Kolumbie

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Prezident USA Donald Trump varoval země produkující drogy na západní polokouli, že nebude dlouhodobě tolerovat příliv těchto nelegálních látek do USA. Podle agentury Reuters naznačil, že po Venezuele by mohly čelit vojenskému zásahu Kolumbie a Mexiko.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová volá po zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres je zásahem USA ve Venezuele znepokojen. Kolumbie vysílá vojáky a policisty na hranici s Venezuelou. Brazílie mluví o nebezpečném precedentu, Argentina o „postupující svobodě“.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v noci na středu SEČ na síti X uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Agentura AFP poznamenala, že z Petrova sdělení není jasné, zda jde o stejné místo amerického dronového úderu ve Venezuele, o kterém bez upřesnění v posledních dnech hovořil prezident USA Donald Trump.

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.

Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit rusko-ukrajinskou válku. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Řediteli kolumbijské zpravodajské služby Wilmeru Mejíovi a generálovi kolumbijské armády Migueli Huertasovi byla pozastavena funkce kvůli údajným kontaktům s členy levicové guerilly. Podle agentur EFE a AFP o tom ve středu rozhodla prokuratura. Oba muži podle tisku jednali o službách pro členy guerillových skupin, které se nepřidaly k míru mezi kolumbijskou vládou a organizací FARC v roce 2016.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Velká Británie podle stanice CNN přestala se Spojenými státy sdílet zpravodajské informace o lodích v Karibiku, které USA podezřívají z pašování drog. Opatření mělo začít platit před měsícem. Londýn podle zdrojů CNN krok odůvodnil mimo jiné tím, že americké útoky proti plavidlům považuje za nelegální. Tyto informace ve středu večer odmítl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Americká armáda zaútočila na další loď v Karibiku, která podle Spojených států pašovala drogy. Vojsko při tom zabilo tři lidi, nikdo z Američanů neutrpěl újmu, uvedl ministr obrany Pete Hegseth.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na kolumbijského prezidenta Gustava Petra a obvinila ho, že odmítá zastavit tok kokainu do USA. Trump již ve středu zastavil platby Kolumbii určené pro boj proti drogám, Petra označil za „nelegálního drogového bosse“. Podle agentur USA sankcemi eskalují spor s Kolumbií.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v sobotu obvinil Spojené státy, že jejich loď pronikla do svrchovaných vod Kolumbie a způsobila smrt rybáře. Levicový politik to napsal na síti X a zároveň požádal Washington o vysvětlení incidentu. Petro již v září vyzval OSN ke stíhání amerického prezidenta Donalda Trumpa za útoky na lodě v Karibiku, které Trump zdůvodňuje bojem proti pašerákům drog. Trump v neděli reagoval tak, že označil Petra za nelegálního drogového dealera.

Americká armáda zničila ponorku, která převážela do Spojených států fentanyl a další drogy, uvedl americký prezident Donald Trump. Dva lidé podle něj zemřeli a dva přeživší budou vydáni do Ekvádoru a Kolumbie. Americké vojenské akce proti plavidlům v této oblasti si vyžádaly už nejméně 29 mrtvých, uvedla agentura AP.

Uruguayský senát v noci na čtvrtek SELČ schválil zákon, který v zemi legalizuje eutanazii. Napsala to agentura AP. Jde tak o první zemi v převážně katolické Latinské Americe, která eutanazii povolila s pomocí legislativy. Kolumbie a Ekvádor tak učinily na základě soudních rozhodnutí, naopak Chile se podobný zákon snaží prosadit už několik měsíců.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Ministerstvo zahraničí USA obvinilo kolumbijského prezidenta Gustava Petra z podněcování amerických vojáků k neposlušnosti a rozhodlo se zrušit mu vízum. Ministerstvo o tom informovalo na síti X.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Nejméně devatenáct lidí přišlo o život a desítky dalších byly zraněny při dvou útocích v Kolumbii, které tamní úřady připisují odštěpeneckým skupinám z bývalého gerilového uskupení Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), uvedly agentura Reuters a zpravodajský server CNN.