin, která je složená z odpadlíků Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které se po podpisu mírové dohody přeměnily z teroristické skupiny v politickou stranu. Oproti tomu členové frakce Segunda Marquetalia znovu vyhlásili ozbrojený boj proti vládě v Bogotě. Poprvé od svého vzniku v roce 2019 umožnili novinářům vstup do jednoho ze svých táborů v kolumbijských pralesích.

Venezuelský režim schválil zákon namířený proti nevládním organizacím. Opozice, podle které vyhrál v prezidentských volbách její kandidát, to odsuzuje jako další omezování zbytků demokracie. Autoritářský lídr země Nicolás Maduro mezitím začíná ztrácet podporu i dosavadních regionálních spojenců.

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.

Chilská populace kondorů andských, jihoamerických dravců, čítá pouze 6,7 tisíce jedinců. V Kolumbii je pták na pokraji vyhynutí a ve Venezuele vyhynul. Tyto mrchožrouty s třímetrovým rozpětím křídel nachází pracovníci chilské agentury pro zemědělství a chov hospodářských zvířat často nemocné a neschopné letu. Příčinou jsou rozlehlé skládky, kde se snaží najít potravu. U některých zvířat ukazují krevní testy vysoké hodnoty olova, což naznačuje, že pták sežral něco kontaminovaného nebo kořist s vysokým obsahem tohoto těžkého toxického kovu. Nemocní kondoři se zotavují v chilské zoo, odkud jsou následně opět vypuštěni do volné přírody. Podle vedoucího odboru životního prostředí Mauricia Fabryho se musí kontrolovat oblasti, kde se střetává lidská činnost s volně žijícími zvířaty.

Už desátý nejteplejší měsíc v řadě naměřila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. V březnu ukazovaly teploměry v průměru o 0,73 stupně Celsia víc než průměr mezi lety 1991 a 2020. Globální dopady jsou citelné například v kolumbijské Bogotě, kde dokonce vyhlásili přídělový systém na pitnou vodu.

Místo aby se co nejdříve začal stavět příhraniční úsek dálnice D11, který by navázal na již hotovou polskou rychlostní silnici S3, příprava se znovu zkomplikovala. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil výběr zhotovitele a Ředitelství silnic a dálnic musí o vítězi výběrového řízení rozhodnout znovu. Původně uspěla polská firma Budimex.

Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za „svatý grál“ mezi podmořskými vraky. Tři století stará španělská galeona, která vezla mimo jiné na jedenáct milionů zlatých a stříbrných mincí, byla nalezena v roce 2015. Hodnota jejího nákladu je odhadována na dvacet miliard dolarů.

Ukrajina rozšiřuje systém umožňující lidem z celého světa připojit se k armádě. Přijímá i profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků, kteří reagovali na výzvu prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

V ekvádorském vězení v pátek násilnou smrtí přišlo o život šest mužů, kteří byli podezřelí ze srpnové vraždy prezidentského kandidáta Fernanda Villavicencia. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Jak muži přišli o život, zatím tamní úřady nezveřejnily.

Ve věku 91 let zemřel kolumbijský umělec Fernando Botero. Oznámil to bez dalších podrobností kolumbijský prezident Gustavo Petro. Zesnulý malíř a sochař proslul svým nezaměnitelným stylem až groteskně boubelatých figur a je považovaný za jednoho z největších umělců 20. století, napsala agentura AFP.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Čtveřice domorodých dětí, které po pádu letadla přežily 40 dnů v kolumbijské džungli, nabírá od soboty síly ve vojenské nemocnici v Bogotě. Mladší sourozenci bez úhony přežili hlavně díky péči třináctileté Lesly, která se umění přežít v džungli naučila od své babičky, napsala agentura AFP.

V Kolumbii se po čtyřiceti dnech našly čtyři děti, které se po pádu malého letadla ztratily v amazonské džungli. Oznámil to kolumbijský prezident Gustavo Petro. Sourozence ve věku jednoho roku, čtyř, devíti a třinácti let zachránila armáda nedaleko místa nehody letadla, napsala agentura Reuters.

Kolumbijská armáda pokračuje v pátrání po čtyřech dětech z letadla zříceného v hluboké džungli. Čtvrteční zpráva prezidenta, že se je podařilo najít, se sice nepotvrdila, ale vojáci objevili mnoho stop, podle kterých by mohly být stále naživu. Ostatní lidé na palubě stroje, včetně matky dětí, pád nepřežili.

Na 60 tisíc lidí čeká podle amerických úřadů na hranici Mexika a Spojených států. O půlnoci na pátek totiž skončila protipandemická opatření a americká zadržovací střediska přesáhla svou kapacitu. Pohraniční stráž posílily tisíce vojáků i bezpečnostních agentů. Prezident Biden s republikány v Kongresu se obviňují z toho, že si navzájem blokují vlastní verze přistěhovalecké reformy.

Policie v osmi evropských zemích a také v Brazílii či Panamě zasahovala proti italské mafii 'Ndranghetě. Zatčeno bylo podle médií přes sto lidí. Operace, která zahrnovala sto padesát razií, se účastnily téměř tři tisíce policistů. Úřady zadržely velké množství peněz, drog a zbraně. Podle agentury EFE jde o největší zásah proti uvedené mafii a její síti obchodu s drogami z Jižní Ameriky. Někteří zadržení jsou podezřelí i z prodeje zbraní do Kolumbie.

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

Spojené státy podezírají čínskou armádu z řízení rozsáhlé špionážní operace využívající balony, jako byl ten, který Američané o víkendu sestřelili po přeletu nad USA. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek médiím sdělilo, že špehovací balony operovaly po celém světě. Podle japonské agentury Kjódó předtím nejmenovaní čínští představitelé potvrdili, že čínské jednotky zodpovědné za vesmír a kybernetickou válku byly zapojené do operace s balonem nad USA.

Americká armáda vyzvedla část trosek čínského balonu, který v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad americkými teritoriálními vodami. Podle agentury AFP to v pondělí uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. „USA se budou snažit najít co nejvíce zbytků balonu, aby mohly určit jeho špionážní schopnosti. Vrátit trosky balonu Číně nemá Washington v úmyslu,“ dodal. Čína se zároveň omluvila za balon, který přeletěl nad kostarickým územím.